Středa 23. ledna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
144.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb.,
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 173/ - třetí čtení
U stolku zpravodajů už zaujímá své místo pan místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Zpravodajkou garančního výboru, což je výbor pro životní prostředí, je paní poslankyně Dana Balcarová.
Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 173/2, který byl doručen dne 7. prosince 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 173/3. Za navrhovatele pan ministr má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy a já mu tímto dávám slovo.
Prosím o klid v sále, zvláště vlevo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Ano, zvláště pak vlevo. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, přeji dobré ráno.
Dovolte mi opravdu jenom stručně vám trochu občerstvit paměť, těm z vás, kteří se tomuto tisku nijak zvlášť nevěnovali. Hlavním důvodem jeho předložení je řešení infringementové situace nebo reakce na infringementové řízení, které Evropská komise zahájila s Českou republikou, protože dospěla k názoru, že tato směrnice není dostatečně transponována do českého právního řádu.
Já bych chtěl zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí v reakci na to skutečně velmi úzce spolupracovalo i s Evropskou komisí, ale především že jsme upravovali a měnili pouze a výlučně ustanovení § 8, které se týká upravení řízení, uložení preventivních nebo nápravných opatření a ne tak další věci, protože skutečně reagujeme výlučně na výtky Evropské komise.
V diskusi v rámci prvního i druhého čtení tady zazněla celá řada námitek proti této novele, na jedné straně řekněme návrhy na její výrazné rozšíření a na druhé straně návrhy na zamítnutí nebo na podstatné zúžení a zpřísnění podmínek. Já bych chtěl za Ministerstvo životního prostředí říci, že všechny tyto návrhy vlastně směřují k tomu, že buď bychom šli výrazně nad tu transpoziční povinnost a nad požadavky Evropské komise, anebo naopak bychom v zásadě ještě zvýšili ten transpoziční deficit, který nám dnes Evropská komise vytýká, a s pravděpodobností blížící se k jistotě bychom směřovali k soudu.
Ještě bych chtěl znovu zdůraznit, že obava, která tady zazněla, že by tato novela mohla poskytnout nevládním organizacím nástroje k blokování výstavby v České republice, je opravdu lichá, protože zákon o předcházení ekologické újmě se vztahuje na činnosti, které byly již provedeny, na projekty, které byly již realizovány, a jeho aplikace nemůže nějakým způsobem zasáhnout do povolování staveb či jiných záměrů.
Znovu chci zdůraznit, že v České republice nebyl dosud identifikován žádný případ takto závažné ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle tohoto zákona. Důvodem, proč to tak je, je především fakt, že v České republice se v konkrétních případech postupuje podle složkových zákonů a ne podle tohoto zákona. To je zároveň odpověď na to, proč se třeba tento zákon používá daleko více v Polsku nebo v Maďarsku než v České republice.
To je asi na úvod vše. Více případně ještě v debatě a v reakci na předložené pozměňovací návrhy, kde rovnou dopředu říkám, že Ministerstvo životního prostředí nepodporuje žádné předložené pozměňovací návrhy a samozřejmě už vůbec ne návrh na zamítnutí této novely. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Otevírám rozpravu. V tuto chvíli je jako první přihlášen do rozpravy pan poslanec Jan Zahradník.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já se hlásím proto, abych znovu připomněl své pozměňovací návrhy, které jsem předložil, předtím než o nich bude rozhodnuto hlasováním.
Pan ministr životního prostředí Brabec zmínil poměrně závažnou okolnost, že ten zákon totiž v našem právním systému už máme. Je to zákon číslo 167/2008 Sb., který ale zatím ani jednou nebyl použit, to je poměrně správné konstatování, a to proto, a to připomínám, že zatím všechny problémy, které vznikají v souvislosti s možností páchat nějakou ekologickou újmu nebo ji napravovat, byly vyřízeny složkovými zákony, zákonem o ochraně ovzduší, zákonem o ochraně přírody, zákonem vodním a já nevím, jakými ještě zákony, ve kterých se vždycky našel nějaký nástroj, který umožnil pachatele ekologické újmy postihnout, jejich činnost jim překazit a donutit je, aby následky své neblahé činnosti nějak napravili nebo zaplatili. O tom není pochyb. Kdo páchá nebo se chystá páchat nějakou ekologickou újmu, tak mu v tom musí být účinně zabráněno, a pokud už ji spáchal, tak ta újma musí být napravena na jeho náklady. O tom není pochyb.
