(10.50 hodin)
(pokračuje Golasowská)
Proto KDU-ČSL nepodpoří rozpočet, který nechá ve štychu tisíce zaměstnanců a povede ke snížení kvality sociálních služeb.
Chtěla bych také varovat před tím, aby se tyto finance sociálním službám doplatily v průběhu roku. Musím zdůraznit, že to je cesta do pekel, protože ředitelé a vedoucí sociálních služeb potřebují v lednu vědět, s jakým objemem peněz budou hospodařit. A pokud ty finance budou dorovnány třeba v červnu nebo v červenci, tak to jim opravdu nepomůže.
Proto předkládám několik pozměňovacích návrhů. Jeden návrh s týká navýšení financí na sociální služby o 800 milionů. Druhý pozměňovací návrh se týká navýšení financí na výkon sociální práce na obcích, to už jsem tady říkala. V roce minulém a předminulém tam bylo alokováno 400 milionů na výkon sociální práce na obcích a pro letošní rok je to jenom 200 milionů. Uvědomme si, že si obce nabraly pracovníky, které teď prostě asi budou muset propouštět, protože nebudou mít na jejich mzdy. A další pozměňovací návrh se týká navýšení programu na protidrogovou politiku, protože to je také potřeba. Víme, že Česká republika je zemí, kde je vlastně nejvyšší konzumace měkkých drog, konkrétně marihuany, takže určitě potřebujeme taky finance na osvětu, na prevenci, na semináře, na terapeutické komunity a další.
Ještě bych chtěla říct pár slov k pozměňovacím návrhům, které jsou v rozpočtu také v kapitole Životního prostředí, a musím říct, že KDU-ČSL návrhy, které berou finance z kapitoly Životního prostředí jinam, například na Ministerstvo vnitra a další, tyto návrhy nepodpoříme. Můžu to říct jako obyvatelka Moravskoslezského kraje, kdy Moravskoslezský kraj patří ke krajům s nejvíce znečištěným ovzduším. Podíl má na tom aglomerace, doprava, taky roztroušená zástavba, kde značná část obyvatel topí formou lokálních topenišť. Ke zlepšení vzduchu nepřispívá ani prach a znečištění, které se k nám valí z Polska. Na Ostravsku máme více než 2 100 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho na území města Ostravy je jich více než 400. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. A 6 tisíc českých dětí přitom trpí obtížně léčitelným astmatem. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku, například zvýšeným výskytem hypertenze nebo kardiovaskulárními onemocněními.
Monitoring znečištění ovzduší na území Moravskoslezského kraje prokázal přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu. Přípustný denní limit pro prach 50 mg/m3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí za každou cenu přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních. Snižují také odolnost organismu, který pak snadněji podléhá virovým či bakteriálním infekcím.
Proto nesouhlasím s přesunem jakýchkoliv částek z kapitoly Ministerstva životního prostředí do jiných kapitol, protože občané v regionech se silně znečištěným ovzduším si zaslouží žít v prostředí nezatíženém prachem a emisemi. Ráda bych také k těmto pozměňovacím návrhům slyšela stanovisko pana ministra životního prostředí, zda je spokojen s přesuny financí z jeho kapitoly do kapitol jiných.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným v rozpravě je pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych se chtěl ve svém vystoupení vyjádřit k tomu, co tady říkaly dvě mé předřečnice, paní předsedkyně výboru pro životní prostředí Balcarová, a kolegyně, která mluvila přede mnou, a pak tedy bych chtěl vysvětlit ještě jednou a podpořit své pozměňovací návrhy.
To první. Paní Balcarová se významně zastávala kapitoly Životní prostředí a už tady zaznělo od paní kolegyně Golasowské, že by to měl dělat hlavně pan ministr Brabec, který tedy dorazil, je tady a zřejmě také k tomu vystoupí. Ale možná by bylo dobré říci, kam jsou směřovány ty prostředky, které pozměňovací návrhy zmíněné ve vystoupení obou kolegyň z kapitoly Ministerstva životního prostředí mají jít. Ony jsou směřovány do kapitoly Ministerstva zemědělství, aby řešily přímý dopad již stávajících změn, které probíhají, konkrétně tedy řešení důsledků kůrovcové kalamity, případně řešení důsledků sucha, které v posledních letech sužuje naši zemi. Zatímco Ministerstvo životního prostředí samozřejmě řeší některé věci systémově, hlavně mám na mysli otázky životního prostředí, řeší to tedy formou dotací na zlepšení topenišť občanů formou Státního fondu životního prostředí, tak jinak to ministerstvo není schopné realizovat nějaké větší investiční projekty. Ukazuje se, že ta neschopnost je poměrně zásadní, a ty peníze tam proto tedy zůstávají a budou k dispozici i z minulého rozpočtového období. Proto si myslím, že raději než vynakládat prostředky na boj s klimatickou změnou, bojovat s ní pomocí nějakých měkkých projektů, je lepší vynaložit ty prostředky přímo na řešení důsledků. Totiž je často zmiňováno, že jeden z hlavních pachatelů té kůrovcové kalamity je právě klimatická změna, oteplování naší planety, tedy oteplování i území naší republiky. Proto si myslím, že by ty peníze bylo potřeba nyní aktuálně v tuto chvíli vynaložit na právě vysazování, na řešení kůrovcové kalamity, na její zastavení, protože ona v příštím roce bude hrozit samozřejmě opět. To není tak, že by skončil kůrovec s příchodem zimy, ale on bude samozřejmě pokračovat i po příchodu jara a léta, to je naprosto jasné. Proto si myslím, že peníze na toto by byly vynaloženy správně.
Paní předsedkyně výboru pro životní prostředí Balcarová zmínila ve svém vystoupení také konferenci COP24, která v minulém týdnu a v tom předminulém proběhla v Katovicích. Ono to mělo podobný průběh jako ta pařížská konference před třemi lety, také se během toho regulérního času na její konání nedařilo dojít ke shodě, byly tam rozpory, hlavně tedy rozpory mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi méně rozvinutými, které ale zase na druhou stranu to ovzduší znečišťují také. Nakonec se konference protáhla, dramaticky se jednalo do pozdních nočních nebo ranních hodin, až nakonec se k nějakému nezávaznému závěru dospělo. ***