Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

16.
Návrh poslankyně Moniky Oborné a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 382/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

A já tedy upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 382/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů poslankyně Monika Oborná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Oborná: Hezký den. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji vám krásný den a děkuji vám za slovo. Já bych vám nyní ráda představila novelu lesního zákona, kterou jsme předložili ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství v rámci kůrovcové kalamity, se kterou se potýkáme v našich lesích.

Toto téma se silně dotýká nás všech. Kůrovcová kalamita v současné době masivně zasáhla sedm krajů. Mezi nejpostiženějšími, nebo jedním z nejpostiženějších krajů je právě i Kraj Vysočina, konkrétně oblast Třebíčska, kde bydlím, a musím říct, že pohled na mizící lesy se opravdu nedá popsat. Proto se domnívám, že pokud můžeme tady společně přispět legislativní změnou k tomu, abychom efektivně bojovali s tímto škůdcem a abychom přispěli k záchraně našich lesů, tak je to, troufám si říct, naše povinnost. Jistě si vzpomínáte, že v létě loňského roku jsme zde projednávali bod Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v ČR. Kromě informace ohledně konkrétních opatření, kterými se zabývá jak krizový štáb na úrovni celostátní, tak kalamitní štáby na úrovni krajů, zde rovněž zaznělo, že budou zapotřebí také legislativní opatření.

Předložený návrh novely lesního zákona je legislativní reakcí na největší kůrovcovou kalamitu za poslední století. Jejím cílem je zefektivnění boje proti kůrovci. Zkušenosti z praxe poslední doby totiž ukazují, že některá ustanovení zákona, která v běžných podmínkách plní svůj účel, se za současného stavu stávají překážkou pro účinný zásah proti kůrovci. Navrhujeme proto nově do zákona zakotvit kompetence Ministerstva zemědělství, které umožní rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od běžného postupu podle lesního zákona. Novela přináší možnost odchýlit se od běžných pravidel hospodaření v lesích, a to zejména ohledně těžeb a zalesňování. Využití tohoto zákonného zmocnění je výslovně vázáno na mimořádné situace mající charakter kalamit ať už regionálního, nebo celostátního významu.

Rozhodnutí o odchylných opatřeních bude prováděno formou opatření obecné povahy, které umožní na mimořádnou situaci reagovat efektivně, ale hlavně v reálném čase. Je totiž prakticky vyloučeno, aby byla taková opatření ukládána formou správního rozhodnutí s počtem účastníků v řádu stovek tisíc. Vedení správního řízení s velkým počtem účastníků a jejich neurčitým okruhem by trvalo několik týdnů, či dokonce spíše měsíců, a my potřebujeme reagovat okamžitě. Opatření obecné povahy nabude účinnosti dnem, kdy ho Ministerstvo zemědělství vyhlásí. Jedná se o návrh, který vychází z právní úpravy § 115a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, který je součástí našeho právního řádu. Opatření obecné povahy tak nabude účinnosti, nebo chcete-li závaznosti, dnem vyvěšení. V zájmu zachování práva na spravedlivý proces zůstává zachována možnost přezkumu jakožto opravného prostředku zakotveného ve správním řádu.

Dámy a pánové, konkrétně se odchylná opatření stanovená Ministerstvem zemědělství formou opatření obecné povahy budou týkat těchto konkrétních oblastí:

Za prvé se jedná o rozšíření možnosti užití jiného než předepsaného reprodukčního materiálu k obnově lesa. Rozsáhlé holiny, které vznikají po těžbě kůrovcového dříví v lesích, je v tuto chvíli potřebné zalesňovat co nejrychleji. V případě nedostatku reprodukčního materiálu vyhovujícího platné právní úpravě umožníme vlastníkům lesa dočasně zalesnit i dostupným reprodukčním materiálem bez ohledu na současné požadavky na kvalitu a původ reprodukčního materiálu lesních dřevin. Tady bych chtěla důrazně upozornit, že takovéto výjimečné rozhodnutí bude garantováno jednak Ministerstvem zemědělství jako ústředním orgánem a bude podloženo odborným posouzením Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů jako znaleckým ústavem. Cílem je zamezit degradaci holin z hlediska větrné eroze, tak aby rozsáhlé plochy nebyly vysušovány. Využití tzv. přípravných dřevin umožní rozčlenění holin na menší plochy, na kterých budou postupně přípravné dřeviny odstraňovány, a následně budou plochy zalesňovány dřevinami, které budou splňovat požadavky na reprodukční materiál. Uvedená potřeba vyplývá mimo jiné také z toho, že velikost kalamitních holin, co se týče ploch jednotlivých holin, ale také i celkových ploch, převyšuje výměru holin vzniklých při běžném hospodaření v lesích.

Dále umožníme prodloužení termínu pro zalesnění holin. Pro zalesnění na některých stanovištích je nezbytné zakotvit možnost udělit výjimku, resp. prodloužit dobu pro zajištění porostu. Tohle se jeví jako nezbytné zejména na větších holinách o velikosti několika hektarů, řádově desítky hektarů, mimořádně i stovky hektarů, kde zákonnou dobou pro zajištění porostů je v současné době pět let, a to nelze splnit. Dosavadní způsob prodloužení tohoto termínu na individuální žádost vlastníka se v současných podmínkách jeví jako nedostatečný. Jedná se například také o zastavení, resp. zrušení povinnosti provádět opatření k ochraně lesa v území, kde jsou již prakticky zbytečná, a soustředit tak zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je ještě zásah smysluplný. V praxi jde například o upuštění od zajišťování a evidování výskytu škodlivých činitelů a od povinnosti preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů. To se týká například povinnosti umisťování lapáků do lesa.

Posledními jsou výjimky z povinnosti přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. To v praxi znamená, že výjimku z přednostního zpracování nahodilých těžeb je třeba udělit tak, aby byly zpracovány přednostně v rámci těžby nahodile jen stromy představující nebezpečí z hlediska šíření škodlivých organismů, tedy ne takzvané sterilní souše, které již nebezpečí nepředstavují, jsou to místa, kde se již kůrovec nevyskytuje. Jejich těžba proto může být dočasně odložena, opět s cílem soustředit veškeré zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný.

Navrhovanou právní úpravu je žádoucí přijmout co nejdříve, aby mohla být využita ideálně již v průběhu dubna letošního roku, kdy lze očekávat další gradaci kůrovce. Návrh byl připraven ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a má také podporu vlády. Dovoluji si proto Sněmovně navrhnout, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu.

Dámy a pánové, mimořádnost stávající kalamity si vyžaduje opravdu i mimořádná opatření. Musím však zdůraznit, že žádné z těch, která zde navrhujeme, nesměřuje k omezování práv vlastníků lesa. Právě naopak, majitelům chceme ulehčit, dát jim možnost odchýlit se od povinností tak, aby při zásahu proti kůrovci mohli využít dostupné kapacity s nejvyšší možnou efektivitou.

Tímto bych vás, kolegyně a kolegové, chtěla požádat o podporu této novely a děkuji vám velmi za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Než požádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Karel Tureček, tak přečtu omluvy. Paní poslankyně Eva Matyášová se omlouvá dnes mezi 16. a 19. hodinou z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Lucie Šafránková se omlouvá od 14.30 do 15.10 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Jáč se na dnešním jednání omlouvá od 16 hodin do konce jednání.

Prosím zpravodaje pro prvé čtení poslance Karla Turečka, aby nám sdělil stanovisko. Prosím.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Kolegyně a kolegové, já se domnívám, že paní poslankyně Oborná představila účel zákona, účel novely komplexně. V tuto chvíli podtrhuji, že se skutečně jedná o mimořádný nástroj pro Ministerstvo zemědělství, který bude využíván pouze za mimořádných okolností. Jako zpravodaj doporučuji přijetí této novely zákona a zároveň vyslovení souhlasu již v prvém čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného s přednostním právem jako prvního pana poslance Miroslava Kalouska. Následně se připraví paní poslankyně Vrecionová. Pan poslanec Holík se hlásí s faktickou, ale až poté, co někdo vystoupí v obecné rozpravě, protože byste měl na něco reagovat. Nyní tedy pan poslanec Kalousek a poté faktické.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, řada opozičních poslanců teď není v úplně jednoduché situaci. Ač poslanecký návrh, je zřejmé, že se jedná o vládní iniciativu a vláda, která nemá naši důvěru, konkrétně tedy Ministerstvo zemědělství, chce nebo potřebuje v dané situaci bianko šek na realizaci rajonizace lesů z hlediska zápasu s kůrovcem.

