(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Výborný, po něm pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych zde rád odůvodnil dva pozměňovací návrhy, které jsou ve sněmovním systému uvedeny pod čísly 1769 a 1770. Jsou to pozměňovací návrhy poslaneckého klubu KDU-ČSL, které směřují k podpoře rodiny s dětmi. Myslím, že je to zcela v souladu i s programovým prohlášením vlády, a věřím, že tady se nalezne průřezová podpora pro tyto dva návrhy. Dovolte mi je krátce odůvodnit.
První návrh se týká - oba dva se týkají tedy zákona o dani z příjmů fyzických osob. Ten první se týká zvýšení daňového zvýhodnění na dítě. Víme, že v posledních letech významně vzrostly průměrné mzdy, nakonec očekává se podle predikce Ministerstva financí i jejich další růst. Kdybych měl uvést konkrétní data, tak v roce 2016 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v České republice 27 764 korun, pro rok 2019 je predikce 34 500, což jsou makroekonomická data Ministerstva financí z listopadu tohoto roku. Bylo by tedy z našeho pohledu správné, aby na tento vývoj reagovala i výše daňového zvýhodnění na dítě. Podle šetření Českého statistického úřadu jsou přitom náklady na děti v rodině v zásadě srovnatelné s náklady na dospělé členy rodiny. Rodiče, připomínám, už jsou ze zákona - je to definováno v občanském zákoníku - povinni zajistit dětem stejnou životní úroveň, jakou mají sami. Celkový disponibilní příjem na člena rodiny zároveň prudce klesá s rostoucím počtem vyživovaných dětí. Ze stejného příjmu je totiž potom potřeba samozřejmě uživit více členů rodiny.
To bychom mohli opět doložit konkrétními daty z roku 2016, ono se to analogicky potom samozřejmě týká i těch dat za rok 2017 i za rok letošní. Tak v případě domácnosti s jedním dítětem byl disponibilní roční příjem na osobu 160 450 korun, v případě domácnosti už s třemi dětmi to ale bylo pouze 108 734 korun, což se dostává i hluboko pod příjem domácností bez dětí, nota bene i pod příjem úrovně důchodců. U seniorů pobírajících starobní důchod ten roční příjem byl 150 024 korun, u domácností s třemi a více dětmi pouhých 108 734 korun na hlavu. Považujeme tedy za správné, aby výše daňového zvýhodnění byla více srovnatelná s výší daňové slevy na poplatníka, která v současné době činí 24 840 korun. Zároveň potom je potřeba zohlednit významný růst nákladů a související pokles disponibilních příjmů, jak jsem teď dokládal, na člena rodiny v závislosti na počtu vyživovaných dětí v rodině.
Proto navrhujeme v tomto pozměňovacím návrhu zvýšení daňového zvýhodnění na dítě ze současné výše 15 204 korun ročně na jedno dítě na novou výši 21 204 korun, tedy navýšení o 500 korun měsíčně na každé dítě. Rodinám zůstane, nebudeme to dávat přímo formou dávek, ale zůstane jim částka 500 korun. V případě, že se bude jednat o třetí a další dítě, navrhujeme tuto částku z důvodů uvedených výše zvýšit o 1 000 korun měsíčně, to znamená na výši 36 204 korun ročně. Zároveň navrhujeme zrušení limitu maximální výše 60 300 korun pro uplatnění daňového bonusu, aby daňové zvýhodnění na dítě mohli v plné výši uplatnit i pracující rodiče s nižšími příjmy na všechny vychovávané děti.
S ohledem na rozpočtovou přijatelnost, protože rozumíme zodpovědnosti paní ministryně, tak navrhujeme nabytí účinnosti zvýšení daňového zvýhodnění na jedno dítě na tu novou výši 21 204 korun až od 1. ledna 2020. Nabytí účinnosti těch ostatních navržených změn už od 1. ledna 2019, což se logicky nestihne, čili od nabytí účinnosti daňového balíčku.
Chci jenom připomenout, že samozřejmě dopady na rozpočet jsou, nicméně ten přímý dopad není dopadem reálným, protože multiplikační efekt, který tady logicky zafunguje, kdy peníze zůstanou těm rodinám, se vrátí částečně do ekonomiky, tak snižují ten dopad na méně než polovinu. Z těch predikcí vychází, že dopad nebo resp. přímý, spočitatelný, bude asi 5,6 mld., finální, výsledný by měl být maximálně 2,5 mld. korun. Ale je to podpora rodiny, je to podpora našich rodin, je to v souladu s programovým prohlášením vlády a věřím, že i sociální demokraté i poslanci a poslankyně hnutí ANO tomuto návrhu porozumí.
