(18.50 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Posledním pozměňovacím návrhem pod číslem 1934, jak jsou moje pozměňovací návrhy v systému, je snaha snížit výdaje v kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu o 2 mil. Kč, a to v oblasti podpora podnikání.
Myslím si, že podporovat podnikání se má jinými cestami, a sice nízkými daněmi a nižší administrativní zátěží, se kterou se musí naši podnikatelé setkávat. Jakákoli podpora prostřednictvím státního rozpočtu pouze křiví tržní prostředí, protože abychom mohli některého podnikatele nebo podnikatelskou skupinu zadotovat, tak nejdříve musíme od ostatních podnikatelů dodatečné peníze, nebo peníze na tu podporu vybrat. Podle mého názoru stát neumí, jak se často ukazuje, neumí nacházet efektivní podnikatelské projekty, které by bez jeho podpory uspěly i ve volně tržním prostředí, a díky těm zásahům roste neefektivita na trhu. Některé podnikatelské subjekty získávají nekorektní tržní výhodu oproti těm, na které stát, potažmo my politici neukážeme, že to jsou ti oni, kteří tu dotaci mají dostat. Tak to byl poslední můj pozměňovací návrh.
Všechny tyto návrhy mají ambici nikoli navyšovat další položky nebo někomu přidávat, ale mají ambici naopak šetřit. Je to v souladu s tím, co celou dobu říkám, a sice že bychom měli v době ekonomického růstu mít vyrovnaný rozpočet.
Ještě se přihlásím k jednomu pozměňovacímu návrhu, který nicméně připravil a jehož duchovním otcem je kolega Kupka, a jedná se o navýšení prostředků na vybudování sítě škol v prstenci, zejména v prstenci kolem Prahy, kde my Středočeši cítíme, že vysoký nárůst počtu obyvatel nezvládají obce financovat, následně potřebnou výstavbu infrastruktury, včetně škol. V některých obcích je skutečně populační růst enormní. Myslím si, že je dobré, aby v těchto místech a obcích stát postavil odpovídající infrastrukturu tak, aby se tam mohlo poskytovat vzdělání. To je jediný pozměňovací návrh, v rámci kterého chci nějaké položce přidat. Jinak jak říkám, to byly pozměňovací návrhy, které měly za cíl ušetřit peníze daňových poplatníků a ukázat, že můžeme v České republice v době růstu hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Kozlovou a připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím.
Poslankyně Lenka Kozlová: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a vážení kolegové, hlásím se k pozměňovacímu návrhu k tisku 287, státnímu rozpočtu, který je v systému nahrán pod číslem 1837.
Rozhodla jsem se předložit pozměňovací návrh navyšující prostředky na podporu mládeže. Proč? Dne 12. května 2014 byl vládou České republiky projednán a schválen návrh strategického dokumentu Koncepce podpory mládeže na období 2014 až 2020 České republiky, který určuje strategické cíle státní politiky ve vztahu k mládeži. Dále vláda České republiky schválila dne 27. června 2016 materiál Koncepce podpory sportu 2016 až 2025. Ve svých horizontálních prioritách řeší mimo jiné, jak zastavit pokles tělesné zdatnosti dětí a mládeže a pohybové gramotnosti dětí a mládeže. Podpora zdravého životního stylu dětí a mládeže je pak možná nejen skrze masivně sponzorované sportovní oddíly, ale má velký potenciál i v práci mládežnických organizací, které přirozeně podporují zdravý životní styl. Jedná se o různé turistické oddíly, skauty a další organizace. Ty navíc nerozvíjejí jen fyzické zdraví, ale výrazně pomáhají i sociálnímu začleňování a výchově mládeže. Tyto organizace ale mají i problémy - například nedostatečné zázemí. Proto MŠMT pro tento účel každoročně vyhlašuje výzvu v rámci investičního programu 133-710 Rozvoj materiálně technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže. Z dotace lze hradit náklady na stavební práce, úpravu venkovních ploch, pořízení vhodného vybavení pro volnočasové aktivity. Každoroční alokace určená na tento program je 25 194 100 Kč, což je velmi nízká částka s ohledem na skutečnost, že na organizace byl převeden v minulosti majetek z Fondu dětí a mládeže, a ten byl často ve velmi dezolátním stavu a potřebné investice několikanásobně převyšují alokaci určenou na tento program.
S ohledem na to, že se na základnách těchto organizací často odehrávají programy pro děti a mládež s důrazem na zdravý tělesný rozvoj a pohybové aktivity v přírodě, navrhujeme přesun z kapitoly Všeobecná sportovní činnost do Podpory činnosti v oblasti mládeže. Konkrétně bychom chtěli nahradit částku 276 266 938 Kč nahradit částkou 443 266 938 Kč. Myslím si, že pro fyzický i duchovní vývoj naší mládeže mohou tyto organizace udělat ještě mnohem víc a navržené prostředky dokážou efektivně využít.
A v souvislosti s tím, že často je vyčítáno některým pozměňovacím návrhům, že se příliš rozmachují, podala jsem i menší a skromnější variantu a ta byla nahrána do systému pod číslem 1844 a hovoří o přínosu mládežnických organizací, stejně jako jsem se zmiňovala v minulé obhajobě. V tomto případě však jde o pouhých 22 milionů, je to prostě ta minimální částka, která by podržela aspoň ty úplně nejzákladnější práce, které je potřeba vykonat na zařízení pro děti a mládež, děti by tím neztratily možnost využívat některá zařízení.
Dále bych vás chtěla seznámit s pozměňovacím návrhem, který byl nahrán do systému pod číslem 1847. Je to pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, a navrhuji zde zvýšení zdrojů v položce živé umění a živá kultura. Živá kultura je často jednou z mála forem kulturních sounáležitostí obyvatel mimo hlavní městské aglomerace. A k tomu si neseme i strukturální dluh. Regiony jsou znevýhodněny oproti velkým přímo placeným organizacím jako příspěvkové organizace Ministerstva kultury. Zřizovatelé z řad měst a obcí jen těžko hledají prostředky pro podporu a udržení svých souborů a platy výkonných umělců nejsou konkurenceschopné a ztrácíme tak talenty. Považujeme tedy za nutné navýšení výdajů na živou kulturu ze současně plánovaných 742,8 mil. Kč na minimálně 1 mld. Kč z obsluhy státního dluhu.
Vážení kolegové a kolegyně, hlásím se i k pozměňovacímu návrhu k tisku 287 nahranému pod číslem 1846. Chci vám říct, že ještě horší situace než obecně v živém umění je situace knihoven. Jejich společenská role se zásadně proměnila. Koncepce knihoven jako místa, kam se pouze chodí půjčovat knihy, je dávno mrtvá. Knihovny se stávají místem setkávání lidí a předávání informací. Konají se v nich autorská čtení, přednášky, sympozia, zapojují se tak do vědecké činnosti, přinášejí nové diskuse. Slouží jako doplňková oblast vzdělávání pro všechny věkové skupiny a jako důležitá součást neformálního vzdělávání. ***