My si uvědomujeme, že skutečně mimořádná situace vyžaduje mimořádné prostředky, rychlé a operativní jednání. Proto jsme se po dlouhém zvažování nechtěli přiklonit k vetu proti § 90. Jsme připraveni ten zákon podpořit v prvním čtení, ale přece jenom jsme v diskusi chtěli položit několik otázek panu ministru zemědělství, který tady není, což vidím poněkud nekomfortně, a proto tedy prosím, zda by mohl alespoň na některé otázky odpovědět pan ministr životního prostředí, kterého se to samozřejmě týká, sice ne z hlediska přímé odpovědnosti v hospodaření... (Řečníkovi upadla hůl a poslanec Faltýnek mu ji podává.) Děkuji.

My máme určitou obavu, říkám to zcela upřímně a otevřeně jako někdo, kdo to chce podpořit, ale máme určitou obavu ze slovenské cesty, kde došlo k tomu, že došlo k rajonizaci, veškeré kapacity, které byly k dispozici, se soustředily do některých nejvíce ohrožených rajonů, kde došlo k vytěžování, a tam, kde nebyly kapacity k vytěžování, tam se to kompletně všechno v porostech postříkalo pesticidy. Ono to možná přineslo nějaký okamžitý efekt, ale podle našich ekologických expertů došlo k dlouhodobým a často naprosto nevratným ekologickým škodám.

Já jsem chtěl proto poprosit, zda by - byť ještě nejsou hotova - zda bychom mohli aspoň vyslechnout některá zásadní opatření obecné povahy, jejich filozofii. Nikdo to zatím neviděl. My vás k tomu zmocníme, abyste je vydali, ale moc zatím netušíme, co vydáte. Rádi bychom slyšeli, zda vlastníci lesů v těch nejohroženějších oblastech budou nebo nebudou zbaveni úplné povinnosti okamžitě zasáhnout proti kůrovci, protože když té povinnosti zbaveni nebudou a nebudou mít kapacitu na vytěžení, tak jim nic jiného než postříkání těmi pesticidy nezbude. Z těch důsledků prostě máme obavy.

Já bych vás velmi chtěl poprosit, pane ministře životního prostředí, jestli byste nám neřekl něco přece jenom trochu blíže o té strategii, rajonizaci, mimořádných opatřeních a opatřeních obecné povahy, abychom mohli hlasovat klidněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Připraví se paní poslankyně Vrecionová.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já jako rodilý Třebíčák se musím také přihlásit k té novele. Ostatně jsem pod ní také podepsán. Myslím si, že je to jedno z účinných opatření, jak právě vlastníkům lesa umožnit ve zcela mimořádné situaci, kde se lesy nejen na našem okrese, ale ve značné části republiky díky souběhu oněch okolností, které vyvolaly kůrovcovou kalamitu, aby v souběhu těch mimořádných událostí se mohli vytáhnout z toho rigidního slova zákona, který upravuje všem vlastníkům, velkým, středním, malým, státním, nestátním, způsob hospodaření v lese a způsob vyhledávání a řešení ohnisek vzniku kůrovce nebo kůrovcových lokalit.

Teď už je to tak, že kalamita je, alespoň na okrese Třebíč, natolik plošná, že je to jedno velké ohnisko. To, co bylo dříve zeleným královstvím, je teď rezavou pouští. Přijeďte se tam podívat, nemusíte ani příliš odbočovat z hlavních cest, uvidíte to tam ale úplně všude. A kde nezasáhl kůrovec smrkové porosty, tam zasáhlo sucho porosty borové a vypadají v podstatě úplně stejně.

Proto jsme přišli s touto novelou, proto vás prosíme o to, abyste tentokrát umožnili její přijetí v prvním čtení, aby vlastníci lesa mohli okamžitě to, co je již zničeno a kde brouk už není, nechat stát a věnovat se tomu, co se dá za prvé ještě zachránit pro ekonomiku, protože kůrovcové dřevo není až tak úplně snadno prodejné, a za druhé, kde se dá ještě teď účinně zasáhnout proti kůrovci. Čili tam se jde mimo jiné v té novele i po tomto směru.

Jen na okraj, pan ministr zemědělství byl připraven na tu debatu, my jsme se o tom ještě včera spolu poměrně podrobně bavili, jenomže teď momentálně je na cestě, nebo možná už dosedl, do Bruselu na letiště, kde se s příslušným komisařem bude řešit právě další průšvih, který je, a to je ona otázka kontrolních opatření při dovozu polského masa, zejména hovězího, ale ukazuje se, že jsou i jiné druhy, které si zaslouží pozornost. Já jsem přesvědčen o tom, že jsme spolu s předkladatelkou, se zpravodajem a dalšími členy zemědělského výboru dostatečně kvalifikovaní na to, abychom případné otázky i spolu s panem ministrem životního prostředí mohli tady vysvětlit.

Ostatně to, co pan ministr zemědělství teď řeší v Bruselu, je v zájmu ochrany spotřebitele, tudíž v zájmu ochrany nás všech, ale to není jenom o tom hovězím mase a o těchto souvislostech. O tom, jestli může Česká republika přijímat účinná opatření v mimořádné situaci pro ochranu zájmů vlastních občanů, to je širší poloha než jenom to. Takže poprosím, tentokrát nebuďme ani tak kritičtí k nepřítomnosti pana ministra, hájí tam zájmy nás všech. Říkám to při plném vědomí. Nejsem vládní poslanec, to podtrhuji, abych nebyl zase osočován, že hájím vládní strany, ale jsem zemědělec, jsem místopředseda zemědělského výboru. A souvislosti těch případů, které se v posledních měsících tady objevují, prostě jsou takové, že ani tak velká osoba, jako je pan ministr Toman, nemůže být dvakrát na témže místě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní s faktickou poznámkou poslanec Jaroslav Holík. Připraví se poslankyně Vrecionová. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ano, je nutné, abychom se stavem českých lesů něco dělali. Nebudu tady říkat příčiny, že jsme zbytečně meliorovali lesy, že jsme zbytečně vysazovali monokultury. Musíme řešit, co se s tím dá dělat. Já se v každém případě pod tento zákon podepíšu. Ale je tady pár věcí, které můžeme ještě upravit.

Zaprvé. V 90. letech jsme z lesních podniků dělali akciovky. A akciovky potřebují produkovat zisk. Proto máme velkoplošné těžby, kde ta krajina je natolik otevřená, že vysychá, a každý ten zlom je náchylný k větru, kde dochází k polomům a ten kůrovec se šíří.

Další věc. Okleštili jsme tyto lesní podniky o to, že v současné době se prodávají takzvané stromy nastojato. Dřív, když byl celý uzavřený cyklus od výsadby přes vzrůst toho lesa až po zpracování, tak každý velice dobře věděl, v jakém je ten strom stavu. V současné době to nevíme, protože někdo si to odveze.

A taky bych velice rád zvýšil roli lesníka. Dřív ten lesník, když šel po lese se psem, tak věděl o každém smrčku, viděl, když někde začíná schnout vršek, že je potřeba v okolí všechny vysekat. Dneska jsme z lesníků udělali úředníky, kteří sedí v kanceláři, vyplňují nesmyslné formuláře. Takže prosím vás, vraťme se k tomu, co tady bylo dříve.

A řeknu jedno: škodu na lesích nezpůsobil kůrovec, to jsme způsobili my a on nás jenom trestá za naše chyby.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení poslankyni Vrecionovou. Připraví se poslanec Holomčík. Prosím.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Dobrý den. Hezké odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážená paní předkladatelko, pane zpravodaji. Asi mě nikdo nebude podezírat, že já bych nějak zvláště šetřila tuto koalici, spíše bývám často velmi kritická, nicméně jsem tuto poslaneckou novelu spolupodepsala a budu velice ráda, teď mluvím i za klub občanských demokratů, když ji podpoříme a když bude schválená co nejdříve.

