(12.00 hodin)
(pokračuje Okamura)
To, co je pro nás zásadní, je to, aby se v praxi na Brity žijící v Česku nahlíželo jako na občany Evropské unie. Protože chceme, aby v Británii měli čeští občané stejné podmínky, jako je mají dosud a jako my připravíme Britům u nás. Samozřejmě je třeba doladit další vzájemné vztahy. Je potřeba, aby vláda předložila dvoustranné smlouvy, které by s obdobnou reciprocitou upravily pohyb zboží a peněz a další podmínky tak, aby náš vzájemný obchod a spolupráce fungovaly tak jako dosud v rámci Evropské unie. V praxi je to jen otázka dobré vůle, kterou samozřejmě nejde hledat automaticky. Pokud by odchod Británie z Evropské unie proběhl hladce a vzájemné ekonomické, pracovní, turistické a další vztahy by to nijak nenarušilo, bude to obrovská rána pro bruselskou byrokracii, protože se ukáže, že suverénní země mohou spolu v rámci Evropy spolupracovat se vzájemnou výhodností bez toho, že by jim pravidla určoval Brusel.
Přijetí dnešního zákona v tomto ohledu vnímáme jako první krok k nové Evropě, kde evropské národy a státy spolupracují jako rovní s rovnými. Britové si naší současné snahy všimli a britská média nás chválí. Bylo by dobré jejich sympatie využít a navázat s Británií nadstandardní vztahy i v dalších oblastech. Měli bychom si vzít, paradoxně, z určitého pohledu příklad i z Německa a Francie. Macron s Merkelovou již ze svého pohledu také pochopili, že Brusel není samospasitelný a Evropská unie z jejich pohledu také nefunguje a že zásadní je vzájemně výhodná spolupráce jednotlivých národních států. Proto, jak víme, mezi sebou tento týden uzavřeli novou dohodu o úzké spolupráci, protože nějaký obecný společný zájem ani z jejich pohledu neexistuje. Každá země v prvé řadě hájí a musí hájit zájmy svých občanů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Hamáček. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, reakce na vaše tři dotazy.
První dotaz - jakou máme záruku, že se bude Velká Británie chovat stejně k českým občanům. Opíráme se o dokument, který byl zveřejněn v prosinci loňského roku, kdy Velká Británie publikovala dokument nazvaný White paper, který se týká tzv. EU Settlement Scheme, a ten dokument stanovuje základní obrysy budoucího migračního systému Velké Británie. Dokument pracuje s přechodným obdobím pro občany Evropské unie také do konce roku 2020. Tam je to identické. To, co zavádíme my, zavádějí nebo navrhují i Britové a během tohoto přechodného období bude ze strany Spojeného království existovat speciální přístup vůči občanům Evropské unie, a jejich práva tedy budou garantována. Znamená to to, že občanské Evropské unie, tedy i České republiky, kteří žijí ve Spojeném království déle než pět let, budou mít nárok na tzv. settled status. Občané z Evropské unie, kteří přijedou do Spojeného království před koncem přechodného období a nebudou mít splněnou podmínku pěti let pobytu, budou mít tzv. pre-settled status a během toho budou moci naakumulovat roky a potom tedy získat settled status nebo trvalý pobyt. Stejně tak ten systém umožňuje, aby blízcí rodinní příslušníci, občané Evropské unie, měli možnost sjednocení rodiny, pokud bude prokázán vztah před uplynutím implementačního období, občanské Evropské unie budou mít nadále možnost pracovat, studovat a podnikat ve Spojeném království stejně jako doposud a občané Evropské unie i s tím tzv. pre-settled status nebo settled status budou mít přístup ke zdravotní péči, důchodům a dalším výhodám.
Toto je tedy dokument, který zveřejnila britská strana a na rozdíl od České republiky, kdy musíme jít cestou změny zákona, proto to dnes projednáváme, britská strana tvrdí, že stačí podzákonná norma, nicméně konkrétní text té britské podzákonné normy zatím nemáme, nicméně pokud bychom čekali na ten britský text, tak by bylo velké riziko, že bychom nestihli upravit náš právní řád tak, jak se o to snažíme tímto návrhem zákona.
Druhý dotaz byl, jak se chystáme na tvrdý brexit. Myslím si, že tím nejlepším důkazem je právě tento zákon, který by měl ošetřit veškeré náležitosti, které jsou spojené s případným tvrdým brexitem, a máme za to, že jsme postihli všechny okolnosti nebo všechny resorty či problematiky, ve kterých by mohl nastat problém. Nicméně ten zásadní problém je v tom, že Velká Británie zatím nebyla schopna říci, jak si představuje uspořádání vzájemných vztahů, když tedy nechce tvrdý brexit a současně nechce dohodu, která byla na stole. Ten míč je opravdu na britské straně a my musíme počkat, s čím přijde Velká Británie. A to tím pádem už odpovídám na tu třetí otázku, jak probíhají jednání.
