Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

196.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00. Na ostatní členy vlády pak od 16.00 do 18.00. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Přemyslu Mališovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se poslanec Lukáš Bartoň. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Přemysl Mališ: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, s ohledem na znění novely zákona o investičních pobídkách, které schválila vláda, a je připraveno první čtení v Poslanecké sněmovně České republiky, bych se vás rád zeptal na hlavní přínosy této předkládané novely pro Českou republiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pane premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dobrý den. Ty investiční pobídky, samozřejmě to má všechno nějakou historii. Všichni si pamatujeme českou cestu po revoluci, která zničila naše státní komerční banky, které potom skončily v České konsolidační agentuře, a plno podnikatelů, kteří si napůjčovali peníze, nevrátili. Potom přišla zahraniční cesta, ta je samozřejmě pozitivní, akorát možná, já ještě za minulé vlády jako ministr financí jsem schvaloval jednu pobídku pro jednu firmu v jižních Čechách a už tenkrát jsem poukazoval na to, že to není potřeba.

Nicméně ten systém investičních pobídek v České republice funguje 20 let a prošel za svou existenci řadou změn, jako je nastavení, to zůstávalo spjato s potřebou snižovat nezaměstnanost, a v současné ekonomické situaci, kdy naše země prožívá období hospodářské prosperity a rekordně nízké nezaměstnanosti, můžeme označit takové nastavení za překonané, a je proto potřeba tuto dosavadní politiku investičních pobídek zásadním způsobem změnit.

Současná vláda již schválila návrh novely zákona o investičních pobídkách, který byl předložen Poslanecké sněmovně v říjnu ve formě vládního návrhu zákona. (Nesrozumitelné) už bylo pozdě, mělo se to udělat ještě za minulé vlády, strašně dlouho to trvalo.

My jsme od roku 2000 poskytli na pobídkách 62,6 mld. korun, jsme odpustili daní.

Hlavním záměrem navrhované právní úpravy je omezit širokou dostupnost investičních pobídek a poskytovat je pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. Podporovány by měly být zejména kvalitní projekty s vysokou přidanou hodnotou, které budou doprovázeny tvorbou kvalifikovaných pracovních míst a které zajistí podpořené provozovně předem stanovenou mzdovou úroveň.

Ministerstvo průmyslu a obchodu věnovalo nemalé úsilí tomu, aby nadefinovalo právě tuto vyšší přidanou hodnotu podporovaných projektů, a to za praktického přispění široké odborné veřejnosti. Tyto investice by tak měly být nově spojeny s činností výzkumu a vývoje, realizovaného buď vlastní činností, nebo ve spolupráci s vysokými školami či veřejnými výzkumnými institucemi. To je ta strategie našeho hospodářství - věda, výzkum, finální výroba.

Z důvodu potřeby zajistit vyvážený rozvoj celé České republiky budou však investiční pobídky nadále dostupné za mírnějších podmínek pro investiční projekty směřující do hospodářsky problémových regionů, jejichž rozvoj je třeba i nadále aktivně podporovat. Nicméně při současné míře zaměstnanosti navrhujeme i v těchto regionech omezit poskytování finančních příspěvků na pracovní místa ve výrobě z důvodu omezení negativního vlivu na přetahování zaměstnanců.

Cílem vládního návrhu zákona je také více podporovat české firmy. Pro drobnější podniky, které jsou doménou právě domácích podnikatelů, by měly být investiční pobídky lépe dostupné díky zmírnění vstupních požadavků na polovinu oproti požadavkům na investice velkých podniků.

Snížením přístupných vstupních limitů by se měl tento program podpory více otevřít pro domácí investory, kterým navíc i nadále bude udělována vyšší míra veřejné podpory. Aby mohl systém investičních pobídek lépe reagovat na vývoj hospodářství, navrhujeme stanovit konkrétní parametry podporovaných investičních projektů podzákonnou normou, která dokáže pružněji reagovat na dynamicky se měnící podmínky v ekonomice. Tato technická úprava zlepší flexibilitu systému investičních pobídek a zrychlí možnost úpravy jeho nastavení. Touto podzákonnou normou bude například stanoven způsob prokazování již v úvodu zmiňované vyšší přidané hodnoty, která má být navázána na kvalifikovanost prováděné práce a využití pokročilých technologií, které reagují na nastupující trendy technologických inovací a rozvoj Průmyslu 4.0.

Připravený vládní návrh zákona, který má nyní Poslanecká sněmovna projednávat, předkládá nový způsob nastavení investičních pobídek, který by měl být schopen i z dlouhodobého hlediska adekvátně reagovat na proměňující se podmínky hospodářství. Aktuálně připravené nastavení podmínek jednoznačně cílí na podporu kvalitativních zdrojů udržitelného hospodářského růstu. (Mpř. Pikal: Čas, pane premiére.) Zlepšuje podmínky podpory domácích investorů a usnadňuje podmínky pro personální zajištění investic odstraněním požadavků, aby zvyšovaly tlak na tvorbu nových pracovních míst.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se pana poslance, nemá zájem o doplňující otázku. Posuneme se dál.

S další interpelací vystoupí poslanec Lukáš Bartoň, který byl vylosován na druhém místě, připraví se paní poslankyně Langšádlová. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, rád bych se zeptal ve věci NSA, Národní sportovní agentury, a zákonů o podpoře sportu.

Jak jsem se dočetl ve vašem programovém prohlášení na poslední straně, tak zákon o podpoře sportu zde máte, chcete ho měnit, máte zde i vznik Národní sportovní agentury. Má otázka tedy zní: Proč, když je toto v programovém prohlášení vlády, je to vládní priorita, je to vládní agenda, proč je zákon o podpoře sportu předkládán jako poslanecký návrh zákona, proč to není vládní návrh zákona? Proč je ta změna? Budí to obavy, že v rámci tohoto jste se chtěl, nebo se vláda chtěla vyhnout tomu, aby u tohoto zákona zpracovávala analýzu RIA, aby se vyhnula celému legislativnímu procesu, včetně toho, aby tento zákon posoudila Legislativní rada vlády.

Proto můj dotaz zní: Jak je to s tímto zákonem, proč to není vládní návrh zákona? Případně, můžeme se těšit na to, že další věci, které má předložit vláda, budou předkládány jako poslanecké návrhy a vyhnete se tak legislativnímu procesu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak určitě to tak není. My jsme první vláda, která posuzuje všechny návrhy zákonů i opozice objektivně, a neříkáme a priori, že jsme proti, pokud to navrhne někdo z opozice. To si myslím, že jste už zaznamenali. No a proč je to poslanecký návrh? Protože my jsme skutečně dali sportu prioritu. Je škoda, že jsme to tak nedělali od revoluce, že pokud ve světě nás znají, tak nás znají i přes jména sportovců. A bohužel sportu nebyla věnována taková pozornost. A my jsme vytvořili od 1. března 2018, to znamená za té vlády, která měla jenom svítit a topit, pozici vládního zmocněnce pro sport. To znamená, my jsme se zavázali, že zajistí, že vládní zmocněnec pro sport podřízený předsedovi vlády bude ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy koordinovat oblast státní podpory sportu a definovat institucionální, finanční a legislativní parametry pro vznik nové centrální autority, jíž má být Národní sportovní agentura. Národní sportovní agentura bude komplexně zajišťovat realizaci státní politiky v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit obyvatelstva.

Důvodem pro zvolení cesty poslanecké novely byla i ta skutečnost, že MŠMT zahájilo přípravu na novém zákoně o sportu. Jeho příprava přijetí by zcela nepochybně trvala delší dobu, klidně i několik let. A technická novela současného zákona o podpoře reagovala mnohem rychleji, efektivněji a flexibilněji na nastalou situaci ve sportu, a to s ohledem na korupční kauzy přímo na MŠMT a zároveň velmi zdlouhavé a kritizované vypisování jednotlivých programů na podporu sportu. Rovněž nálezy NKÚ ukazovaly, že problematika podpory sportu není na MŠMT řešena správně, a proto vláda podpořila poslaneckou iniciativu vládního zmocněnce pro sport a zároveň poslance Milany Hniličky na vytvoření nezávislé entity s vlastní rozpočtovou kapitolou a právní subjektivitou nezávislou na MŠMT, která se plně a zcela odpovědně bude věnovat problematice sportu. Všechny tyto okolnosti podporují zvolenou cestu technické novely zákona o podpoře sportu, jehož hlavním cílem je vznik Národní sportovní agentury a vyčlenění sportu z MŠMT.

Rozpočet sportu na rok 2019 je 8,4 mld., s tím, že 7 mld. je na MŠMT, 600 mil. na MMR, 800 mil. na Ministerstvo vnitra, obrany, na podporu rezortních sportovních center. Jistě si vzpomínáme období, kdy jsme nastupovali za bývalé koaliční vlády, kdy vlastně Český olympijský výbor vylobboval de facto odvod z jedné daně z hazardu a vytvářel vlastně druhé mocenské centrum vedle MŠMT. To jsem tehdy jako ministr financí zrušil s tím, že jsem jednorázově navýšil ze 4,3, pokud si pamatuji, na 6 mld. A jednoznačně, potřebujeme mít jedno centrum. A to jsme teď proměnili na tu Národní sportovní agenturu. Nová rozpočtová kapitola vzniká od ledna 2019 s nulovým rozpočtem. Při vzniku Národní sportovní agentury budou prostředky na podporu sportu převedeny z MŠMT do agentury rozpočtovým opatřením.

Já nevím, proč se na to ptáte, když například čtyřistašestnáctku jsme také dělali, tady poslanecký, pan Kolovratník, jste se všichni tady domluvili a neříkali jsme, že to udělá Ministerstvo dopravy. Já v tom nevidím nic špatného. Když se poslanci domluví, o to líp. O to líp. My vás teď oslovíme s lex brexit, například, která by měla být hotová 7. ledna. A pozveme všechny parlamentní strany a hnutí a Senát, abychom se připravili a dopředu si to vydiskutovali, abychom pak tady zbytečně neztráceli čas, protože například to jsou věci, které potřebujeme společně řešit.

Takže ten návrh byl předložen 16. 7. tou skupinou poslanců. Pokud já vím, tak pan Hnilička tady v tom mě informoval, že několikrát mluvil se všemi. (Upozornění na čas.) A první čtení bylo 31. 10.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, prosím. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Takže prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za odpověď. Tady si z toho odnáším, že je to jako poslanecký návrh, protože Ministerstvo školství by v adekvátní době nebylo podobný návrh schopné připravit. Proto jste se vyhnul legislativnímu procesu přes vládní návrh.

A ještě prosím doplňující dotaz. Vzhledem k tomu, že Národní sportovní agentura bude plně digitalizována, bude přijímat žádosti elektronicky, vydávat všechna rozhodnutí elektronicky, nezávisí tedy na tom, kde bude mít sídlo - podporujete myšlenku, že by neměla mít sídlo v Praze, ale naopak třeba posílit nějaký chudší region České republiky?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, pana premiéra, jestli bude odpovídat na doplňující otázku. Vypadá to, že bude. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Mě vždycky fascinuje, když Piráti digitalizují, a když máte nám dodat lidi, tak si dáváte inzerát, pane kolego. Tak fakt dneska nám to pan Ferjenčík ukázal. To EET přineslo 10 miliard, jinak do rozpočtu, kdyby to nebyla... Já jsem tady nebyl tedy potom.

Takže my určitě, můžeme se o tom bavit. Já nevím, jak to je namyšleno, ale vládní zmocněnec nestojí ani korunu. Úřad vlády mu nedává nic. A určitě budeme šetřit, budeme transparentní. A pokud to bude digitalizováno, no tak fajn, tak můžeme se o tom pobavit. A samozřejmě o těch sídlech těch institucí, tady byl návrh od STAN, tak je otázka debaty, které instituce kde můžou být, protože jde o to, když zrušíme nějaký úřad v Praze, aby ten nový úřad někde... můžeme se bavit o, nevím, teď myslím, že ERÚ je v Jihlavě a všichni jsou v Praze. Takže sídlo je v Jihlavě, všichni jsou v Praze, aby to skutečně potom mělo nějaký efekt. Ale těm regionům my hlavně pomůžeme, když dostavíme ty dálnice, což nám od revoluce jde ztěžka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní bude tedy interpelovat paní poslankyně Langšádlová ve věci mediální gramotnosti. Připraví se pan poslanec Luzar. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, v pondělí 4. 12. byla zveřejněna výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017. Ve zprávě je jasně potvrzena existence česky psaných dezinformačních webů, které jsou využívány k šíření strachu, konspiračních teorií a dezinformací. Jistě víte, že řada těchto zpráv je mířena proti vládě či našemu členství v EU a NATO.

