(18.20 hodin)
(pokračuje Ťok)
Modernizace dálnice D1 začala 9. května roku 2013. Tehdy se stavební firmy pustily do prvních dvou úseků Větrný Jeníkov - Jihlava a Lhotka - Velká Bíteš. Do mého příchodu na ministerstvo probíhaly tyto práce velmi pomalu. Po roce a čtvrt v létě roku 2014 nebyl hotový ani jeden úsek. Když jsem přišel na ministerstvo, mým cílem bylo zásadně modernizaci D1 urychlit, a to i za cenu toho, že omezení pro řidiče bude více, ale dálnice bude dříve hotova. Z dvaceti modernizovaných úseků o celkové délce 161 km mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou u Brna je v současné době již zprovozněno třináct, což je 90 km nové dálnice, a ve výstavbě je 21 km. Řidiče to omezuje a trápí. A chápu je. Ale probíhá tam výstavba nové dálnice za provozu, mimochodem dálnice, která už je více než deset let za životností a už měla být dávno zmodernizována.
Kromě toho, že modernizace dálnice D1 začala s obrovským zpožděním v době, kdy už se prakticky začala rozpadat a na řadě míst nebyla průjezdná bez omezení, je rovněž nutné konstatovat, že kapacita této dálnice není zdaleka ideální a mnohdy nestačí náporu kamionové dopravy. Již dlouhá léta zde platí rovnice: zhoršení klimatických podmínek plus nehoda nebo porucha rovná se dopravní chaos nebo kolaps na dlouhé hodiny. V žádném případě není pravda, že problémy na D1 začaly s modernizací, nebo dokonce s ministrem Ťokem.
Již dlouhá léta také víme, že jediný způsob, jak D1 odlehčit, je doplnit ji paralelní trasou dálnice D35. Sice to víme, ale nikdo pro to nic moc neudělal. Stavět jsme ji začali prakticky až nyní a na jaře letošního roku bude rozestavěno 27 km této dálnice D35. Další výstavbě jistě pomůže i změna zákonů, především zákona č. 416 o urychlení výstavby. Jedna novela už byla schválena. Druhou máme nachystánu v meziresortu. I když ta první byla schválena jako poslanecká iniciativa, dovolím si některým poslancům, kteří ji označují jako vlastní, připomenout, že i ta byla nachystaná na Ministerstvu dopravy.
Další možností k odlehčení D1 by bylo její rozšíření o jeden pruh v každém směru. Ministr Šimonovský z KDU takové rozšíření sliboval, mimochodem v reakci na velké dopravní kalamity, už v roce 2005. Se stavbou se podle něj mělo začít v roce 2007 a dokončení sliboval na rok 2010. Kdyby tehdy ministr Šimonovský alespoň začal s výkupem pozemků, mohla se dálnice skutečně začít modernizovat na šestipruhovou. Bohužel zůstalo jen u prázdných slibů, stejně jako v případě tisíce nových parkovacích míst pro kamiony, která byla slibována do roku 2007. Absence vykoupených pozemků je důvodem, proč se dálnice D1 začala v roce 2013 modernizovat s rozšířením o 75 cm v každém směru. A byl to kolega Stanjura, který takto zahájil - a já ho vůbec nekritizuji, zaplať bůh alespoň za to, protože jinak reálně hrozilo, že tam dáme zákaz vjezdu a nebude se na dálnici jezdit. Ale nechme minulost minulostí.
Podívejme se nyní na modernizaci úseku 12 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, kde ve veřejné zakázce zvítězilo italsko-česko-kazašské konsorcium tvořené firmami Toto Costruzioni Generali, Geosan a SP Sine Midas Stroy. Na tomto místě musím opravit jeden velmi populární a často opakovaný mýtus. Není pravda, že už při výběru tohoto konsorcia došlo k chybě, neboť rozhodovala výhradně cena. Zákon o veřejných zakázkách účinný v době, kdy byla tato zakázka vypsána, skutečně kladl velký důraz na cenu. Samozřejmě ale bylo nutné splnit i další kritéria. A ŘSD, a je to možné vyhledat v tehdejších článcích, v médiích, nejprve dlouho prověřovalo, zda konsorcium neudělalo v nabídce chybu nebo zda nejsou některé položky v rozpočtu příliš nízké. Tady bych rád řekl, že to vyhodnocování trvalo osm měsíců. Celkově příprava nabídky byla čtyřměsíční, takže osm měsíců se vyhodnocovala tato soutěž, než se udělala zakázka. Faktem je, že nabídka byla nejnižší, ale zase ne o tolik, aby se jednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, za kterou by bylo možné ze soutěže podle zákona toto konsorcium vyloučit. Já bych tady jenom řekl, že první tři ceny, nebo první tři uchazeči byli v rozmezí deseti procent a rozdíl mezi prvním a druhým byl méně než pět procent. Takže nebyl to určitě nejlevnější úsek, který jsme vysoutěžili a který jsme realizovali.
