(16.50 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Co považuji za klíčové z toho zákona, že ta novela bude nutit akciové společnosti k zveřejňování politiky odměňování v zájmu větší transparentnosti na internetových stránkách emitenta, což je podle mě věc poměrně revoluční a myslím si, že o tom se tady asi povede největší debata. Protože, jak už jsem zaznamenal, je tam i kritika, že by to mohlo být takto v tom zákoně až nad rámec evropské směrnice. Je to něco, s čím se skutečně zatím akciové společnosti u nás nesetkávaly, aby zveřejňovaly i vlastně pro konkurenci svoji politiku odměňování.
Tak to jsou asi v zásadě hlavní body toho návrhu a myslím si, že takhle na úvod tento popis stačí. Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní se mi hlásil pan předseda Chvojka. Předpokládám, že je to do rozpravy? (Ano.) Ano, tak já otevírám rozpravu a prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Ano, je to do rozpravy k tomuto bodu dokonce. Děkuji za to představení tohoto tisku panem ministrem i panem zpravodajem. To, co říkali oba dva, je pravda. Jde spíše o technicistní novelu. A vzhledem k tomu, že nás relativně tlačí čas, tak bych navrhl zkrátit lhůtu na projednání ve výborech na třicet dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, ten návrh jsem si zaznamenal. Pan poslanec Skopeček se hlásí do rozpravy. A než dorazí k mikrofonu, tak zde mám omluvenku. Omlouvá se nám z pracovních důvodů od 16.30 hodin do konce jednání pan poslanec Pawlas. Prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Já tu nechci vyvolávat nějaký zbytečný konflikt, nicméně si nemyslím, že je to příliš technicistní norma. Vzhledem k tomu, že má akciovým společnostem ukládat povinnost zveřejňovat svoji politiku odměňování a zpřístupnit tak platy svého managementu i konkurenčním subjektům, což doposud tak nebylo, tak to nepovažuji za technicistní záležitost, ale za poměrně revoluční záležitost. A pojďme se o ní bavit v nadcházejících čteních na výborech. Jestli je to věc zdravá, potřebná, jestli ta povinnost přejmout tuto věc skutečně z evropské legislativy vychází, nebo bychom v tom byli papežštější než papež, jak někdy při přijímání evropských pravidel bývá.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli neregistruji ani faktických poznámek, ani přihlášek do rozpravy. Nevypadá to, že by se někdo hlásil z místa. Já tedy rozpravu končím. Návrhy na vrácení či zamítnutí nezazněly, takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevypadá to. Svolám kolegy do sálu, když jsem je vyzýval k tomu, aby odešli. (Gong.) A pokud zde není žádost o odhlášení, tak zahájím hlasování o přikázání garančnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání. Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 137 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 122, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Skopeček. Prosím.
Poslanec Jan Skopeček: Týká se to fungování akciových společností. Čili já bych navrhl jednak hospodářský výbor. A protože se jedná skutečně o velmi významnou právní změnu ve fungování akciových společností, tak bych chtěl navrhnout i ústavněprávní výbor k projednání.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To jsou dva návrhy. Budeme o nich hlasovat postupně. Ptám se, jestli má ještě někdo další návrh na další výbory.
Pokud tomu tak není, tak nejdříve budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 138 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 6. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 139 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 79, proti 3. Návrh také nebyl přijat.
A nyní se vyrovnáme s návrhy na zkrácení lhůty. Bylo zde navrženo zkrácení lhůty na projednávání ve výborech o třicet dní.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty? Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování číslo 140 bylo přihlášeno 179 poslanců a poslankyň, pro 66, proti 33. Návrh nebyl přijat. Takže budeme projednávat ve standardní době.
Já vám děkuji. To bylo poslední hlasování v rámci tohoto bodu. Děkuji navrhovateli a zpravodaji a posuneme se dál. Předchozí bod jsem ukončil a další je bod číslo
40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb.,
o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 326/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy Dan Ťok. Prosím ujměte se slova. Případně bych poprosil, aby přímo před řečnickým pultíkem byl klid.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Ministerstvo dopravy předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury do vnitrostátního právního řádu. Dalším pak je adaptace vnitrostátního právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2338 ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění nařízení (ES) 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici.
Oba unijní předpisy tvoří součást tržního pilíře čtvrtého železničního balíčku, přičemž jejich implementací dochází zejména ke stanovení povinností provozovatelů dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky směřujících k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů ve vztahu k dopravcům. Dále jsou stanoveny povinnosti osob přidělujících kapacitu dráhy, přídělců, a povinnosti podnikatelů v rámci vertikálně integrovaného podniku a povinnosti provozovatelů dráhy provozujících drážní dopravu.
V zákoně o veřejných službách je pak v návaznosti na zmíněné unijní předpisy upravena zejména problematika dopravního plánování. Dále se nově vymezují případy, kdy bude možné smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících zadat bez nabídkového řízení, a rovněž se zavádí nová právní úprava jednotného jízdního dokladu.
Kromě uvedených unijních předpisů je součástí návrhu zákona i další sada legislativních opatření směřujících k adaptaci právního řádu České republiky na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES spočívající zejména v úpravě pravidel pro navrhování a výstavbu lanových drah a lyžařských vleků a jejich uvedení do provozu. ***