Věřím, že se shodneme na tom, že mnohé tyto nepravdivé zprávy mají na naši společnost destruktivní vliv. Za této situaci považuji za zásadní posílení mediální gramotnosti a kritického myšlení. Je nutné učit děti, a nejenom děti a mladé lidi, ale i starší generace, jak pracovat s informacemi, se zdroji a jak si informace ověřovat. V těchto souvislostech je základem mít kvalitní koncept občanského vzdělávání, jehož součástí bude i mediální gramotnost a výchova ke kritickému myšlení. Ostatně toto přijali např. v Německu po zkušenosti s totalitními režimy.

Ráda bych se vás, pane premiére, zeptala, zda se ztotožňujete s informacemi, že výroční zpráva, která hovoří o využívání dezinformačních webů, je alarmující, a vnímáte to jako bezpečnostní riziko pro naši společnost. A chtěla jsem se také zeptat, proč vláda stále neprojednala v létě předložený základní dokument tvorby koncepce občanského vzdělávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Než pan premiér dorazí k mikrofonu, přečtu omluvy. Omlouvá se nám od 14.30 do 18.00 paní poslankyně Kozlová, omlouvá se nám paní poslankyně Maxová také od 14.30 hodin, omlouvá se nám pan poslanec Koten z celého jednacího dne, omlouvá se poslanec Kolářík od 14.30 z osobních důvodů, omlouvá se pan poslanec Pošvář od 15 hodin z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Černohorský od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu účasti na schůzi vyšetřovací komise OKD.

Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já určitě souhlasím s paní poslankyní, že dezinformační kampaně jsou problém. Mediální výchova je součástí rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání. Školy ji musejí zařadit do svých školních vzdělávacích programů a realizovat ve výuce. Jedná se o takzvané průřezové téma, které nemá svoji samostatnou hodinovou dotaci na úrovni rámcového učebního plánu. Školy tedy nemusejí mediální výchovu vyučovat jako samostatný předmět, ale mohou ji například začlenit do jiných předmětů, například základu společenských věd, českého jazyka, literatury, uměleckých oborů, dějepisu atd. Mediální výchovu lze také realizovat formou projektového vyučování.

Mediální výchova nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médií a žáky vybaví základní úrovní mediální gramotnosti. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je dát do souvislosti s jinými informacemi. Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa. Mají výrazně nadoborový, transdisciplinární charakter. Jejich cílem je rozvíjet nejen dovednosti a znalosti žáků, ale též utvářet jejich postoje a hodnoty a chápat danou problematiku v širších souvislostech oborů i každodenní praxe.

Kromě mediální výchovy zahrnují stávající rámcové vzdělávací programy například environmentální výchovu, výchovu demokratického občana či myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Pravidla pro výuku mediální výchovy jsou plně v kompetenci školy, ve kterých ročnících a jakým způsobem bude jako průřezové téma vyučována. Školy ale musí zajistit to, že žáci daného typu a stupně škol budou seznámeni s jejich obsahem definovaným v rámcovém vzdělávacím programu, avšak s tím, že některé obsahy jednotlivých témat mohou akcentovat. Je možné realizovat integraci do jiných předmětů formou projektu či samostatného předmětu. Nejvhodnější je kombinovat všechny uvedené formy.

Jako příklad metodické podpory pro výuku mediální výchovy lze uvést publikaci s názvem K integraci mediální výchovy, která vznikla s podporou MŠMT. Metodickou podporu najdou učitelé také na portálu www.rvp.cz, kde jsou metodické materiály nabízející učitelům výstupy, které žáci mají dosáhnout, konkretizované náměty apod. Jsou uvedena také doporučení pro přístup k hodnocení mediální výchovy i příklady, jak začlenit mediální výchovu do školního vzdělávacího programu.

V rámci práce na revizích rámcových vzdělávacích programů byla v letošním roce zveřejněna studie, která pojmenovává zásadní směry budoucího vývoje mediální výchovy. V letošním roce byl také ustaven expertní tým, který pracuje na aktualizaci obsahu mediální výchovy.

Občanské vzdělávání je rovněž povinnou součástí výuky na školách podle rámcových vzdělávacích programů. Občanská kompetence je jednou z klíčových kompetencí, kterou si žáci musí ze školy odnést. Jako kompetentní občan má žák být tolerantní, dodržovat zákony a společenské normy, zodpovědně se rozhodovat, bránit svá práva i pomáhat druhým v nouzi a respektovat a ochraňovat naše tradice a přírodní, kulturní a historické dědictví.

Občanské vzdělávání je přímo obsaženo ve vzdělávacích oborech člověk a jeho svět na prvním stupni základních škol, výchova k občanství na druhém stupni základních škol, občanský a společenskovědní základ na gymnáziích a společenskovědní vzdělávání a občanskovzdělávací základ na středních odborných školách. Dále je obsaženo v průřezových tématech jako výchova demokratického občana, mediální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech či multikulturní výchova, která mohou být uplatněna ve zvláštních samostatných předmětech nebo průřezově v obecnějších předmětech podle rozhodnutí jednotlivých škol.

Rámcové vzdělávací programy procházejí v současnosti revizí prováděnou Národním ústavem pro vzdělávání jako odbornou organizací podřízenou Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem revize - a mimochodem, my jsme to měli na vládě, neschválili jsme to a vrátili jsme to k přepracování - je přizpůsobit obsah vzdělávání současným společenským potřebám a připravit žáky na život v současné společnosti s jejími změnami a jejich dopady.

Občanského vzdělávání se má týkat nová vzdělávací oblast člověk a společnost a průřezové téma výchova demokratického občana (upozornění na čas), které mají rozvíjet občanskou kompetenci žáků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně bude pokládat doplňující dotaz, předpokládám.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, děkuji, že jste mi to tak hezky přečetl o mediální gramotnosti a kritickém myšlení, ale já jsem se ptala na něco jiného.

Pane premiére, moc prosím, já jsem se ptala na to, jestli to opravdu považujete také za bezpečnostní riziko, to, co zmiňuje BIS. Prosím, zeptejte se i kolegů v pobaltských zemích, ve Finsku. Oni opravdu dělají podstatně více, než děláme my. Ptala jsem se na to, proč nebyla schválena ta koncepce občanského vzdělávání, která opravdu v mnoha zemích je, a netýká se to jenom škol. Tam třeba v Německu je koncepce občanského vzdělávání, do které jsou zahrnuty všechny složky společnosti, od univerzit třeba i po kluby důchodců, tak aby lidé věděli, že mohou participovat na rozhodování ve společnosti a rozuměli tomu, jak funguje politika, jak se schvalují zákony, aby se zkrátka ve společnosti orientovali. To není jen koncept pro školy. To je opravdu koncept, který jsme my ještě neudělali. Chtěla jsem se zeptat, kdy ho schválíte (upozornění na čas) a jestli opravdu to považujete za riziko. Jestli to, tak jak je to v té BIS, považujete za riziko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak samozřejmě, my máme tady služby, které nám něco říkají, a my například máme teď na stole de facto výzvu NÚKIB ke konkrétní firmě a já jsem i kvůli tomu svolal Bezpečnostní radu státu na zítra ráno, protože je potřeba samozřejmě, pokud mluvíme o těch rizicích, tak je potřeba i nějakým způsobem je prokázat, aby potom nevznikaly nějaké problémy. Takže to, že máme v prostoru různé dezinformace, tak s tím zápasíme vlastně od pondělí, kdy tady někdo se snažil občanům vnutit a dezinformovat o tom, že jsme něco podepsali, nic jsme nepodepsali, a že vlastně jsme zradili a tyto nesmysly, které byly v tom mediálním prostoru z hlediska uprchlíků, ale k tomu jsem viděl, že je interpelace, takže o tom nebudu mluvit.

Co se týká toho vzdělávání, tak vláda a členové vlády, zkrátka se jim ten materiál MŠMT nelíbil, tak MŠMT to dostalo, aby to přepracovali, a teď se musím zeptat pana Plagy, kdy má termín, ale budu se snažit ho popohnat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím s další interpelaci pana poslance Luzara. Připraví se pan poslanec Berkovec.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, moje otázka je velice krátká. Budu velice rád za odpověď. Před nedávnem jsme se tady zabývali na mimořádné schůzi situací ArcelorMittal Ostrava a jejím nuceným prodejem novému nabyvateli. Vy jste přislíbil, že se pokusíte zjistit informace z Evropské komise k věcem, které by objasnily tuto situaci, popřípadě oddálily ty problémy nebo ty obavy, které mají zaměstnanci. Rád bych se zeptal, zda se vám podařilo na Evropské komisi něco zjistit, popřípadě jestli jsou už nějaké informace, jako investiční plán a další záležitosti, protože informace o nabyvateli, které vzbudily pochybnosti, přetrvávají i nadále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátký a konkrétní dotaz a dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se nejdříve omluvím paní poslankyni Langšádlové. Já jsem to popletl, máte pravdu. To vzdělávání je u paní Štěpánkové, lidská práva na Úřadu vlády, takže už vím. To, co ona předvedla, se nám nelíbilo, takže je to teď na mně, takže já popoženu sám sebe. Tak se omlouvám, že jsem vám dal špatnou informaci.

Ohledně ArcelorMittal je na začátek možná dobře si připomenout trošku historie. ArcelorMittal koupil majoritní podíl Nové huti v roce 2002 za 9 mil. dolarů. Za 52 % dal 6 mil. dolarů, což tehdejší vláda hodnotila jako velký úspěch. V té době se tento investor jmenoval LMN Holding při registraci na antilském Curacao a byl považován za holandskou firmu. Zavázal se k určitým investicím, ale ty všechny uhradil až ze zisku firmy, nikoliv jak slíbil, že to půjde z jeho kapitálu ze zahraničí. A proto se jeho investice do ekologie opožďovaly za dohodnutým harmonogramem.

Okolo jeho činnosti bylo mnoho dalších nejasností a podivných akcí, například pan podnikatel Mastný a společnost PETRCÍLE, žaloba na Českou republiku. Na druhé straně mu média zobala z ruky, protože o něm psali obdivné články, že je to jeden z nejbohatších lidí na světě. Číst některé věci z té doby je opravdu zážitek. Od počátku si také minoritní akcionáři stěžovali, že firma nevyplácí dividendy, ačkoliv má zisk a poskytuje půjčky uvnitř skupiny za nižších úroků, než je obvyklé.

Podle dat, která jsou uvedena ve výročních zprávách, tak již v letech 2007 až 2009 dosahovaly krátkodobé pohledávky skupiny zhruba 25 mld. Ten objem se zvětšoval, vrchol byl v roce 2012, to bylo 42 mld. Po vyplacení dividend pak kolem 5 až 8 mld. Firma do roku 2012 vytvořila zisk podle rozvahy v položce nerozdělený zisk minulých let 42,94 mld., takže 43 mld. První výplata dividend byla v roce 2013 8,38 mld., ve stejné výši 8,24 mld. v roce 2014, za rok 2015 bylo vyplaceno 23 mld. dividend, což je podle výkazu cash flow. To už ArcelorMittal měl celou firmu, takže celkově si vzal dividendy za 40 mld. Na to, že za nákup Nové huti zaplatil Mittal 9 mil. dolarů, tehdejší kurz 35 korun/dolar, to bylo 315 mil. korun, takže to je celkem slušná návratnost. Takže to jen abychom si vzpomněli, jak se tady hospodařilo.

Co se týká toho dotazu. Několikrát jsem jednal s odboráři. Na základě toho jsem psal i dopis paní Vestager 28. září 2018, kde ji žádám, aby se k té akvizici postavili odpovědně, protože jsme měli trošku obavy, jestli ten investor nebude nějaký další investor, který zapomene investovat. Na základě toho jsem dostal odpověď od paní komisařky 7. listopadu 2018. Potom jsem jednal osobně s paní komisařkou, jednal jsem i s tím zájemcem, takže tomu věnujeme.

