(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat tři faktické poznámky. Paní poslankyně Pekarová Adamová, pan poslanec Peksa a pan poslanec Zaorálek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych bývala počkala až do toho svého řádného přihlášení, které tímto neruším, ale vzhledem k tomu, že jsem se dozvěděla, že pan kolega Stanjura chce využít svého přednostního práva, tak přece jenom chci reagovat na předřečnici, protože mě tam velmi zaujal ten její úvodní... řekněme několik těch úvodních vět, kdy říkala, že se vlastně nic až tak moc neděje. Tak prostřednictvím předsedajícího, já tedy nemám pocit, že by se teď ty poslední dva roky něco zase až tak nedělo. Pokud jsme tak sledovali zhruba asi stejné zpravodajství, měli jsme tu možnost třeba i ve Velké Británii v té době být, tak prostě tato země neřeší v současné době nic jiného. Nic jiného než brexit. Evropská unie tím pádem také je nucena řešit velmi významnou část své agendy a věnovat ji právě vystoupení Velké Británie z Unie. A že by to bylo tak málo, že se nic neděje, to bych tedy si rozhodně netroufla říci. Myslím si, že se děje hodně a že to ještě právě třeba i v budoucnu jednou zhodnotíme mnohem lépe než dnes. Ale rozhodně to není tak, že by se nic nedělo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Peksa a jeho faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já musím jenom prostřednictvím pana předsedajícího krátce zareagovat na kolegyni Vrecionovou. Tady padla nějaká poznámka v tom smyslu, že snad ta otázka Severního Irska byla nastavena zbytečně tvrdě. To není žádné trestání Velké Británie, jak se můžete snažit naznačit. To je prostě reakce na realitu, která tam je. Severní Irsko většinově hlasovalo proti brexitu. Oni Irové nechtěli vystoupit a má to svoje důvody, protože prostě Belfast je provázaný se zbytkem Irska poměrně silně. A tam je celkem běžná situace, že lidé z Irské republiky dojíždějí za prací do Belfastu. A prostě tím, že se tam vytvoří tvrdá hranice, tihle lidé prostě přijdou o práci. Taková je realita.
A já jsem chtěl říct ještě v souvislosti s Českou republikou, je poměrně běžná situace v Ústeckém kraji, že lidé dojíždějí za prací do Drážďan. Ono to ve skutečnosti z Děčína do Drážďan je blíž než do Prahy. A tahle situace se opakuje nejenom v Ústeckém kraji, ale opakuje se v Jihomoravském, dalších. Řada lidí z Česka pracuje na Slovensku a obráceně. A prostě ve chvíli, kdy tu hranici zavřete, tak těm konkrétním lidem tím vytváříte zbytečný problém. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následují faktické poznámky - pan poslanec Zaorálek, pan poslanec Blažek, pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ještě jednou dobrý den. Také bych chtěl jenom tři poznámky na to, co jsem slyšel. Já bych také protestoval proti tomu říci, že se nic neděje. Víte, Británie je docela výjimečná země a dělá výjimečné věci ve své historii. Byl to Tudor Jindřich VIII., který dokázal opustit římskokatolickou církev a odloupl anglikánskou církev od Evropy. Takže v Británii máme příklad něčeho podobného, co připomíná ten dnešek. A Británie prostě dělala tyto mimořádné věci už v 16. století, takže to není jenom tak něco. Tohle je mimořádné a je to dokonce docela britské.
Druhá věc. Já jsem chtěl také zareagovat na to, co se v současné době odehrává a jestli Evropa mohla dělat více. Víte, já se domnívám, že Evropa se chová v podstatě velmi dobře v této věci. A je to dokonce, protože většinou na ni nasazujeme, tak v tomto okamžiku to, že do toho nevstupuje, nedává ultimáta a že dává prostor Británii, aby se dohodla, je dneska podle mě skoro nejlepší možná strategie. A dokonce si za to Evropa zaslouží určité ocenění, že právě neudělala tu chybu, aby se pokoušela Británii nutit k něčemu nebo jí dávat nějaké podmínky. Tohle je prostě něco, kdy ta strategie se osvědčila.
A tu třetí poznámku, po kterou jsem chtěl, tu si teď nemohu vybavit. (Směje se.) To je... Tak se strašně omlouvám, že jsem ji zapomněl v tom čase. To se asi nedá nic dělat. Jedině když si zase vzpomenu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já se věru nepletu do evropské politiky asi nikdy tady, ale vyprovokoval mě pan kolega Peksa. A budu mít jednoduchou poznámku. Bavíme se o docela důležitých a složitých věcech a neměli bychom tu debatu zjednodušovat tak, že řekneme třeba jméno Okamura, Klaus. To vzbudí nějakou emoci. A zdá se, že si děláme nějakou kampaň, jak je někdo pro Evropu více, někdo méně.
