(16.00 hodin)
(pokračuje Nacher)
Mám skoro také pocit, že klasické manželství je nuda, takže dneska je trendem, že si člověk bere sám sebe. O tom jsem já tady mluvil v jedné ze svých faktických, to je ta sólogamie. Případně se teď rozšířila tendence, že se lidé zasnubují s nějakou věcí. Já jsem našel, že to je s mostem, s lustrem a podobně. To znamená, že se tady nabízí - úplně vážně se tady nabízí - situace, že by manželský svazek byl svazek ne dvou osob, ale z hlediska toho vývoje, o kterém tady kolegové mluví, že třeba ještě před sto lety ženy nemohly volit, tento argument slyším dost často, že by to mohl být svazek jedné nebo více osob. Tak proč to v tom případě, tak pojďme do toho. Není to svazek dvou osob, ale je to svazek jedné nebo více osob. Proč by to nemohlo být více osob? Nebo to může být manželství na dobu určitou. To jsem také zaregistroval v té debatě. Dneska je to manželství na dobu neurčitou.
Mimochodem, je vlastně pikantní, že o to manželství je takový souboj v zemi, kde minimálně čtyři premiéři se rozvedli, to jsem si tak našel. Takže to je docela zajímavé a o to více pikantní.
Já jsem měl připravený návrh. Měl jsem připravený návrh, jak jsem říkal na začátku - práva ano, manželství ne. Tady je ta srovnávací tabulka. (Ukazuje.) Manželství - registrované partnerství - partnerství. Tak jak bych to navrhl já, to znamená všechna práva srovnána. Já jsem to nakonec nepodal a řeknu vám proč. Protože - já jsem to dneska říkal u nás na klubu - protože nechci takzvaně páchat dobro. Já jsem chtěl najít nějaké konstruktivní řešení, když tady něco kritizuji, protože nejsem zvyklý něco kritizovat, pak sedět, mlčet, koukat, jak se to vyvine. Tak jsem chtěl přijít s nějakým řešením. Nicméně jsem se dostal do soukolí toho, že na jedné straně to je nedostačující, a dostával jsem za to pohlavky, když to takhle řeknu obrazně, a na druhé straně je to zase příliš práv přeneseno. A teď já jsem tam uprostřed a z obou stran všichni nespokojení.
Jinými slovy, nechť se poslanci vyjeví, jaký mají názor. Nechť udělají takzvaný coming out, ať se tady ukážou, jestli jsou pro, nebo proti. Ať se neschovávají, a to je to moje stanovisko, za jakýkoliv názor. A proto já jsem ho změnil a já to tady přiznám, že tady nebudu dávat názor, který by byl takovým klínem a za který by se schovávala celá řada poslanců, protože by nevyjevili svůj vlastní názor, jestli jsou pro, nebo proti. Proto vyzývám, aby každý z poslanců řekl, co si myslí, ne aby se zdržel nebo vytáhl, nebo šel telefonovat ven, nebo se vymlouval na to, že tady je ještě nějaký třetí návrh. Je to pro mě samozřejmě poučení i propříště, protože jsem si s tím docela užil, jak tady někteří kolegové na mikrofon sdělili.
A na závěr bych se chtěl pokusit logiku ilustrovat vizuálně, jak to vnímám já, a to na příkladu, který se tady mimochodem řešil, že my menší poslanci máme problém s tímto řečnickým pultem. Jak se na to podívat? To je krásný příklad.
Jsou tři různé cesty. Buď to nemusíme řešit vůbec a prostě my, co jsme menší, tak máme nějakou nevýhodu. To je jedna cesta.
Nebo druhá cesta je, že se udělá nějaká drobná individuální úprava, kterou ti, co jsou menší, využijí, stoupnou si na to (předvádí stupínek, který je pod řečništěm), a ti, co jsou větší, to nepoužijí. Je to drobná úprava.
Třetí možnost, to je podle mě to, co je dnes typické pro tu hyperkorektní dobu: že se pro všechny řečnický pult seřízne prostě o 30 cm, abychom tam my, co jsme menší, viděli. Ale pak pro ty, co jsou vysocí, to bude nízké. To je podle mě krásně tak, jak já to vnímám.
Já jsem pro to, aby tady byl ten stupínek, já si mohu vybrat. Ne abychom měnili pravidla pro nás malé, co nás je menšina, abychom tím ovlivnili všechny.
Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Patriku Nacherovi. Máme před pokračováním tři faktické poznámky, a to pana poslance Lubomíra Španěla, Heleny Válkové a pana poslance Válka. Nyní pan kolega Lubomír Španěl s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem měl po vzoru své kolegyně paní Jarošové připravený také pionýrský projev, jak to označila paní Šlechtová. Nakonec od něho upustím. Chtěl jsem samozřejmě hájit tradiční manželství a demonstrovat vám to na slovech z toho filmu, myslím, že to bylo se Schwarzeneggerem, jak říkal muži mají penis a ženy vaginu. No, já za to nemůžu, že to pánbůh tak vymyslel, nebo Darwin, já nevím, nebo příroda sama, prostě je to tak a bez spojení muže a ženy by lidstvo už dávno neexistovalo a neexistovala by ani spousta živočišných druhů.
Samozřejmě řeknete, že homosexuální páry mohou děti adoptovat. Ale jak potom vlastně budeme vysvětlovat těm dětem, až z toho začnou mít rozum, proč žijí se dvěma tatínky nebo se dvěma maminkami? Ale to už tady všechno bylo řečeno.
Protože dvě minuty utečou jako voda, tak se musím hlavně ohradit na slova paní exministryně Šlechtové prostřednictvím pana předsedajícího. Za prvé bych chtěl říci, že SPD rozhodně nebojuje proti islámu. Prosím vás, my nebojujeme proti islámu. My jen upozorňujeme na nebezpečí, které expanze islámu do Evropy přináší, terorismus, nebezpečí. A pokud se domníváte, že toto nebezpečí terorismu s tím, kolik lidí sem přijde z Afriky, nestoupá, tak určitě vám prokážou všechny ty situace z Francie, teď posledně z Holandska, že se nemýlím.
Paní Šlechtová ještě jednou prostřednictvím pana předsedajícího -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce.
Poslanec Lubomír Španěl: Prosím vás, nenálepkujte do pionýrek. My vás také nenálepkujeme. A mohli bychom.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Netrapte mě. Já potřebuji, abychom dodržovali jednací řád.
Nyní paní poslankyně Helena Válková, také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Pane místopředsedo, doufám, že vás nebudu také trápit a dodržím ten limit.
Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem byla dvakrát vyvolána k petičnímu výboru. My jsme opravdu měli veřejné slyšení a dopadla jsem podobně jako pan kolega poslanec Nacher, protože jsem se nezavděčila nikomu, byť jsem pečlivě na vteřinových ručičkách sledovala, jak komu dám slovo. Obě dvě strany byly frustrované, jak ti, kteří jsou pro zachování tradičního názvosloví a jeho obsahu manželství, tak ti, kteří usilují o opak, resp. se snaží o to, rozšířit pro skupinu homosexuálních párů. Čili obě dvě byly vrcholně nespokojené a obě mi to řekly v rozmezí po ukončení veřejného slyšení, které jsem se opravdu snažila i časově vést spravedlivě, obě strany mi řekly, že si to tak nepředstavovaly a že jsem upřednostnila druhou stranu. Čili docházím k závěru, že to bude jako s hlasováním o kouření v restauracích, prostě my se vzájemně těžko budeme přesvědčovat.
To, co si myslím, že je třeba podtrhnout, že pokud neprojde ten návrh novely občanského zákoníku, je tedy skutečně velmi kvalitně připravený návrh novely, která vyrovnává práva, čili já bych byla pro to páchat v takovém případě dobro. A povzbudím k tomu pana poslance Nachera, protože jsem četla předcházející návrhy, které takové nebyly. Myslím, že tenhle poslední by uspokojil všechny ty, kteří si myslí, že jejich práva - a myslí si to v současné době oprávněně - zdaleka nejsou garantována v občanském zákoníku tak jako u manželských párů. Čili v tomto ohledu si myslím, že jsme připraveni i na variantu vytáhnout to z šuplíku a nechat to tady prohlasovat.
A konečně poslední věta, pane místopředsedo -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to už také nepůjde, paní poslankyně, protože vám skončily dvě minuty k faktické poznámce. (Aha. Tak dobře.)
Pan kolega Válek se odhlásil z faktické poznámky. Paní poslankyně Červíčková nyní s faktickou poznámkou. Potom pokračujeme, pokud nebude jiná faktická poznámka, paní poslankyní Pekarovou. Máte slovo, paní poslankyně. ***