Otázka je, do jaké míry ale ten tlak Evropské unie, který pan ministr zmínil tím slovem infringement, a možnosti podání žaloby k soudu a v případě pak rozhodnutí soudu v náš neprospěch také placení poměrně drastických pokut, kterým bychom byli vystaveni, tak já rozumím, že to prostě tak je a že holt musíme něco udělat. Proto tady je tento zákon.
Já jsem předložil tři pozměňovací návrhy. Konkrétně první návrh se týká toho, a to je myslím gros toho celého zákona, který je předkládaný, aby tím, kdo může na tu ekologickou újmu upozorňovat, může podávat příslušným orgánům podání ve smyslu upozornění na tu újmu a ve smyslu žádosti o její nápravu, tak zatím to mohly být pouze dotčené osoby, tedy ty osoby, kterých se týká ta neblahá činnost, nějací sousedé té továrny nebo lidé, kteří jsou tedy, jak už říká ten původní zákon, tou újmou dotčeni. Tady přichází na podnět Evropské unie návrh, který by zařadil jako ty osoby, které mohou podávat to podání, jakékoli nevládní organizace, které usilují o ochranu přírody. Ten náš zákon to říká slovy, že to může být právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a jejíž hlavní činnost není podnikání nebo jiná výdělečná činnost. Čili tedy výhradně organizace nevládní, činné v ochraně životního prostředí.
Já v tomto případě navrhuji, aby to, pokud tedy se rozhodneme, že dáme možnost těmto organizacím se na podávání podání ve věci ekologické újmy podílet, aby to byly ty, které mají tříletou historii, aby to nemohly být ad hoc vzniklé organizace, které někdo, komu se z nějakých důvodů prostě nelíbí činnost nějakého podniku, který už je postavený, zřízený, kterému chce tu jeho činnost zkazit, tak aby mohl podávat podání, tak založí ad hoc organizaci, dá si do vínku, že tak činí v zájmu životního prostředí, a bude podávat, neustále bude žádat informace, bude účastníkem veškerých řízení a bude činnost tomu podniku, tomu subjektu prostě úspěšně kazit.
Já navrhuji, aby tady bylo nutné vyžádat doložení tříleté historie té organizace, že tedy skutečně už tady minimálně tři roky existuje a skutečně koná činnost v ochraně životního prostředí, nejenom činnost spočívající v tom, že se založí a podá prostě tu stížnost na nějaký podnik. Tak aby to nemohly být právě tyto ad hoc vzniklé organizace. Já chápu, že ministerští úředníci právě tady tomu mému návrhu vytýkají to, že neumožňuje přístup těmto ad hoc vzniklým organizacím. A já právě naopak se snažím těmto organizacím tuto možnost překazit a zabránit jim v tom.
A ještě také druhá část toho mého návrhu spočívá v tom, že navrhuji, aby tyto organizace, které budou chtít podávat ta podání, mohly prokázat, že mají transparentní účetnictví. Tenhle návrh se nezrodil někde z nicoty, ale je to návrh, který jsem našel při připomínkovém řízení mezi návrhy, které podalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Myslím, že ti úředníci pochopili celkem správně, že u nás je celá řada organizací, které mají na právě podávání takovýchto stížností, žalob, založený docela slušný byznys, a chtěli, aby ty organizace musely doložit, že skutečně jejich účetnictví je průzračné a že tam nejsou nějaké cesty, které by nasvědčovaly tomu, že ony tu svoji činnost konají ve smyslu získat z toho nějaké nekalé prostředky.
Ještě tady mám jednu významnou připomínku k tomu mému prvnímu návrhu, k tomu § 8 odst. 2 písm. b). Proč vlastně my vyzdvihujeme tak významně ty organizace činné v ochraně životního prostředí? Proč pouze ony mohou podávat ta podání? Čím jsou ony v tomto smyslu tak významné? Mají nějaký patent na rozum? Jsou mezi jejich členy, kteří všichni musí doložit nějaké ekologické vzdělání? Jsou to lidé, kteří mají za sebou nějakou historii právě v oblasti ochrany životního prostředí, nějaké zkušenosti? A pokud můj návrh neprojde, tak tomu tak nebude. Budou to moci být ad hoc přišlí, sešedší se lidé, kteří by podávali svoje návrhy. Proč třeba to nemohou být nějací jiní lidé zdržující se v nějakém jiném spolku, který si také může povšimnout, že se tady děje nějaká ekologická újma - třeba ochránci památek, památkového dědictví, sběratelé nějakých věcí prostě, filatelisté, ti si taky přece mohou povšimnout, že se někde páchá ekologická újma.