Teď jsem nově dostal dopis od paní, myslím, že Sobolová se jmenuje, pokud se nepletu. Nechal jsem to analyzovat paní ministryni průmyslu a obchodu Novákové, aby nám řekla, a teď mě oslovil i hejtman pan Vondrák, že by chtěli podepsat de facto takovou třístrannou smlouvu, kraj, ArcelorMittal a ten nový investor, aby od počátku bylo jasno, že potřebujeme, aby investovali nejenom do výše odpisů, ale aby investovali podstatně víc, protože v minulosti majitel neinvestoval, investoval hlavně v Polsku. U nás to nechal vyloženě jenom provozovat, ale očekávané investice se nedostavily. V této chvíli se snažíme připravit a oslovit tyhle aktéry této akvizice, kde samozřejmě není problém to i s vámi konzultovat, pokud o to bude zájem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za odpověď. Pouze krátce. Samozřejmě zájem mám o konzultace, protože mě ten vývoj zajímá. Ale konkrétní otázka, jestli ta odpověď paní komisařky vás uspokojila? Jestli vám, jak se říká, pomohla pochopit tu situaci Evropské komise a rozptýlila obavy, které zaznívaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér, jestli bude reagovat? Bude reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Byl jsem velice příjemně překvapen, že ten její tým skutečně ví, o čem mluví. Mluvili jsme v kategoriích odpisy, investice, protože ten nový investor tvrdí, že bude vlastně používat jedinou surovinu, že chce investovat do energetiky. Tak já jsem upozorňoval na věci, které se nám nezdály nebo nezdají. Oni si to napsali a myslím si, že ten její tým je profesionální, rozumí tomu. A myslím si, že paní komisařka byla ráda za to setkání. Když jsem ji teď znovu potkal v Bruselu, tak se k tomu znovu vrátila. Myslím, že paní Vestager skutečně patří mezi velice kvalitní komisaře, že dělá svoji práci velice dobře, a já mám osobně důvěru v to, že na to dohlédne, aby se něco nestalo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím poslance Berkovce, který bude interpelovat ve věci opatření v boji proti suchu. Připraví se poslanec místopředseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane premiére, vážení páni ministři, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Víte, já pocházím z královského města Slaný. A Slánsko patří k nejsušším oblastem v České republice. Navíc je to spolu s Litoměřickem takový zemědělský region. A já dostávám stále více dotazů od našich občanů, a nejsou to jenom zemědělci, které se týkají právě úbytku vody v krajině. To je problém, o kterém víme už mnoho let. Netýká se jenom zemědělské výroby nebo lesního hospodářství. Samozřejmě a pochopitelně má za následek úbytek a pokles spodních hladin vod a úbytek pramenů a pitné vody. Mě by tedy zajímalo, jaká opatření podniká a jaká bude podnikat vláda v tomto smyslu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji i za dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Pro nás voda, a tady sedí ministr Brabec, je skutečně strategická surovina, kterou jsme nikdy neměli privatizovat a kterou jsme se měli zabývat už předtím. Teď se snažíme dělat opatření v boji proti suchu. Jednou z klíčových priorit naší vlády je řešení problému sucha, který se bohužel v letošním roce opět prohloubil, a musíme být připraveni na jeho možné další zhoršení v dalších letech.

Zajištění dostatku pitné vody pro občany i větší zadržení vody v krajině je nejvyšším veřejným zájmem naší země. Vláda dále zesílí dosavadní snahy, které prosazuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Z evropských i národních zdrojů je připraveno ještě minimálně 7 mld. korun na budování stovek nových tůní, mokřadů, rybníků či revitalizaci vodních toků, které pomohou naší krajině. V mnoha především menších obcí jsme již pomohli s nalezením nových zdrojů pitné vody a pro další stovky obcí máme připravené peníze na nové studny či vrty. Bude pokračovat i úspěšný program Dešťovka pro občany, kdy podpoříme další tisíce projektů na lepší hospodaření se srážkovou odpadní vodou v domácnostech. Podobný program máme i pro obce, které se s naší pomocí mohou vytvořit systémy hospodaření s dešťovou vodou a zlepšit tak kvalitu života svých obyvatel. V příštím roce bude také Parlamentu předložena novela vodního zákona, která umožní státu operativně reagovat na nebezpečí sucha včetně zvýšení potřebných kompetencí. Vytvořili a spustili jsme i unikátní systém HAMR, kombinující předpověď počasí s vývojem stavu povrchových a podzemních vod a bilancí zdrojů a potřeb vody v jednotlivých regionech.

Ministerstvo životního prostředí realizuje ze svých dotačních programů tisíce projektů, jejichž cílem je především zlepšit vodní bilanci v krajině. Jedná se především o návrat vody do krajiny v podobě přirozených rozlivů vody v nivách vodních toků, obnovy rybníků, mokřadů a tůní, výsadby zeleně do krajiny, meze, remízy, aleje, zlepšování struktury lesních porostů a zeleně v sídlech, hospodaření se srážkovou vodou nebo zajišťování zdrojů pitné vody.

Na opatření proti suchu je z evropských i národních peněz alokováno do roku 2020 - celkem přes 14 mld. korun. Schválených je zatím už přes 9 tis. konkrétních projektů za 7,6 mld. korun, z nichž již bylo realizováno nebo je v realizaci cca 5 300 projektů za 2,4 mld. korun. Obce a města mohou díky dotacím řešit svou situaci a připravit se dopředu na možné ohrožení suchem, budovat nové zdroje pitné vody či zkapacitnit stávající, budovat přívody a rozvody vody a tak dále. Z evropských i národních zdrojů je na tyto projekty alokováno téměř 3,9 mld. korun, schváleno již bylo 444 projektů za 3,8 mld. korun a již realizováno 360 projektů za 1,2 mld. korun.

Na boj se suchem cílí také ministerský program Dešťovka určený jak pro obce, tak pro fyzické osoby. V Dešťovce pro fyzické osoby bylo ve dvou výzvách s celkovou alokací 440 mil. korun, poslední výzva stále běží, schváleno už na 3 tis. projektů za cca 142 mil. korun. V Dešťovce pro obce evidujeme 24 schválených projektů s celkovou dotací 74 mil. korun.

V neposlední řadě ministerstvo spolu s Výzkumným ústavem vodohospodářským už realizuje projekty takzvané umělé infiltrace. Ty spočívají v budování podzemních rezervoárů vody využitelných v době ohrožení daného území hydrologickým suchem. Konkrétně se jedná o těsnicí podzemní bariéru v obci Meziboří a břehovou infiltraci z připravovaného meandru Jordán u Týniště nad Orlicí. Systém těsnicí stěny je určen pro lokální boj s nedostatkem podzemní vody. Podzemní bariéra je umístěna napříč směru proudění podzemní vody, které tak přeruší a akumuluje. Dochází tím k lokálnímu zvýšení hladiny podzemní vody a možnému návratu vody do studní.

V únoru 2019 se také opět sejde Národní koalice pro boj se suchem, kterou ministr životního prostředí Richard Brabec založil letos na podzim, aby vyhodnotila stanovené úkoly a navrhla akční plán pro nadcházející měsíce. Kromě toho se pod Národní koalicí pro boj se suchem schází špičkový vědecký tým vedený ČHMÚ, který připravuje konkrétní inovativní projekty pro řešení problémů se suchem. (Předsedající upozorňuje na čas.) Systém HAMR je prvním příkladem dobré spolupráce fyzických organizací.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující odpověď? Nemá, v tom případě prosím pana místopředsedu Fialu, aby se připravil ke své interpelaci. Než dorazí k mikrofonu, pan poslanec Kasal se nám omlouvá od 14.30 z pracovních důvodů. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane premiére, rád bych vás požádal o vyjádření k problémům, které se kupí na Ministerstvu dopravy pod vedením ministra Ťoka a které vyvrcholily v tomto týdnu kolapsem na nejdůležitější dopravní komunikaci v České republice.

Jenom pro připomenutí, ono se tady totiž nejedná o jednotlivé selhání, ojedinělé selhání. Od roku 2017 měl fungovat nový dodavatel mýtného systému - posunuto na 2020. Minulá i tato vláda měly v programu zpracování zákona o liniových stavbách. Dosud není vládou schválen ani věcný záměr tohoto zákona. Před třemi lety oznámil ministr Ťok, že připraví změnu bodového systému. Loni i letos tento cíl vyhlásil znovu - výsledek je nula. Během minulé vlády bylo dohromady zprovozněno něco přes 40 km nových dálnic. Připomínám, že za čtyři roky 40 km. Výběrové řízení na stavbu dálnice D35 letos zrušil antimonopolní úřad proto, že ŘSD vypsalo zakázku na špatném formuláři. D1 měla být kompletně zmodernizována v roce 2018 - odloženo na rok 2021. Aktuální problémy s úsekem v okolí Humpolce se objevily už letos na jaře, v červenci pak ŘSD informovalo, že se práce nestihnou včas. Ministerstvo dopravy nereagovalo vůbec nijak. Podle vyjádření ministra Ťoka se nečekalo, že se do půlky prosince objeví na D1 a Vysočině sníh. Nyní byl vyhozen dodavatel a půl roku se bude vybírat nový zhotovitel a D1 opět stojí.

Já bych se vás rád zeptal, pane premiére - vy ministra Ťoka neustále hájíte, ale není čas na to, abyste přiznal jeho pochybení, abyste se začal zabývat touto situací, aby se situace na Ministerstvu dopravy nějakým způsobem vyřešila včetně personálních změn, aby Ministerstvo dopravy skutečně fungovalo?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za přesné dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já souhlasím, že resort dopravy je opravdu složitý. Sama ODS o tom jistě něco ví. Historicky jste měli šest ministrů dopravy plus jednoho nestraníka navrženého ODS a jejich průměrná životnost byla jeden a čtvrt roku. To skutečně nesvědčí o tom, že by ODS disponovala nějakými odborníky na dopravu. Jeden z nejdéle sloužících ministrů ODS na dopravě byl Aleš Řebíček, což je takový symbol klientelismu v České republice, dnes si určitě užívá luxusu svých limuzín, jachty a letovisek v Toskánsku a Dubaji, a tento politik, kterého přezdívali pokladník ODS, na Ministerstvu dopravy zázračně zbohatl, jinak po něm ovšem nic nezbylo. Ono to platí i o dalších ministrech.

Jsme skoro třicet let od revoluce a stále nemáme dobudovanou páteřní dálniční síť, o vysokorychlostních tratích se celé roky mluvilo, ale nic se nedělo. Vy teď po nás chcete, abychom všechno, co jste nestihli za dvacet jedna let, udělali za čtyři roky. Takže my jsme vlastně začínali, když vůbec nebyly vykoupené pozemky. My jsme přišli s tím zákonem, že se konečně začalo. Nejvíc to samozřejmě zazdil pan ministr Bárta v roce 2010 a my jsme to rozhýbali po letech letargie, nicnedělání. Takový moloch jako ŘSD není samozřejmě nic snadného. Dnes je rozestavěno 200 km nových dálnic a silnic první třídy, takže kdybyste stavěli dálnice takovým tempem, tak už máme dávno hotovo. My máme 1 250 km dálnic, z toho jsme zdědili po bývalém režimu 400. V Maroku postavili 1 800 km za dvacet sedm let. Vy jste nestavěli, nechali jste to rozpadnout. Tady je ta tabulka, pane předsedo. (Ukazuje.) Tady je ten Ťok, tady Bendl - téměř nic, tady je pan Stanjura. To jsou reálná čísla.

A k D1. Samozřejmě se mi to nelíbí. Já jsem kritizoval pana ministra, že je měkký na ŘSD, že skutečně situace na D1 se měla řešit už před dvěma měsíci, když věděli, že ten dodavatel nefunguje, a ten teď opustil stavbu. Já se budu ptát ŘSD, jestli měli podepsanou smlouvu tím způsobem, že když ukončí, a to je podle zákona možné, ten stávající dodavatel byl bohužel vybrán jenom na základě ceny, stejný problém mají Slováci, obchvat Bratislavy, je to samozřejmě určitě jejich problém a měli se zamyslet nad zákonem, kde nebude jenom cena. Dneska konečně ten úsek Humpolec - Větrný Jeníkov byl zúžen, jsou tam dva pruhy. Kolony - za to se samozřejmě omlouvám za ŘSD, ale je to jejich odpovědnost a já samozřejmě budu chtít po panu ministrovi jasně vědět, jaké z toho vyvodil důsledky pro odpovědné lidi. Měl jít na to místo, teď jsme se domluvili i s panem ministrem Hamáčkem, včera, že bude na místě policie, že to bude řešit. Tady to určitě nebráním. Na druhé straně D1, se kterou jste neudělali vůbec nic, a taky jste zapomněli stavět dálnici D35 z Hradce na Olomouc, která by odlehčila D1, tak my děláme znovu 130 km, de facto nově. Kritizovat nás je jako fajn, taky se nestalo i od nástupu minulé koaliční vlády, že by nebyly peníze, co byly v minulosti nějaký argument, takže my stavíme. Za vás stavěl Řebíček. Proč? Protože stavěla jeho firma, nikdo neřval o střetu zájmů. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance, má zájem o doplňující dotaz. Prosím, doplňující dotaz.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já jen pro všechny občany, kteří váznou v kolonách a jezdí po silnicích, po kterých se nedá jezdit, pět let tady řídí resort dopravy hnutí ANO. Když se podíváme na ty dálnice, v roce 2017 jste dokázali postavit 17 km, zatímco průměrně za rok před ekonomickou krizí se stavělo 56 km dálnic. To jsou fakta, na která se může každý podívat.

