(12.30 hodin)
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vodáctví je zejména volnočasovou aktivitou a jako k takové bychom k tomu měli přistupovat. Je přeci úplně normální, že ve vodáckém kempu si večer vodáci popijí, dají si skleničku a ráno mají zbytkový alkohol v sobě. Je přeci úplně normální, že si vodáci v rozpáleném dni na vodě mohou dát skleničku piva. A bavíme se o tom, jestli normálnost má být přestupkem, protože o tom se dneska bavíme. Bavíme se o tom, jakou hranici nastavíme míře přestupku.
Jak říkají předkladatelé, i přesto, když přijmeme tento návrh, případně ten návrh hospodářského výboru, tak policie má z ostatních předpisů na zastavení plavidla, vykázání z plavby. Přetrvává odpovědnost za bezpečnost ostatních osob na palubě, odpovědnost za škody, odpovědnost za újmu na zdraví či jiných škodách. Český právní řád má dostatek dalších nástrojů, jak toto řešit. Ale odpovědnost člověka nevznikne a nevzroste úměrně se vzrůstajícím počtem nařízení, zákazů a příkazů. Naopak, čím větší bude omezení svobodné lidské vůle, tím větší bude neschopnost člověka posoudit adekvátnost svého počínání. Čím více budeme zaplevelovat náš právní řád různými zákazy a příkazy, tím menší bude respekt našim občanům k zákonům a k právu. A to je zásadní a to bychom si my všichni v této slovutné Sněmovně měli uvědomit.
Takže i pro alkohol platí stejně jako pro zákony - všeho s mírou.
A chci se ještě jako poslanec za Středočeský kraj vyjádřit k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Krutákové a pana Pávka na vyjmutí řeky Berounky ze seznamu významných dopravních vodních cest. Každý, kdo tuto řeku zná, ví, že je skutečnou perlou Středočeského kraje a že návrhy na její splavnění jsou absolutně nereálné. Ještě možná méně reálné než realizace kanálu Dunaj-Odra-Labe. Přesto je od dob minulého režimu zařazena právě do těchto dopravně významných vodních cest, zejména kvůli myšlence kdysi inženýrů za minulého režimu, že by se po Berounce mohly splavovat výrobky ze Škody Plzeň do Prahy. Je to zkrátka dáno historicky. Já chápu vystoupení pana poslance Ferance prostřednictvím pana předsedajícího, ale můžeme se bavit o tom, zda může být tok financován nebo stavby na toku financovány buď přes ředitelství dopravních vodních cest, nebo přes Povodí Vltavy v tomto případě.
Je důležité zmínit, že obce na Berounce typu Černošice, Řevnice, Všenory, Karlík, Lety, Tetín, Srbsko, Karlštejn, Zadní Třebaň, Hlásná Třebaň, ti všichni odmítají splavnění Berounky. A to, že to je v seznamu uvedeno, tak to jenom způsobuje to, že ředitelství dopravních vodních cest je nuceno se tím zabývat. Musí vynakládat peníze daňových poplatníků na různé generely, koncepce, studie, jak by se dalo zrealizovat.
Takže tento návrh pánů kolegů poslanců, resp. paní poslankyně Krutákové a pana kolegy Pávka, já podporuji, protože za tím vidím i úsporu významných veřejných prostředků. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následovat budou faktické poznámky pana poslance Klause a pana poslance Kobzy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Já bych krátce zareagoval na pana ministra Adama. Prosím vás prostřednictvím pana předsedajícího, nechte ty lidí žít a rozhodovat si o svých vlastních životech. Vy neustále tady pácháte dobro, horujete, cigarety, alkohol, tučná jídla, už jsem zaznamenal, že nám chcete zakazovat. Za chvíli budete chtít zakazovat sex v těch tábořištích vodáckých, protože to je také nebezpečné, že. (Pobavení a smích v sále.) Hygienické podmínky, teď jsou opilí, neznají se. Takhle můžete pořád pokračovat. Nechcete ty lidi žít, ať si sami rozhodnou. A když něco spáchají, ať za to zaplatí. Ale nechte ten normální život běžet, proboha.
