(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. Zahajuji odpolední jednání schůze Poslanecké sněmovny. Nejprve přečtu omluvy, které tady mám. Z důvodu zahraniční cesty se omlouvá z jednání Sněmovny dne 6. 3. od 16 hodin do konce jednacího dne paní poslankyně Lenka Dražilová, dále se omlouvá 7. 3. celý den a 8. 3. celý den - zde jsou to rodinné důvody. Dále mám tady zpřesnění omluvy pana ministra Antonína Staňka z jednání dnešního dne, a to již od 11.45 - důvodem je zahraniční služební cesta.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
16.
Návrh poslankyně Moniky Oborné a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 382/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
A já tedy upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 382/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů poslankyně Monika Oborná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Monika Oborná: Hezký den. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji vám krásný den a děkuji vám za slovo. Já bych vám nyní ráda představila novelu lesního zákona, kterou jsme předložili ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství v rámci kůrovcové kalamity, se kterou se potýkáme v našich lesích.
Toto téma se silně dotýká nás všech. Kůrovcová kalamita v současné době masivně zasáhla sedm krajů. Mezi nejpostiženějšími, nebo jedním z nejpostiženějších krajů je právě i Kraj Vysočina, konkrétně oblast Třebíčska, kde bydlím, a musím říct, že pohled na mizící lesy se opravdu nedá popsat. Proto se domnívám, že pokud můžeme tady společně přispět legislativní změnou k tomu, abychom efektivně bojovali s tímto škůdcem a abychom přispěli k záchraně našich lesů, tak je to, troufám si říct, naše povinnost. Jistě si vzpomínáte, že v létě loňského roku jsme zde projednávali bod Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v ČR. Kromě informace ohledně konkrétních opatření, kterými se zabývá jak krizový štáb na úrovni celostátní, tak kalamitní štáby na úrovni krajů, zde rovněž zaznělo, že budou zapotřebí také legislativní opatření.
Předložený návrh novely lesního zákona je legislativní reakcí na největší kůrovcovou kalamitu za poslední století. Jejím cílem je zefektivnění boje proti kůrovci. Zkušenosti z praxe poslední doby totiž ukazují, že některá ustanovení zákona, která v běžných podmínkách plní svůj účel, se za současného stavu stávají překážkou pro účinný zásah proti kůrovci. Navrhujeme proto nově do zákona zakotvit kompetence Ministerstva zemědělství, které umožní rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od běžného postupu podle lesního zákona. Novela přináší možnost odchýlit se od běžných pravidel hospodaření v lesích, a to zejména ohledně těžeb a zalesňování. Využití tohoto zákonného zmocnění je výslovně vázáno na mimořádné situace mající charakter kalamit ať už regionálního, nebo celostátního významu.
Rozhodnutí o odchylných opatřeních bude prováděno formou opatření obecné povahy, které umožní na mimořádnou situaci reagovat efektivně, ale hlavně v reálném čase. Je totiž prakticky vyloučeno, aby byla taková opatření ukládána formou správního rozhodnutí s počtem účastníků v řádu stovek tisíc. Vedení správního řízení s velkým počtem účastníků a jejich neurčitým okruhem by trvalo několik týdnů, či dokonce spíše měsíců, a my potřebujeme reagovat okamžitě. Opatření obecné povahy nabude účinnosti dnem, kdy ho Ministerstvo zemědělství vyhlásí. Jedná se o návrh, který vychází z právní úpravy § 115a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, který je součástí našeho právního řádu. Opatření obecné povahy tak nabude účinnosti, nebo chcete-li závaznosti, dnem vyvěšení. V zájmu zachování práva na spravedlivý proces zůstává zachována možnost přezkumu jakožto opravného prostředku zakotveného ve správním řádu.
Dámy a pánové, konkrétně se odchylná opatření stanovená Ministerstvem zemědělství formou opatření obecné povahy budou týkat těchto konkrétních oblastí:
Za prvé se jedná o rozšíření možnosti užití jiného než předepsaného reprodukčního materiálu k obnově lesa. Rozsáhlé holiny, které vznikají po těžbě kůrovcového dříví v lesích, je v tuto chvíli potřebné zalesňovat co nejrychleji. V případě nedostatku reprodukčního materiálu vyhovujícího platné právní úpravě umožníme vlastníkům lesa dočasně zalesnit i dostupným reprodukčním materiálem bez ohledu na současné požadavky na kvalitu a původ reprodukčního materiálu lesních dřevin. Tady bych chtěla důrazně upozornit, že takovéto výjimečné rozhodnutí bude garantováno jednak Ministerstvem zemědělství jako ústředním orgánem a bude podloženo odborným posouzením Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů jako znaleckým ústavem. Cílem je zamezit degradaci holin z hlediska větrné eroze, tak aby rozsáhlé plochy nebyly vysušovány. Využití tzv. přípravných dřevin umožní rozčlenění holin na menší plochy, na kterých budou postupně přípravné dřeviny odstraňovány, a následně budou plochy zalesňovány dřevinami, které budou splňovat požadavky na reprodukční materiál. Uvedená potřeba vyplývá mimo jiné také z toho, že velikost kalamitních holin, co se týče ploch jednotlivých holin, ale také i celkových ploch, převyšuje výměru holin vzniklých při běžném hospodaření v lesích.
Dále umožníme prodloužení termínu pro zalesnění holin. Pro zalesnění na některých stanovištích je nezbytné zakotvit možnost udělit výjimku, resp. prodloužit dobu pro zajištění porostu. Tohle se jeví jako nezbytné zejména na větších holinách o velikosti několika hektarů, řádově desítky hektarů, mimořádně i stovky hektarů, kde zákonnou dobou pro zajištění porostů je v současné době pět let, a to nelze splnit. Dosavadní způsob prodloužení tohoto termínu na individuální žádost vlastníka se v současných podmínkách jeví jako nedostatečný. Jedná se například také o zastavení, resp. zrušení povinnosti provádět opatření k ochraně lesa v území, kde jsou již prakticky zbytečná, a soustředit tak zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je ještě zásah smysluplný. V praxi jde například o upuštění od zajišťování a evidování výskytu škodlivých činitelů a od povinnosti preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů. To se týká například povinnosti umisťování lapáků do lesa. ***