(16.40 hodin)
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem nechtěl skutečně mluvit k tomuto bodu. (Smích v levé části jednacího sálu). To se musím přiznat, ale musím. Já se musím kolegy Jandy zastat, protože on je konzistentní. A mimochodem jsou konzistentní i ty reakce. On takhle vystupoval, jestli si vzpomínáte, před rokem, a pokud si vzpomínám, tak ty peníze on navrhoval přesunout do sportu. Já jsem tenkrát pro to hlasoval. Teď je navrhuje přesunout pro podporu osob se zdravotním postižením, jestli jsem správně pochopil. Jinými slovy, on je v tomto konzistentní. To není tak, že by teď tady hrál nějaké divadlo. Ale konzistentní jsou i ty reakce, které se tomu brání. On tady neudělal nic jiného než to, co udělal před rokem. On jenom přečetl výčet těch projektů. To, že jsou některé ty projekty a některé ty organizace jako absurdní, tak to tak prostě je. On tady dal pouze zrcadlo.
A zcela zásadně, když se tady říká slovo demagogie nebo něco takového, manipulace, tak zcela zásadně nesouhlasím s tezí, se kterou se tady asi budeme setkávat dost často u Istanbulské úmluvy - že kdo nesouhlasí s těmito projekty nebo kdo nesouhlasí s ratifikací Istanbulské úmluvy, tak jakoby podporuje domácí násilí? To přece nemůžete myslet vážně. Prostě jenom nesouhlasíme s tímhle způsobem fungování takzvaných neziskových organizací. Protože pak je to medvědí služba. A podívejte se, jak se vyvíjí některý průzkum, jaký mají názor lidé na Istanbulskou úmluvu, ale i třeba na manželství stejnopohlavních párů. Prostě když je něčeho moc, když se to přežene, tak ty lidi to naštve. A to je podle mě to, co tady chtěl říci a podtrhnout kolega Janda.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně a vážení kolegové, my tady schvalujeme asi ten nejdůležitější úkol, který tady ve Sněmovně máme, nebo měli bychom ho schvalovat. Ale místo toho se tady vedou žabomyší války. Já beru, že domácí násilí je zajímavé téma, že je to nutné téma, ale ten rozpočet je z mého hlediska důležitější. Takže doporučuji, udělejme státní rozpočet a pak si tady udělejme program. Třeba kaleidoskop.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Souhlasím s tím, že se máme věnovat státnímu rozpočtu, a také jsem to na začátku prvního vystoupení řekla. V téhle chvíli jenom dvě kratinké poznámky na svého velmi váženého pana kolegu Kasala, statistika. Já jsem použila čísla, která dává Úřad vlády. Já to neumím přepočítat. Jedna věc.
Druhá věc. Otázka na pana poslance Jandu, prostřednictvím pana předsedajícího. Jak chcete skutečně dospět ve společnosti k tomu, aby domácí násilí, sexuální násilí bylo skutečně nepřijatelné v té společnosti, než že budete vychovávat a než že budete dělat osvětu? Jinak to nejde.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času faktické poznámky. Pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já na začátku vaším prostřednictvím chci poděkovat panu kolegovi Nacherovi, který tady spoustu věcí, které jsem chtěl říct já, řekl i za mě. Ono totiž je rozdíl mezi dobrovolnickou aktivitou, kterou musíme podporovat, a klobouk dolů před všemi, kteří pomáhají a jistě tam si zaslouží i státní pomoc. Ale je rozdíl mezi politickým aktivismem, který nepomáhá, pouze se za nějaká témata schovává a snaží se přesvědčit za peníze daňových poplatníků o své pravdě. A podle mě to byl účel vystoupení mého kolegy pana Jandy.
A já jsem chtěl reagovat na pana předsedu Bartoše vaším prostřednictvím, který tady řekl slovo: není fér házet ciframi. No, kdy jindy se bavit o penězích z peněz daňových poplatníků než při projednávání státního rozpočtu. Tohle vyjádření nebylo fér, pane předsedo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem... Pardon, tak ještě pan Bartoš s faktickou poznámkou.
