(12.10 hodin)
(pokračuje Bžoch)
Já si tady dovolím ještě jednu poznámku a budu asi na stejné vlně, jako byl pan kolega Benešík. Tady zaznělo to, že ten Brusel. Já bych chtěl vědět, co ten Brusel tedy je. Je to Rada EU, nebo je to Rada, nebo jsou to europoslanci? V tom případě, jestli to tak je, že Brusel jsou všichni tito, tak jsme to i my. Takže bych prosil, pokud někdo říká, že Brusel někoho trestá, ať tedy je příště konkrétní a řekne, co ten Brusel opravdu je. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Peksa, připraví se paní poslankyně Vrecionová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Já tady udělám tu vypravěčskou chybu, že pointu příběhu prozradím hned na začátku. Piráti tento zákon podpoří. Není to samozřejmě dokonalý zákon, ale myslím si, že hasí ty nejhorší průšvihy, které jsou s tvrdým brexitem, s vystoupením Velké Británie z EU spojeny.
Rozhodně nechci zpochybňovat rozhodnutí britských občanů, ať už to bylo v referendu o vystoupení, nebo ve volbách, které potom následovaly. Každý má právo se rozhodnout. Lidé Velké Británie mají právo se rozhodnout a mají právo se rozhodnout špatně. Já to rozhodnutí rozhodně nehodnotím jako dobré, protože nám přinese spoustu problémů, které jsme jinak mít nemuseli. To smutné na celé záležitosti je, že lidé, kteří Velkou Británii vyzývali k tomuto rozhodnutí, potom, když měli řešit následky, utekli a teď už o nich vlastně neslyšíme a problémy spojené s brexitem vlastně řeší úplně jiní lidé včetně tedy, řekněme, poslanců a občanů ČR.
Myslím si, že sliby, které tam padly, byly prostě hodně nadnesené. Prostě slibovat 350 milionů liber do národního zdravotního systému, jak se to dělo během té kampaně, byla podlá lež a ukázalo se to ostatně hned po vyhlášení výsledku toho referenda. To, v jakém stavu je momentálně Velká Británie, to je skutečně smutné. Ten parlament je v chaosu. Strany, které tam vládnou, se nedokážou dohodnout. Už tady bylo zmiňováno, nikdo tady Velkou Británii netrestá. Britská vláda souhlasila s výstupovou dohodou, která by všechny tyto problémy, které má řešit tento zákon, řešila a mnohé další navíc. Bohužel britský parlament ji odmítl. Ten problém je prostě v Británii, ne u nás, ne v Evropě. A ten problém, který se tady vytvořil, tak to neodnese nějaká abstraktní Evropská unie, to odnesou konkrétní evropští a britští občané.
Já jsem rád, že tady máme tenhle zákon, protože potřebujeme vyřešit ty největší potíže. Potřebujeme, aby britské léky byly dále dostupné v českých lékárnách pro české pacienty, potřebujeme, aby vysokoškolské diplomy, které získali naši občané ve Velké Británii, nebo i jiní, i nadále byly uznávány v ČR, a potřebujeme, abychom omezili škody, které jsou s tím spojeny.
Co ale chci říct, prostě to rozhodnutí vystoupit z EU je podle mého názoru chyba a to, co říkali pánové Johnson a Farage, za to by měli nést odpovědnost. A já pevně doufám, že pánové Klaus, Okamura a další, kteří vyzývají Českou republiku k podobnému kroku, si to vezmou k srdci a už to nebudou opakovat. Děkuji. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Vrecionová, po ní vystoupí paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Dobrý den. Přeji hezké poledne. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi na začátek takové krátké shrnutí. 23. června roku 2016 se občané Velké Británie rozhodli, že již nechtějí být nadále členy EU. Řekli, že jim stávající stav nevyhovuje, a myslí si, že jim bude lépe mimo toto společenství. S tímto názorem někdo souhlasí, někdo s ním nesouhlasí, v každém případě ho všichni musíme respektovat.
Já bych ráda jenom upozornila na jednu věc, že toto rozhodnutí je naprosto legální, nejde ani o nic mimořádného. V některých komentářích se můžeme dočíst, jak se hroutí EU, jak hrozí všelijaké zemětřesení. Myslím, že se neděje nic zvláštního. Jediné, co je na tom mimořádného, že je to prostě poprvé. Vzpomeňme si například na mnoho let dozadu tomu, kdy se Francie rozhodla vystoupit z vojenských struktur NATO. O mnoho let později zase do těchto struktur vstoupila a vlastně se také nic nestalo.