Ale když jste se teď vyjádřil k té situaci na D1, jak vás to trápí, tak dneska jste v iDNES řekl, že za problémy D1 nemůže ministr dopravy, ale ŘSD a špatný zákon o veřejných zakázkách. Tak měl jste na mysli odpovědnost ředitele ŘSD pana Kroupy, kterého jmenoval v roce 2014 ministr Dan Ťok? Nebo jste myslel ten zákon o veřejných zakázkách, který před dvěma lety zpracovala Karla Šlechtová a schválila ho vláda, které jste byl, pane premiére, tehdy vicepremiérem? A mám tomu rozumět tak, že chystáte nový zákon o veřejných zakázkách? Nebo jak vlastně vašim slovům rozumět? A jaká odpovědnost a koho bude za tu situaci vyvozena?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Kdyby mi to neříkala ODS, která zapomněla jít na stáž v lednu 1990 do Bavorska se naučit budovat tržní ekonomiku nebo kapitalismus, tak bych to bral i vážně. Odpovědnost je na ŘSD. Ano. Předpokládám, že pan Ťok se zeptá pana Kroupy, co tedy udělal, jak to tam vlastně má. A to je stávající situace. Ale to dědictví, které my jsme vlastně zdědili po vás, tak to se nedá jenom tak lehce změnit.

My teď pracujeme hlavně na stavebním zákonu, který by měl de facto zásadním způsobem změnit a zrychlit čas výstavby. Ano. A ty zákony? Když jsme spolu udělali čtyřistašestnáctku, tak není problém, abychom dělali společně i jiné zákony. My nebudeme věčně ve vládě. A škoda, že jste je neudělali tedy před námi. Myslím, že na to jsou čísla, co se všechno děje. A máme jasný plán.

Já jsem donutil Ťoka otevřít dálnici Praha - Ústí v lednu 2016. 32 let se stavěla. A do Hradce jsme šli 37 let. Všechno jste mohli postavit. Od revoluce do vstupu Evropské unie, do vzniku krajů všechno mohlo být postaveno. Bohužel není. My se to snažíme, ale jsme v jiné struktuře státu a samosprávy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat pan poslanec Martin Kupka ve věci varování Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti. Připraví se pan poslanec Kopřiva. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal v pondělí varování, podle kterého používání softwaru a hardwaru společnosti Huawei a ZTE je bezpečnostní hrozbou. Vy jste následně odpověděl veřejnosti, že úřad toto varování naprosto nezvládl. A den nato jste pak řekl, že Úřad vlády vyhodí všechny mobilní telefony Huawei.

Já se chci ale zeptat, jak ve skutečnosti berete vážně ono varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. A ptám se na to i v té souvislosti, že dnes Senát České republiky přijal usnesení, ve kterém vyzývá všechny ústavní činitele, aby se vší vážností přistupovali k obsahu zpráv vypracovaných bezpečnostními službami a podobnými institucemi v České republice. Já Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost za relevantní a vážený úřad beru a chtěl bych tedy vědět, jakým způsobem se ve skutečnosti vláda České republiky s tímto varováním vypořádá.

A chci také zdůraznit, ono se to na několika místech objevuje v té samotné zprávě o varování i v dalších výstupech samotného úřadu, že totiž to varování míří nikoli na koncové uživatele mobilních telefonů zmíněných značek, ale z hlediska bezpečnosti státu jde o kritické informační infrastruktury, významné informační systémy a provozovatele základních služeb, přičemž zákon přesně definuje, o jak závažná místa, o jak závažné prvky se jedná, protože je přímo uvedeno, že takovým prvkem kritické infrastruktury se má na mysli bod, který může znamenat dokonce úmrtí 250 lidí, případně jejich ohrožení na zdraví v množství 2 500 a víc. (Upozornění na čas.) Čili je to přesně tímto způsobem definováno.

Co vláda s tím varováním ve skutečnosti dělá?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Chtěl bych říct, že vláda byla dne 17. 12. 2018, to znamená v pondělí, ze strany ředitele NÚKIBu dodatečně informována o tom, že téhož dne bylo ze strany NÚKIBu vydáno varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti před používáním softwaru i hardwaru společnosti Huawei Technologies a ZTE Corporation. A NÚKIB nám řekl, že používání těchto prostředků má představovat bezpečnostní hrozbu, přičemž k tomuto závěru došel NÚKIB na základě vlastních poznatků a poznatků bezpečnostních partnerů. Hlavní problém dle NÚKIBu je spatřován v právním a politickém prostředí Čínské lidové republiky, ve které tyto společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech jejich působení v Číně mimo jiné součinnosti při zpravodajských aktivitách, tudíž pouštět je do systému, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu. NÚKIB k vydání varování přistoupil i z toho důvodu, že Čínská republika na území České republiky aktivně prosazuje své zájmy včetně provádění zpravodajských aktivit vlivového i jiného charakteru, jak ostatně dokládají výroční zprávy bezpečnostních služeb za rok 2017.

My jsme na vládě probírali konsekvence tohoto rozhodnutí, u nichž nám chyběla komplexní právní analýza a stanovení dalšího postupu pro subjekty, které se tímto varováním ze zákona musejí řídit. Měl by být stanoven metodický postup, jak mají například jednotlivá ministerstva jako zadavatelé postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Když jsem se ptal pana ředitele, na základě čeho, a jestli má tedy analýzy různých dopadů, tak je neměl. A v podstatě to dostal za úkol dopracovat místo toho, aby to měl vypracováno dopředu. A samozřejmě přišel na vládu a varování už bylo venku, takže to nebylo ani o nás. My jsme nic nerozhodovali. My jsme to dostali na vědomí.

Na zítra jsem svolal v souvislosti s vydáním varování NÚKIBu Bezpečnostní radu státu, protože samozřejmě my jsme dostali informaci o mobilech, teď NÚKIB říká, že to nejsou mobily, že mobily jsou v pořádku, že tam není problém. Takže i ten úřad, nezávislý úřad, nějakým způsobem poskytuje informace a my potřebujeme přesně vědět, aby to i doložil, aby nám ukázal, protože takové rozhodnutí je samozřejmě zásadní. Co se týká Úřadu vlády, tak v rámci provozovaných významných informačních systémů dle zákona o kybernetické bezpečnosti nevyužíváme v interních sítích technologie zmíněných značek a v budoucím výhledu doporučení NÚKIB prý při pořizování nových technologií musíme to určitě zohlednit.

To vyjádření NÚKIBu vzniklo proto, aby chránil kritickou informační infrastrukturu České republiky, tedy systém, bez nějž by stát nemohl řádně fungovat. Pokud NÚKIB zjistí, že tyto systémy jsou jakýmkoli způsobem ohroženy, musí podle zákona o kybernetické bezpečnosti bezodkladně jednat, takže vydal varování. Bylo to použito poprvé v historii účinnosti zákona o kybernetické bezpečnosti. A NÚKIB varuje, že existuje hrozba. Ale víc jsme se nedozvěděli. Dotkne se to primárně kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a poskytovatelů základních služeb, tedy subjektů, na které dopadl zákon o kybernetické bezpečnosti. Dotkne se primárně kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a poskytovatelů základních služeb, tedy subjektů, na které dopadl zákon o kybernetické bezpečnosti. Správci kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a poskytovatelů základních služeb mají na základě zákona o kybernetické bezpečnosti povinnost reflektovat aktuální hrozby při přijímání bezpečnostních opatření včetně nastavování smluv s dodavateli.

Od úřadu jsme se nedozvěděli, jak mají jednotlivá ministerstva postupovat. Varování tudíž samo o sobě žádnou povinnost nikomu nedává, pouze se stává podkladem, na základě kterého subjekty kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a poskytovatelů základních služeb hodnotí rizika, na základě kterého pak musí přijmout přiměřená bezpečnostní opatření. Bezpečnostní opatření definuje vyhláška o kybernetické bezpečnosti. Obecně lze riziko definovat jako možnost či pravděpodobnost, že určitá hrozba využije zranitelnosti aktiva a způsobí škodu.

Otázka zní: Jak se varování projeví u budoucích ICT dodávek? Ty důvody jsem už vzpomněl, o tom jsem mluvil. (Upozornění na čas.) Jasně. Takže já jen... Můžu ještě dočíst?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Jestli pan poslanec bude mít doplňující dotaz, tak budete mít možnost doplnit odpověď. Takže prosím pana poslance.

 

Poslanec Martin Kupka: Já jsem si podrobně pročetl ono varování úřadu, kde vlastně dává i návod na to, jakým způsobem se orgány státní správy k tomu mohou postavit. A říká, že to má přímý dopad na podobu zadávání veřejných zakázek, protože vyřazení těchto společností pak nemůže být hodnoceno jako nezákonně diskriminační. To je jeden z konkrétních bodů, které se tam objevují. A mě v té souvislosti zajímá, protože ten dopad se samozřejmě týká energetických společností, celé řady společností, které nejsou přímo vlastněny státem, tak se chci zeptat, jakým způsobem tohle vláda vyhodnocuje, jak se k tomu postaví a zda už v tuto chvíli sama ministerstva se s oním varováním nějak vypořádala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím teď, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já bych jenom dořekl to, že to varování, a úřad už nemluví o mobilech, jak původně mluvil, se týká informačních systémů státu. Aukce ČTÚ na kmitočty 5G, dále na systémy státu, Policie České republiky, ministr vnitra. A úřad nám nedal žádnou analýzu. Úřad nám oznámil riziko bez jakékoli analýzy dopadů i na probíhající soutěže nebo... Takže vlastně my jsme NÚKIB vyzvali, aby to dopracoval. A teď jednotlivá ministerstva samozřejmě analyzují, jakým způsobem mají postupovat, a s ohledem na to, že jsou tam různé nejasnosti a úřad místo toho, aby nás nejdřív obeznámil a předložil nám jeho analýzy, tak vlastně to oznámil, tak z toho důvodu, jelikož vícero kolegů z vlády se ptá, jak mají postupovat, to jsme se nedozvěděli na vládě, tak kvůli tomu to budeme řešit zítra na BRS.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a posuneme se k další interpelaci, kdy bude interpelovat pan poslanec Kopřiva ve věci Istanbul - sliby a realita. Připraví se paní poslankyně Maříková. Než pan poslanec dorazí, přečtu omluvenku. Omlouvá se nám pan ministr Staněk od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, bohužel jsem zaznamenal změnu vašeho názoru na úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu. Dne 19. března tohoto roku jste totiž na svém facebookovém účtu uvedl: "Dneska se stavila na kafe Česká ženská lobby. Slíbil jsem jim, že ratifikujeme Istanbulskou úmluvu, zlepší ochranu obětí násilí na ženách."

Potřebu urychlené ratifikace Istanbulské úmluvy také uvedla ve svém usnesení z 22. října i Rada vlády pro rovnost žen a mužů. Rada, které mimochodem předsedáte, pane premiére. V deníku Právo minulou sobotu 15. prosince jste se nicméně k ratifikaci Istanbulské úmluvy vyjádřil velmi negativně. Řekl jste, že české zákony stačí a úmluvu nepotřebujeme. Také jste zopakoval, že když jsou mezinárodní pakty nezávazné, tak jsou zbytečné.

Ohledně Istanbulské úmluvy se bohužel šíří mnoho dezinformací a mylných interpretací. V takové atmosféře je potřeba naslouchat odborníkům, tedy např. zmíněné radě vlády, nikoliv obchodníkům se strachem, nebo se k nim, nedej bože, přidávat.

Zajímá mne tedy: Hodláte dodržet svůj slib z 19. března a zasadíte se o ratifikaci Istanbulské úmluvy? Jaké konkrétní kroky učiníte? A především, kdy vláda předloží Istanbulskou úmluvu Poslanecké sněmovně k ratifikaci? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak my žijeme v České republice, tady máme zákony, máme i evropské. A samozřejmě Istanbulská úmluva, na to jsou různé názory. Já vám je můžu tady přečíst. Prezident Miloš Zeman Istanbulskou úmluvu označil za neškodnou a pro ČR zbytečnou.