Paní kolegyně Oborná tady popsala detailně, co všechno v té novele je, takže k tomu se asi nemusím vyjadřovat. Nicméně my jsme celý loňský rok nejenom se zemědělským výborem, i na řadě dalších jiných míst mluvili s majiteli lesů. Obracela se na mě i řada občanů, kteří například poukazovali na to, proč majitelé lesů kácí sušiny, když vedle je les, který je čerstvě napadený kůrovcem, a tomu by se měli právě věnovat. Jsem pevně přesvědčená, že v těchto extrémních případech, jako je tato kůrovcová kalamita, by (bylo třeba) rozvázat ruku vlastníkům lesů, aby skutečně zasahovali v těch místech, kde to je potřeba, kde to ještě má smysl, kde je živý kůrovec, aby nemuseli rozvěšovat lapáky na mrtvé stromy nebo prostě odtěžovat ty mrtvé stromy, které mohou ještě počkat. Takže skutečně tato novela by tomu velmi pomohla.

Je také potřeba ji přijmout co nejrychleji i z toho důvodu, že řada odborníků říká, že nás i v letošním roce v tomto směru čeká velmi těžký rok. Takže moc prosím o podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení poslance Radka Holomčíka a připraví se poslanec Marian Jurečka. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás seznámil a zejména vysvětlil stanovisko pirátského poslaneckého klubu. My se díváme na tuto novelu kriticky, a to ze dvou takových skupin důvodů. Jedna je obecná, dlouhodobá, dlouhodobé selhávání státu ve vztahu k lesům, zejména k těm státním.

Když se podíváme na vývoj státních lesů od revoluce, od 90. let, a seřadíme si ty jednotlivé kroky a změny, které se děly, do nějaké chronologické řady, tak vlastně vidíme, proč ta kalamita je v současné době taková, jaká je. Počínaje v 90. letech transformací státních lesů, kdy se propustilo nějakých 65 tisíc lidí a nastartovalo se to, že lesy a lesní hospodáři Lesů České republiky do značné míry ztratili schopnost operativně reagovat na vývoj v lese.

Dále to šlo dalšími kroky, které vyústily v roce 2012 přijetím Dřevěné knihy, kdy se veškerá zodpovědnost za ty kroky přenesla na externí subjekty, ale prakticky ta zodpovědnost zůstala v nějakém meziprostoru a nikdo není vlastně pořádně zodpovědný za to, co se v lesích děje. A vidíme to i dneska docela dobře.

Potom vlastně na to navázala v roce 2015 strategie nebo koncepce fungování lesů. A přestože v té době už v některých lesních správách na severní Moravě ten kůrovec prokazatelně byl a s odpuštěním řádil jako černá ruka, tak ta koncepce tuto skutečnost nijak nereflektuje. A takovéhle zásadní změny v lesním zákoně měly přijít minimálně o dva o tři roky dřív. To bych chtěl říct na začátek. Ale to není chyba ani předkladatelky, to není chyba ani současného nepřítomného pana ministra.

Co se týče už toho kritického pohledu na tu novelu jako takovou, tak tady bych chtěl říct následující. Navrhované paragrafové znění je příliš stručné a ve své podstatě nedostatečně konkrétní, bez jasných mantinelů, zatímco rozsah problematiky a závažnost dopadů je značná. Tyto dopady budou přitom mít dlouhodobý charakter. Jestliže například umožníme využívat pro zalesnění polokalamitních holin geneticky nepůvodní materiál všemožné provenience, můžeme si být jisti, že nově založené lesní porosty potkají v budoucnu velké problémy se stabilitou a odolností.

Další bod. Důvodová zpráva k novele lesního zákona například na straně 7 uvádí: "Pokud bude stanoven odchylný režim na základě lesního zákona, pak se nemůže jednat z hlediska práva o jednání v rozporu s vyhláškou jako prováděcím předpisem k zákonu." Fakticky ale vyhlášky a v nich zakotvené odborné principy zajišťují kvalitu hospodaření a kvalitu budoucích lesů. Vlastně tyto principy porušovány budou. Dopady tohoto porušování vyhlášek do ekostability budoucích porostů založených ze sadebního materiálu nevhodné provenience se však již důvodová zpráva nezabývá.

Já tady položím řadu řečnických otázek, které potom vedou k tomu našemu stanovisku. Jak říkám, jsou řečnické, takže neočekávám, že mi na ně bude odpovězeno. Ten kritický pohled je daný tím, že my vlastně nerozlišujeme - a já o tom budu za chvilku hovořit - vlastníky. V zásadě ve vztahu k soukromým vlastníkům ta novela může mít pozitivní efekt, ale my se obáváme dopadů na státní lesy. A o tom vlastně je celá ta moje kritika v téhle části. Pokud my teď umožníme nějaké změny, které můžou... a s velkou pravděpodobností v budoucnu vytvoří problémy, tak je potřeba se ptát, kdo ty problémy v budoucnosti zaplatí. Jestli to budou lesy, když teď už nemají žádné rezervy, byla rozpuštěna rezerva i na pěstební práce.

Novela a její důvodová zpráva se zcela vyhýbá problematice odlišných systémů hospodaření na státních a nestátních lesních majetcích. Nestátní majetky často prodávají dříví ve vlastní režii a nepoužívají tak často komplexní outsourcing. Větší soukromé majetky si dokonce pěstují sazenice samy, a nemají tak důvod požadovat odchylný režim, který má umožnit použít sazenice nepůvodní provenience. Chápeme ale, že ti vlastníci menších lesů, potažmo i vlastníci těch větších lesů, u kterých došlo k velkému zasažení kůrovcovou kalamitou, tady tu potřebu mít můžou.

Novela nestanovuje ani mechanismus, jakým způsobem bude vlastník lesa prokazovat nedostatek provenienčně vhodného sadebního materiálu v regionu, v němž má být odchylný režim zaveden. Uvedu jeden příklad vztahující se na Lesy České republiky. Firma pracující pro Lesy České republiky v Moravskoslezském kraji nakupuje standardně sadební materiál vhodné provenience u producenta v Královéhradeckém kraji. V Moravskoslezském kraji dojde k vyhlášení mimořádné situace a umožnění odchylných opatření. Jakým způsobem bude prokázán nedostatek provenienčně vhodného sadebního materiálu v Moravskoslezském kraji, aby mohl být v souladu s novelou použit sadební materiál nevhodné provenience?

Na straně 7 důvodové zprávy je taktéž uvedeno: "V zóně kalamitního napadení i v nárazníkové zóně, kde by mělo být dále upuštěno od povinnosti umisťovat obranná opatření - lapače, lapáky." Není přitom již konkrétně uvedeno, o jaká obranná opatření jde. Schází definice kalamitní a nárazníkové zóny.

Další bod. Jestliže důvodová zpráva na straně 6 v komentáři k § 32 odst. 1 až 3 uvádí, že je třeba mít možnosti uložit na definovaném území opatření, jako například soustředit zpracovatelské a jiné kapacity na území, kde je zásah ještě smysluplný, pak se ptám, jakým způsobem chtějí autoři novely přinutit subdodavatele obchodních partnerů Lesů České republiky, aby se svým vybavením, ale také třeba koňmi nebo motorovými pilami, jezdili do práce například o 180 kilometrů dál od regionu, v němž působí a bydlí. A připomínám, že smluvní partneři Lesů České republiky, to znamená těžební firmy, realizují značnou část těžební činnosti ve státních lesích prostřednictvím subdodavatelů.

Není tak ani jasně vysvětleno, jak bude docházet v rámci definovaného území, kterým může být například kraj či více krajů, k vynucování přemístění soukromých výrobních kapacit z jednoho majetku, například z obecních či soukromých lesů, do druhého, například na státní majetek, nebo z jednoho smluvního vztahu u lesů do druhého.

Autoři se rovněž vyhýbají vysvětlení, jak budou řešit vzniklé ekonomické újmy vlastníků těžebních a jiných kapacit, k jejichž vynucenému přesunu v rámci definovaného území má z rozhodnutí uložených opatření docházet.

Chápu časovou tíseň, v jaké se nacházíme, v jaké tady ten návrh vznikal, ale myslím si, že vzhledem k očekávatelným dopadům změny je značně problematické, že neproběhlo ani mezirezortní připomínkování, což by u vládní novely mělo být, ani posouzení dopadů regulace. A vlastně jsme nezachytili prakticky ani žádnou diskuzi s odbornou veřejností. Tu před podáním návrhu. Samozřejmě teď to nějak probíhá, ale to už je vlastně v okamžiku, kdy tady ten návrh projednáváme.

Tolik k samotnému zákonu.

