(12.00 hodin)
(pokračuje Richterová)
O čem mluvím, je Kancelář veřejného ochránce práv. A chci jenom zdůraznit, že třeba v posledním roce se na tuto instituci obrátily zhruba dva tisíce seniorů s podněty k šetření v různých záležitostech, čili šlo jak o provádění návštěv, dlouhodobých návštěv, hloubkových šetření v domovech pro seniory, v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, tak i o pomoc třeba, když jsou senioři oběťmi podvodů, různých předváděček, v situaci nesplatitelných exekucí, v situaci pomoci s dávkami a podobně. Tak to je jeden příklad velké skupiny obyvatel, jimž tato instituce poskytuje podporu.
Podobně osoby se zdravotním postižením. Tam je dobré si uvědomit, že se v naší zemi může stát třeba to, že se nesprávně stanoví datum vzniku invalidity, a to takovým způsobem, že... Třeba konkrétní příklad: Muž, kterému měl být přiznán invalidní důchod již před sedmi lety místo 3 500 korun, které mu nakonec byly přiznány, měl být ve výšce 12 000 korun, tak právě díky zastání a jaksi nápravě zjednané díky Kanceláři veřejného ochránce práv dostal tento člověk to, na co měl nárok už před mnoha a mnoha lety. Podobně se na ombudsmanku a její úřad obracejí třeba lidé kvůli příspěvku na péči. To jsou desítky a desítky podnětů kvůli nepřiměřené délce řízení o příspěvku na péči nebo kvůli tomu, jakým způsobem odlišně probíhá posuzování zdravotního stavu a závislosti na péči v různých krajích. Už jsme to probírali. Příspěvek na péči byl projednáván nedávno.
Jenom bych ráda připomněla, že si tohohle všeho lidé velmi výrazně všímají, že to v našem státě nefunguje zdaleka ideálně. A potom je důležité, když je nějaká instituce, která jim zdarma může být nápomocná, když jiné státní instituce selžou.
Dám poslední příklad a potom přejdu k dalšímu tématu. Poslední příklad se týká rodinné problematiky a toho, že vlastně nezvládáme úplně metodicky vést vždy naše orgány sociálně-právní ochrany dětí. Jsou to věci velmi citlivé. A konkrétní taková dobrá zpráva z poslední doby byla, že až na základě právě šetření Kanceláře veřejného ochránce práv se podařilo, aby zmíněný OSPOD, Orgán sociálně-právní ochrany dětí, na poslední chvíli, v poslední den možnosti, podal odvolání proti rozhodnutí soudu, který zamítl návrh na svěření dítěte zpět do péče matky. Jsme u té oblasti, které se snažím věnovat dlouhodobě, a sice jako že země odebíráme opravdu značný počet dětí z rodin a potom často neřešíme možnost návratu nebo systémové podpory rodiny. Tady u toho konkrétního případu chci zdůraznit, že o co je důležitější mít takový institut, jako je ombudsman, ombudsmanka, tak že přestože ten konkrétní úřad, ten konkrétní OSPOD věděl, že matka splnila všechny podmínky pro převzetí dítě, že je schopna se o něj starat, tak to odvolání vůči rozhodnutí soudu tenhle ten důležitý orgán podal až na apel právě právníků z Kanceláře veřejného ochránce práv. Důležité je, že ty argumenty uznal, že v poslední možný den to odvolání bylo podané a dítě je nyní zpátky v rodině a vše funguje, jak má.
Já to chci zdůraznit, že to je naprosto normální, že úřady dělají chyby. A proto je důležité mít instituci, která na ty chyby upozorní, pomůže a může se všechno vyřešit vlastně klidně a smírně. To je tedy první bod mého projevu k vám, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je to důležitá organizace. Nesnižujme jí rozpočet. I nám se může hodit, až budeme třeba starší, když na nás přijde nějaká nemoc, že budeme mít zastání, které nebude stát tisíce a tisíce na právníky. (Velký hluk v sále.)
Potom si vám dovolím, kolegyně, kolegové, předložit druhé téma, téma, které skutečně může být velice levné a přitom efektivní. Věnuji se tomu, jak se svým rozpočtem nakládá Ministerstvo práce a sociálních věcí, a proto jsem si mohla všimnout stamilionů, které tento úřad dává za poštovné. Tušíte, kolik celkem náš stát dá ročně za poštovné?
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať má paní poslankyně možnost přednést svoje argumenty. Děkuji.
Poslankyně Olga Richterová: Ráda bych přitáhla vaši pozornost k té částce. Jsou to téměř 2 miliardy korun ročně. Poštovné - velice často papíry přeposílané skutečně z jednoho úřadu na druhý. Je to přesně ten prostor pro úspory, který jenom povede k větší spokojenosti všech. Nic to jaksi nebude znamenat jako zátěž, pokud se nám podaří, a to je ten návrh, který jsme s Piráty předložili jako pozměňovací návrh číslo 1827, nebo v jiném číslování B80, na podporu, na osvětu toho, jak fungují datové schránky, na podporu využívání datových schránek jak mezi úředníky v rámci úřadů, tak aby občané, lidé věděli, že pokud se používá nové rozhraní, nebo novější rozhraní Portál občana, tak to už je uživatelsky docela vstřícné, docela přívětivé, že se tam chystají ještě nové, pozitivní změny a že v podstatě ty situace, kdy lidé mají datovou schránku, a stejně jim přijde doporučený dopis, nejsou v pořádku, že je potřeba se ozvat, že je potřeba postupně naše úřady naučit, že lidé ty datové schránky mají.
Ještě pár čísel pro vás. Pouze 117 000 fyzických osob má dneska datovou schránku ze zhruba 10 milionů obyvatel. A z fyzických osob podnikajících pouze 143 000 datových schránek. Ročně se počty datových schránek zvyšují pouze okolo 20 000 mezi fyzickými osobami a fyzickými osobami podnikajícími. Jedna datová zpráva přitom vyjde zhruba na 4,50 Kč včetně paušálního nákladu, při větším objemu by ty ceny klidně mohly klesnout zhruba ke 2,50 Kč. Takže i obyčejný dopis i doporučený dopis vždy bude řádově dražší, vždycky to budou desítky korun. To je opravdu obrovský prostor pro úspory. Máme tu 1,7 miliardy korun, které stát ročně vynaloží na poštovné. A dobrovolnou podporou využívání datových schránek bychom tuto částku mohli výrazně snížit. Samozřejmě lidé musí mít právo použít takový komunikační kanál s úřadem, jaký chtějí. Nemá to být vůbec nic povinného. Ale i proto, že je těch datových schránek dneska zřízených opravdu relativně málo, tak si právě často i úředníci neuvědomí, že by měli prověřit, resp. že by jejich dobře fungující spisová služba měla prověřit, zda nezasílat příslušnou komunikaci člověku prostě elektronicky a ne papírově.
Takže to je pozměňovací návrh na 3 miliony korun na osvětu, na podporu používání datových schránek a na podporu Portálu občana.
A od této skutečně drobné věci, která by ale mohla vést až k té úspoře v řádu miliardy, se přesouvám ke třetímu tématu. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám takové déja vu, už jsme takto diskutovali rozpočet před rokem a je spousta věcí, v nichž jsme se bohužel opravdu téměř neposunuli. ***