(9.30 hodin)
(pokračuje Munzar)
Já jsem tady měl už minulý rok velmi konzervativní odhad nákladů živnostníků, který jsem vyčíslil na 4,5 miliardy korun. Na serveru Hlídač státu je podobný výpočet. Skutečně ani nemám radost, že jsem se v tomto přiblížil pravdě.
Ale další otázka, na kterou mi nebylo odpovězeno. Kolik to vše stojí stát? Nejen software. Kolik lidí se celkově ve státní správě zabývá EET? Nejenom pouze ti noví zaměstnanci, kteří byli přijati. Jaké jsou celkové mzdové náklady, náklady na vybavení kanceláří, na provoz a kolik celkově tyto náklady stojí daňové poplatníky? To jsme se z RIA nedočetli a je to klíčová otázka, která míří na efektivitu podobného opatření. Takže otázky na paní ministryni zní: Kolik byly ty skutečné, nikoliv odhadované náklady na zavedení EET? Kompletní. Kolik byly dosavadní náklady na jeho provoz, a nejenom na jeho provoz, ale na všechny zaměstnance, kteří se ve své činnosti zabývají EET? Kolik státních zaměstnanců se muselo kvůli EET nejenom přijmout, ale kolik vůbec se jich EET zabývá?
Stejně tak platí mé otázky týkající se toho zvláštního režimu, který je vlastně papírovou obdobou EET. Takže my zavádíme novou papírovou byrokracii pro živnostníky, respektive vláda to navrhuje. Kolik se očekává výnos z tohoto zvláštního režimu a kolik bude náklad na všechny ty úředníky, kteří ty účtenky v krabicích a papírová hlášení budou přijímat, kontrolovat a archivovat? Samozřejmě že těmito otázkami mířím k přiměřenosti a efektivnosti uvedeného režimu. Je to zatížení těch nejmenších nikoliv elektronickou, ale papírovou byrokracií. Nebylo by tedy lepší a efektivnější ten zvláštní režim a vůbec celé EET zrušit? Kolik bude náklad na správu toho zvláštního režimu, té papírové evidence, kdy malý živnostník s tržbou do 200 tisíc korun za rok si bude jednou za čtvrt roku vozit krabice papírových účtenek ke kontrole na berňák? Podle mě je to z pohledu efektivity úplný nesmysl.
A poslední otázka: Jak je ošetřena důvěrnost dat v EET? Jsou někde unikátní data, kde můžete identifikovat přesně podle provozovny, můžete vyhodnotit strukturu zákazníků, to, na čem ta provozovna nejvíce vydělává? To jsou samozřejmě citlivé údaje, které mohou hrát roli v konkurenčním boji. A chci se zeptat, jak máme ošetřeno, že údaje neuniknou a nestanou se cennými a dobře placenými informacemi v obchodním styku.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další vystoupí v rozpravě poslanec Skopeček, poté s přednostním právem pan předseda Fiala.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Paní ministryně mi tady špitla deset minut, tak já jí slibuji, že to bude možná i kratší. Vystupoval jsem samozřejmě k EET několikrát, ta diskuse byla přerušovaná, proto bych shrnul jenom ty nejdůležitější argumenty a hlavní principy, proč samozřejmě budu hlasovat pro to, aby ten zákon byl zamítnut v prvním čtení.
První argument je, že EET je nástroj, kterým se stávají podnikatelé automaticky podezřelí. Otáčí se tak princip, kdy musí stát dokazovat, že někdo neodvedl daně, tak to musí ti podnikatelé dennodenně, 24 hodin online dokazovat, že jsou vlastně nevinní a že ty daně odvádějí dobře.
Druhý argument je, že to je samozřejmě administrativní a byrokratická zátěž. Neplatí to jenom u podnikatelů, ale platí to i u státu, který musel zaměstnat další stovky a stovky zaměstnanců. Mě by zajímalo, paní ministryně, kolik to bylo lidí, kteří jsou díky EET nově na Finanční správě.
Třetí argument je, že pokud chceme odstranit daňové úniky, tak to musíme dělat prostřednictvím úplně jiné cesty, a to cesty zjednodušování daňového prostředí v České republice, které je složité, a které je složité i podle řady mezinárodních organizací. Světová banka, která každoročně počítá počet hodin, které podnikatelé musejí využít na to, aby dokázali plnit daňové povinnosti a zaplatit daně, tak je to více než 200 hodin, a řadíme se tak jedno z nejhorších, nebo na nejhorší ne, ale na podprůměrné místo v rámci mezinárodního srovnání.