Ten zákon vytváří nějaký legislativní rámec pro určitá opatření, která jsou potom blíže specifikovaná ve vyhlášce Ministerstva zemědělství v opatřeních obecné povahy. Já bych chtěl tady poděkovat panu náměstkovi Mlynářovi, který tady samozřejmě není, za to, že v podstatě splnil to, co slíbil na jednání podvýboru pro lesní hospodaření předminulý týden, kdy nám slíbil, že ještě před tím projednáváním dostaneme ten návrh opatření k dispozici, abychom se s ním seznámili. To proběhlo. Takže ještě jednou děkuji panu náměstkovi a jeho kolegům z ministerstva, kteří nám to předali.

A jelikož to opatření obecné povahy je vlastně prováděcím předpisem té změny, o které tady dneska jednáme, tak bych se rád vyjádřil i k několika věcem z té samotné vyhlášky.

Pokud má to opatření obecné povahy hned v bodu jedna za cíl umožnit ponechání stojících suchých stromů v porostech až do konce roku 2022, na podkladě jaké odborné diskuze k tomu došlo? Jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost lesních dělníků, kteří se budou později v těchto mrtvých porostech pohybovat? A jakým způsobem budou ošetřena rizika vzniku lesních požárů? Protože ty souše, to je v podstatě, jako kdybyste vedle sebe postavili velké množství obřích sirek. Stačí v podstatě málo a hrozí rizika poměrně rozsáhlých požárů. Tak je určitě potřeba se ptát, jakým způsobem jsou i tato rizika otevřena.

Ministerstvo zemědělství umožní prodloužení dvouleté zalesňovací povinnosti na pět let. Jak bude řešena ochrana lesní půdy před erozí a degradací?

A je zde ještě jeden velký otazník. Komplexní smlouvy, které soutěží Lesy České republiky, jsou na pět let. Mě by určitě zajímalo, jakým způsobem budou ošetřeny smluvní vztahy s vítězi tendrů společnosti Lesy České republiky. Opatření povede k odkladu investic státního podniku Lesy České republiky do zalesnění kalamitních holin. Nebo může k němu vést. A vlastně předpokládám, že je to částečně i jeho smyslem. Jak bude řešeno budoucí financování? Nehrozí vyvolání efektu sněhové koule, to znamená, že se ty náklady budou převalovat do budoucích let a za pět, za šest, za sedm let nám tady vznikne obří deficit, se kterým už si ten podnik nebude schopen vůbec poradit? Za stavu, kdy není možný transfer ze státního rozpočtu do státního podniku?

Další bod, a už je to poslední, slibuji, z toho opatření, které vyvolává otázky, je záměr ponechat 20 % ploch kalamitních holin bez zalesnění. Je navrhováno ponechat na kalamitních holinách po každých dvaceti metrech pětimetrový pruh bez zalesnění. Je cílem dosáhnout toho, aby 20 % ploch kalamitních holin nemuselo být vůbec zalesněno? A zase se ptám, jakou odbornou diskuzí tento nápad prošel a jak se zajistí, aby na těch vzniknuvších pruzích nedocházelo k degradaci a erozi půdy. Jaká budou ta opatření?

Otázky, které jsem položil - a ještě jednou opakuji, že byly řečnické - pro nás znamenají dvě věci. Jednak to, že se budeme muset v rámci činnosti práce jak zemědělského výboru, tak zejména podvýboru pro lesní hospodaření věnovat kontrole a monitorování toho, jak tyto změny dopadají na praxi a na reálný stav lesů. Pokud chceme tedy plnit roli toho, že parlament kontroluje vládu. A já určitě budu tyto body v budoucnu navrhovat.

Z toho vyplývá také náš postoj k této předkládané novele. My ji nepodpoříme, protože vnímáme velké riziko. A nepodpoříme ji, řekněme, z principu předběžné opatrnosti. Na druhou stranu rozhodně není naší ambicí jakkoliv bránit Ministerstvu zemědělství v tom zkusit něco s tou kalamitou udělat. Takže nebudeme mít snahu vetovat projednání podle § 90.

A poslední věc. Já se o tom ještě zmíním v dalším bodě, kde budeme navrhovat nějaké usnesení k tomuto sněmovnímu tisku. Jenom ve stručnosti řeknu. Myslím si, že pro budoucí naši kontrolní práci tady ve Sněmovně je pro nás extrémně důležité, abychom věděli, co k té situaci, která je teď, vedlo. A o tom bude to usnesení, o kterém budu hovořit v následujícím bodě. To je všechno, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Další faktickou tady zatím nemám, takže se připraví pan poslanec Marian Jurečka. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval na jednu část vystoupení svého předřečníka. A protože tady není ministr zemědělství, tak bych se zeptal paní ministryně financí, kolik se odčerpalo z našich lesů do státního rozpočtu v minulých letech. Pak říkáme - nemáme rezervy, nemáme peníze. Ale od toho se ty rezervy vytvářejí, aby v okamžiku, kdy je to potřeba, je podnik mohl zapojit. Tak mě by zajímalo, protože to nemám v hlavě, o kolik se vylepšil výsledek státního rozpočtu tím, že i Lesy České republiky odváděly do státního rozpočtu v roce 2018, 2017, 2016, 2015. Ta čtyři čísla pak určitě sečtu, abych věděl, kolik to byla celková suma za ty čtyři roky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Mariana Jurečku a připraví se pan poslanec Jan Birke. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý den, vážený pane předsedající, členko a člene vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se vyjádřil k tomuto bodu, který máme zařazen, protože jsem jedním z poslanců, kteří se pod tento legislativní návrh také spolupodepsali.

Na úvod dovolím si reagovat na kolegu Holomčíka v některých jeho vyjádřeních a dovolím si uvést některá fakta. On tady hovořil o tom, že zásadní problém je v tom, jak hospodaří státní podnik Lesy České republiky. Předpokládám, že jako člen zemědělského výboru byl na výjezdním zasedání v ÚHÚL a mohl vidět prezentaci, u které se ukazovalo, že Lesy ČR patří k těm, kteří mají nejmenší podíl procenticky holin a kalamitních těžeb. Takže když jsme viděli tenkrát např. Vojenské lesy, které byly násobně vyšší úroveň těchto těžeb, viděli jsme i různé typy soukromých vlastníků, obecních, městských, církevních, tak tam Lesy ČR byly mezi nimi na té nízké úrovni.

Také mi dovolte odmítnout to, jak tady zaznělo, že za to nenese nikdo zodpovědnost. Samozřejmě tady je management podniku, který nese zodpovědnost za to, jak ten podnik hospodaří, jak hospodaří v terénu, jak naplňuje dikci zákona. Je také kontrolován i dozorovými orgány. Takže to by poslanec, nota bene člen zemědělského výboru, asi měl vědět a měl mít informace. Navíc v situaci, kdy viděl i ty prezentační materiály, které jasně ukazovaly, jakým způsobem Lesy ČR k té záležitosti přistupovaly.

Nicméně teď k zákonu jako takovému, nebo návrhu tohoto zákona. Já musím říct, že my jsme o této legislativní úpravě diskutovali už někdy ve druhé polovině roku 2017, kdy jsme viděli, že je nutné, aby tady ministerstvo mělo jednodušší, rychlejší, operativnější nástroj než jenom současné znění zákona a čekání na to, jakým způsobem budou jednotlivé ORP neboli úředníci na obcích s rozšířenou působností reagovat na kalamitní situaci, byť pod metodickým vedením Ministerstva zemědělství. Ukazovalo se, že zdaleka ne vždy je to úplně ideální.

Můžu říct paralelu. Veterinární zákon a přístup, který dneska umožňuje Státní veterinární správě operativně rychle reagovat na nepředvídatelné události. Máme zde mimořádné veterinární opatření, což je v principu něco obdobného, o čem tady teď budeme rozhodovat, kdy vlastně může mimo běžný rámec zákona, mimo běžné postupy se rozhodnout o tom, že se uloží mimořádné veterinární opatření, které řeší nějakou kalamitní nárazovou nákazovou situaci tak, abychom dokázali tu situaci poměrně rychle a operativně zvládnout. Tady my vlastně touto drobnou legislativní úpravou říkáme, že návrh, nařízení obecné povahy bude vydán, ale nebude muset být vedeno to řízení, které i ze zkušenosti, kterou jsem měl já ještě osobně jako resortní ministr, kdy jsme se snažili tehdy pozastavit plánované mýtní těžby, abychom dali přednost právě kalamitním těžbám, tak jenom ten termín, lhůta zhruba 50 dnů a následné vypořádávání desítek, možná třeba i v některých případech to může být stovek připomínek, může tomu resortu fakticky zabrat několik měsíců a znemožní mu operativní zásah, který je v ten daný okamžik na nějakém území ČR potřeba. Takže tady samozřejmě musí být odůvodnění, musí být jasně odborně zdůvodněno, jaká ta opatření se dělají. A dělají se především proto, abychom mohli umožnit to, že ten zásah, který v lese bude prováděn, bude efektivní.

