(14.40 hodin)
(pokračuje Kovářová)
My považujeme vzdělání za velmi důležitý sektor, který může zajistit konkurenceschopnost naší republiky. Jak říká s oblibou kolega Farský, vzdělání je dálnice k prosperitě a je to investice do budoucnosti. Vláda ČR se v červnu 2018 ve svém programovém prohlášení zavázala k růstu platů, aby se v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro 2017. Tedy výpočetní základnou pro minimální výši platů pedagogů v roce 2021 má být průměrný plat pedagogů v roce 2017 ve výši 31 632 korun. Průměrný plat pedagogů by měl v roce 2021 činit cca 47 tis. Pro rok 2019 počítá Ministerstvo školství s navýšením platů o 15 %, tedy na necelých 39 tis. korun. K navýšení platů pedagogů byla vláda vyzvána i usnesením schváleným při schvalování státního rozpočtu na rok 2018, na jehož základě mělo dojít k navýšení platů o 15 % již od 1. 9. 2018.
Je nutné také poznamenat, že průměrná hrubá mzda v ČR byla v roce 2017 ve výši 29 504 korun, k 30 6. 2018 vzrostla na 31 851 korun. Průměrný plat pedagogů byl 33 368 korun. Dle predikce růstu průměrné hrubé mzdy její výše v roce 2021 dosáhne 37 210 korun. Z výše uvedeného vyplývá, že pedagogové dosáhnou v roce 2021 pouze 126 % průměrné hrubé mzdy.
Na základě výše uvedených důvodů se navrhuje zvýšit výdaje rozpočtové kapitoly Ministerstva školství v oblasti regionálního školství o 5,35 mld. korun. Tato částka bude určena výhradně na růst platů pedagogů. Na základě tohoto pozměňovacího návrhu by se průměrný plat pedagoga v roce 2019 měl zvýšit přibližně na 40 700 korun, tedy na necelých 129 % výše jejich průměrného platu v roce 2017. Navrhovaná částka včetně odvodů dorovnává průměrný plat pedagogů v roce 2019 na úroveň necelých 130 % jejich průměrného platu v roce 2017. Touto změnou se zajistí kontinuita růstu platů pedagogů v následujících letech tak, aby jejich výše v roce 2021 byla na úrovni 150 % jejich platu v roce 2017.
Důvodem tedy předložení našeho návrhu je, abychom zajistili, že řada pedagogů zůstane na školách, že zajistíme kvalitní výuku na školách.
Dovolte, abych vám představila další pozměňovací návrh, který se týká navýšení finančních prostředků na zvýšení kapacit mateřských škol. My jsme již vloni podávali tento pozměňovací návrh, který navýšil dotační titul na mateřské školy o 300 mil. korun. Důvody, proč tak činíme i letos, jsou následující. Víme, že stavební projekty na výstavbu mateřských škol jsou připraveny se stavebním povolením a ve výši asi 4 mld. korun. Víme také, že při poslední výzvě, která se týkala mateřských škol, byly uspokojeny žádosti za 420 mil. korun, avšak žádosti činily, byly ve výši 2 mld. korun. Z toho důvodu opět navyšujeme kapitolu Ministerstva školství v ukazateli výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací v položce výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem o částku 300 mil. korun, která se použije výhradně k posílení programu 133310 s názvem Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky.
Pokud se chcete podívat, nebudu zde číst podrobně, odkud čerpáme, tak je možné jak u toho prvního pozměňovacího návrhu, tak u těch dalších se podívat do systému. Tam je přesně rozpoložkováno, jakým způsobem přesouváme z jednotlivých kapitol do této kapitoly v případě Ministerstva školství.
Další naší prioritou je obnova kulturních památek. Podali jsme dva pozměňovací návrhy. První přidává na ukazatel záchrana a obnova kulturních památek veřejné služby muzeí, a v tom programy na záchranu a obnovu kulturních památek. V dotačních programech na záchranu a obnovu kulturních památek částku 263 mil., tedy celkově na částku 1 mld.
Ráda bych upozornila, že v těchto programech mohou žádat ti, kteří jsou vlastníci kulturních památek, mimo státu, kterých je 40 tisíc. Připomínám také, že na tyto památky není možné čerpat z evropských fondů. Proto si myslíme, že je třeba navýšit tento dotační titul minimálně právě na 1 mld. korun, tak aby bylo, pokud by tento pozměňovací návrh prošel, aby bylo možné zpracovat žádosti na Ministerstvu kultury. Já jsem tento pozměňovací návrh podávala ve školském výboru, bohužel tam neprošel. Nicméně pan ministr zmínil, při dotazu, jaké jsou jeho priority, tak zmínil čtyři priority, které přidal ministryni financí. A tam také zaznělo, že jeho prioritou je přidat na tyto programy 150 mil. korun, a z toho důvodu jsme připravili pozměňovací návrh, který do oněch památkových programů přidává částku 150 mil. korun, tak aby to bylo pro ministra kultury přijatelné.
Nesmíme také zapomínat na místní komunikace, což je další pozměňovací návrh, který navrhuje zvýšit výdaje kapitoly 317 Ministerstva pro místní rozvoj v ukazateli Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu v programu Podpora rozvoje regionu 2019 plus v dotačním titulu Podpora obnovy a rozvoje venkova v subtitulu a Podpora obnovy místních komunikací o částku 160 mil. korun, což se týká obcí do tří tisíc obyvatel. A v tom samém, resp. druhém titulu, který se týká podpory obcí od tří tisíc do deseti tisíc obyvatel právě na obnovu místních komunikací, zvyšujeme částku o 150 mil. korun. Celkem tedy o 310 mil. korun, tak aby v každém programu byla částka 350 mil. korun.
Důvod, proč podáváme tento pozměňovací návrh je následující. Na základě mapování bylo zjištěno, že v obcích do 250 obyvatel je potřeba na místní komunikace částka 18 mld. korun. Proto se domníváme, že je potřeba navýšit právě tyto dotační tituly, protože obce nemají tolik finančních prostředků, aby skutečně mohly opravovat komunikace. Jestliže tedy v obcích do 250 obyvatel je potřeba 18 mld. korun, tak se ptám, kolik je tedy potřeba v dalších obcích, a myslím si, že by to obcím určitě pomohlo. V případě, že se dotazujete starostů, tak říkají, že dotační tituly na místní komunikace jsou správnou cestou, protože opravdu oprava místních komunikací zatíží velmi rozpočty obcí jakékoli velikosti. ***