Já tady od pondělí nic jiného nedělám, jen vyvracím fake news o zprávě vysokého komisaře o uprchlících. To bude další interpelace. Fake news, někdo tady šíří. Že jsme údajně někoho zradili, což je samozřejmě lež. Globální pakt, takovej, makovej. To jsem se i ptal minule, jaká je vymahatelnost těch různých úmluv. Takže to, že jsem se nějak vyjádřil, protože potom přišli zase jiní, ti mají zase jiný názor. A věřte mi, že Istanbulská úmluva není moje priorita. Moje priorita je stavební zákon. Nebo D1 teď, která se už konečně rozjela.

Takže tu Istanbulskou úmluvu projednala vláda v únoru 1216, bývalá vláda. A plno lidí má na to plno názorů. I v rámci našeho hnutí. Juchelka, Válková zásadně proti. Maxová, Charanzová zásadně pro. Proti jsou SPD, KDU i většina poslanců ODS, pro je ČSSD, Piráti, STAN, TOP. Tak nechte to na Sněmovnu, tady budete mít zase čas. Ale pro mě, já můžu říct, já jsem byl ubezpečen, že v rámci českých zákonů máme zákony, které dostatečně chrání před domácím násilím a násilím na ženách. Samozřejmě jsou tam některé věci, které by mohly mít význam. Ale předpokládám, že tahle úmluva bude velká debata ve Sněmovně. A já bych to nechal na poslance. Protože i v rámci hnutí každý má na to nějaký názor. Já jsem nějaký názor vyslovil. Potom přišli zase za mnou jiní lidé, kteří argumentovali. A potom máte 50 názorů - půlka je pro, půlka proti. A já jen říkám, že tyhle úmluvy, různé pakty, lidi psali, že tam hlasovali. Jaký to má dopad na Českou republiku, na české občany? Jaká je vymahatelnost těchto nezávazných smluv? No žádná. Žádná. Jsou to jen politické proklamace, které se potom samozřejmě různě zneužívají, využívají a jejich vymahatelnost je, samozřejmě, to je, jak říká ministr spravedlnosti, úmluva nebude mít žádný legislativní dopad a že v ní nespatřuje nic, co by šlo proti tradičním hodnotám. Zároveň uvádí, že jejich hlavní hodnota je symbolická, to je nějaký symbol. Takže politici budou mít možnost o tom mluvit.

Pro mě to fakt není priorita. Pro mě jsou priority jiné v rámci naší země. Takže bych to nechal na Sněmovnu a určitě předpokládám, že hodiny a hodiny o tom budou všichni tady mluvit. A rád to nechám na poslance.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Pane předsedající, děkuji za slovo. Panu premiérovi bohužel poděkovat nemůžu, protože z mých tří dotazů zodpověděl přesně nula. Já chápu, že každý máme jiné priority ve své agendě a v rámci svých stran, nicméně dneska tady máme interpelace a já bych uvítal, kdyby prioritou aspoň pro tento okamžik byla odpověď aspoň na jednu z těch otázek, na tu nejdůležitější. Totiž já souhlasím s tím, že rozhodne samozřejmě Sněmovna, to je pravda, nechme to na poslancích, s tím se ztotožňuji. Ale nejdřív to vláda musí té Sněmovně předložit. Jinak o tom tady nemůžeme diskutovat, natož o tom hlasovat. Takže už jsem se smířil s tím, že nedostanu odpověď na to, jaký má pan premiér momentálně názor, protože očividně asi nemá, případně ho mění podle potřeby. Ale mě tedy zajímá, kdy vláda Istanbulskou úmluvu předloží do Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se zeptám pana Kněžínka. Předpokládám, do Vánoc už to nestihne, takže předpokládám příští rok. (Ozývá se smích.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím o interpelaci paní poslankyni Maříkovou.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, Česko v pondělí podpořilo globální pakt OSN o uprchlících. Ministr zahraničí Tomáš Petříček odmítá, že by šlo o překvapení. Podle něj se na hlasování pro tento pakt v pondělí usnesla vláda. Vy se přitom stavíte do role odmítače tohoto dokumentu. V pondělí jste deníku Právo uvedl: Můj názor je, abychom se ani k tomuto paktu nezavazovali. Důvodem je, že rozhodování o migraci a o přijímání uprchlíků musí být výsostné právo naší země. Není možné, aby o tomto rozhodovaly mezinárodní instituce, k čemuž vládu ostatně vyzvala svým květnovým usnesením i Poslanecká sněmovna.

Pondělní usnesení vlády je v rozporu s vaším předchozím vyjádřením pro deník Právo. Znamená to, pane premiére, že se váš názor neslučuje s tím, jaké postavení zaujímá vaše vláda? Nepřipadá vám, že si vaše vláda trošku protiřečí, když nepodpořila pakt o migraci a navzdory slibům podpořila pakt o uprchlících, když jsou si tyto pakty velice podobné? Cílem uprchlického paktu OSN je přemisťování uprchlíků do dalších hostitelských zemí nebo usnadnění sjednocování rodin. Proč Česká republika nebyla proti, stejně jako Maďarsko a USA? Maďarsko bylo proti, jelikož pakt je zcela proti bezpečnostním zájmům země. Máte vůbec pod kontrolou zahraniční politiku tohoto státu, když jste s panem ministrem nejednotní a každý říkáte něco jiného? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pan premiér, kterého prosím o odpověď, dorazí k mikrofonu, přečtu omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Válek mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Strýček od 15.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan ministr Hamáček od 17.30 z pracovních důvodů.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak mě mrzí, že pokračujete v šíření těch fake news, těch nepravd. Jste tady vlastně mystifikovali lidi, že jsme pro něco hlasovali. Pro nic jsme nehlasovali. My jsme jasně řekli, že budeme hlasovat proti tzv. marrákešskému globálnímu paktu, proti kterému jsme hlasovali a který i tak nemá žádný dopad na Českou republiku. Vyjádřili jsme jasně nesouhlas, protože ten pakt, proti kterému jsme hlasovali ve středu - a to už média moc nehlásila, hlásila hlavně ten první - protože ten dokument vyzdvihoval pozitivní přínosy migrace a opomíjel negativní důsledky nekontrolované migrace, čímž jsou střety nově příchozích a starousedlíků, zvýšená kriminalita, finanční náročnost azylového systému či hrozba terorismu, a stírá rozdíl mezi legální a nelegální migrací, což je pro Českou republiku zcela nepřijatelné. Tento aspekt kritizovalo taky Rakousko. Takže my jsme byli zásadně proti, je na to usnesení vlády a to, co jsme slíbili - a já jsem hlavně slíbil občanům, že zruším kvóty do půl roku, a to jsem i udělal, v červnu ve čtyři ráno jsme to prosadili. A dneska navrhujeme v rámci Evropy, jak řešit ilegální migraci.

To, co vy říkáte, tzv. globální pakt o uprchlících, to je jenom výroční zpráva komisaře, ano, která je schvalována nejvyšším orgánem. A ten nemá vlastně na nás žádný vliv. To jen tady vy jste se snažili lidem namluvit, že to je stejný. A co říká ta zpráva? No my chceme řešit uprchlíky mimo Evropskou unii. Ano, my jim pomáháme, aby nechodili do Evropské unie, aby zůstávali v Africe. To jsme i řešili teď v pondělí. Takže je to jenom pojednání v Ženevské konvenci. Je pravda, že na vládě jsme měli k tomu celkem vzrušenou debatu a na základě těch argumentů, které byly dány, bylo napsáno, že ta zpráva je v souladu se Ženevskou konvencí z roku 1951 a nemá žádný vliv ani dopad na migrační politiku České republiky. Žádný z těchto paktů nemá vliv. A my jsme od roku 2017 nepřijali žádné migranty ani uprchlíky, ano?

Takže my dodržujeme Ženevskou úmluvu, to je jasný, a naopak my se snažíme, když se cizinci na území České republiky dopouštějí trestných činů po pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin, může být cizinci zrušen pobyt a musí vycestovat, přímo trestním soudem v případě nařízení trestu vyhoštění nebo Ministerstvem vnitra ve správním řízení. Cizinci se zároveň mohou dopouštět přestupků souvisejících s pobytovým režimem, nelegální pobyt, nelegální práce, následuje řízení o správním vyhoštění a uložení zákazu vstupu na území EU, to řeší policie. Ano? Takže my jsme se domluvili s panem ministrem vnitra Hamáčkem o pozměňovacím návrhu, který řeší situaci trestných činů tak, aby došlo k rozhodnutí o zrušení pobytu a vycestování co nejrychleji. Zároveň zrychluje i správní vyhoštění. Míří tedy na obě situace. Kromě zrychlení řízení zároveň zpřísňuje kritéria pro snadnější zrušení pobytu. Stačí tři pravomocně úmyslné trestné činy bez ohledu na výši sazby. Dále platí, že se ruší v případě trestní sazby na tři roky, automaticky umožňuje lepší využití utajovaných informací.

Takže my chceme posílit ten proces, tu návratovou politiku, ano, a samozřejmě teď máme problém, protože senátoři se obrátili na Ústavní soud, který jim bohužel vyhověl z toho titulu, že když jsou vyhoštěni soudem, oni často do týdne přijdou s tím, že si našli partnerku a že se tady chtějí oženit. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Takže my děláme konkrétní věci a platí to, že nepřijde ani jeden uprchlík. A nemystifikujte ty lidi. My jsme dělali to, co jsme slíbili. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o doplňující otázku.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vy jste, pane premiére, na svém facebookovém profilu uvedl: Osobně mám na věc naprosto jiný názor než ministr zahraničí Tomáš Petříček. - Můžete nám říci, kdo z členů vlády hlasoval pro a kdo proti přijetí globálního paktu OSN o uprchlících včetně toho, jak jste hlasoval vy? Jelikož hlasování zavazovalo Ministerstvo zahraničí vydat pokyn k hlasování o globálním paktu o uprchlících. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz, jestli má zájem.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je pravda, že jsem měl na to jiný názor. Ale po celkem vzrušené debatě, kdy jsem byl ubezpečen, že to nemá žádný vliv, a nemá to žádný vliv, bylo řečeno, že o té zprávě komisaře zkrátka nebudeme hlasovat, protože to nemá žádný vliv. Protože ti migranti mají na nás vliv. Tam jsme se jasně vyjádřili. Takže vláda hlasuje ve sboru. Myslím si, že lidi jasně viděli, že jsme slíbili to, co jsme řekli, že nepřijde žádný ilegální migrant. My držíme tuhle strategii. Zpřísňujeme, i když někdo chce k nám přijít pracovat. A já myslím, že veřejnost viděla, že ten hlavní pakt, který jsme řekli, že jsme proti z těch důvodů, které jsem četl, to jsme dodrželi. A to, co bylo v pondělí, je zpráva komisaře, která, znovu opakuji, nemá žádný vliv.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Majerovou Zahradníkovou, aby interpelovala ve věci rozporu ve vyjádřeních. Omlouvá se nám pan poslanec Michálek mezi 16. a 17. hodinou z pracovních důvodů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezké dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové.

Vážený pane premiére, ráda bych se zeptala na zásadní rozpor a nesoulad postojů vládní koalice v zahraniční politice ČR. Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí globální pakt o uprchlících a Česko tento dokument podpořilo. Přitom ještě v pondělním rozhovoru, který tady byl před chvílí citován, jste jasně řekl a na svém facebookovém profilu ještě i v úterý opakovaně ujišťoval, že nepřijmeme ani globální pakt o uprchlících, který se hlasoval v pondělí, ani globální pakt o migraci, o kterém se hlasovalo ve středu. Můžete nám sdělit, proč jste na poslední chvíli změnil svůj názor a Česko tento globální pakt o uprchlících v pondělí v New Yorku přijalo?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, paní poslankyně Červíčková se nám omlouvá mezi 16.15 a 18.00 hodin z důvodu návštěvy lékaře. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Nevím, tak já to můžu znovu zopakovat. Já jsem to teď říkal, tak nevím, proč se nedomlouváte. Můžete dávat společně interpelace, abychom zbytečně neopakovali stále věci.

O tom, co vy říkáte, je právně nezávazná rezoluce Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky, která je v souladu s Ženevskou konvencí z roku 1951 a nemá žádný vliv na migrační politiku vlády. Tak přestaňte stále lidem říkat, že jsme něco podepsali. Nic jsme nepodepsali, nemá to žádný vliv. Nemá to žádný vliv! Můžeme se bavit o tom, jaký vliv má dneska OSN, když Bezpečnostní rada OSN je stále zablokována, a všechny ty konference, všechny ty výzvy, kdo je vlastně ve finále potom dodržuje, ano?