Že se tady umožní, jak kolega Holomčík hovořil o tom sadebním materiálu, to je záležitost, kdy zase Ústav pro hospodářskou úpravu lesa se i k této otázce bude odborně vyjadřovat, bude dávat jasné doporučení. A nám jde o to, aby v situaci, kdy školky před čtyřmi, pěti lety nepočítaly s tím, že tady bude nějaká kalamitní situace, kdy dneska nemají podle současné rajonizace dostatek sadebního materiálu, i když ten vlastník by hrozně rád sázel něco jiného, tak my potřebujeme umožnit to, abychom udělali maximum pro to, aby nedocházelo ke zbytečným erozním událostem, aby pozemek byl co nejdříve zalesněn. Proto ta flexibilita v tom operativním přenosu sadebního materiálu z jiné části republiky. A přesto je to stále konzervativní přístup, pořád je tady ten postup kontrolován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa. (Odmlka. Řečníka ruší rozhovor dvou poslanců v blízkosti řečniště.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás požádal o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Děkuji.

 

Poslanec Marian Jurečka: Takže myslím si, že i v důvodové zprávě ty věci jsou poměrně dobře popsány.

Byla tady zmíněna i záležitost případných chemických postřiků nebo aplikace insekticidních účinných látek. Kdo je trošku znalý situace, tak ví, že teoreticky by to vlastník lesa mohl využívat už dnes. Mohl by se o to snažit, ale racionálně vzato, ekonomicky je to velice náročná záležitost. I prakticky to dokázat realizovat je věc velice komplikovaná. Takže tady není nic, co by nově otevíralo tuto možnost nad rámec současného znění zákona. Takže i tady bych neviděl úplně tu obavu.

A když se podíváme na tu záležitost časovou, tak si myslím, že je opravdu záhodno, aby to bylo projednáno a schváleno již v prvním čtení, protože když se bavíme i s odbornou veřejností i s nevládními organizacemi, tak říkají - dokázali bychom si představit nějakou ideálnější, lepší úpravu, ale prostě vzhledem k tomu, jak se vyvíjí už počasí teď na konci února, které bude mít asi vliv zase na opětovně vyšší množení lýkožrouta, tak volají po tom, aby toto bylo umožněno co nejdříve, aby už teď se začátkem vegetační sezóny se případně na některých částech republiky tento princip mohl využít.

Takže já to vnímám tak, že jako poslanci se tady snažíme poté, co se tady volá několik měsíců z praxe i z resortu mít tady operativnější možnosti, tak jako poslanci poslaneckým návrhem tady toto umožňujeme. Z té logiky věci nemohlo být ani meziresortní připomínkové řízení, byť si myslím, že lesnická veřejnost i nevládní organizace tento návrh poměrně podrobně sledovaly. A byť s výhradami, s výjimkami určitými drobnými, tak ten návrh podporují.

Děkuji za pozornost i za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu dvě omluvy a mám tady dvě faktické poznámky. Připraví se pan poslanec Holomčík a potom pan poslanec Kalousek. Takže omluva paní poslankyně Ivany Nevludové z dnešního jednání od 15 do 15.30 hodin z důvodu pracovního jednání. A následně pan poslanec Dominik Feri se omlouvá mezi 17.45 a 19. hodinou z osobních důvodů. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl zareagovat na pana kolegu Jurečku prostřednictvím předsedajícího. Chtěl bych se zeptat na jednu věc. Pane kolego, vy jste hovořil o nějaké odpovědnosti. Já bych chtěl vědět, o jaké zodpovědnosti jste hovořil. Kdo nese odpovědnost za to, že se rozpustily rezervy státního podniku včetně čtyřmiliardové rezervy na pěstební činnosti, takže ten podnik v tenhle okamžik musí řešit kontokorent, musí řešit financování nějaké odněkud, aby byl schopen reagovat na kalamitní situaci? Kdo nese zodpovědnost za to, že v roce 2015, když už bylo jasné, že na části území na severní Moravě a ve Slezsku je kalamita, tak byla přijata taková koncepce státního podniku, která tuto skutečnost absolutně nijak nereflektuje? Nikdo nenese zodpovědnost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Následně požádám o vystoupení pana poslance Kalouska. Mám tady další dvě faktické - pan poslanec Jurečka a pan poslanec Podal se připraví. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Stanjura se zeptal paní ministryně financí. Mně přijde nefér ji trápit, tak si dovolím odpovědět, jak to bylo. V roce 2012 jsme skutečně prosadili koncept v rámci protikrizových opatření možnost odvádět z Lesů ČR peníze do státního rozpočtu. Poprvé ten odvod byl v roce 2013 a bylo to 6 mld. korun. Rozhodla o tom ještě vláda Petra Nečase. Vláda premiéra Fischera pak v roce 2014 rozhodla o odvodu 6,5 mld. korun. A to mělo skončit, protože v ten moment bylo jasné, že je po krizi, a dál to měly být finanční rezervy České republiky. Ale v roce 2015 z rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky ten odvod byl 8,22 mld. korun. V roce 2016 5,6 mld. korun, v roce 2017 3,5 mld. korun. Vyplácí se to vždycky až, takže kolik se bude inkasovat teď za rok 2018, to nevím, to vláda nerozhodla.

V každém případě dohromady je to téměř 30 mld. korun, které státní rozpočet i v dobách, kdy už kůrovcová kalamita zuřila a současně tady byla vysoká konjunktura, si státní rozpočet vytáhl z Lesů ČR do státního rozpočtu. Co můžeš prožrati dnes, nenechávej na zítřek!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Marian Jurečka. Připraví se pan poslanec Zdeněk Podal. Vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Pohled do historie. To, že tady byl od roku 2014 opravdu mimořádný tlak ze strany Ministerstva financí na maximální výši odvodů z Lesů České republiky i z jiných státních podniků do státní pokladny, je evidentní. Já to nezastírám. Na mnoha jednáních jsem s panem ministrem financí uhádával to, aby míra odvodů byla nižší, než byl požadavek Ministerstva financí. Víceméně to byl nakonec vždycky nějaký výsledný kompromis. Nicméně bylo dohodnuto, že finanční prostředky, které Lesy České republiky potřebují na své investice i na pěstební činnost, mají. To, že za poslední rok a půl si finanční management Lesů České republiky v rámci řízení cash flow blbě nastavil otázku odvodů a otázku vypovězení finančních prostředků vázaných na účtech, je záležitost, která se týká roku 2018. Když tuto situaci viděli, nemuseli odvádět částku, kterou měli plánovanou v odvodu, mohli si ji ponechat a dneska by mohli v pohodě v rámci cash flow operovat s částkou okolo 3 mld. korun.

Na rovinu, potřeby pro zásahy do investiční a pěstební činnosti a zvládání kalamitní situace dneska nejsou ty, které by limitovaly aktivitu státního podniku Lesy České republiky při zvládání této situace. Teď je samozřejmě na této vládě, jakým způsobem na to bude do budoucna reagovat. Nicméně jestli narážíte na to, jestli to, že na účtech České republiky jsou 2 nebo 4 mld., má vliv na zvládání kalamitní situace u státního podniku Lesy České republiky, tak to na to vliv nemá. Samozřejmě by bylo úplně ideální, aby prostředky, které se v minulosti odváděly, aby také Ministerstvo financí férově řeklo: dobře, z nějakého typu odvětví se tyto finanční prostředky odvedly. Proto když dnes přichází ministr zemědělství a říká: mám notifikovanou podporu pro střední a drobné vlastníky lesů v České republice a potřebuji na to 3 mld., by Ministerstvo financí mělo říci: máme je a dáme je. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám pana poslance Zdeňka Podala o vystoupení s faktickou poznámkou. Zatím poslední faktická. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jako předseda podvýboru pro lesní hospodářství mohu říct, že podvýbor se touto problematikou zabývá dlouhodobě. Měli jsme možnost navštívit mnoho lokalit postižených jak suchem, tak kůrovcem. A poslední podvýbor, 7. schůze, se touto problematikou zabýval 19. února. Bylo to za účasti mnoha odborníků, jakož i zástupců Ministerstva zemědělství. Co k tomu můžu říct? Na základě návštěv v jednotlivých lesních lokalitách, když to vezmu z hlediska kulatých stolů a všech jednání, která proběhla, všichni tito odborníci říkají: prosím vás, udělejte něco, udělejte to rychle, každý krok je dobrý. Proto se přimlouvám - já jsem podpořil tuto iniciativu a myslím si, že je to krok správným směrem. Můžou se dělat další, ale prosím vás, nezklamme tyto lidi, kteří čekají na to, že jim aspoň nějak pomůžeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní se vrátíme do standardní obecné rozpravy, takže pan poslanec Jan Birke a připraví se pan poslanec Jan Zahradník.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vystoupil k návrhu paní poslankyně Moniky Oborné a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, takzvaný lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 382, a to ze tří důvodů.

