(9.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Dále je zde návrh pana předsedy Faltýnka, abychom nedokončené takzvané vratky ze Senátu zařadili dnes odpoledne za bod 80, který je v tuto chvíli pevně zařazen. Jsou to body 3, 4 a 5. Jestli není námitka, hlasovali bychom jedním hlasováním.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 20, přihlášeno 164 poslanců, pro 143, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Dále je zde návrh pana předsedy Bartoška, abychom bod týkající se D1 zařadili za v tuto chvíli už pevně zařazené body 3, 4 a 5, tedy po bodu 5, na dnešní den.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 21, přihlášeno 165 poslanců, pro 161, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Dále je zde návrh pana poslance Veselého, abychom bod 83, sněmovní tisk 278, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, zařadili pevně na 12. února jako druhý bod jednání.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 22, přihlášeno je 165 poslanců, pro 144, proti nikdo. Také tento návrh byl přijat.
Konečně je zde návrh pana poslance Lipavského, abychom bod 225, zřízení komise pro vyšetřování vlivu autoritářských režimů, jestli stačí, když to řeknu takto, zařadili na 30. ledna ve 14.30.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 23, přihlášeno je 167 poslanců, pro 59, proti 54. Tento návrh přijat nebyl.
Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy k pořadu schůze, které dnes zazněly, a budeme pokračovat dle schváleného pořadu. Jako první otevírám bod
144.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb.,
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 173/ - třetí čtení
U stolku zpravodajů už zaujímá své místo pan místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Zpravodajkou garančního výboru, což je výbor pro životní prostředí, je paní poslankyně Dana Balcarová.
Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 173/2, který byl doručen dne 7. prosince 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 173/3. Za navrhovatele pan ministr má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy a já mu tímto dávám slovo.
Prosím o klid v sále, zvláště vlevo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Ano, zvláště pak vlevo. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, přeji dobré ráno.
Dovolte mi opravdu jenom stručně vám trochu občerstvit paměť, těm z vás, kteří se tomuto tisku nijak zvlášť nevěnovali. Hlavním důvodem jeho předložení je řešení infringementové situace nebo reakce na infringementové řízení, které Evropská komise zahájila s Českou republikou, protože dospěla k názoru, že tato směrnice není dostatečně transponována do českého právního řádu.
Já bych chtěl zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí v reakci na to skutečně velmi úzce spolupracovalo i s Evropskou komisí, ale především že jsme upravovali a měnili pouze a výlučně ustanovení § 8, které se týká upravení řízení, uložení preventivních nebo nápravných opatření a ne tak další věci, protože skutečně reagujeme výlučně na výtky Evropské komise.
V diskusi v rámci prvního i druhého čtení tady zazněla celá řada námitek proti této novele, na jedné straně řekněme návrhy na její výrazné rozšíření a na druhé straně návrhy na zamítnutí nebo na podstatné zúžení a zpřísnění podmínek. Já bych chtěl za Ministerstvo životního prostředí říci, že všechny tyto návrhy vlastně směřují k tomu, že buď bychom šli výrazně nad tu transpoziční povinnost a nad požadavky Evropské komise, anebo naopak bychom v zásadě ještě zvýšili ten transpoziční deficit, který nám dnes Evropská komise vytýká, a s pravděpodobností blížící se k jistotě bychom směřovali k soudu.
Ještě bych chtěl znovu zdůraznit, že obava, která tady zazněla, že by tato novela mohla poskytnout nevládním organizacím nástroje k blokování výstavby v České republice, je opravdu lichá, protože zákon o předcházení ekologické újmě se vztahuje na činnosti, které byly již provedeny, na projekty, které byly již realizovány, a jeho aplikace nemůže nějakým způsobem zasáhnout do povolování staveb či jiných záměrů.
Znovu chci zdůraznit, že v České republice nebyl dosud identifikován žádný případ takto závažné ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle tohoto zákona. Důvodem, proč to tak je, je především fakt, že v České republice se v konkrétních případech postupuje podle složkových zákonů a ne podle tohoto zákona. To je zároveň odpověď na to, proč se třeba tento zákon používá daleko více v Polsku nebo v Maďarsku než v České republice.
To je asi na úvod vše. Více případně ještě v debatě a v reakci na předložené pozměňovací návrhy, kde rovnou dopředu říkám, že Ministerstvo životního prostředí nepodporuje žádné předložené pozměňovací návrhy a samozřejmě už vůbec ne návrh na zamítnutí této novely. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Otevírám rozpravu. V tuto chvíli je jako první přihlášen do rozpravy pan poslanec Jan Zahradník.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já se hlásím proto, abych znovu připomněl své pozměňovací návrhy, které jsem předložil, předtím než o nich bude rozhodnuto hlasováním.
Pan ministr životního prostředí Brabec zmínil poměrně závažnou okolnost, že ten zákon totiž v našem právním systému už máme. Je to zákon číslo 167/2008 Sb., který ale zatím ani jednou nebyl použit, to je poměrně správné konstatování, a to proto, a to připomínám, že zatím všechny problémy, které vznikají v souvislosti s možností páchat nějakou ekologickou újmu nebo ji napravovat, byly vyřízeny složkovými zákony, zákonem o ochraně ovzduší, zákonem o ochraně přírody, zákonem vodním a já nevím, jakými ještě zákony, ve kterých se vždycky našel nějaký nástroj, který umožnil pachatele ekologické újmy postihnout, jejich činnost jim překazit a donutit je, aby následky své neblahé činnosti nějak napravili nebo zaplatili. O tom není pochyb. Kdo páchá nebo se chystá páchat nějakou ekologickou újmu, tak mu v tom musí být účinně zabráněno, a pokud už ji spáchal, tak ta újma musí být napravena na jeho náklady. O tom není pochyb.
Otázka je, do jaké míry ale ten tlak Evropské unie, který pan ministr zmínil tím slovem infringement, a možnosti podání žaloby k soudu a v případě pak rozhodnutí soudu v náš neprospěch také placení poměrně drastických pokut, kterým bychom byli vystaveni, tak já rozumím, že to prostě tak je a že holt musíme něco udělat. Proto tady je tento zákon. ***