Ministerští úředníci tady argumentují v neprospěch mého návrhu tím, že by jeho pomocí došlo k nepřijatelné, neodůvodněné diskriminaci nevládních organizací, které by neměly přístup k právům, která pro nevládní organizace je navrhováno zakotvit, že by to bylo v rozporu s Aarhuskou smlouvou a bylo by to nepřiměřené omezení podmínek pro účast nevládních organizací. No tak skutečně to tak bude, pokud dáme to právo jenom těm ekologům. Samozřejmě pak omezíme jiné nevládní organizace, které fungují v nějaké jiné oblasti a které nebudou moci podávat tyto návrhy.
Druhý můj návrh se týká toho, že osoby uvedené v tom odst. 2 písm b), tedy ty nevládní organizace, mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu jednoho roku bez zbytečného odkladu informovány písemně o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření. Já navrhuji, aby tuto možnost měly pouze ty nevládní organizace, pokud tedy to tak dopadne, na základě jejichž podání bude to šetření probíhat, aby to nemohly být úplně jakékoli nevládky v oblasti životního prostředí, ale pouze ty, které podaly tu žádost, daly si nějakou práci se shromážděním těch informací, které vedly k zahájení šetření a které pak samozřejmě mají právo, aby o průběhu toho šetření byly informovány. Tedy ne všechny bez výjimky, ale pouze ty, jejichž podání řekněme bylo úspěšné.
A za třetí, opět ten odstavec 7 říká, že nebylo-li řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájeno na jejich žádost, jsou osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) účastníky takového řízení, pokud písemně oznámí do osmi dnů svůj zájem o to být těmi účastníky. No to opět umožňuje, aby se účastníky řízení stal kdokoli, nejenom ten, kdo úspěšně podá ten podnět, kdo úspěšně zdůvodní, proč jej podává, kdo úspěšně zdůvodní, že jeho informace jsou správné, pravdivé, že to není nějaké šikanózní podání, které by mělo zabránit tomu podnikateli v jeho podnikání z nějakých prostě důvodů, ale pouze ti, kdo skutečně doložili, že jej podávají oprávněně. Proto - a taky ta směrnice Evropské komise nic takového explicitně neříká. Tady sice je, že osoby, na které odkazuje článek 12, to jsou tedy ty nevládky, mají přístup k soudu nebo jinému nezávislému nebo nestrannému veřejnému orgánu, který je kompetentní přezkoumávat procesně atd. podle této směrnice. No samozřejmě, to má u nás každý, ne? Přístup k soudu má u nás každý občan a nemusí být takto zvýhodňován.
Takže já tedy shrnu své vystoupení takto. Myslím si, že v této podobě je tento zákon pro naši republiku škodlivý. Myslím si, že bychom jej měli zamítnout, pověřit pak neformálně pana ministra, aby znovu nějak dojednal ty podmínky s Evropskou unií, abychom nedávali nevládkám v oblasti životního prostředí takto výjimečný mandát a poměrně velkou pravomoc do rukou. A proto tedy navrhuji zamítnutí toho zákona. Navrhl jsem to ve druhém čtení, tedy o tom návrhu bude jako o prvním návrhu teď za chvilku hlasováno.
A pak jsem samozřejmě předložil ty tři pozměňovací návrhy, o jejichž podporu vás žádám. Můžeme stokrát mluvit o tom, jak nám Evropská unie svazuje ruce a jak jsou směrnice Evropské unie byrokratické, jak bychom jim měli čelit, jak bychom se měli bránit tomu byrokratickému vlivu, který na nás padá z Evropské unie. Teď máme možnost se k tomu postavit, i byť je to takto marginální zákon, který, jak asi tuším, nikoho z vás extra moc nezajímá. Nakonec ten výbor, a to vám paní zpravodajka za chvilku řekne, se celkem jasně vyjádřil v neprospěch mých návrhů. To musím přiznat, to mě mrzí, ale nedá se nic dělat. To je tak všechno, co asi můžu dělat.