Poslanec Ivan Bartoš: Já bych to jenom upřesnil. Tady zaznívalo: ježíšmarjá, sto tisíc ročně ve mzdových prostředcích! Tak já jsem uvedl, že ve mzdových prostředcích za rok sto tisíc je deset tisíc měsíčně. Já mám rád, když zaznívají přesné informace, když je jasně řečeno, o jakých sumách se bavíme, kolik můžete pořídit PR manažerů nebo poradců třeba i pro ten Facebook, kolik třeba ODS platí svému správci Facebooku. My to víme, my to zveřejňujeme. Takže úplně normálně, prostě když se bavíme o něčem, jestli je efektivní, tak prosím vás řekněte, je to za deset tisíc měsíčně, abychom pak viděli, jak jsou nabobtnalé ty neziskovky, kolik tam utrácejí v těch personáliích. Já jen doufám, až se budeme bavit třeba o výběru autorského práva pro OSA, tak že se nikdo nebude divit, že tam zahučí tři sta milionů jenom v provozních nákladech prostě. Vždycky musíme dát ten rámec. A prosím vás, v několikasettisícovém rozpočtu jedné organizace na rok v těch mzdových prostředcích je sto tisíc opravdu nic. To ten člověk, když bude chodit po přednáškách po škole, tak to projezdí jenom na jízdném.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Okamura. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tak už tady zazněly pozměňovací návrhy, které předkládá naše hnutí SPD ke státnímu rozpočtu. Já bych snad jenom zrekapituloval, že je předkládáme ve výši přibližně 3,5 miliardy korun. A když to shrnu, jedná se o přesuny peněz směrem ke slušným a řádným občanům, od politických neziskovek směrem ke zdravotně postiženým spoluobčanům; dále navrhujeme snížení výdajů na zahraniční mise české armády a naopak zvýšení peněz na obranu České republiky; navrhujeme také investovat do protiimigračních opatření formou lepšího zacílení rozvojové pomoci, omezení inkluze ve školství a naopak podporu zdravotně postiženým lidem a také například podporu řešení kůrovcové kalamity. Navrhujeme také zvýšit výdaje na podporu boje se suchem a vysycháním vody v krajině.
Výhrady k předkládanému rozpočtu na rok 2019 jsme tady už jménem SPD mnohokrát vyslovili. Jsme na vrcholu konjunktury. Řečeno s klasiky, lepší časy jsou už za námi. Odhady daňových příjmů jsou založeny na dubnové makroekonomické predikci, která počítá s nárůstem HDP ve stálých cenách o 3,3 %, v běžných cenách o 5,2 % HDP. Těmto číslům dnes už nevěří ale ani Ministerstvo financí, které zhruba každý kvartál svůj odhad opravuje. Poslední listopadový už mluví o růstu jen 2,9 %. Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 %. Jde o vůbec první pokles od prvního čtvrtletí roku 2015. Ještě více varující je takzvaný indikátor IFO, který mapuje podnikatelské klima v Německu. Zatímco v říjnu byl na hodnotě 102,9 bodu, o měsíc později klesl na rovných 102 bodů. Indikátor klesl již třetí měsíc v řadě, což je odbornou veřejností považováno za bod zvratu v ekonomice. Špatné odhady jsou jednou z výtek ekonomů na adresu Ministerstva financí, které rozpočty plánuje velmi odlišně, než jaká je realita na konci roku.
V roce 2011 šéf jedné firmy prohlásil - cituji: "Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznys plán se ztrátou, tak ho vyhodím." Tento šéf se následně stal ministrem financí a dnes je premiérem České republiky. Netuším, co se stalo, ale od té doby sestavuje rozpočty zásadně se ztrátou. Ještě v roce 2014 Andrej Babiš tvrdil, že do tří let by chtěl mít vyrovnané státní rozpočty. Píšeme rozpočet na rok 2019 a máme tu zase schodek jako hrom. Výdaje na obsluhu státního dluhu by se měly v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu zvýšit o 1,3 miliardy korun na 46,5 miliardy korun. Počítá se s nárůstem výdajů na úroky také o 1,3 miliardy. Samozřejmě problém je přezaměstnanost ve státní správě, která ubírá na jedné straně lidi soukromému sektoru, a na straně druhé tento soukromý sektor sdírá o peníze, za který stát platí bující byrokratický aparát.
Chtěl bych zdůraznit, že nemáme absolutně nic proti zaměstnancům ve státní správě. Naopak, jsme pro zlepšování jejich podmínek i platů. Aby stát fungoval, potřebuje dobré státní zaměstnance. Ale zároveň nesmí dojít k přezaměstnanosti ve státní správě, protože to pak vyústí v ekonomické problémy pro všechny.
Například EET provázela kampaň, která vytvářela pocit, že živnostníci stát okrádají. Co je to za nesmysl? Živnostníkům přece to, co si svou prací vydělají, po právu patří. Ten, kdo tady okrádá, je stát, který se pokouší ždímat živnostníky, firmy a také občany na maximum.***