A navíc, ten alkohol není sám o sobě špatný. Špatní jsou lidé, co s ním neumí zacházet. Už Ježíš Kristus proměnil vodu ve víno, ne v mléko, že? (Pobavení a smích v sále.) To má také nějaký důvod.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Kobza s faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych vašim prostřednictvím také rád navázal na pana ministra zdravotnictví. Děkuji za jeho zmínku o lyžařích, protože jsem si uvědomil, že vedle alkoholu zde máme druhou velice nebezpečnou látku, kterou bychom měli také zakázat, a to je adrenalin. A samozřejmě já každopádně, když dojíždím do Prahy anebo se vracím večer domů, potkávám řadu motocyklistů v létě, potkávám řadu lidí, kteří právě pod vlivem adrenalinu se chovají jako naprostí šílenci, takže já myslím, že asi by bylo dobré vyvinout nějakou metodiku, jak ten adrenalin zakázat, nejenom alkohol. Když už zakazujeme všechno, tak zakažme tedy úplně všechno, protože zakázat alkohol je polovičaté řešení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Milé kolegyně, milí kolegové, já mám tentokrát jen dotaz, protože všechno, co jsem chtěla říct a neřekla, tak zdaleka systematicky bylo řečeno o té symbolice našeho rozhodnutí ústy pana ministra zdravotnictví.
Ale můj dotaz směřuje na pana poslance Klause. Co to je ten jeho normální život? Asi zřejmě můj normální život se trochu odlišuje od jeho normálního vnímání, nebo vnímání normálního života. A myslím si, že zvlášť překvapující je to u někoho, jako je pan poslanec Klaus vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, který je i formálně i neformálně vzorem pro mládež, kterou má a jistě i vychovává. Čili mě by docela zajímalo, co v tomto kontextu myslel normálním životem. Čili vy jste to vylíčil s takovým apelem - nechte žít lidi svým normálním životem. Mně není jasné, co tím myslíte. A kdyžtak zasáhnou, jak jsem to pochopila, orgány činné v trestním řízení.
Trošku zjednodušeně, černobílé vidění světa. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Klaus bude reagovat faktickou poznámkou. Máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Tak. Já nevím, proč bych měl být nějakým vzorem pro mládež. Jak jste na to přišla? Kdyžtak se zeptejte mých čtyř dětí, jestli mě mají rády, nebo ne. To je tak všechno.
A normální život je právě to, že já vůbec nezkoumám, jaký život žijete vy, paní poslankyně. Je mi to jedno. Srdečně vám to přeju. Jenom si nepřeju, aby někdo určoval, jaký život mám žít já. Jestli mám jíst tučná jídla, když na ně mám chuť, jak prostě žiju. To je celé. Nechte lidí žít! Nechte lidi žít podle svého. Každý je jiný. Nesnažte se jim všechno vnutit jenom proto, že vy si myslíte, že to je dobré. To je to, co beru jako normální život.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Adamec. Připraví se pan poslanec Kupka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, tak mi dovolte říct k problematice také pár slov. Já jsem netušil, že to zvedne takové vášně. Ale asi dobře. Ale musím říct, že podstata tohoto problému je úplně někde jinde než to, co řešíme dneska, co máme před sebou na stole.
Víte, když mně volali novináři někdy v létě na prázdninách, co říkám na novelu zákona o vnitrozemské plavbě, tak jsem říkal: Nic. No, asi se bude jezdit trošku jinak podle nějakých jiných norem. A oni říkali: Ne ne, to je o vodácích! Já říkám: Proboha, co dělají vodáci ve vnitrozemské plavbě? A to je ten problém. Já si myslím, že to je přesně ukázka toho, že nemáme lidskou činnost za každou cenu svazovat zákony. Ta tendence bohužel nejenom v našem státě, ale v okolí v Evropě je, že prostě na každou lidskou činnost vymýšlíme zákon. No a pak se strašně divíme, že?
Já chápu tady postoje ministra dopravy a možná trochu i ministra zdravotnictví, protože samozřejmě oni to brání z toho úhlu pohledu, ono skutečně se jedná o zákon o vnitrozemské plavbě. No ale problém je, že jako vodáci, já je nevidím jako součást vnitrozemské plavby. Já to vidím, tak jak bylo řečeno tady, jako lidskou aktivitu, zájmovou aktivitu. A kdo tady tvrdí, jako že ti vodáci jsou strašní a že on na té vodě byl a že tedy někde je tahali zpod mostu a zpod jezu, no to se na vodě stává, ale každý je tam odpovědný sám za sebe i za své kamarády, s kterými na tu loď sedne. Ale prostě říkat, že jako na vodě to pivo není nebo že tu a tam nepadne něco ostřejšího, no tak když je zima, tak všichni víte, jak to vypadá. A kdo říká, že to tak není, tak je pokrytec podle mě, anebo na té vodě nikdy nebyl. A já tady vidím ten problém v tom, že to skutečně je záležitost, která nepatří prostě do systému našich zákonů. ***