(19.10 hodin)
(pokračuje Kupka)
Obce a města v okolí velkých měst a zejména v okolí Prahy v posledních letech zaznamenávají dramatický populační nárůst a obce a města se s tím musejí vypořádat i v oblasti infrastruktury vzdělávání. Naštěstí na to stát v uplynulých letech reagoval vytvořením programu. Tento program je jeden z těch nejpotřebnějších. Řeší vznik úplně nových institucí, nových škol a jejich výstavbu. Bohužel ale se v posledním období objevuje nový významný nárůst toho tlaku na obce v okolí Prahy, zejména v okolí Prahy, a to z toho důvodu, že Praha bohužel nedokázala uvolnit bytovou výstavbu, a ta poptávka se tím pádem ve významné míře přelévá právě do prstence okolo Prahy. Pro český stát to bude do budoucna znamenat nový vážný problém a generuje potřebu zajistit finanční prostředky pro výstavbu těchto škol. Ten problém navíc v současné době komplikuje také významný nárůst nákladů v oblasti stavebnictví a to bohužel přineslo i to, že právě v tom zmíněném programu na příští rok pro vybrané projekty, pro projekty schválené, schází finanční prostředky. Schází finanční prostředky zejména svazkům obcí, kde se na ten společný velký záměr musí poskládat drobné obce s minimálními rozpočty.
V tomto směru přináší ten návrh řešení jednoho z palčivých problémů okolí měst.
Já jsem zaznamenal v médiích nedávno návrh, že by měla Česká republika zajistit všem dětem v základních školách obědy zdarma. No, jsem přesvědčený o tom, že by především měla zajistit, aby ty děti měly kam chodit do škol. A ten problém pokládám za daleko významnější. Proto si dovoluji teď předložit návrh, který by alespoň v té nejpalčivější oblasti byl schopen zajistit navýšení finančních prostředků na už vybrané projekty, projekty, které by se měly realizovat.
Zároveň spolu s touto poznámkou si dovolím obrátit vaši pozornost znovu na to, že v případě prstence Prahy a dalších velkých měst v okamžiku, kdy se nestaví uvnitř těch samotných metropolí, uvnitř těch samotných velkých sídel, tak se ten zájem developerů a zájem lidí přesouvá do míst, kde ta infrastruktura není připravená a kde pro Českou republiku klíčí nový problém, další vlna, kterou bude potřeba řešit navyšováním finančních prostředků.
Děkuji za pozornost a zároveň vás ještě jednou prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který je načten v systému pod číslem dokumentu 1917.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je nyní paní poslankyně Kovářová, kterou zde nevidím, takže se posune v pořadí. V tom případě dalším vystupujícím bude pan poslanec Bauer, připraví se pan poslanec Onderka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych se tímto přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je zapsán do systému pod číslem 1912.
Navrhuji v rozpočtové kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí rozpočtový ukazatel dávky pomoci v hmotné nouzi snížit ze stávajících 6 629 456 tis. Kč na 5 700 000 tis. Kč. Rozdíl, tzn. 929 456 tis. Kč, se navrhuje převést v rámci kapitoly na neinvestiční nedávkové transfery, transfery podle zákona č. 108 o sociálních službách.
Jenom krátké odůvodnění. Z návrhu rozpočtu MPSV vyplývá, že státní rozpočet na rok 2018 předpokládal výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši 8 601 660 tis. Kč, ale celkové očekávané výdaje nakonec činí pouze 5 700 000 tis. Kč. Realizované výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi tedy činí pouze 66,27 % plánovaných výdajů. Přestože je na rok 2019 navrhováno snížení plánovaných výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi na 77,07 %, stále je plánovaná částka výrazně vyšší než částka skutečně vynaložená v roce 2018. Nadto byl předložen návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, sněmovní tisk 290, v jejímž důsledku se výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi měly mírně snížit. Z toho důvodu existuje tedy prostor pro snížení plánovaných výdajů na dávky v hmotné nouzi v roce 2019 na úroveň skutečně vynaložených nákladů na tyto dávky v roce 2018. Rozdíl se navrhuje převést na financování sociálních služeb, které jsou dlouhodobě podfinancované a v nichž hrozí destabilizace v důsledku odlivu pracovníků.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý večer. Děkuji za vystoupení. Pokračujeme vystoupením pana kolegy Onderky. Ale ten je nepřítomen, takže jeho přihlášku posunu na konec pořadí. A nyní paní kolegyně Richterová, připraví se kolega Holomčík. Máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý večer. Ještě nás tady zbyl usnášeníschopný počet.