První důvod je, abych vám vyjádřil kladné stanovisko klubu sociální demokracie k tomuto tisku s vyslovením jednoznačné podpory navrhovatelům. Ten druhý důvod je vlastně nejenom v rámci kombinace a diskuse, ale i z hlediska pozice ministra zemědělství, který také souhlasí, a součást našeho klubu, s právě předloženou novelou, a to že byla vlastně konzultována s Ministerstvem zemědělství. Ten třetí důvod, ke kterému se vrátím ještě nakonec, je i z hlediska municipality, to znamená starosty, který má ve svém vlastnickém portfoliu, kdy máme zhruba, město Náchod, přes tisíc hektarů lesa, což samozřejmě je i nedílnou součástí této poslanecké předlohy.

Jak už jsem řekl, dovolím si s předloženým návrhem vyslovit souhlas již v prvém čtení. Podle předloženého návrhu zákona vytváří předpoklad pro bezodkladná a účinná řešení v rámci opatření proti kůrovcové kalamitě, což je jednoznačné a zřejmé, a úzce souvisí s dalšími opatřeními, která jsou obsahem vládního návrhu novely lesního zákona schváleného již 4. 2. 2019 vládou a projednávaného Poslaneckou sněmovnou jako tisk 408.

Příprava tohoto dokumentu byla koordinovaná s Ministerstvem zemědělství s cílem vytvořit co nejdříve legislativní podmínky ke zvládnutí kalamity v lesích již od nástupu jarního období tohoto roku. Tady chci navázat právě na své předřečníky z hlediska toho, že se přibližujeme do jara a všichni cítíme, že se nám opět kůrovcová kalamita nevyhne, a to z toho důvodu, že zima nebyla tak, řekněme, jak ji známe, to znamená, že došlo nikoliv k velkému množství sněhu, ale zároveň především mrazům a podobně. Z tohoto důvodu je součástí tohoto poslaneckého návrhu i návrh na jeho schválení již v prvním čtení, jak bylo řečeno.

Návrh zakládá oprávnění Ministerstva zemědělství rozhodnout formou opatření obecné povahy o postupech odchylných od vybraných ustanovení lesního zákona. V územích vymezených opatřeními obecné povahy se zvýšeným výskytem kůrovce dostanou vlastníci lesů výjimky, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat protikůrovcová opatření, která nejsou dostatečně efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžbu suchých stromů, ze kterých takzvaně kůrovec vylétl. Tímto opatřením budou mít vlastníci lesů možnost soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zachránit.

Na mimořádné situace je nezbytné reagovat v reálném čase. Opatření obecné povahy tak musí nabýt účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zemědělství s ohledem na výjimky z ustanovení lesního zákona, které zákon umožňuje. Jedná se o mimořádný nástroj Ministerstva zemědělství jakožto ústředního orgánu státní správy lesů, který bude využíván jen za mimořádných okolností, kdy dojde k mimořádné situaci na území dvou a více krajů, a výhradně ve prospěch účastníků, to je vlastníků lesních pozemků.

Jak už jsem avizoval, v závěru své řeči tady vystupuji ze tří důvodů: vyjádřit kladné stanovisko ministra zemědělství, celého klubu sociální demokracie, ale především i starosty města. Vedle lesů, které vlastní stát, církevních lesů, soukromých vlastníků lesů jsou samozřejmě i města vlastníky poměrně velkých, rozsáhlých hektarových pozemků zalesněné plochy. My se skutečně dostáváme do podobné situace, o které tady hovořil pan kolega Podal, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, kdy bohužel mnohdy je více než jeden, mnohdy deset vlastníků soukromého lesa a nejsou schopni se mezi sebou domluvit.

Tím tady neříkám, že to je konkrétní případ, ani nejmenuji, že ten případ je na Náchodsku. Jenom chci říci, že v momentě, když do tohoto lesa, který je v tom soukromém vlastnictví, vlítne kůrovec a není včas vytěžen, není včas odstraněn, to pásmo není včas ohraničeno a je v bezprostřední blízkosti ať už státního lesa, anebo v bezprostřední blízkosti především municipalitního lesa, nebo respektive lesa ve vlastnictví města nebo obce, tak neuděláte nic. Prostě vám ten kůrovec skočí nebo přelítne do toho lesa, o kterém hovořím, tedy ve vlastnictví města.

Jako starosta se samozřejmě přimlouvám za schválení a velkou podporou paní poslankyně Oborné právě, aby byl schválen tento dokument v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám... vy, pane ministře, na faktickou? Počkáte. Ale máte přednostní právo, ale jsou přihlášeni dva ještě. Dobře. Pan poslanec Zahradník. Požádám vás vystoupit a připraví se pan poslanec Martinů a pak tedy pan ministr Brabec. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, na začátku svého vystoupení nejprve vyjádřím svoji podporu předloženému návrhu tak, jak za klub ODS i vyjádřila paní kolegyně Vrecionová. I když přiznám, že mám určité pochybnosti a obavy, nikoliv z toho, že bych zpochybňoval potřebnost rychlého zásahu a nezbytnost dát ať už státním, nebo soukromým správcům lesa nějakou jistotu, jak v nadcházejícím roce, kdy kůrovcová kalamita opět oživne, postupovat, jak se jí bránit. Pokud budeme rajonizovat, pokud necháme ty lesy, ze kterých již kůrovec vylétl, když žádné nebezpečí vlastně nehrozí, bez aktuálního zásahu, možná se tak trochu budeme blížit principu bezzásahovosti. Podle mého názoru je nezbytné tento princip v lesích hospodářských zásadně odmítnout a v co nejkratší době v těchto lokalitách provést výsadbu a obnovit les.

Za druhé bych se chtěl možná trochu přimluvit za někoho, kdo se nemůže bránit, a to je za smrk, který je zde často brán jako jeden z pachatelů té kůrovcové kalamity. Těžko si asi umíme představit, jak bychom bez smrku realizovali celou řadu stavebních aktivit, které stále mají konjunkturu.

Já jsem si tady, dámy a pánové, poznamenal dva výroky svých předřečníků. Paní kolegyně Oborná, předkladatelka návrhu, řekla: "Pohled na mizející lesy se nedá popsat," povzdechla si s velkou trpkostí a těžkostí. Pan kolega Kováčik zase řekl: Co bylo dříve zeleným královstvím, je nyní hnědá - nebo nevím, jestli řekl hnědá, nebo rudá - poušť. Tyto výroky by se daly také vysvětlit jako vyjádření určitého dvojího přístupu k tomuto problému, který tato Sněmovna v uplynulých letech zažívala.

Když jsem tady podobné věty pronášel před možná třemi čtyřmi lety, kdy byl tady projednáván zákon o ochraně přírody a krajiny a v souvislosti s tím pak také zákon o Národním parku Šumava, respektive jeho senátní verze, moje názory byly zpochybňovány, nebyly brány vážně. Mluvilo se o tom, že ten les, tak jak po žíru kůrovce na Šumavě zůstává, je vlastně lesem přírodním, krásným, a bylo zde průřezově politickými stranami, tehdy bez rozdílu koalice a opozice, hlasováno pro přehlasování veta prezidenta republiky a pro uvedení toho zákona, který stanovuje bezzásahovost, na nadpoloviční ploše národních parků. A ten zákon tedy nyní platí.

