(17.30 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Bohužel toto ustanovení, o kterém jsem mluvil, podle mého názoru nedůvodně dopadá také na veškerou činnost insolvenčních správců, kteří ji vykonávají ve smyslu ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, a tato problematika bohužel nebyla v rámci poslední změny zákona, o které jsem mluvil, nijak vyřešena. Jednotlivá insolvenční řízení trvají řadu let, přičemž odměna správců je v souladu s insolvenčním zákonem a podle pravidel daných tímto zákonem přiznávána ze strany insolvenčních soudů až na konci insolvenčního řízení, přičemž její přesnou výší lze zpravidla určit až v okamžiku vydání příslušného usnesení soudu o této odměně. Dříve si ji insolvenční správce zpravidla vyúčtovat nemůže. Tedy kromě zálohy v některých vymezených případech. Přesto by v takové situaci musel daň z přidané hodnoty za dosud poskytnuté plnění vykázat a odvést, aniž by již měl nárok na její úhradu. Zdrojem úhrady insolvenčního správce jsou především finanční prostředky, které náleží do majetkové podstaty dlužníka. Nejedná se tedy vždy o odměnu hrazenou ze strany státu.
Vzhledem k uvedenému je pro naplnění původního záměru poslanců zapotřebí rozšířit okruh dotčených osob o osoby insolvenčních správců a o odměny insolvenčních správců, které vyplývají z insolvenčního zákona, přiznávané rozhodnutím insolvenčních soudů a hrazené z finančních prostředků dlužníků.
A změna je velmi jednoduchá. V části třetí, změna zákona o dani z přidané hodnoty, se v článku V v dosavadním bodě 44 v § 21 na konci odstavce 8 písm. c) za slova "pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát" doplňuje věta "nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce podle ustanovení zákona číslo 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů".
Děkuji za pozornost a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím ještě v rámci podrobné rozpravy.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Polanský, připraví se pan poslanec Janda. Prosím máte slovo.
Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegové, kolegyně, paní ministryně, rád bych stručně představil náš pozměňovací návrh pod číslem dokumentu 1858. To je ten, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Jedná se o liberalizaci domovarníků. Tento pozměňovací návrh byl připravený na základě spolupráce s cechem domovarníků, s jejich peticí, která byla předána před třemi týdny petičnímu výboru. Jedná se, když to shrnu v kostce, o zrovnoprávnění domácích producentů piva a vína.
V prvé řadě návrh zvyšuje limit, který je dnes dán na 200 litrů na osobu za rok, na 2 000 litrů. To je vlastně stejná míra, jakou mají ti vinaři.
Druhá věc, kterou návrh mění, je zrušení nutnosti registrace na Celní správě. Dneska každý domácí producent piva se musí nejprve zaregistrovat na Celní správě, než může začít fungovat. Tady je domovarnictví v podstatě koníček bez jakýchkoliv ekonomických dopadů na společnost, takže tuto povinnost považujeme za nadbytečnou.
A poslední věc, kterou návrh upravuje, je povinnost - podle současné legislativy má tento domovarník povinnost vést deset let evidenci navařeného piva. Tak toto se snižuje na tři roky. Jenom bych k tomu návrhu dodal, že v podstatě z velké části pouze legalizuje současný stav.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Janda, připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, rád bych vám představil svůj pozměňovací návrh zavedený v systému pod číslem 1503, a to ve znění: "Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní EU, se mění takto. V části třetí, změna zákona o dani z přidané hodnoty, se za bod 209 vkládá nový bod 210, který zní: Bod 210. V § 84 odst. 2 písm. b) částka 2 000 korun je nahrazena částkou 750 korun." Ostatní body se přečíslují."
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi osvětlit vám, oč se v tomto pozměňovacím návrhu jedná, a přednést vám důvody pro jeho podporu. Tento návrh ve zkratce snižuje limit takzvané vratky DPH, neboli vrácení daně fyzickým osobám, a to při vývozu zboží určité hodnoty, většinou ohraničené nějakou částkou, v případě České republiky je to 2 000 korun, z našeho státu do jiné země mimo Evropskou unii, která na své zboží rovněž uplatňuje DPH.
