(15.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Ohledně ArcelorMittal je na začátek možná dobře si připomenout trošku historie. ArcelorMittal koupil majoritní podíl Nové huti v roce 2002 za 9 mil. dolarů. Za 52 % dal 6 mil. dolarů, což tehdejší vláda hodnotila jako velký úspěch. V té době se tento investor jmenoval LMN Holding při registraci na antilském Curacao a byl považován za holandskou firmu. Zavázal se k určitým investicím, ale ty všechny uhradil až ze zisku firmy, nikoliv jak slíbil, že to půjde z jeho kapitálu ze zahraničí. A proto se jeho investice do ekologie opožďovaly za dohodnutým harmonogramem.
Okolo jeho činnosti bylo mnoho dalších nejasností a podivných akcí, například pan podnikatel Mastný a společnost PETRCÍLE, žaloba na Českou republiku. Na druhé straně mu média zobala z ruky, protože o něm psali obdivné články, že je to jeden z nejbohatších lidí na světě. Číst některé věci z té doby je opravdu zážitek. Od počátku si také minoritní akcionáři stěžovali, že firma nevyplácí dividendy, ačkoliv má zisk a poskytuje půjčky uvnitř skupiny za nižších úroků, než je obvyklé.
Podle dat, která jsou uvedena ve výročních zprávách, tak již v letech 2007 až 2009 dosahovaly krátkodobé pohledávky skupiny zhruba 25 mld. Ten objem se zvětšoval, vrchol byl v roce 2012, to bylo 42 mld. Po vyplacení dividend pak kolem 5 až 8 mld. Firma do roku 2012 vytvořila zisk podle rozvahy v položce nerozdělený zisk minulých let 42,94 mld., takže 43 mld. První výplata dividend byla v roce 2013 8,38 mld., ve stejné výši 8,24 mld. v roce 2014, za rok 2015 bylo vyplaceno 23 mld. dividend, což je podle výkazu cash flow. To už ArcelorMittal měl celou firmu, takže celkově si vzal dividendy za 40 mld. Na to, že za nákup Nové huti zaplatil Mittal 9 mil. dolarů, tehdejší kurz 35 korun/dolar, to bylo 315 mil. korun, takže to je celkem slušná návratnost. Takže to jen abychom si vzpomněli, jak se tady hospodařilo.
Co se týká toho dotazu. Několikrát jsem jednal s odboráři. Na základě toho jsem psal i dopis paní Vestager 28. září 2018, kde ji žádám, aby se k té akvizici postavili odpovědně, protože jsme měli trošku obavy, jestli ten investor nebude nějaký další investor, který zapomene investovat. Na základě toho jsem dostal odpověď od paní komisařky 7. listopadu 2018. Potom jsem jednal osobně s paní komisařkou, jednal jsem i s tím zájemcem, takže tomu věnujeme.
Teď jsem nově dostal dopis od paní, myslím, že Sobolová se jmenuje, pokud se nepletu. Nechal jsem to analyzovat paní ministryni průmyslu a obchodu Novákové, aby nám řekla, a teď mě oslovil i hejtman pan Vondrák, že by chtěli podepsat de facto takovou třístrannou smlouvu, kraj, ArcelorMittal a ten nový investor, aby od počátku bylo jasno, že potřebujeme, aby investovali nejenom do výše odpisů, ale aby investovali podstatně víc, protože v minulosti majitel neinvestoval, investoval hlavně v Polsku. U nás to nechal vyloženě jenom provozovat, ale očekávané investice se nedostavily. V této chvíli se snažíme připravit a oslovit tyhle aktéry této akvizice, kde samozřejmě není problém to i s vámi konzultovat, pokud o to bude zájem.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za odpověď. Pouze krátce. Samozřejmě zájem mám o konzultace, protože mě ten vývoj zajímá. Ale konkrétní otázka, jestli ta odpověď paní komisařky vás uspokojila? Jestli vám, jak se říká, pomohla pochopit tu situaci Evropské komise a rozptýlila obavy, které zaznívaly. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér, jestli bude reagovat? Bude reagovat. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Byl jsem velice příjemně překvapen, že ten její tým skutečně ví, o čem mluví. Mluvili jsme v kategoriích odpisy, investice, protože ten nový investor tvrdí, že bude vlastně používat jedinou surovinu, že chce investovat do energetiky. Tak já jsem upozorňoval na věci, které se nám nezdály nebo nezdají. Oni si to napsali a myslím si, že ten její tým je profesionální, rozumí tomu. A myslím si, že paní komisařka byla ráda za to setkání. Když jsem ji teď znovu potkal v Bruselu, tak se k tomu znovu vrátila. Myslím, že paní Vestager skutečně patří mezi velice kvalitní komisaře, že dělá svoji práci velice dobře, a já mám osobně důvěru v to, že na to dohlédne, aby se něco nestalo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím poslance Berkovce, který bude interpelovat ve věci opatření v boji proti suchu. Připraví se poslanec místopředseda Fiala. Prosím.
Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane premiére, vážení páni ministři, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Víte, já pocházím z královského města Slaný. A Slánsko patří k nejsušším oblastem v České republice. Navíc je to spolu s Litoměřickem takový zemědělský region. A já dostávám stále více dotazů od našich občanů, a nejsou to jenom zemědělci, které se týkají právě úbytku vody v krajině. To je problém, o kterém víme už mnoho let. Netýká se jenom zemědělské výroby nebo lesního hospodářství. Samozřejmě a pochopitelně má za následek úbytek a pokles spodních hladin vod a úbytek pramenů a pitné vody. Mě by tedy zajímalo, jaká opatření podniká a jaká bude podnikat vláda v tomto smyslu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji i za dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Pro nás voda, a tady sedí ministr Brabec, je skutečně strategická surovina, kterou jsme nikdy neměli privatizovat a kterou jsme se měli zabývat už předtím. Teď se snažíme dělat opatření v boji proti suchu. Jednou z klíčových priorit naší vlády je řešení problému sucha, který se bohužel v letošním roce opět prohloubil, a musíme být připraveni na jeho možné další zhoršení v dalších letech.
Zajištění dostatku pitné vody pro občany i větší zadržení vody v krajině je nejvyšším veřejným zájmem naší země. Vláda dále zesílí dosavadní snahy, které prosazuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Z evropských i národních zdrojů je připraveno ještě minimálně 7 mld. korun na budování stovek nových tůní, mokřadů, rybníků či revitalizaci vodních toků, které pomohou naší krajině. V mnoha především menších obcí jsme již pomohli s nalezením nových zdrojů pitné vody a pro další stovky obcí máme připravené peníze na nové studny či vrty. Bude pokračovat i úspěšný program Dešťovka pro občany, kdy podpoříme další tisíce projektů na lepší hospodaření se srážkovou odpadní vodou v domácnostech. Podobný program máme i pro obce, které se s naší pomocí mohou vytvořit systémy hospodaření s dešťovou vodou a zlepšit tak kvalitu života svých obyvatel. V příštím roce bude také Parlamentu předložena novela vodního zákona, která umožní státu operativně reagovat na nebezpečí sucha včetně zvýšení potřebných kompetencí. Vytvořili a spustili jsme i unikátní systém HAMR, kombinující předpověď počasí s vývojem stavu povrchových a podzemních vod a bilancí zdrojů a potřeb vody v jednotlivých regionech.
Ministerstvo životního prostředí realizuje ze svých dotačních programů tisíce projektů, jejichž cílem je především zlepšit vodní bilanci v krajině. Jedná se především o návrat vody do krajiny v podobě přirozených rozlivů vody v nivách vodních toků, obnovy rybníků, mokřadů a tůní, výsadby zeleně do krajiny, meze, remízy, aleje, zlepšování struktury lesních porostů a zeleně v sídlech, hospodaření se srážkovou vodou nebo zajišťování zdrojů pitné vody. ***