Já bych se ráda v podrobné rozpravě ke státnímu rozpočtu přihlásila ke sněmovním tiskům 1827 a 1848. Jsou to dva pozměňovací návrhy, které stručně představím.
Samozřejmě že mnohé už dnes zaznělo. Zejména zaznělo, že chybí peníze na sociální služby. Tak to je ten jeden můj pozměňovací návrh. V podstatě se liší od řady těch ostatních tím, odkud ty peníze vzít. Domníváme se, že rezervy jsou v kapitole 396 Obsluha státního dluhu. 800 mil. je částka, kterou považujeme za kritickou, aby bylo zajištěné fungování sociálních služeb. Zejména je tím důvodem to, že vypadne financování některých služeb z evropských zdrojů.
V tom druhém návrhu budu už trochu podrobnější. Ten se totiž týká něčeho, co by si možná mnozí z vás mysleli, že funguje, a sice datové schránky, už řadu let zavedená možnost elektronické komunikace se státem. Jenže bohužel řada lidí má neblahou zkušenost, že i když mají datovou schránku zřízenou, tak jim úřady stejně posílají korespondenci fyzicky, musí stát frontu na poště apod. A ještě je negativní jedna věc, že příliš nerostou počty uživatelů, a přitom jako stát vydáváme obrovské sumy, zhruba 1,7 mld. Kč ročně, na poštovné, na fyzické poštovné. Takže větší využívání datových schránek by zásadním způsobem pomohlo uspořit peníze za poštovné a současně by usnadnilo běžnou komunikaci občana se státem.
Na tento pozměňovací návrh, který je ve skutečnosti úplně na malé peníze, na 3 mil. Kč, ale na důležitou věc, na propagaci užívání datových schránek, jsme si sedli s kolegy Lukášem Koláříkem, který se věnuje právě fungování Ministerstva vnitra, a s Ondřejem Profantem, který velmi dobře rozumí právě obtížím s digitalizací státní správy.
Závěrem k tomu opravdu na finance malému, ale na možný dopad poměrně velkému pozměňovacímu návrhu chci zdůraznit, že dnes to rozhraní pro datové schránky zdaleka není uživatelsky vstřícné. Lidé, kteří jsou zvyklí na funkcionality, které mají maily, to spíš odradí, ale stát už pracuje na Portálu občana, který je mnohem šikovnější, fungují další aplikace nastavěné nad těmi datovými schránkami, takže tam je vlastně poměrně snadná cesta. Co je obtížnější, aby skutečně každý úředník, který pracuje s tou možností odeslat, měl jednoduchou šanci odeslat datové schránky. Tam zase je potřeba mít vhodné spisové služby atd., je to provázané. Nicméně ten klíčový problém, že dnes řada lidí, kteří by si byli ochotni datovou schránku zřídit, neví, že vůbec tahle možnost je a že je snadná a užitečná, a na druhou stranu že řada státních zaměstnanců, byť mají povinnost s těmi, kteří datovou schránku mají, takto komunikovat, tak toto nevyužívají. Tak to je další reálný problém.
Proto tedy s kolegy navrhujeme ten pozměňovací návrh č. 1827 na přesun finančních zdrojů z kapitoly 314, a sice 3 mil. na změnu z výdajů na sportovní reprezentaci na specifický ukazatel výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu. Děkuji.***