Tento program vrácení daně funguje po celém světě pod názvem tax free u všech zemí, které uplatňují na své zboží DPH. Česká republika je v tomto programu zapojena od 1. dubna roku 2000 a upravuje ho § 84 zákona o dani z přidané hodnoty. Fyzickým osobám, které nemají v dané zemi své bydliště, z drtivé většiny turistům, pak tento program umožňuje požádat o vrácení DPH na zboží, které zde nakoupili a prokazatelně vyvezli za hranice země, konkrétně mimo Evropskou unii. Program je celosvětově poměrně oblíbený, protože ve velké míře stimuluje obchod a ekonomiku a turisté, zejména ti movití, se zaměřují právě na země, u nichž je limit vrácení DPH nejen nulový, tedy žádný.
A to je právě problémem České republiky. V České republice mají nárok na vrácení daně pouze ti turisté, kteří nakoupili zboží s hodnotou vyšší než 2 000 korun. Musím zde podotknout, že tato částka zůstala již 14 let nezměněná. Tehdy odpovídala ekvivalentu 60 eur, dnes je to 74 eur. Česká republika je tak oproti jiným destinacím značně v nevýhodě. Naprosto typický příklad proti Německu, kde je nulový limit, a turisté si tedy mohou uplatnit kompletní odpočet. Snížení tohoto limitu alespoň na 750 korun by tak přineslo domácímu cestovnímu ruchu a české ekonomice několik výhod. Za prvé je to stimul ekonomiky, ve kterém je prokázáno, že jedna koruna vratky přináší 3,9 koruny do ekonomiky. Díky tomuto kroku bychom zvýšili konkurenceschopnost našeho státu.
Dovolte mi také uvést praktické příklady ze zkušenosti například z Nizozemí, Kypru nebo Estonska, kde je prokazatelné, že ve všech těchto zemích došlo ke znatelnému nárůstu nákupů mimoevropských turistů. V našem případě by to znamenalo velmi důležité zvýšení konkurenceschopnosti oproti Německu, kdy by vymizelo typické přejíždění turisty atraktivních hraničních regionů za nákupy.
Velmi důležitým faktorem je příliv nových turistů a zvýšení jejich útrat. Dle odhadu přikládá (přivede?) tax free nakupování do naší republiky více než 52 tisíc nových turistů ze zemí mimo Evropskou unii, a budeme-li hovořit v číslech, znamená to 3,4 miliardy korun útrat pro naši ekonomiku. Česká republika by se tak touto daňovou změnou stala mnohem atraktivnější pro mimoevropské, především asijské turisty, kteří obvykle cestují v organizovaných zájezdech více zeměmi střední Evropy. V neposlední řadě by tato změna mimo jiné přinesla motivaci obchodníkům v lepší evidenci tržeb a pomohla tak boji s šedou ekonomikou. To se týká především malých a středních podnikatelů a řemeslníků, protože zakoupené zboží se typicky týká řemeslných výrobků, například klenotů a hraček. Je to tak nádherný příklad, jak podpořit naše nejmenší podnikatele.
Rád bych vás tak na tomto plénu požádal o maximální podporu tohoto návrhu, protože tento pozměňovací návrh není ideologickým krokem ODS ve snižování daní, ale jde o krok, který naprosto zásadním způsobem pomůže rozvoji cestovního ruchu v České republice a zejména útrat zahraničních turistů v naší zemi. Jde o krok, který zvyšuje konkurenceschopnost v naší zemi, pomáhá našim podnikatelům a stimuluje naši ekonomiku. Děkuji tímto na plénu za podporu paní poslankyni Mračkové Vildumetzové, která zároveň ze své pozice předsedkyně Asociace krajů České republiky tento návrh podpořila, stejně jako Hospodářská komora České republiky, Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Svaz měst a obcí.
Vážené dámy, vážení pánové, pevně doufám, že můj návrh podpoříte. Děkuji vám za pozornost. ***