A tento dokument je jasně proti ilegální migraci a konzistentně říká, že ČR bude sama rozhodovat o tom, kdo u nás bude žít a pracovat. To stále říkám dokola a také to děláme, a proto k nám nikdo nechodí a proto jsme 6. nejbezpečnější země na světě a 7. nejklidnější, ano? Takže já už jsem o tom mluvil. Podstatné je, že jsme hlasovali proti marrákešskému paktu, který se nám nelíbil, hlasování bylo devatenáctého, kdy jsme vyslovili odmítavé stanovisko, a nezúčastnili jsme se ani té konference a také jsme se řídili podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 233 z 24. května 2018, kde Poslanecká sněmovna říká: Trvá na tom, aby v oblasti legální ekonomické migrace - musí být zachován status quo, tedy aby pravomoci včetně rozhodnutí o výběru zdrojových zemí, počtu migrantů, jejich odborné kvalifikaci a možnosti odmítnutí žadatelů zůstaly v kompetenci příslušných orgánů ČR. A to je i bude a na tom se nic nemění.

Takže my jsme tady žili tři dni v totálních dezinformacích, kde vlastně lidé byli zmatení, protože někdo jim říkal, že jsme souhlasili s migrací, a všechno to bylo pomícháno dohromady a je to nesmysl a můžu to opakovat dokola.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, doplňující dotaz bude, tak prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Já jsem se ale na toto neptala. Já tedy zmatená opravdu nejsem a já jsem ty pakty četla oba. Mám je tady v původním znění, a jestli chcete, můžu vám je dát. Já si opravdu nemám zapotřebí číst překlady.

A to, co jste tady zmiňoval, že je obsahem toho paktu o uprchlících, tak to není obsahem. V tom obsahu se jasně říká o spolupodílu, zodpovědnosti a převzetí solidárního přístupu. Já vám ty pasáže můžu klidně podtrhnout. Ale můj dotaz cílil hlavně k tomu, proč vy jste změnil stanovisko. Proč jste ho měl jiné v pondělí, na Facebooku asi za vás pan Prchal tento postoj držel i v úterý, nicméně teď ho máte jiný. Na to já se ptám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude asi chtít odpovídat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Prosím vás, já jsem ty pakty nečetl, ani nebudu číst. Na to nemám čas. A já jsem za půl roku prosadil, že nebudou kvóty v Evropě, a to je podstatné. A teď řeším ilegální migraci do Evropy. A mě ve finále, jelikož ty pakty nemají žádný vliv, jsou to politické deklarace a Česká republika, paní Novotná, ředitelka na Ministerstvu vnitra, máme takovou strategii, že skutečně k nám nikdo ilegálně nebude chodit, ani nechodí a můžeme jít příkladem pro ostatní země v Evropě. A také se o tom bavíme a také vysvětlujeme našim kolegům, že jejich přístup je cesta do pekla. Máme 700 tis. ilegálních migrantů v Evropě, kteří by měli opustit Evropu. My bojujeme dneska i za bezpečnost Evropy. Naši bezpečnost jsme vybojovali a tahle debata o globálních paktech nemá žádný smysl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a budeme pokračovat další interpelací, kde bude interpelovat pan poslanec Polanský ve věci Národní sportovní agentury. Jenom si dovolím k předchozí věci podotknout, že formát neumožňuje poslancům dávat interpelace společně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministerský předsedo, dovoluji si obrátit se na vás ve věci vznikající Národní sportovní agentury. Ponechme stranou postavení a činnost agentury a zaměřme se na jeden faktor, a to její umístění. Už tu dnes o tom byla řeč. Jako poslanec za Moravskoslezský kraj jsem pozitivně kvitoval pozměňovací návrhy poslance Lukáše Bartoně, který navrhuje přesun sídla agentury do Bruntálu. Je to sněmovní dokument 1949. A má otázka zní, jaký je na to váš názor a zda tento návrh podpoříte.

Bruntál je město v ekonomicky nejslabším regionu Česka. Jsou zde dlouhodobě nejnižší průměrné mzdy, nejvyšší nezaměstnanost, zanedbaná infrastruktura a několik dalších nelichotivých nej. Umístěním agentury do Bruntálu tomuto 16,5tisícovému městu i celému regionu takříkajíc vstříkneme novou krev do žil, včetně nastartování tlaku na zlepšování infrastruktury. Naopak, pokud by agentura zůstala v Praze, žádné druhotné investice ani rozvoj navázaných služeb to nevzbudí. Vzhledem k tomu, že jde o instituci zcela novou, vyhneme se problémům spojeným s přesouváním sídla, například přesouváním ministerstva, které tady také je navrhováno, a vzhledem k tomu, že jádrem agentury je pouhý registr a veškeré žádosti i jiná komunikace bude vypořádávána elektronicky, není nutné, aby agentura byla a priori přístupná veřejnosti. Úspory na samotných provozních a mzdových výdajích, dojde-li k jejímu založení v Bruntále, asi nemusím ani zmiňovat. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátký a přesný dotaz a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, kolik má pracovat lidí v té agentuře. Podle mě pár desítek, takže to skutečně asi není to zásadní a neumím si představit, že všichni sportovci budou jezdit do Bruntálu, když i to spojení je katastrofální. Takže já to beru a chápu, že byste všechno chtěli mít digitalizováno, to je fajn, my také, na to máme i vládního zmocněnce, ale já to proberu s panem Hniličkou. Já nevím, jestli jste o tom spolu mluvili, ale je to, teď nemám přesné číslo, ale pár lidí. Takže otázka je, jestli bychom skutečně získali i na to místo ty správné lidi a jestli takováhle strategická agentura, když chceme zásadně podporovat sport, by měla sedět právě v Bruntále. Ale určitě to budu panu Hniličkovi tlumočit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec chce mít doplňující dotaz, tak prosím. Ještě to stihneme.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji. Já jenom poznámku. Situaci v Bruntálu znám, to město také a tam skutečně i agentura o pár desítkách lidí bude znamenat výrazný posun. Infrastruktura je tam skutečně špatná. Jedním z důvodů, proč umístit tu agenturu tam, je právě tlak na to, aby se zlepšila. A sportovci tam jezdit opravdu muset nebudou. Jak říkám, všechny žádosti, veškerá komunikace by měla probíhat elektronicky. To byla jenom taková poznámka. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nevím, jestli pan premiér chce reagovat na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak potom vlastně nemusí sedět nikde, když to bude všechno elektronicky. Tak nevím. Ale možná najdeme nějaký jiný úřad, který by se tam lépe hodil. Já Bruntál znám, znám tam i podnikatele a samozřejmě hlavní problém je infrastruktura. Ale rozumím tomu, co navrhujete, a budeme se tím zabývat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a vzhledem k tomu, jaký máme čas, tak nevím, jestli paní poslankyně Richterová by stihla přednést svoji interpelaci ve věci mezirezortní definice ohroženosti, takže se obávám, že posuneme věci dál. Takže já předám předsedání.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Končíme interpelace na premiéra vlády České republiky a přikročíme k interpelacím poslanců na jednotlivé ministry. Vyzývám pana poslance Jana Zahradníka, aby přednesl interpelaci na ministra dopravy pana Dana Ťoka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, obracím se se svou interpelací na pana ministra dopravy Ťoka. Pane ministře, nebude to ohledně D1, s tou vám dám dnes pokoj, a nakonec já tam moc nejezdím jako Jihočech, spíš jezdím směrem na sever, tedy zajímá mě dálnice D3.

Tam došlo k takové docela nepříjemné věci, kdy pozemek, který už byl vyvlastněn a byla u něj stanovena cena, tak nějaký úředník na ŘSD to neproplatil tomu majiteli. Prostě zapomněl na to, nebo to neudělal, ten majitel požádal o zpětné vrácení toho pozemku. Ten se mu vrátil zpátky. Proběhlo druhé kolo, druhý návrh na vyvlastnění, což už je provázeno potížemi. Ten majitel se proti rozhodnutí o vyvlastnění odvolal, není známo, jaká cena mu byla nabídnuta. Teď to vypadá tak, že by, pokud by nedošlo k dohodě s tím majitelem, úsek D3 mezi Ševětínem a Borkem nedaleko Českých Budějovic byl zprovozněn jenom na určité části, bez toho sporného úseku. Auta budou muset zpomalovat, bude tam dopravní překážka, bude chybět asi 50 metrů dálnice, což je pro nás jako zpráva z jiného světa.

Proto se vás ptám, pane ministře, co s tím budete dělat, jaké úkoly dáte vašim podřízeným na ŘSD, aby se ty věci jednak tedy odčinily, ale proboha, aby se už nadále neopakovaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Zahradníku, prostřednictvím pane předsedajícího, v uvedeném případě se zde jedná o pozemek soukromého vlastníka pana Zevla pod stavbou dálnice D3, který dosud není majetkoprávně vypořádán, tak jak jste uvedl. Z uvedeného důvodu jsou v dané lokalitě v krátkém úseku usměrněny dopravní proudy z nově vybudované poloviny dálnice na souběžnou silnici 1/3, která byla historicky vybudována jako budoucí polovina dálnice D3.

Majetkoprávní vypořádání s vlastníkem zajišťoval pro ŘSD smluvní partner Valbek. Jeho jednání s vlastníkem o výkupu pozemku nevedla k dohodě, proto bylo přistoupeno k podání žádosti o vyvlastnění pozemku a bylo vydáno rozhodnutí o vyvlastnění. Vzhledem k nepřiměřené ceně se ŘSD odvolalo proti té části výroku týkající se výše náhrady. Následně Krajský úřad Jihočeského kraje vydal rozhodnutí, ve kterém výši náhrady snížil zhruba na pětinu původní částky. Bohužel smluvní partner nedoručil ŘSD toto rozhodnutí po nabytí jeho právní moci a z toho důvodu marně uplynula lhůta, ve které mělo ŘSD uhradit vyvlastňovanému náhradu za vyvlastnění. Vyvlastňovaný tudíž proto využil zákonnou možnost a na základě jeho žádosti vyvlastňovací úřad rozhodl, že se provedené vyvlastnění zrušuje.

V následujícím období proběhla řada jednání s vlastníkem, ale k dohodě jsme se bohužel nedostali, takže ŘSD proto na základě nového znaleckého posudku požádalo o vyvlastnění potřebného pozemku. Nové rozhodnutí o vyvlastnění bylo vydáno v listopadu 2018. Proti rozhodnutí o vyvlastnění se vlastník pozemku opět odvolal. Nyní řeší Krajský úřad Jihočeského kraje toto odvolání. ŘSD předpokládá, že odvolací řízení proběhne v zimních měsících a v případě příznivého výsledku bude dálnice na daném pozemku stavebně dokončena a zprovozněna do května roku 2019, což znamená, že celkový harmonogram výstavby bude dodržen a bude se tam jezdit v celém profilu.

Ještě k tomu dodám - my jsme tu situaci řešili, musíme se podívat, aby se taková věc systémově nestávala. Ona by se systémově nestala, tam došlo k pochybení jednotlivce, což se při těch tisících procedur, které se tam dějí, prostě stane. Já jsem tady doporučil, aby to projednali s Valbekem a aby ten přišel s velkorysou nabídkou a vyřešil to rychle, protože stejně budeme jinak proti nim uplatňovat smluvní sankce. Takže by se to možná jednodušším způsobem takto vyřešilo. Na druhé straně teď podle nové čtyřistašestnáctky můžeme využít mezitímní rozhodnutí a dokončit to a dojednat to později. Takže já pevně věřím tomu, že tady na tom úseku se bude jezdit tak, jak se má jezdit, že se nakonec dohodneme. Byl jsem i připraven se to toho vložit sám, pokud by v tom měl být nějaký problém. A budu trvat na tom, že ŘSD mi předloží opravdu takovéto věci, že proběhne marná lhůta, že takové věci se nebudou opakovat, protože je to nepřijatelné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano, takže prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane ministře za účinnou naději, kterou jste nám Jihočechům dal. Je to možná také proto, že ten Valbek, jestli on není z Liberce, korespondují s těmi lidmi přes celou republiku, nejedou tam, nemají ani tu možnost. Všechno se řeší písemně, nadlouho. Jestli by možná nebylo lepší, kdybyste takto citlivé věci, a je známo, že ŘSD není přeborníkem na vykupování pozemků, neustále s touto citlivou věcí mají potíže, jestli byste nesituovali tyto citlivé věci a nesvěřili je tomu ředitelství ŘSD v tom daném kraji. Aby to dělali lidi ze ŘSD v Budějovicích, kteří by měli daleko lepší možnost přímo s těmito možná problémovými lidmi jednat, aby pak nedocházelo k takovým šíleným věcem, které normální člověk nemůže pochopit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Máte pravdu v tom, že jednání s vlastníky je obecně problém. To není jenom o tom, že bychom nebyli ochotni jednat. Vím, že ředitel té oblasti s tím pánem byl jednat, nabízel mu dokonce i velkorysé navýšení ceny, ale nijak se nedohodli. Možná tam byly nějaké staré reminiscence.