Také bych se chtěl vyjádřit k lesníkům. Už o tom tady někdo z mých předřečníků mluvil. Vím, že povolání lesníka není jen tak obyčejné povolání. Nikdy nebylo. Je to spíše příslušnost ke stavu, který přináší určité výhody a také samozřejmě ale zatěžuje příslušníka k tomu stavu velmi významnými povinnostmi. Jednou z těch povinností, která odedávna tady byla, bylo to, že lesník měl povinnost vyhledávat a likvidovat ve svém rajonu, ve svém revíru stromy napadené kůrovcem. Pochybení v této povinnosti, její zanedbání pak znamenalo velmi významný prohřešek a významný postih přinášel tomu, kdo se ho dopustil. Tak to platilo ještě před možná dvaceti lety, ale pak došlo k tomu, že se názor na tyto povinnosti začal postupně měnit, a ta změna přivodila možná podvědomou změnu v nahlížení lesníků na tyto své povinnosti. Počínaje orkánem Kyrill v roce 2007 totiž byl kůrovec prohlášen za součást přírody. Tehdy pan ministr Bursík, který spolu s ekologickými aktivisty má tuto změnu na svědomí, na slyšení v Senátu prohlásil, že kůrovec je součástí přírody, jako takový do ní patří a on přijímá veškerou odpovědnost za to, co tento postup přinese do národního parku, hlavně tedy na Šumavu.

Máme tady samozřejmě situaci na Šumavě, o které se dneska nemluví. Dneska Šumava není tématem diskuse. Nikdo z vás už asi nechce příliš o tom diskutovat, ale já to přesto musím tady zmínit. Musím zmínit, že vlastně jsme si z Národního parku Šumava, z jeho valné části, udělali jakousi množírnu kůrovce. Tam se proti němu nezasahuje na velké části, tam ho vnímáme jako součást přírody, a na jiné části území naší republiky je to pro nás úhlavní nepřítel, kterého je potřeba likvidovat, proti němu bojovat, vynakládat na to významné prostředky. Já s tím souhlasím. Jsem zastáncem té stavovské povinnosti proti kůrovci zasahovat, byť nejsem sám lesník, nepatřím do toho stavu, ale s mnoha jeho příslušníky se dobře znám. Znám jejich způsob myšlení a znám, jaké mají názory na stávající vnímání této problematiky.

V Národním parku Šumava teď probíhá diskuse o zonaci. Jihočeský kraj, který zastupuji v Radě Národního parku, bude absolvovat toto své dohadování se správou parku v pondělí 11. března a já musím říci, že naším významným argumentem, který budeme uplatňovat, bude právě boj proti kůrovci, nejenom v podobě, kterou my tady teď vedeme, ale i na území Národního parku Šumava. Čili to bude taková první otázka, kterou bych rád položil ministerstvům a na kterou pak budu žádat odpověď v usnesení, které hodlám v následujícím bodě, který na nás potom čeká, jako navrhovanou součást, doprovodné usnesení, předložit.

Vím, že pan ministr Brabec, který si správně odložil své vystoupení až poté, co bude moci reagovat na to, co řeknu já, říká, že jsou to nesmysly, že kůrovec nikam nevyletí, že kůrovec doletí nejvýše pár desítek metrů. Není to pravda. Při vhodných podmínkách může kůrovec napadnout významnou vzdálenost lesů nacházejících se v jeho sousedství. Je to nutné vyhodnotit. Je nutné tu historii znát. A to bude další otázka, kterou pak v doprovodném usnesení, respektive v jeho návrhu předložím.

A pak bude další otázka, kterou uvedu ještě následujícím problémem. Kůrovec nelítá jenom jako hmyz vybavený nějakým létacím zařízením, tedy křídly, ale šíří se i dopravou, když je pokácená kůrovcová kulatina dovážena mimo území národního parku a je šířena po celé republice tím, že je prodávána zájemcům o jeho odkoupení. Čili to bude moje třetí otázka, kterou položím a kterou tedy v následujícím bodě potom přednesu.

Vím, že jsou to věci, o kterých mnozí z vás, kteří jste byli v minulém složení Sněmovny, nechcete slyšet. Tehdy jste navzdory všem našim argumentům, všemu našemu volání hlasovali pro novelu zákona číslo 114 o ochraně přírody a krajiny. Tím jste zčásti pokračování kůrovcové kalamity na Šumavě zavinili a tím také zčásti i nesete vinu za vznik této kalamity i na jiném území České republiky. Prostě není to správné. Není to dobré říkat, že na jednom území je kůrovec součástí přírody, musíme jej nechat, a na druhé části našeho území je kůrovec úhlavní nepřítel číslo jedna. To jsou věci, které se neslučují a které sem nepatří, aby byly říkány, a proto si myslím, že mám právo svoje otázky panu ministrovi zemědělství a panu ministrovi životního prostředí v následujícím bodě položit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Zahradník. Nyní tedy pan poslanec Martinů, připraví se pan ministr Brabec, zatím poslední přihláška. Já bych poprosil Sněmovnu o klid, aby se mohl pan poslanec vyjádřit. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den, vážení a milí kolegové. Dovolte mi i krátké vystoupení. Já bych rád upozornil na největší problém naší země, za který považuji absolutně rychlé vysychání naší krajiny. Myslím, že jste si všichni všimli, jak nám voda rok od rok mizí, a když se podíváme na ty důvody, které já osobně vidím jako pádné - podívejme se, co jsme udělali za sto let. Za sto roků jsme zhruba jeden až dva miliony původně mokrých pozemků vysušili, 90 % vodních toků, které meandrovaly a podmáčely údolní nivy, jsme zmeliorovali do hlubokých koryt, narovnali, takže můžeme konstatovat, že ta voda nám neustále ubývala a ubývala, rok od roku, a na čím dál tím míň vody jsme nasadili intenzivní zemědělskou výrobu. Nepěstujeme už 20 metráků, pěstujeme 100 metráků, máme všechno vyšlechtěné, pšenici, kukuřici. Takže vlastně voda ubývala a ubývá a na druhé straně naše výroba neustále posiluje a sílí a je to všechno o vodě. Já si myslím, že ta situace je úplně alarmující a je otázka, co s tím můžeme dělat.

Také si myslím, pamatuji si, když jsme navštívili loni s naším zemědělským výborem pracoviště na Ruzyni - pan Faltýnek kývá, jsem rád, že si to pamatuje - tak já jsem si odnesl dva poznatky. Velice závažné poznatky. Byl tam vědec, který měl navrtané sondy v trávníku a zjišťoval rychlost úbytku vláhy ke vztahu k našim zemědělským moderním postupům. On ho nikdo neposlouchal, pouze já. Ale já si to pamatuji, od té doby to vypravuji ve svém okolí, a on jednoznačně prokázal, že největší úbytek vody při našich klasických zemědělských postupech působí hluboká orba. Hlubokou orbou vyhodíme poslední zbytky vláhy a ta vláha je za pár hodin ve výparu a výpar je odnesený mimo území České republiky. Pak jsme šli dál a tam byl takový sympatický vědec a já jsem mu položil otázku: "Pane kolego, prosím vás, povězte mi, v čem je ta chyba? Celé generace nás učily, že lesy zadržují vodu. A my dneska vidíme tu tragédii, hlavně na té Třebíči, Telči, na té Vysočině a jinde, že máme ty lesy suché. Miliony stromů suchých." A on mě nenechal domluvit a šel na mě protiotázkou. Ta otázka byla velice logická. Já jsem se úplně začervenal, že jsem to nikdy neslyšel, ani v televizi, ani v novinách, ani v žádné odborné debatě. A ta otázka zněla, jestli vím, kolik procent vody, která napadne za rok, kolik vody nepropadne korunami stromů. Já jsem se zamyslel, že mu něco odpovím, a ten pán byl rychlejší než já a nenechal mě to vymyslet a odpověděl mi - 40 % a víc.

Vážení a milí, když se podíváme a uděláme si tu bilanci s tou vodou, je to úplná katastrofa. Podle všech dostupných údajů se uvádí, že Česká republika má největší procento zorněné půdy v Evropě. Uvádí se 71 %, Rakousko, Německo 50, 60. Je mnoho výzkumů, které potvrdily, že rozdíl výparu mezi trávníkem a ornou půdou je 150 mm v neprospěch zorané půdy. To jsou miliardy kubíků vody, které ztrácíme. Dále, když se podíváme na výměru lesů, podle dostupných informací v roce 1750 bylo v českých zemích 1 100 000 hektarů lesa. Pak byla vláda Marie Terezie, ta podporovala lesy, na konci 19. století už to bylo 1 900 000 hektarů lesa a v současné době jev katastrálních knihách zapsáno 2 676 000 hektarů lesa. Ale pozor, to není všechno. Kromě toho nám od padesátých let 20. století po válce dalších 418 000 hektarů zarostlo svévolně, buď načerno, nebo samonáletem. Takže my dneska můžeme konstatovat, že máme 40 % zalesnění. K tomu máme 70 % zorané půdy, to je všechno obrovský nárok na vodu, a k tomu jsme tu vodu neustále po celé generace vyháněli z krajiny. No jaká může být situace? Taková, jaká je.

