(11.00 hodin)
(pokračuje Zahradník)
A já musím zmínit, že jedním z významných momentů té konference v Katovicích byla zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu, která byla jedním z takových sporných momentů té konference. Ten totiž říká, tento mezivládní panel, že na rozdíl od let 2014-2016, kdy došlo ke stagnaci globálních emisí, tak v roce minulém i v roce současném naopak globální emise skleníkových plynů narůstají; že ta opatření, která byla učiněna, od kterých si svět, nebo ekologové celého světa slibovali mnoho, se zatím nedaří naplnit. A těmi největšími znečisťovateli, ten největší nárůst emisí je pozorovatelný právě v zemích, které se k té pařížské konferenci stavějí odmítavě, nebo minimálně neutrálně, jako je třeba Čína, Indie anebo Spojené státy. Evropská unie, jeden z jejích hlavních prosazovatelů, ta snižuje emise, ale pouze asi o 0,7 %. (V sále je hlučno.)
Takže ten závěr, který konference řekla, a to je závěr, který se je třeba neustále opakovat, že totiž chceme-li udržet nárůst teploty do konce století pod 2 °C, při ambicióznějších nárocích pod 1,5 °C, si vyžádá rychlé a zásadní změny v chování lidí. Lidé -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, pane poslanče, já vás přeruším, protože hluk ve Sněmovně neodpovídá vážnosti a důležitosti projednávaného bodu. Takže já bych poprosil, vážené kolegyně a kolegové...
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Čili lidé, jako jste vy, pane předsedo, jakými jsou mé kolegyně a kolegové poslanci, jako jsou naše rodiny, naši spoluobčané, budou muset podle tohoto mezivládního panelu, velmi respektovaného světového orgánu, převzít tíži toho opatření, které budeme chtít dělat na odvrácení nárůstu teploty. Omezit jezdění autem, omezit topení v topeništích, pěstovat jiné plodiny, změnit své chování. Ale tady je třeba říci, že s těmi lidmi o tom nikdo příliš nemluví, nikdo to s nimi neprojednává. V zemích, které mají poměrně blízko k zažehnutí jakési jiskry revoluce, byť třeba zatím jenom nenásilné, třeba jako je ve Francii, ta opatření, která chtěl pan prezident Macron učinit, to znamená zvýšit daň na fosilní paliva, na naftu jako palivo v automobilech, aby získal peníze na boj s klimatickou změnou, přinesla veliké demonstrace těch tzv. žlutých vest, které významně narušily hospodářství Francie, aspoň jak tedy říkají média. S těmito lidmi o tom nikdo nemluví, o těch důsledcích oni nevědí, myslí si, že to převezme stát, to břemeno boje s klimatickou změnou. Ale to není pravda. Stát, to jsou jednotliví občané. Peníze státu, to jsou peníze, které dávají jednotliví občané ve svých daních. To je věc, kterou je třeba vzít v úvahu, a velmi odpovědně zvažovat, zdali - a to říkám se vší odpovědností a i s vědomím určité velké kontroverze tohoto tvrzení - zdali vynakládat ty obrovské peníze na boj s tou budoucí situací, s tím budoucím vývojem po dobu celého století, anebo s řešením našich stávajících, okamžitých problémů, které máme, ať už je to třeba ten kůrovec, anebo dlouhotrvající sucho. Tak to jsou věci, které samozřejmě stojí za to zmínit i právě v rámci projednávání našeho návrhu státního rozpočtu.
Já bych chtěl ještě zmínit své návrhy a návrhy, které jsme podali s kolegou Munzarem. Já jsem předložil dva návrhy, spolu s kolegou Munzarem návrh třetí, ten má číslo V35. Navrhuje vzít prostředky z dvou příspěvkovek ministerstva a dát je na zlepšování stavu přírody a krajiny. Je to vždycky v částce 10 mil. korun. Já navrhuji, abychom vzali peníze z kapitoly Neinvestiční dotace neziskovým organizacím v rámci životního prostředí, tam abychom vzali 10 mil. a dali to na program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny.