Jednání se samozřejmě vedou na úrovni Evropské unie a Velké Británie, ale znovu říkám, Britové by měli říci, co vlastně chtějí. My jsme se dozvěděli všechno o tom, co Britové nechtějí, ale zatím jsme neslyšeli to, co chtějí. Zásadní problém je v tom, že, jak to říkal Perry Mason, není možné sníst koláč a chtít, aby na tomto lístku zůstal. A tam to souvisí s uspořádáním na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. My jako Česká republika samozřejmě musíme přistupovat k těm jednáním také z toho úhlu ohledu, že Irsko je členskou zemí Evropské unie, tudíž bychom měli také hledět na jeho zájmy a jeho zájmy hájit.
Z mého pohledu Česká republika samozřejmě je připravena jednat. Nechystáme žádná bilaterální jednání, jak tady navrhoval kolega Okamura. Já si opravdu myslím, že není cestou, abychom to řešili bilaterálně, to se musí vyjednat na úrovni Evropské unie a Velké Británie, nicméně musíme vědět, co vlastně Velká Británie chce. Tento zákon, který dneska projednáváme, slouží pouze k tomu, aby když všechna jednání selžou a opravdu dojde na to, že Velká Británie vystoupí bez dohody, Česká republika na to bude připravena a občané Velké Británie se nedostanou ze dne na den do nějaké komplikované situace, protože pokud bychom zákon neměli, tak opravdu oni by se stali občany třetí země a nahlíželo by se na ně stejně jako na občany Kanady, Brazílie a dalších a to by samozřejmě problém byl.
Věřím, že jsem odpověděl na všechny otázky, pane místopředsedo. Pokud máte další doplňující dotazy, samozřejmě jsem připraven.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Z této pozice nemám možnost to komentovat, ale jistě kolegové to udělají. Nyní budeme pokračovat v rozpravě těmi, kteří jsou do ní řádně přihlášeni. Předtím než dám ale slovo panu poslanci Bžochovi, mám zde faktickou poznámku pana poslance Benešíka, která má samozřejmě přednost. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych také poděkovat panu vicepremiérovi za jeho entrée, které, myslím, bylo velmi informativní. V předešlých vstupech jsme se dozvěděli, že Brusel trestá. Pokud se Spojenému království zdá, že ta dohoda je nevýhodná, mělo by říct, co chce. Předpokládám, že Spojené království má kompetentní vedení, že má kompetentní premiérku, jejíž vláda s touto dohodou souhlasila. A pokud se týká Bruselu, je pravda, že hlavní vyjednavač byl jeden, ten vyjednával, ale dohodu schválilo dalších 27 států a samozřejmě na druhé straně Velká Británie.
Řekněme si, kdo je to Brusel. Brusel je i vláda České republiky. Pokud tady někdo říká, že Brusel trestá, v tom případě říká, že britská vláda je neschopná, protože takovou dohodu dojednala, a poté trestá i vláda České republiky. Nemyslím si, že je toto pravda, myslím si, že se dojednala dobrá dohoda, problém byl v tom, to, co už říkal i pan vicepremiér, a je v tom, že Britové skutečně nevědí, co chtějí, a jak vtipně poznamenal jeden kolega ze Sněmovny na evropském výboru, když komentoval britské požadavky, že Britové se snaží skloubit panenství a těhotenství. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní tedy v rozpravě pan poslanec Bžoch. Připraví se pan poslanec Peksa. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zde pouze přednést naše stanovisko klubu ANO k tomuto zákonu. To je samozřejmě kladné. My tento zákon podporujeme a jsme rádi, že dohoda napříč se projedná i v té devadesátce. Všichni víme, že brexit tu je, brexit se neztratí už a podle toho, co se dnes děje na britské scéně, my netušíme, jestli brexit bude opravdu ten, v uvozovkách, tvrdý brexit, nebo s dohodou, jestli se změní irská pojistka, nebo nezmění. Velmi vítám ten vládní návrh zákona, protože to je právě příprava na to, pokud by se brexit udál bez dohody. Ještě jednou děkuji, že to vláda připravila i v tak krátkém čase.
Co se týče té reciprocity, která tady byla zmíněna, samozřejmě můžeme vycházet z toho white paperu a samozřejmě vycházíme také z toho, že přece Angličani jsou gentlemani a že dohody budou ctít a že i v jejich nejlepším zájmu je, aby dohoda, jakákoli, byla i v případě tvrdého brexitu.***