Ten problém dnes podle mého názoru nestojí pouze na tom, jestli se Španělé, Češi nebo Slováci rozhodnou, že opustí Evropskou unii. Ten problém je hlubší a spočívá v tom, že tzv. hlavní tahouni, to znamená Německo a Francie, přestávají myslet evropsky. A je to vidět na naprosto faktických věcech. Mně je celkem jedno, co kdo říká, ale důležité je, jak jedná. A řeknu dva příklady. Ten jeden je trošku ze starší doby. Když byla krize na Ukrajině, s Ruskem nejednala Evropská unie, ale jako za starých časů jednalo Německo, Francie, Rusko a bavili se o vymezení prostoru svých vlivů. Žádná ministryně Evropské unie tam nebyla. Ani nevím, jak se ta dáma jmenuje. Už to znamená něco, že ani to jméno nemusíme znát. A jednaly velmoci a bavily se geopoliticky, bavily se prostorově.
Teď jsme se dozvěděli, že Německo s Francií udělalo nějakou svou dohodu, kde kromě jiného navrhují Německo do Rady bezpečnosti. No ale kdybych myslel proevropsky, tak budu třeba uvažovat, že tam navrhnu Evropskou unii. Ale oni zase mluví čistě a pouze jenom o svých zájmech a vůbec s nikým nekonzultovali, kdyby s Čechy, ale se Španěly, s nikým, že tento návrh dají, a bavit se bude zase Německo, Francie, Rusko, Anglie, Británie, Čína, jestli tam tedy bude, nebo ne.
Takže jeden z hlavních problémů, o kterém se tady vůbec nebavíme, je to, že i ti, co neustále o té Unii mluví, se přestávají evropsky chovat. Možná bojujeme proti něčemu, co de facto už vlastně není.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Zaorálka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Zaorálek: No, nevím, jestli se máme teď zrovna strašit tím, že Evropu hodlají se ovládnout ti mocní, jak jsem rozuměl panu poslanci Blažkovi. Oni zrovna - ta schůzka v Cáchách spíš ukazuje, že ti mocní, pan prezident Macron i paní kancléřka Merkelová, dnes příliš mocní nejsou, a v těch Cáchách působili spíš jako přízraky a text, který tam přijali, je podle mě neuvěřitelně slabý. Takže já bych tímhle rozhodně nestrašil.
A chtěl jsem tady říct jednu věc, kterou jsem si mezitím vybavil. Rozumíte, jaké poučení z toho plyne? Jak říká ten slavný film Coenů v závěru, když se ptá ten předseda, ten šéf CIA, co z toho plyne. Z toho plyne, z celé té britské historie, jedna věc strašně důležitá. Je to ta chyba, které se dopustil David Cameron, když vlastně celé své působení nasazoval na Evropskou unii a pak se pokusil v hlasování přesvědčit lidi, že mají hlasovat, aby v ní zůstali, a to se mu nepovedlo. A v případě paní Theresy Mayové je to bohužel trochu podobný příběh. Paní Mayová na začátku řekla: Lepší žádná dohoda než špatná. A pak se snažila lidi přesvědčit, že ta dohoda, kterou dohodla, je dobrá, místo aby je varovala, že z té situace se nedá dostat beze ztrát. Takže tohle vytváření očekávání, které se nedají naplnit, to je to, co se ukazuje jako selhání britské politické reprezentace. Nemá tam dneska někoho, kdo by lidem řekl pravdu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Omlouvám se panu ministrovi, že to nebude pouze k tomu návrhu zákona, ale k otázce brexitu či zahraniční politice dohromady.
Za prvé chci říct, že nám je opravdu líto, že Velká Británie opouští Evropskou unii, protože ztrácíme významného spojence zejména v otázkách volného trhu. To je třeba říct. A je třeba připomenout, že to byla Velká Británie, která otevřela svůj pracovní trh první den po vstupu České republiky do EU na rozdíl od těch, kteří mají plná ústa evropských hodnot a integrace, kteří nám ten trh zavřeli na pět nebo sedm let. Takže skutečně je nám to líto.
Na druhé straně máme respektovat rozhodnutí občanů Velké Británie. A já si na rozdíl od pana poslance Zaorálka myslím, že Evropa dělá naschvály. ***