Svůj důvod už jsem tady říkal. Ekologické organizace mají dostatečné finanční prostředky, je tam v tom rozpočtovém bodě 20 mil. korun a ještě v další položce pak mají neziskovky dalších 22 mil. korun. Vesměs se jedná o podporu měkkých projektů, které jsou často zaštiťovány vzděláváním v oblasti ekologie, ekologické výchovy. Já si myslím, že úloha vzdělávání patří školskému rezortu, našim školám, a samozřejmě tady by měla mít podpora našich ekologů určité limity. Navíc si přiznejme, že tyto ekologické neziskovky často brání naplňování veřejného zájmu. Možná by bylo zajímavé se podívat, kolik plánovaných staveb na té tolik dneska skloňované rekonstrukci D1 je zatím ještě blokováno, zatím ještě nezačaly právě proto, že jsou tam podány žaloby nevládních neziskovek. Mají tam 20 mil. Já si myslím, aby byl naplněn ten dotační program, pomocí kterého mají být ty peníze, těch 20 mil. rozdělovány - řekněme, že by tam ty neziskovky byly pilné, že by podaly dva projekty zhruba v rozmezí nebo v objemu 100 tis. korun, a těch neziskovek je řádově, těch aktivních, třeba 50, tak bude stačit 10 mil. Proto navrhuji vzít 10 mil. z této položky a dát je na položku obnova přirozených funkcí krajiny, tak aby bylo možné konkrétně realizovat neinvestiční, ale hlavně investiční projekty právě v rámci boje proti suchu, v rámci obnovy mokřadů, říček, rybníků atd.
A pak mám ještě další návrh. To je návrh, který zase navrhuje snížit rozpočet kapitoly MŽP v položce mezinárodní smlouvy, kde je v tuhle chvíli 250 mil. korun, a dát to zase na jinou kapitolu, na dotace obcí v národních parcích.
Obce v národních parcích jsou nyní poměrně významně diskriminovány. Například na Šumavě probíhá vyjednávání o zonaci. Podle zákona, který jsme přijali, není povinností orgánů ochrany přírody dohadovat se s obcemi, ony se dohadují pouze s radou národního parku. Ty obce jako členové sice jsou účastníky, ale jenom jako členové té rady. S každou tou obcí bude jednat ten orgán, až teprve pokud na něj bude vyvolán určitý tlak. A ty obce prostě ztrácejí. Zmiňoval jsem Modravu, která má sedmitisícový katastr, dostává dotace asi na 300 hektarů. Kašperské Hory mají 5 000 hektarů v první zóně národního parku, odškodnění také poměrně velmi malé, je tam asi 90 korun na hektar.
A ty mezinárodní smlouvy. Já pokaždé, když se tady projednává rozpočet, tak se pokaždé snažím domoci toho, aby byla udělána analýza těchto mezinárodních smluv, které takto platíme, těch 250 mil. není žádná malá částka, a aby bylo řečeno, jaký ty smlouvy mají přínos pro naši republiku, zdali to nejsou jenom nějaká účastenství ve smlouvách, v tom signatářství smluv, které vlastně nám nepřinášejí nic. Vzhledem k tomu, že v jednom z minulých rozpočtů došlo v této položce z ničeho nic ke snížení asi o 100 mil. korun, tak si myslím, že 10 mil. to nezabije, a proto navrhuji změnu, kterou jsem v tuhle chvíli zmínil.
Dámy a pánové, je to kapitola životního prostředí, která patří k těm nejmenším kapitolám, zhruba asi 15 mld. korun, což je ani ne procento toho rozpočtu. Takže malinká kapitola, ale jak je vidět, kapitola, která zajímá poslance, a jsem už asi třetím vystupujícím, který se k této kapitole tady vyjadřuje. Čili bych vás chtěl poprosit o podporu návrhů, které jsem podal pod čísly B33, B34, a návrhu, který jsme podali spolu s kolegou poslancem Vojtěchem Munzarem pod číslem B35.
Děkuji za pozornost. ***