To znamená, Velká Británie opustí EU 29. března, to znamená skoro za dva měsíce. Je velmi málo pravděpodobné, že by se rozhodnutí nějakým způsobem změnilo, i když jednostranné stažení žádosti o vystoupení Evropský soudní dvůr svým rozhodnutím umožňuje. Otázkou pouze je, zda se do té doby podaří uzavřít takovou dohodu, která bude přijatelná pro obě strany, protože není v zájmu ani EU, ani Velké Británie rozvod bez dohody, a v žádném případě to není výhodné pro ČR, jejíž zájmy bychom měli prosazovat na prvním místě.
Ale v tomto okamžiku se spíše zdá, že žádná dohoda nebude. Já samozřejmě vím, že zvláště v politice dva měsíce je velká doba, může se ještě mnoho změnit, ale my opravdu musíme počítat zatím s tvrdým brexitem. EU v současné době odmítá jednat, britský parlament odmítá souhlasit s tím, co EU nabízí. Tady samozřejmě jde především o onu irskou pojistku, kterou dle mého názoru bohužel evropský vyjednavač Barnier nastavil tak trošku naschvál, protože v této podobě Británie tuto pojistku skutečně nemůže přijmout. Není to však nic neočekávaného, o nesouhlasu britského parlamentu s vyjednanou dohodou se mluví už měsíce. Média plní zprávy o tom, jaký negativní dopad bude tato situace mít na obchod mezi Velkou Británií a dalšími státy, jak dlouhá bude fronta kamionů v Doveru, v jakém postavení budou cizinci žijící, pracující či studující ve Velké Británii.
A teď tady mám řadu dotazů, které vlastně už tady položil i Marek Benda, položil je pan předseda Fiala. Pan ministr již vlastně odpovídal, nicméně mě ta odpověď vůbec neuspokojila, protože jestli mám správné informace, tak vy se odvoláváte na dohodu, na ten dokument, ke kterému se přihlásila britská vláda, ale ten je právě vázán na to, že dojde k dohodě. Ten není vázán na tvrdý brexit. To znamená, v tu chvíli nebude platit. A teď tady mně chybí, že tu není pan premiér, není tu ani pan ministr zahraničních věcí.
Vy říkáte, že budete vyjednávat pouze skrz EU, že nebude docházet k žádným bilaterálním jednáním. To znamená, kde my máme záruky té reciprocity? Protože ten dokument to skutečně v případě tvrdého brexitu nebude řešit. Takže mě by v tuto chvíli zajímalo, jak se vlastně česká vláda bude chovat, jak bude dále vyjednávat.
Já ten materiál, který tady dnes projednáváme, a už to řekli i předřečníci z ODS, plně podporuji a zajištění postavení britských občanů žijících u nás v ČR zcela vítám. Ale zároveň se tedy ptám, jak zajistíme reciprocitu postavení našich občanů v Británii. Chtěla bych se také zeptat, ale spíše pana premiéra, co my budeme při těch vyjednáváních, která tedy vede samozřejmě za nás sedmadvacítka, co tam prosazujeme, jaké je vlastně naše stanovisko k oné irské pojistce, jak se k tomu staví česká strana, protože to není - vy říkáte, že míč je na britské straně. Já si myslím, že v tuto chvíli nemůže EU říkat "my dále nebudeme jednat", protože situace je tím pádem naprosto zablokovaná. Takže mě by skutečně zajímalo, s čím my jezdíme do Bruselu, jak vyjednává pan ministr zahraničních věcí, jaká je pozice ČR a jaká je pozice případně pana premiéra, pana ministra zahraničních věcí. Jestli tedy tím, že oni tady nejsou, jestli jste mi schopen, pane ministře vnitra, odpovědět.
Pan premiér neustále vypráví, jak jedná s premiéry, s prezidenty mnoha zemí, jak má zpracovaný celoevropský plán na řešení migrační krize, ale mohl by představit nyní tento daleko důležitější plán, a to, jak je ČR připravena na odchod Velké Británie bez dohody. Plánuje vláda v této věci předkládat další zákony? Já jsem v programu nic takového neviděla. Z mého pohledu se prostě zatím zdá, že vláda přípravy na brexit podcenila, a jestli se mýlím, tak moc prosím. Ale já jsem chtěla požádat pana premiéra, pana ministra zahraničních věcí o odpovědi. Děkuji. ***