Čili ministerstvo je zamítá a i výbor pro životní prostředí jako garanční výbor se k nim postavil negativně. Bohužel se mi nepodařilo přesvědčit kolegy z výboru, že by na mé návrhy měli kývnout a spíš se podařilo ministerstvu přesvědčit, že holt ten infringement už je tak blízko a ty pokuty, že holt musíme zavřít oči a odhlasovat to. Dáváme tím ekologům do ruku velkou moc. Souhlasím s panem ministrem, že to nebude ve věci možnosti bránit realizaci nějakých nových záměrů, ale možnosti kazit činnost nějakých institucí, podniků, které fungují a které budou pod touto záminkou ekologové moci šikanovat. Proto navrhuji a prosím, abyste mé návrhy podpořili.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Jako další je do řádné rozpravy přihlášena paní poslankyně Balcarová. Prosím máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, tato novela zákona o ekologické újmě byla k nám do Poslanecké sněmovny dána s tím, že není žádoucí, aby byla změněna jinak, než co se týká účasti spolků. Protože to je hlavní důvod, proč vlastně Evropská komise měla výhrady. Ten zákon nebyl nikdy použit a já si myslím, že to, co jsme teď udělali, že jsme tam lépe ukotvili účast spolků, tomu zákonu nijak nepomůže, protože i nadále ten zákon nebude využíván, a to z toho důvodu, jak říkal i pan ministr, říkal to i pan kolega Zahradník, že ekologická újma je dostatečně ošetřena jinými složkovými zákony, pomocí kterých se dá předcházet ekologické újmě, nebo případně potom uložit nějaká nápravná opatření či pokutu.
Já musím říct, že s tímto názorem nesouhlasím. Já jsem právě proto podala svoje pozměňovací návrhy a chtěla bych tady uvést konkrétní příklad, aby bylo zřejmé, že jsou případy, kde zákon nechrání poškození životního prostředí, kde neexistuje žádný takový zákon, který by mohl být použit. Já jsem jeden pozměňovací návrh směřovala na půdu. Říká se, že půda je dobře chráněna, a to složkovými zákony. V zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu je chráněna půda zemědělská a v lesním zákoně je chráněna půda lesní. Ale já se ptám: kde je chráněna půda, ostatní plocha a stavební pozemky? Na to žádný zákon neexistuje. Právě proto jsem podala pozměňovací návrh, aby byla chráněna i tato půda.
Mohu uvést konkrétní příklad, abyste si mohli představit, co tím myslím. Může jít o rozsáhlé výměry, které jsou přímo v obcích nebo v jejich okolí, můžou to být průmyslové areály, můžou to být komunikace. Já tedy uvedu příklad, kdy znečištění intravilánu města může být kontaminováno spadem těžkých kovů z blízké fabriky. Může to být například kadmium ze sklárny nebo to může být arzén z těžby. V těchto případech, když dojde k poškození půdy, tak neexistuje žádná legislativa, která by viníka popohnala k tomu, aby činil nápravná opatření nebo aby finančně takovéto poškození kompenzoval. A že při takovémto poškození půdy dochází k ohrožení zdraví lidí, je také zřejmé. Protože když dochází ke kontaminaci této půdy, tak potom při třeba stavebních činnostech ve městě nebo hrách dětí na veřejných hřištích, při dopravě dochází vlivem druhotné prašnosti k vdechování a pojídání spolu s potravou této kontaminace, to znamená těžkých kovů.
Takže ten můj pozměňovací návrh k půdě směřuje právě tímto směrem, aby i v takovýchto případech poškození půdy bylo možné tuto situaci řešit. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo. Pan navrhovatel má zájem. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Už opravdu jenom velmi stručně. Já jsem opravdu přesvědčen, vážené kolegyně, vážení kolegové, že ty výtky, které tady zazněly z obou stran, a je to tak dobře, ta debata byla velmi korektní i na výborech, že ty výtky skutečně nejsou realistické, respektive nemůže ten dopad být takový, jak oba předkladatelé všech těch pozměňovacích návrhů říkají. Z jedné strany právě z toho důvodu, že jsme skutečně šli až na samou mez i při jednání s Komisí, při vyjednávání s odborníky z Komise, kdy jsme se skutečně snažili přesvědčit, že už ta stávající právní úprava je dostatečná. Těch jednání bylo několik, takže to nebylo tak, že bychom akceptovali automaticky požadavky Komise. Je ale pravdou, že se to nepodařilo, a tohle je opravdu ta nejužší novela, která napravuje ten deficit.
Nesouhlasím s panem kolegou Zahradníkem v tom, že se dávají nějaká nová práva. Ty nevládní organizace je opravdu mají a mají je dána skutečně tou směrnicí, ne výkladem toho zákona. To je prostě dneska reálný fakt. A já jsem přesvědčen, že nedojde k nějakému nadužívání nebo zneužívání tohoto zákona po jeho novele. Myslím si, že bychom si ty boje v tom dobrém slova smyslu, nebo ty debaty i s Evropskou komisí v těchto věcech měli ušetřit na otázky legislativy, které nás samozřejmě čekají a které půjdou až na tu samou hranu, viz novela čtyřistašestnáctky, stavebního zákona, a tak dále. Myslím si, že toto není případ, kdy bychom si měli sami dobrovolně říkat o nějaký, řekněme, soud, protože k němu by velmi pravděpodobně došlo a je k němu relativně blízko. Ale to nevyhrožuji, to konstatuji. Protože troufám si říct, že vím, kde je ten manévrovací prostor, který v případě jednání s Evropskou komisí o nevládních organizacích a jejích právech a povinnostech máme.