Dneska jsme v problému, protože přestože se tady v této Sněmovně často skloňuje, že nestavíme, my opravdu připravujeme a stavíme takové množství staveb, že dneska nejsou kapacity ani na ŘSD, ani u těch projekčních firem, aby tyto práce měl kdo dělat. Nehledě k tomu, že tím, že se to dává na ty projektanty, tak musím přiznat, že oni to dělají tak, že na projekty dávají ty své nejzkušenější lidi na to projektování, ale na ta majetkoprávní vypořádání už prostě ti nejkvalitnější lidé nejsou, takže to možná dopadá takto. Je to i mnou detekovaná dlouhodobá bolest.

Určitě hledáme cesty, jak to systémově řešit, protože tam podle mého názoru je ještě druhý moment, a to dáme do nové čtyřistašestnáctky, do vládního návrhu, abychom jim dali možnost zaprvé vykupovat větší část toho pozemku, protože většinou kupujeme nějakou nudli a jemu se nelíbí, že mu nedáme kompenzaci za celé, což má pravdu. Ale v zákoně to nejde. A pak druhá věc, abychom mohli i velkoryseji odškodňovat ty lidi. Já si myslím, že to by tomu pomohlo, protože tam nejde o to, že bychom se s těmi lidmi neuměli bavit. Jde o to, že nám zákon neumožňuje dát jim ty podmínky, které by si i oni a možná i ten pracovník, který to s nimi projednává, představovali. Ale jsou svázáni zákonem a jsou svázáni tím, že když to poruší, tak na ně přijde NKÚ a řekne, že tady neoprávněně vyplatili prostředky státu.

Takže ono to má několik rovin, které je potřeba řešit (upozornění na čas) dohromady a není to úplně jednoduché. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším interpelujícím bude pan poslanec Vít Rakušan na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den. Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo.

Vážená paní nepřítomná ministryně financí Schillerová, můj dotaz se váže k tomu, co jsme všichni v mediálním prostoru minulý týden zaregistrovali, to znamená usnesení Evropského parlamentu ve vztahu k Evropské komisi v případu možného střetu zájmů premiéra ČR pana Andreje Babiše. Zároveň jsme zaregistrovali informaci, že Ministerstvo financi ČR oznámilo, že dočasně nebude Evropskou komisi žádat o proplácení finančních prostředků, které jsou spojeny právě s holdingem Agrofert.

Jak všichni víme, předfinancování evropských projektů probíhá z českých zdrojů, tedy z národního rozpočtu. Můj dotaz je vcelku jednoduchý - zda Ministerstvo financí ČR poskytlo už nějaké finanční prostředky v rámci předfinancování projektů spojených s holdingem Agrofert. Jak vysoké tyto finanční prostředky z našeho státního rozpočtu doposud byly. Potom se zároveň táži, o kolik konkrétních dotačních projektů se v danou chvíli jednalo. A jako šéfky státní kasy se vás zároveň táži na to, zda tak učinilo jiné ministerstvo, v tomto případě nejpravděpodobněji Ministerstvo zemědělství.

Ten dotaz je celkem jednoduchý. My víme, že holding Agrofert je kumulátorem velkého množství dotačních prostředků, a my se ptáme, zda tyto finanční prostředky byly Agrofertu vyplaceny z českého národního rozpočtu, tedy z peněz českých daňových poplatníků. Táži se, zda bude český stát případně požadovat navrácení těchto financí po holdingu Agrofert. A zároveň se táži, zda nás můžete svou odpovědí ujistit, že skutečně nebudou projekty Agrofertu placeny z českých financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude na interpelaci odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský na pana ministra Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na opravovaném úseku dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem vznikají od středy 12. prosince z důvodu zpoždění stavebních prací a očekávaných zhoršených klimatických podmínek několikahodinové kolony. Zhotovitel, to je sdružení TGS Joint Venture, měl stavbu původně předat již před třemi týdny. V pondělí 17. 12. oznámilo ŘSD ukončení smlouvy se společností Geosan Group, ta o svém odstoupení od smlouvy informovala v úterý. Nyní na opravě dálnice pracuje firma, kterou ŘSD vybralo bez soutěže formou jednacího řízení bez uveřejnění. Práce na posouvání betonových svodidel znamenají, že doprava je stahována do jednoho jízdního pruhu a opět kolabuje. Tvoří se kolony - to je informace třeba z dnešního rána. Z vašeho vyjádření plyne, že stát bude po firmě Geosan vymáhat penále.

Ptám se tedy za prvé: Ze smlouvy s Geosan Group plynulo státu penále 1,5 mil. korun denně. Jak velké penále bude stát po firmě vymáhat?

Za druhé: Vzhledem k tomu, že je nyní nutno okamžitě vypsat novou smlouvu tak, aby na jaře na úseku mohla začít pracovat další firma, jaké je očekávané zpoždění stavby a reálný cíl dokončení prací? Podle mých odhadů to vychází asi na druhou polovinu roku 2020.

A za třetí: Existovaly ve smlouvě s Geosan Group kontrolní dny? Jak bylo řešeno neplnění dílčích termínů? Na základě čeho povolilo ŘSD odklad ukončení prací? Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já to zkusím, jestli jsem si to všechno zapamatoval, odpovědět od začátku do konce.

To, že jsme posunuli ta svodidla tak, aby tam vznikly dva plnohodnotné pruhy, bylo rozhodnutí z pondělí. A samozřejmě při tomto přesouvání, zvlášť v situaci, kdy svodidla byla přimrznutá a byla obalená sněhem, tak přesto, že jsem navrhoval, aby se to dělalo z jedné strany, tak z hlediska bezpečnosti to nebylo možné. Takže to zúžení bylo v podstatě zcela zásadní nutností toho, aby se ta svodidla posunula. Nicméně měli jsme tam šest skupin pracovníků a dělali to pouze, uzavírali to do toho jednoho pruhu pouze v té části, kde pracovali. Takže máte pravdu, že tam kolony byly. Ale ten průjezd tam byl docela dobře zabezpečený.

Souhlasím, byla tam asi hodinová zpoždění ve špičkách. Nicméně chtěl bych oznámit všem, že práce skončily. Svodidla jsou posunuta, jezdí se ve dvou plnohodnotných pruzích a dělá se tam údržba, tak jak se má. Takže v tomto okamžiku, nebo už dobré dvě tři hodiny ty práce jedou. Na dálnici jsou nějaké kolony, ale jsou kvůli zvýšenému pohybu vozidel u Brna. A je tam ještě jedna nehoda, myslím, že směrem na Vyškov. Takže tolik k tomu.

Co se týče vztahu s tímto konsorciem, vezmu to od začátku. Samozřejmě v takové smlouvě jsou dány milníky a jsou dána penále. Já vám možná úplně přesně teď neřeknu ta čísla, ta kdyžtak vám můžeme doplnit písemně. Já bych jenom chtěl říct jednu věc. Samozřejmě, že od začátku na této stavbě byly veškeré kontrolní mechanismy, byly kontrolní dny. My jsme s tou firmou pravidelně, nebo Ředitelství silnic a dálnic s tou firmou pravidelně jednalo a upozorňovalo je, že mají nasazený poměrně nízký počet pracovníků i techniky a že to znamená, že získávají prodlení.

Problém je, že ta smlouva podle obchodního zákoníku a podle obchodních podmínek, které má ŘSD, tak umožňuje, má jisté mechanismy, ve kterých můžete tu firmu upozorňovat. Za prvé upozornění na nedodržení milníků je jedna věc. Pak jim musíte dát náhradní milník. Takže oni dostali konečný milník, že mají dokončit tu stavbu do konce listopadu. Oni ten termín bohužel nesplnili, i když splnitelný v době, kdy jsme se nimi bavili, ještě byl. Bohužel ta firma, jak jsem říkal, se začala, nebo to konsorcium se začalo rozpadat. Dokonce se nám tam stávaly paradoxní věci, nebo jim se stávaly paradoxní věci, že tím, jak si neplatili, tak si dokonce kradli techniku. Takže tam vyšetřovala policie krádež bagru.

Je to prostě ponaučení, že tady v této soutěži, která proběhla zcela standardně, dokonce bych řekl i z hlediska těch debat tady my jsme byli tlačeni k tomu, abychom nedávali zakázky jenom stavebním firmám českým a osvědčeným, ale abychom dávali v otevřeném výběrovém řízení ty šance i ostatním. Byly na mě tvořeny, neřekl bych nějaké zásadní, ale prostě i tlaky k tomu, abychom tam vybrali toho, kdo uspěje v soutěži, prokáže kvalifikační kritéria a pak dává nejnižší cenu, takže tady to dopadlo tímto způsobem.

Ještě se vrátím. Když toho třicátého nesplnili termín, tak jsme jim podle smlouvy museli dát ještě náhradní. To bylo toho 16. prosince. Tady se rozvinul krásný omyl, že jsem řekl, že jsme čekali, že nebude sněžit. Ne. My jsme byli nuceni jim ten termín prodloužit. Tím, že jsme ho prodloužili, tak jsme opravdu doufali, že ten sníh nebude. Ale my jsme jinou šanci neměli. Poté co tento termín vypršel, jsme měli možnost od té smlouvy odstoupit. To jsme udělali. Samozřejmě Geosanu jejich právníci hned poradili, ať odstoupí také, a tím se dostanou do výhodnější pozice z hlediska vymáhání toho závazku.

Takže co se týče těch prvních věcí. Geosan, nebo celé konsorcium nám dalo bankovní garanci. Tak tu jim samozřejmě stáhneme úplně celou. A budeme vymáhat všechna penále. Já se ale obávám, že to bude nějaký proces soudního sporu (upozornění na čas), protože oni si to nenechají a budou se bránit. Ale to je bohužel kolorit při všech stavebních zakázkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Já vám děkuji za podrobnou odpověď. Přidám ještě jednu otázku, která vlastně chodí hodně od občanů, a to je vlastně na důvod. Na důvod odstoupení od té smlouvy, protože ta otázka od občanů směřuje tak, že pokud tomu rozumím správně, tak Ministerstvo dopravy odstoupí od smlouvy, která vlastně přináší penále 1,5 mil. korun denně, a vlastně tím přijetím odstoupení ze strany stavební firmy se jak ta zpožděná stavba, tak nárok na penále vlastně zastaví.

Budoucí vývoj asi bude takový, že se vypíše soutěž na nového zhotovitele. Pokud do toho žádná z firem takříkajíc nehodí vidle, tak by se teoreticky mohla v létě podepsat nová smlouva, jestli to správně odhaduji, na podzim předat staveniště, přes zimu se asi stavět nedá, začne se v roce 2020 na jaře a termín ukončení, to je jedna z těch otázek, na které jsem se ptal předtím, asi druhá polovina roku 2020 podle mých odhadů.

To je asi všechno, děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ano, máte pravdu, já jsem ještě neodpověděl na tuhle záležitost. My dneska hledáme možnost, jak bychom v té stavbě pokračovali ne soutěží, ale že bychom tam hledali cestu pro přímé zadání výběrem ze tří nabídek. Budeme mít stanovisko, zdali se tento způsob zadání dá použít, někdy začátkem ledna, takže existuje opravdu velmi reálná šance, já tomu věřím, že neztratíme celou stavební sezónu roku 2019 a budeme schopni v té stavbě pokračovat v této době. Dneska odhadovat zpoždění nechci. Je samozřejmě nutno říci, že stavba měla už dneska být jinde, takže zpoždění tam je, ale podle mého názoru se dá do velké míry nezvyšovat nebo možná i částečně eliminovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, máme tady zimu a s ní je spojené lyžování, které se však bez technického sněhu kvůli postupnému oteplování neobejde. Žádný větší lyžařský areál a ani lyžaři by si v době mírných zim bílé sjezdovky užívat nemohli nebýt technického sněhu. A my jsme si zvykli na to, že umělé zasněžování k zimě patří.

Přestože sněhová děla a technický sníh bereme jako samozřejmost, mají na životní prostředí negativní vliv. Při umělém zasněžování dochází k velkému plýtvání vodou. Na jeden hektar sjezdovky je zapotřebí až 1 milion litrů vody; pro přiblížení, spotřeba vody jedné osoby na den je 106 litrů. Odčerpávání většího množství vody je nepřirozené a má vliv na životní prostředí, nemluvě o přidaných aditivech do umělého sněhu kvůli přibývajícím dnům, kdy teplota nedosahuje ani bodu mrazu.