Druhý, který je uveden v systému pod číslem 1770, se týká také rodin s dětmi, nicméně týká se podpory vzdělání dětí. Dosažené vzdělání dětí v České republice je významným způsobem, jak dokládají výzkumy, ovlivněno výchozí sociální situací rodičů. Ta čísla, dámy a pánové, jsou z našeho pohledu poměrně alarmující. Když se podíváme na výsledky zemí v rámci OECD, tak jsme na tom skutečně tristně. Pouze 22 % obyvatel ve věku 26 až 65 let u nás v České republice dosáhlo vyššího vzdělání než jejich rodiče, zatímco v Jižní Koreji to číslo - připomínám ještě, u nás v České republice je to 22 %, 22,3 - v Jižní Koreji to bylo 56,9 %, ve Finsku 55,4 %, v Belgii 47 %, ve Francii 45, v Polsku 44 %, v Nizozemí 42, ve Švédsku 41. V řadě dalších států je toto číslo výrazně vyšší než u nás a současně podle šetření Českého statistického úřadu je zjevné, že náklady na děti v rodině významně rostou s věkem dítěte a u starších dětí, studujících, dokonce významně převyšují náklady na dospělé členy rodiny.
Abychom v České republice dosáhli výrazného zlepšení výše uvedené nepříznivé situace, která do značné míry ovlivňuje následnou uplatnitelnost dětí na trhu práce, a podpořili často složitou příjmovou situaci rodičů starších dětí, dětí studujících, a motivovali tak rodiny k podpoření dětí v úsilí o dosažení vyššího vzdělání, navrhujeme zvýšení podpory rodin se členy studujícími na vysokých školách a na středních školách pomocí právě za tímto účelem vázaného zvýšení daňového zvýhodnění na dítě. Konkrétně navrhujeme zvýšení nároku na daňové zvýhodnění na dítě o 12 708 korun ročně, tedy o 1 059 korun měsíčně na každé vyživované dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, a zvýšení nároku na daňové zvýhodnění na dítě o částku 6 360 korun ročně, to je 530 korun měsíčně za každé vyživované dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na škole střední. Opět abychom nebombardovali rozpočet paní ministryně, navrhujeme odložit účinnost od 1. ledna 2020. Dopad do státního rozpočtu opět bude snížen o multiplikační efekt, protože samozřejmě ty peníze zůstanou zčásti v české ekonomice.
Oba dva návrhy budou potom načteny v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost a za podporu těchto návrhů, které mají podpořit naše rodiny, naše děti a vzdělání v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě vystoupí pan poslanec Munzar, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde vysvětlil několik pozměňovacích návrhů. Začnu pozměňovacím návrhem, který předkládáme jménem skupiny poslanců Zbyňka Stanjury, Jana Volného a mě, Vojtěcha Munzara, a je to návrh na zvýšení limitu pro uplatnění výdajových paušálů u příjmů ze samostatné činnosti na úroveň 2 milionů korun.
My opakujeme tento návrh v relativně krátké době. V předchozím projednávání neuspěl pouze těsně a jsem rád, že ho dnes předkládáme jménem skupiny poslanců. Jsem také rád, že jsme se shodli na tom, že bychom měli odstraňovat překážky, které stát mnohdy klade do cesty právě osobám samostatně výdělečně činným. Největším problémem malého podnikání je administrativa a byrokracie. Například podle indexu byrokracie pro malé firmy, který zpracoval Liberální institut, malá firma stráví papírováním 233 hodin ročně. To je ohromné množství času. Pro živnostníky a drobné podnikatele jsou tedy výdajové paušály to nejjednodušší - nemusí papírovat, nemusí vést daňovou evidenci nákladů, resp. od 1 milionu do 2 milionů korun všech nákladů. Ušetřený čas mohou živnostníci využít efektivněji na rozvoj podnikání. A pro stát je to také výhodné, protože vybere svoje zdravotní a sociální pojištění a pozitivní daň u plátců nad 1 milion korun a má své jisté. Výdajové paušály zároveň nenutí do daňových optimalizací. ***