Z druhé strany bych nesouhlasil s paní předsedkyní výboru, paní kolegyní Balcarovou, protože kdyby došlo třeba k nějakému závažnějšímu porušení, například k nějakým emisím látek typu kadmia, arzénu a tak dále, tak je to postižitelné. Je to samozřejmě postižitelné i z pohledu České inspekce životního prostředí do jakékoliv složky, protože to znamená, že to někde překročilo nějaké povolené emise a má to nějaký závažný nebo nepříznivý účinek na lidské zdraví a je to postižitelné.
A ten její druhý pozměňovací návrh, který se týká nějakého rozšíření na další druhy, je skutečně zase výrazně rozšiřující povinnosti, které vycházejí z té směrnice, a my se opravdu dneska omezujeme na to, co nám Komise vyčítá, a jenom toto měníme.
Takže já bych vás chtěl požádat o podporu toho původního, a z tohoto důvodu, znovu opakuji, nepodpoříme jako Ministerstvo životního prostředí žádný pozměňovací návrh. Děkuji vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělila stanovisko. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Vážení kolegové, dovolte mi seznámit vás s usnesením výboru pro životní prostředí z 15. schůze dne 12. prosince 2018. Výbor jako garanční po projednání návrhu zákona po druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně, aby ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona hlasovala v následujícím pořadí. Za prvé návrh na zamítnutí. Za druhé návrh legislativně technických úprav, budou-li v rozpravě a ve třetím čtení předneseny. Jenom podotýkám, že nebyly. Za třetí návrh A1, pozměňovací návrh pana kolegy Jana Zahradníka. Návrh A2, návrh pana kolegy Zahradníka. Návrh A3, návrh pana kolegy Zahradníka. Návrh B1, návrh Dany Balcarové. Návrh B2, návrh Dany Balcarové. A nakonec hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Přivolám kolegy z předsálí a tuto proceduru bychom si odhlasovali. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení k proceduře. Má nějaký doplňující návrh? Není tomu tak.
Tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto přednesenou proceduru. Kdo je proti?
Jedná se o hlasování číslo 24, přihlášeno je 178 poslanců, pro 172, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Poprosím tedy paní zpravodajku, aby nás provedla hlasováním.
Poslankyně Dana Balcarová: Vážení kolegové, jako první bychom hlasovali návrh na zamítnutí pana kolegy Jana Zahradníka.
Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí zákona. Kdo je proti?
Hlasování číslo 25, přihlášeno 179, pro 20, proti 130. Tento návrh přijat nebyl. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Dále bychom hlasovali návrh A1 pana kolegy Zahradníka, který se týká definice účastníka řízení.
Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Zpravodajka: Nedoporučuje. Navrhovatel: Nesouhlasné.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 26, přihlášeno 178, pro 46, proti 106. Návrh přijat nebyl. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Návrh A2 pana kolegy Jana Zahradníka, který se týká místní příslušnosti spolků. Stanovisko výboru: Nedoporučuje.
Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 27, přihlášeno je 179, pro 21, proti 127. Návrh přijat nebyl. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Návrh A3 kolegy Zahradníka, který se týká automatické účasti spolků. Výbor životního prostředí nedoporučuje.
Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 28, přihlášeno je 179, pro 20, proti 128. Návrh přijat nebyl. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Návrh B1 Dany Balcarové, který se týká rozšíření působnosti zákona v oblasti půdy. Výbor životního prostředí nepřijal stanovisko.
Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto předložený návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 29, přihlášeno je 179 poslanců, pro 36, proti 100. Návrh přijat nebyl. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Návrh B2 Dany Balcarové, který se týká rozšíření působnosti zákona v oblasti chráněných druhů. Výbor životního prostředí nepřijal stanovisko.
Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlasné.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 30, přihlášeno je 179 poslanců, pro 35, proti 109. Návrh přijat nebyl.
A jestli se dívám správně, tak jsme se vypořádali se svými pozměňovacími návrhy a budeme hlasovat o zákonu jako celku.
Přednesu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 173, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 31, přihlášeno je 180 poslanců, pro 137, proti 20. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s usnesením a s návrhem zákona byl vysloven souhlas, končím projednávání tohoto bodu a všem děkuji.
Otevírám další bod, kterým je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.