(9.20 hodin)
(pokračuje Benda)
Pokládám za nepříliš šťastné, že se celý výběr znalců centralizuje jenom do Vyšehradské ulice, respektive jenom na Ministerstvo spravedlnosti. Víte dobře, že dnešní systém je ten, který je kritizován, ale přesto jsem ho pokládal za zajímavý, protože je do jisté míry konkurenční. Část znalců jmenují předsedové krajských soudů pro obvod svých soudů, část znalců jmenuje Ministerstvo spravedlnosti. Je to občas kritizováno, jsou předsedové krajských soudů, kteří to nemají rádi, jsou současně předsedové krajských soudů, kteří to pokládají za výhodné, ale je to přece jenom model, který je do jisté míry decentralizovaný, do jisté míry není v rukou jednoho člověka nebo jedné instituce.
Bohužel paní zpravodajka i pan ministr se přiklonili k tomu modelu centralizovanému, kde všechny znalce, samozřejmě prostřednictvím komisí a všeho, ale bude vybírat Ministerstvo spravedlnosti. Já z různých důvodů tyto centralizované modely nepokládám za nejšťastnější, a proto pro návrh zákona nezvednu ruku, i když poctivě říkám, že je mnohem lepší, než který přišel původně z vlády a byl prapůvodně zpracován panem ministrem Pelikánem. To, co se odvedlo na půdě ústavněprávního výboru za úzké součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti, je užitečná práce.
A druhá poznámka a druhá prosba, kterou k vám mám. Přece jenom se týká těch pokut, o kterých mluvil už i pan ministr Kněžínek, mluvila o nich i paní zpravodajka. Ústavněprávní výbor doporučil snížení pokut. A já jsem to na půdě ústavněprávního výboru hájil s tím - my máme jít příkladem. Ústavněprávní výbor je ten výbor, který by měl jít příkladem v ostatních otázkách. Prostě my máme pokuty v České republice naprosto enormně nadsazené skoro ve všech oblastech. Všichni vám řeknou, že se využívá v podstatě v reálu spodních 10, maximálně 20 procent, že ty horní hranice pokut v téměř žádné oblasti, a obzvlášť ne v oblastech, které se týkají Ministerstva spravedlnosti, vůbec nejsou používány. Ale přesto to působí děsivě, jestliže říkáme - za banální porušení, za nevedení evidence je možná až půlmilionová pokuta.
Mám dojem, že bychom měli celý systém pokut v České republice zásadně zrevidovat. Je škoda, že se to nepodařilo v minulém volebním období v okamžiku, kdy se dělala reforma správního trestání, ale tehdy na to nebyla síla. Ministerstvo vnitra přineslo vlastně normu, která to jenom promítala, nebylo schopné udělat porovnání jednotlivých pokut a jejich výše. Ale mám dojem, že máme jít příkladem a máme naznačovat státní moci a výkonné moci, že prostě pokuty mají být v rozumné výši a že se nelze pořád zaklínat tím: pokuta nesmí být likvidační, on to nakonec zruší správní soud. Samozřejmě, že to správní soudy dělají, ale v okamžiku, kdy tu likvidační pokutu dostanete, tak už pak nemáte moc šancí, i když se jdete soudit, tak vám to trvá půl roku, tři čtvrtě roku, někdy dva roky a znamená to pro vás velký problém.
Takže bych velmi poprosil, jestli byste mohli podpořit ten návrh, který doporučil ústavněprávní výbor a který navrhuje další snížení pokut, jejichž výše bude i tak dost vysoká, ta horní hranice 250 tisíc. Kdo dostane 250 tisíc, to není žádná legrace. A rozhodně zatím žádné pokuty v této výši nepadají.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím poslance Michálka, který se hlásil.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, rovněž bych se připojil k poděkování Ministerstvu spravedlnosti za to, že i mně pomohlo třeba s pozměňovacím návrhem D, který se týká... a podařilo se nám dosáhnou konsenzu i na výboru, aby bylo jasným způsobem odpovězeno na otázky položené znalci a současně aby, pokud dochází k nějaké odchylce nebo možnosti nějakého rozpětí, byly uvedeny okolnosti, které mají vliv na přesnost toho závěru. To znamená, mělo by být standardní, že znalec, když oceňuje například nemovitosti, tak opravdu bude důsledně uvádět rozpětí, aby pak nedocházelo k tomu, že když například uvede cenu vyšší o 100 tisíc korun, tak že potom už to bude v režimu, že se bude zpochybňovat, zda někdo jedná s péčí řádného hospodáře. Budou z toho vyvozovány i třeba různé trestněprávní důsledky, i když z hlediska nějakého toho vědeckého pohledu je logické, že ta cena má určité rozpětí, které je určeno s určitým intervalem spolehlivosti.