Za modernizaci 14 km dlouhého úseku sdružení požadovalo 1,748 miliardy korun, což bylo o 300 milionů korun méně, než byla odhadovaná cena. V té době nebylo nic výjimečného, když firmy dávaly nabídky ještě mnohem výhodnější. Ostatně i podle nálezu NKÚ, ten se podivoval nad tím, proč se v první etapě modernizace od roku 2013 stavělo levněji než právě v roce 2016. Jednoduše řečeno, postupovali jsme podle tehdy platného zákona a ten nám nedával žádnou možnost zakázku na modernizaci úseku 12 nedat vítěznému konsorciu. V této souvislosti je rovněž dobré připomenout, že veřejná zakázka se i nadále řídí zákonem, podle kterého byla vysoutěžena, i když ten se mezitím změnil. Máme nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Je docela možné, že podle něj by už toto konsorcium zakázku nedostalo. Ale to jsou jen kdyby, která nemají žádný praktický dopad.
Všichni už asi vědí, že modernizace úseku 12, kterou konsorcium zahájilo v roce 2018, se začala dostávat do skluzu. To ale není nic mimořádného. Počáteční zpoždění provázelo zahájení a rozjezd prací na více modernizovaných úsecích. ŘSD provádí pravidelně monitoring těchto staveb a v případě prodlení okamžitě vstupuje se zhotovitelem v jednání s cílem dosáhnout nápravy. A ono to v drtivé většině funguje. Všichni zhotovitelé dokázali zpoždění dohnat, kromě jednoho.
Pan poslanec Jurečka mi opakovaně radí, že se k tomu mám postavit chlapsky jako třeba on ke zkáze našich lesů a přiznat se, že jsme o problémech věděli a nijak je neřešili, například legislativně, což je občas obzvlášť zajímavé. Jedna věc totiž je, že jsme o problémech věděli, a úplně jiná věc je, jaký další postup nám zákon a smlouva umožňovaly. K vypovězení smlouvy s dodavatelem nelze přistoupit, když máme nějaký pocit nebo názor, ale teprve v okamžiku, kdy nesplní termín nějakého smluvně daného milníku stavby. Tím byla v tomto případě zimní technologická přestávka. Ze smlouvy jsme byli rovněž povinni zhotoviteli tento termín jednou prodloužit, k čemuž také došlo. K ukončení prací mělo dojít nejpozději k 17. prosinci loňského roku s tím, že dálnice bude v modernizovaném úseku plně zprovozněna. Chci rovněž zmínit, že když jsme tento prodloužený termín dávali, měli jsme nejen příslib zhotovitele, že to stihne, ale i stanovisko odborníků, kteří potvrdili, že se to stihnout dá. Teprve v okamžiku, kdy zhotovitel nesplnil ani náhradní termín, na který měl smluvní nárok, mohli jsme smlouvu vypovědět bez rizika, že budeme neschopnému dodavateli, který se mezitím rozpadl, platit vysoké penále za jednostranné porušení smlouvy. Opět tedy musím zdůraznit, že jakkoli se stát dostal do nevýhodné pozice, musel dodržet zákon a platně uzavřenou smlouvu.
Ponechme nyní stranou nepravdivá tvrzení Geosanu, že od smlouvy odstoupil sám, neboť toto mu smlouva vůbec neumožňuje. Podstatné je, že smlouva byla 18. prosince ukončena a prakticky okamžitě jsme začali provádět nápravná opatření. Již 19. prosince jsme mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem posunuli blíže ke středu svodidla, abychom tento úsek lépe zpřístupnili zimní údržbě. Jinými slovy, ten úsek byl opravdu rozšířen na dva plnohodnotné pruhy. ***