Čili pokud chceme odstraňovat daňové úniky, musíme se jednak zaměřit na úplně jiný typ podnikatelů, protože věřím, že se tady v Poslanecké sněmovně shodneme, že živnostníci nejsou těmi, kteří by měli dominantně plnit státní rozpočet, že ani nikdy nebudou těmi, kdo budou dominantně plnit státní rozpočet, ať budou represe na podnikatele uvaleny jakékoliv, že daňové úniky a daňová optimalizace, byť je legální, probíhá nikoliv u živnostníků, ale především u velkých korporací, které si dokážou zaplatit velmi drahé právníky a v tom složitém daňovém systému, který tu desítky let zesložiťujeme, se dokážou pohybovat a najít tomu svému klientovi danou výhodu. To určitě živnostníci nedělají, ti prostředky na specializované daňové poradce a právníky nemají a bezesporu se trápí s administrativou, kterou na ně EET uvaluje.
Rovněž odmítám to, že by EET vedlo k narovnání podnikatelského prostředí. Ještě nikde na světě podnikatelské prostředí nenarovnala žádná regulace. Trh přece musíme nechat fungovat bez jakýchkoli regulací nebo s minimem regulací. To je jediná cesta, aby na trhu vládly rovné podmínky a aby jeden typ podnikatelů neměl výhodu nad jiným typem podnikatelů.
Je přece zřejmé, že tato administrativní zátěž EET bude dopadat více zejména na malé a střední podnikatele, protože velké obchodní řetězce si ke svému softwarovému systému, ke svým sofistikovaným pokladnám, které mají v těch obchodech dávno, nainstalují jenom nějaký doplněk a EET lehce zvládnou. Nicméně pro malého živnostníka, který si musí tu pokladnu pořídit, ale neplatí jenom pořizovací náklady, platí i každoměsíční náklady, co se týče připojení internetu nebo licence k softwaru, který je k EET potřeba, to samozřejmě má dramatický dopad, zejména na ty malé a střední podnikatele, nikoliv na ty velké.
A závěrem snad jenom povzdechnutí, jak to vypadá, když máme dominantní stranu, která není ideově ukotvená, ale je to marketingové hnutí. Mluvím samozřejmě o hnutí ANO. My jsme minulý týden zaregistrovali, jak na ideové konferenci se hnutí ANO začíná velmi stavět za živnostníky, vymýšlí odstranění byrokratické zátěže, znovu se živnostníci stávají středobodem světa hnutí ANO. Ale problém je, že živnostníky zajímá hnutí ANO jenom na těch ideových konferencích. Pokud jednáme o skutečné legislativě tady v Poslanecké sněmovně, tak vidíme jednu a jednu další byrokracii, která se na živnostníky valí jedna za druhou. Takže hnutí ANO mělo minulý týden ideovou konferenci, teď o víkendu bude mít něco jako svůj sjezd, kde bude volit předsedu a své vedení. Bezesporu tam uslyšíme to, jakým způsobem se hnutí ANO chce nyní orientovat na živnostníky. Možná to opět zaplní stránky novin, možná z toho budou nadpisy na webech. Ale až budeme zase jednat v Poslanecké sněmovně, tak hnutí ANO sem se svou socialistickou vládou zase přinese další regulace a další omezení našeho podnikatelského prostředí.
Na to chci velmi upozornit: Nenalítněme na marketing hnutí ANO, dívejme se na to, co je projednáváno v Poslanecké sněmovně, co skutečně hnutí ANO Poslanecké sněmovně předkládá, a to nemá se zastáním živnostníků nic společného. EET, její třetí a čtvrtá vlna, je dalším omezením živnostníků. A jak se říká, podle ovoce poznáš je. ANO prostě živnostníky rádo nemá, vybralo si je jako svůj terč, možná udělá ještě 20 ideových konferencí, kde se jich zastane, ale legislativa, kterou bude schvalovat v Poslanecké sněmovně, ta půjde proti zájmu živnostníků.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další vystoupí v rozpravě poslankyně Kovářová. Pardon, s přednostním právem... (Poslanec Fiala z pléna dává přednost poslankyni Kovářové.) Takže definitivní pořadí - poslankyně Kovářová, poté s přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zazněla tady řada argumentů pro to, že nejsou jasné důkazy o tom, že EET přináší skutečně výrazné zvýšení výnosů na DPH. Zazněla tady také řada argumentů, které hovoří o zátěži pro ty nejmenší podnikatele. S tím musíme souhlasit. O to více nás překvapuje, že po pěti letech represivních opatření vůči drobným živnostníkům se náhle Ministerstvo financí probralo a říká, že chce usnadnit život drobným podnikatelům, že chce snížit byrokratickou zátěž pro drobné živnostníky a že začíná uvažovat o zavedení takzvané paušální daně pro živnostníky - neplátce DPH.***