Takže to by bylo jakési zakotvení vědečtějšího přístupu do té odpovědi na některé, podotýkám některé, v některých oborech znalecké činnosti. Není samozřejmě úplně možné toto aplikovat na jiné obory, například z hlediska posuzování různých medicínských aspektů, ale i tam je možné uvést okolnosti, které mají vliv na spolehlivost. To, aby byly ty skutečnosti v občanském soudním řízení a v jiných řízeních upravených našimi zákony prokázány spolehlivě, to už je tam dneska obsaženo, ale často to ztroskotá právě na tom, že jsou nedostatečným způsobem zpracovány znalecké posudky.
Musím říct, že pan ministr tady ve vztahu k hranicím pokut uvedl relevantní argumenty, zejména to, že ty pokuty musí být nastaveny, pokud jde o jejich horní hranici tak, aby měly adekvátní efekt i pro ty největší společnosti, které poskytují znaleckou činnost a které mají opravdu vysoké obraty. Takže my v tomto ohledu podpoříme to, aby to bylo zachováno v té původní podobě, a nepodpoříme ten pozměňovací návrh, který povede k dalšímu snížení. Ostatně mluvil jsem i s kolegou Lukášem Černohorským, který vede vyšetřovací komisi k OKD a který popsal celou řadu pochybení, ke kterým došlo při znalecké činnosti a které ve výsledku měly dopad i na náklady v neprospěch státního rozpočtu.
Pokud jde o otázku centralizace, kloníme se k závěru, že centralizace v této oblasti nastavení určitého standardu, například ať už se bavíme o zapisování znalců, o výběru soudců a podobně, je spíš pozitivní. Ostatně o těch počtech, o kterých se bavíme, decentralizace povede k tomu, že pracoviště by nebyla úplně adekvátně specializovaná pro tyto činnosti, takže centralizace na ministerstvu je celkem logická.
Chci se vyjádřit ještě k poslední otázce, o které mluvil můj předřečník, pan předseda Benda. Domnívám se, že tady opravdu nemáme ten problém, že by znalci byli oběti ukládání vysokých pokut a že bychom se museli snažit řešit tento problém, jako máme v jiných oblastech, například se zajišťovacími příkazy, ale že máme spíš problém, že jsou znalecké posudky zpracovány nekvalitně, a máme taky problém, že není správně nastaveno odměňování znalců, takže není úplně vysoká motivace pro vstup do oboru. Ale i tady ministerstvo udělalo určité změny.
Myslím si, řešme ten problém, který máme na stole, což jsou ty nekvalitní znalecké posudky. Samozřejmě jedná se pouze o část, nikoliv o celý obor. Ale opravdu tady nemáme problém, že by docházelo k nějakému masivnímu zneužívání pravomoci ukládat pokuty ze strany Ministerstva spravedlnosti. Myslím si, že není důvod, proč bychom měli ty pokuty dále snižovat. Naopak v těch problémových případech, které potom všichni vidíme v médiích, tak tam si myslím, že by bylo adekvátní, aby ministerstvo opravdu důsledně vyžadovalo kvalitu od znalců a pochybení trestalo.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní zpravodajka se hlásí do rozpravy. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Já přece jenom musím zareagovat. Shodou okolností 27. února 2019, abych tedy vaši pozornost připoutala na konkrétní kauzu, vyšel článek, který referuje o případu, který nám v justici celkem neunikl, ale ostatním čtenářům nebo občanům by uniknout mohl. A přitom je to takový úplně klasický případ toho, s čím se často setkávám jako předsedkyně petičního výboru, když za mnou chodí stěžovatelé-občané a upozorňují na nejednotnost rozhodování, respektive vypracovávání znaleckých posudků a na jejich základě rozhodování soudů.***