Vážení a milí, je to všechno o vodě. Bez vody nic neběží a je to jednoznačný závěr, že prostě jsme způsobili dalším generacím spousta škody, tu krajinu jsme zničili a dneska sklízíme zasloužené, bohužel zasloužené ovoce. A já tvrdím, že největším problémem České republiky je a bude voda. Voda nebude.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak teď tedy naskočila faktická jedna, takže já poprosím pana poslance Josefa Kotta a následně tedy s přednostním právem pan ministr a potom tedy pan poslanec Čižinský. Tak máte vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, reakce na předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího. Přece nemůžeme myslet vážně to, že tam, kde se oře, tak tam je to špatně, že se zvyšuje výpar a že degradujeme půdu. Přesně obráceně. Přece tam, kde se oře, zapravují se statková hnojiva, tak se umožňuje vsakování vody. Toto, co se udává někde, kde se pěstují monokultury, tak je to přece minimalizace. Je to minimalizace, veškerá voda, která zaprší, tak odteče, a s těmi holinami je to přece to samé ve chvíli, kdy ztratíme pokryv na lesní půdě, tak zvýšíme výpar, zvýšíme odtok a jde to všechno proti tomu, abychom tu vodu v té krajině udrželi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tedy pan ministr Brabec s přednostním právem a jako poslední zatím přihlášený pan poslanec Čižinský se připraví. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já budu také velmi stručný, byť bychom tady mohli mluvit hodiny a nepochybně ještě v dalších měsících, ale teď tady budeme mluvit hodiny. Protože tato kůrovcová kalamita, já jsem před několika měsíci použil to srovnání, které si novináři velmi rychle osvojili, že to je kůrovcová kalamita největší od dob Marie Terezie. Ale to není pravda, ta je, tato kůrovcová kalamita, největší v dějinách českých zemích. A teď nevím, jestli možná od Sámovy říše, v každém případě možná minimálně za tisíc let. Logicky. Protože před Marií Terezií nikdy nebylo v České republice tolik smrkových monokultur, nebo v Československu, nebo řekněme v českých zemích, jako jich je teď. Takže na tento průšvih bylo zaděláno poměrně dlouho.

Mě tam jenom mrzí jedna věc, že ti lidé, nebo někteří z těch lidí, kteří dneska tak aktivně vyzývají stát, aby činil a aby pomohl, a mají pravdu, protože to je celonárodní problém, není to jenom ekonomická katastrofa, je to i ekologická katastrofa, tak ti samí lidé v letech 2006, 2007, 2010 a dalších, když vědci, a máme tady spoustu velmi kvalitních lesníků a odborníků na lesní hospodářství, hovořili o tom, že nás čeká velký problém a že třeba Bavorsko se ve svých státních lesích už připravuje na ten problém, tak my jsme se tady tvářili, že se vůbec nic neděje a že se nás nic takového nemůže týkat. Takže to jenom na ten úvod.

Proč to říkám? Protože je jasné, že nikdo z nás, ani z těch největších odborníků, nemůže vědět, co nakonec zabere. Zatím se vždycky ukázalo, že proti takové kůrovcové kalamitě si byla schopna pouze pomoct příroda sama, protože to je rozsah, který je katastrofický, a říkám znovu, daleko katastrofičtější než vůbec s tím má kdokoliv zkušenosti.

K této novele Ministerstvo životního prostředí dalo souhlas i v rámci tedy schválení v prvním čtení právě z toho důvodu, o kterém jsem právě hovořil. Že i my bychom tam měli nějaké další komentáře, další připomínky, ale jsme přesvědčeni, že to je krok dobrým směrem. A nepochybně se budeme také chtít podílet na přípravě, nebo řekněme na diskuzi, protože ta příprava, nějaký návrh toho opatření obecné povahy už vznikl, z jednoduchého důvodu. Za prvé je tam potřeba udělat zvláštní režim, nebo jiný režim, odchylný režim u těch chráněných území než v hospodářských lesích. To si myslím, že je zřejmé. A Ministerstvo zemědělství má zájem ten návrh opatření obecné povahy diskutovat s námi a také s vlastníky, protože, paní kolegyně Oborná to dobře ví, je z Vysočiny, a jenom na Vysočině je zhruba 50 tisíc malých vlastníků lesa. Mnozí z nich jsou lidé, kteří, troufám si říct - nebo někteří z nich možná ani úplně přesně nevědí, kde ten les mají, a už vůbec nevědí, jak se o něj mají starat podle lesního zákona. Těm všem je potřeba vyslat nějaký jasný signál a uvolnit jim ruce a skutečně do těch tzv. vylítaných souší, už sterilních, nemá dneska smysl ty kapacity, které máme, investovat.

Padla tady i zmínka, myslím, že pan předseda Kalousek o tom hovořil, nebo se na to ptal, určitě také budeme chtít, aby bylo jasně řečeno, že to není žádná povinnost, aby se chemicky ošetřovalo, aby se tzv. stříkalo proti kůrovci. Určitě bude mít přednost, aby se používaly mechanické metody asanace, odkornění atd., a rozhodně by ta chemie měla být používána maximálně na skládkách dřeva a ne přímo v lese. To jsou všechno věci, které se objeví v opatření obecné povahy jako v prováděcím předpisu. Mělo by být naším cílem, abychom všichni odborníci, a je jich tady celá řada v tomto státě, čelili společně této katastrofě a dohodli se na nějakých společných postupech. A to bude určitě i v rámci debaty o opatření obecné povahy. (Hluk v sále.)

Za mě i za Ministerstvo životního prostředí bych vás rád motivoval k tomu, abychom schválili dneska, byť máte možná někteří výhrady, tuto novelu v prvním čtení, abychom získali čas, protože bohužel vývoj počasí je takový, že nová generace se už dneska líhne a brzy vylétne. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a jako poslední přihlášený pan poslanec Čižinský. Prosím, máte slovo. A prosím sněmovnu o klid.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Chtěl jsem tady hovořit o té chemii, takže jsem rád, že tady došlo k těm příslibům, to znamená, že ta chemie bude používána na skládkách, ale ne v lese. Tak jenom prosím, aby se to skutečně promítlo v tom opatření obecné povahy a aby Ministerstvo životního prostředí v tom hrálo tu roli, která mu přísluší. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl zatím poslední příspěvek. Rozhlédnu se, zdali je nějaký zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Zájem nevidím. Obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova, jestli je zájem. Paní poslankyně Oborná. Máte zájem? (Ano.) A pan poslanec Tureček následně. (Nechce.) Nemáte zájem. Tak prosím.

 

Poslankyně Monika Oborná: Dámy a pánové, už budu velice stručná. Především bych vám chtěla strašně moc poděkovat za širokou politickou podporu této novele. Nesmírně si toho vážím. A je to podle mě důkaz toho, že opravdu záchrana našich lesů nám není lhostejná. Děkuji vám moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování v projednávání tohoto návrhu. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním v jednání o sněmovním tisku 382 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Zagonguji a přivolám poslance a poslankyně do jednacího sálu. Mám žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Přihlaste se všichni znovu svými hlasovacími kartami. Ještě jednou pro jistotu zopakuji pro poslance, kteří nebyli v sále, o čem budeme hlasovat.

 

Budeme hlasovat o návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním v jednání o sněmovním tisku 382 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, přihlášeno 164 poslanců, pro 144, proti 0. Návrh byl přijat.

 

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášené poslance. Rozhlédnu se. Podrobnou rozpravu končím. Táži se na případná závěrečná slova, ale myslím, že už nemáte zájem, takže přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslankyně Moniky Oborné a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 382."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, přihlášeno 163 poslanců, pro 145, proti 2. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Projednávání tímto končí.

 

Nyní tedy přistoupíme k dalšímu bodu a je to

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.