Podle zákona musí za odběr povrchové vody platit každý, kdo odebere více než 6 tisíc m3 vody ročně. Výjimkou jsou však v současné době právě odběry na výrobu umělého sněhu. Má vaše ministerstvo přehled, o jaké množství odebrané povrchové vody se jedná a zda dochází při výrobě sněhu k jejímu znečištění vzhledem k přidaným aditivům, nejčastěji proteinům produkovaným baktérií Pseudomonas syringae. Tato baktérie má totiž protihoubové působení a může mít také negativní vliv na houbová vlákna a vést k narušení symbiotických propojení mezi rostlinami a houbami a vést tak k případnému vymizení některých druhů rostlin z daného území. Uvažuje vaše ministerstvo o regulovaném využívání umělého zasněžování nebo zdanění odběru povrchové vody, když opakovaně řešíme nedostatek vody v krajině a její znečištění? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně. V rámci České republiky je v současnosti povolen odběr vody pro zasněžování v maximální výši řádově 5,6 milionu m3 ročně a v loňské sezóně, to znamená 2016-2017 bylo pro tyto účely reálně odebráno množství 3,1 milionu m3 vody. Odběry podléhají povolení vodoprávních úřadů. My na ministerstvu si uvědomujeme, že se mohou vyskytovat případy, kdy množství odebrané vody překračuje povolené množství. Vodoprávní úřady ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí nicméně provádějí kontroly a za tato nerespektování vodoprávních povolení mohou udělit pokuty až do výše 500 tisíc korun.

Otázku dostatku vody pro skiareály během hydrologicky podprůměrných období do budoucna lze řešit například tím, že si skiareály vybudují vlastní retenční nádrže, v nichž by akumulovaly vodu v době jejího nadbytku, a některé již k tomu přistoupily.

Na jaře loňského roku byla ve zkušebním vzorku odebraném ve skiareálu u Monína laboratoří státního podniku Povodí objevena látka, takzvaný modifikovaný heptamethyltrisiloxan. Na základě této zkušenosti se laboratoře státních podniků Povodí na testování umělého sněhu zaměřily a v průběhu zimní sezóny 2018-2019 budou odebírány další vzorky.

Ministerstvo zemědělství si uvědomuje závažnost situace. Budeme se touto záležitostí nadále zabývat a budeme se snažit zasněžování nějakým způsobem eliminovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, uvažuje vaše ministerstvo o omezení přidávaných aditiv do technického sněhu? Děkuji.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman My budeme odebírat vzorky, jak jsem řekl, po celou dobu sezóny. Pokud dojde k překročení povoleného množství, tak o tom budeme přemýšlet a budeme to regulovat. V tuto chvíli není možno regulovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Janda na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká aktuálních programů ministerstva, a to konkrétně výzev určených pro podporu materiálně technické základny sportu. Vaše ministerstvo aktuálně pro účely rekonstrukcí sportovní infrastruktury vyhlašuje dvě výzvy. Pro sportovní kluby nebo tělovýchovné jednoty a druhou, ve které mimo kluby mohou žádat ještě obce. Co se týká té druhé výzvy, dá se polemizovat s některými podmínkami, především s tím, že sportoviště malých obcí si opět na opravy nesáhnou, byť by to potřebovala nejvíce.

Chápu ale, že výzva měla sloužit především k rekonstrukci městských stadionů. To podstatné je totiž v druhé výzvě, která je určena výhradně klubům. V této výzvě lze žádat v minimální výši 4 miliony korun, a to se spoluúčastí 30 %. To znamená, že sportovní klub musí mít zajištěných minimálně 1,2 milionu korun z vlastních zdrojů. To jsou pro kluby obrovské peníze, které nemají ani některé prosperující kluby. Mít totiž našetřeno přes milion je opravdu vysoká částka. Výši 4 miliony chápu, záměrem bylo opravovat velké věci a podporovat koncepčnější nákupy, byť si osobně myslím, že je stanovena proto, aby žádostí bylo co nejméně, protože ten objem nejsou schopni úředníci administrovat. Ale ta výše 30 % je opravdu smrticí. Je to hodně a řada klubů, zejména opět ty malé, si skutečně není schopna na takovou dotaci sáhnout.

Pane ministře, proto se vás ptám, zdali se nechystáte tyto podmínky přehodnotit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen na dnešních interpelacích, bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, včera bohužel neprošel pozměňovací návrh Starostů a nezávislých, který přidával 310 milionů korun obcím a městům do 10 tisíc obyvatel na rekonstrukce místních komunikací. Stav těchto komunikací je velmi špatný a tyto menší obce a města si nemohou dovolit jejich opravy.

Na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj bylo konstatováno, že není nutné navyšovat rozpočet v tomto dotačním programu, nicméně jste připustila, že by bylo možné v rámci příštího roku a státního rozpočtu, resp. rozpočtu vašeho ministerstva, přidat nějaké finanční prostředky. Zajímá mě tedy, jestli tento váš slib stále platí a zda si ním stojíte a kolik financí se chystáte přidat na opravy těchto komunikací.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, tak bude rovněž na tuto interpelaci odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Pávek na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády. Pane ministře vnitra, já bych se na tomto místě rád ujal jedné stížnosti na postup vašich úředníků, kterou podala mně blízká osoba, a sice ve věci zjištění adresy nebo bydliště osoby, která nám zmizela z dohledu. Chtěl bych říct, že tady tu stížnost nebudu asi celou číst, poněvadž je poměrně obsáhlá, ale věcně bych ji zkrátil na podstatné náležitosti.

Tou první je, že žádost lze podat kromě jiného na Ministerstvo vnitra. Tak to stojí na vašich internetových stránkách Ministerstva vnitra. A co se musí předložit? Kromě jiného žádost v listinné podobě, která musí obsahovat úředně ověřený podpis občana, což neplatí v případech, kdy občan podepíše žádost před orgánem příslušným k podání žádosti, což byl tedy tento případ. Dále tam stojí, že v případě osobního podání žádosti na příslušném úřadu prokázat totožnost občanským průkazem, popřípadě cestovním dokladem.

Dne 8. 11. 2018 tedy mně blízká osoba na centrální podatelně Ministerstva vnitra na Letné odevzdala vyplněnou žádost bez kopie, předložila občanský průkaz, žádost před úřednicí podepsala, úřednice žádost převzala a potvrzenou žádost si blízká osoba na důkaz odevzdání mohla ofotit mobilem. Asi za 20 minut žadateli volala jiná úřednice, paní Heřmanová, s tím, že kolegyně, která žádost převzala, je nová a nevěděla (upozornění na čas), že podpis musí být ověřený. Když... (Čas vám vypršel.)

Tak myslíte si, že můžu požádat ještě jednou? Ne? Tak v tom případě se k tomu vrátím v druhé otázce. (K řečnickému pultu přichází ministr Hamáček.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, jestli víte, na co odpovědět, tak -

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vyřešíme to tak, že dám prostor panu poslanci, a potom odpovím. (Předsedající: Dobře.)

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane ministře, beru to jako vstřícné gesto. Protože podstata problému začíná teprve nyní. Ta úřednice mu řekla, ať vymaže tu fotku té žádosti z mobilu, že ta úřednice byla nová a že oni tam žádné žádosti nepřijímají, což je v přímém rozporu s tvrzením na internetové stránce ministerstva, a vrátila žadateli žádost s razítkem o přijetí. To znamená, vlastně to celé vůbec nedává smysl. On mohl vymazat tu fotku, přesto ale odešel s žádostí, na které měl přijímací razítko podatelny, což je první věc.

A druhá věc, a to je hlavní absurdita, kterou v tom já vidím: Dotyčná paní Heřmanová tvrdila, že díky GDPR si nesmí prohlédnout občanský průkaz osoby, jejíž totožnost má ověřit. A to mně přijde samozřejmě velmi absurdní, protože česká verze GDPR není ještě v platnosti, to víme, a speciálně úředníci na Ministerstvu vnitra by neměli být příliš horliví a měli by vědět, jaká je skutková podstata věci a že na toto se to nevztahuje.

K tomu přidávám druhou stížnost, protože toto se odehrálo před měsícem a půl. Přestože ten den byla ta stížnost odeslána na Ministerstvo vnitra, tak doposud nebyla zodpovězena.

Děkuji vám za komentář.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, mě velmi mrzí, že máte se mnou řízení, respektive že má osoba vám blízká s mým úřadem takovouto zkušenost. Prosím, vaším prostřednictvím se osobě vám blízké omlouvám a věřte, že tu věc nechám prošetřit.

Asi pochopíte, že teď z místa nejsem schopen konkrétně posoudit, co se tam přesně stalo. Ověřoval jsem, jak to probíhá, bylo mi potvrzeno, že ověřování totožnosti podle občanského průkazu samozřejmě je součástí toho procesu na Ministerstvu vnitra a rozhodně na tom nic GDPR nezměnilo. Takže pokud ty pracovnice postupovaly tak, jak jste popsal, tak je to evidentně špatně. Je to chyba, já to nechám prověřit a samozřejmě vás budu informovat o tom, jak to prověření dopadlo.

Prosím, ještě jednou, vaším prostřednictvím omluva osobě vám blízké s tím, že takovýto politováníhodný případ se na našem pracovišti stává maximálně jednou za deset let. (Smích několika přítomných poslanců.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku?

 

Poslanec Petr Pávek: Chtěl bych jenom panu ministrovi poděkovat za vstřícný a humorný přístup.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Vážená paní ministryně Schillerová, chtěla bych reagovat na znepokojující článek, který byl uveřejněný 12. 12. 2018 na stránkách Ekonomického deníku s titulkem Šlachtovi celníci použili ke sledování vojenské specialisty z Prostějova. Někdo porušil zákon. V článku se píše: Pátrací odbor Celní správy v červnu sledoval na Moravě několik lidí podezřelých z organizátorství a řízení trestné činnosti. Ke sledování celníci použili vojáky 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. O takzvanou součinnost armádu požádal náměstek celníků Robert Šlachta, respektive jeho podřízený. Zákon to ovšem neumožňuje.

Z ostré akce se pak na straně vojáků papírově stalo cvičení. Aby operace nejspíš nebudila příliš pozornosti a rozruchu, stalo se z ní ještě v týž den na straně vojáků takzvané součinnostní cvičení celníků a prostějovských speciálů. V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací.

Problém spočívá v tom, že příslušníci skupiny 601 speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem, tudíž se na sledování osob a věcí podle trestního řádu nesmí vůbec podílet.

Vzhledem k faktu, že informace o této údajné akci máme pouze ze zmíněného deníku, žádám paní ministryni, aby zodpověděla následující otázky: Popisuje článek reálné události? Jestli ano, proč Celní správa nevyužila složek, které jsou k takovým činnostem přímo určeny, konkrétně Policii České republiky? Byla žádána Policie České republiky o součinnost s Celní správou dříve, než byla žádána Armáda České republiky a Policie České republiky tuto součinnost odmítla? (Upozornění na čas.) Jestli se jednalo o cvičení... (Váš čas, paní poslankyně!) Ráda bych byla ujištěna, že informace získané vojáky Armády České republiky nejsou využívány v žádné trestní kauze prováděné vám podřízenými složkami.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Další v pořadí je poslankyně Olga Richterová na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Moc děkuji za slovo. Zdravím vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, kteří zde jste, zdravím pana ministra. Moje interpelace je k takové velmi praktické věci, k něčemu velmi konkrétnímu, a sice možnosti získat řidičské oprávnění, pokud máte určitou diagnózu.

Obrátili se na nás Piráty lidé s diagnózou různého druhu autismu, poruchy autistického spektra. Jde o to, že dnes není pro ně ani možné se podrobit vyšetření, podrobnému odbornému vyšetření, které by řeklo, zda ten dotyčný člověk s konkrétní poruchou je nebo není způsobilý řídit. Přitom jde o onemocnění nebo poruchu, potíž, která má velice rozdílné projevy a formy, a mnohdy způsobilost k řízení vůbec ovlivněna být nemusí. U nás samozřejmě také v současnosti hodně lidí s nějakou poruchou autistického spektra to řidičské oprávnění má prostě proto, že je malá prodiagnostikovanost. Spousta lidí ani třeba o sobě neví, že nějakou formu PAS mají. Navíc takovéhle omezení není běžné ani v zahraničí.

Takže tato připomínka byla podávána organizacemi lidí s autismem, když se připomínkovaly vyhlášky. Jde konkrétně o vyhlášku 72/2011 Sb. a mě zajímá, zda budou přesunuty tyto takzvané pervazivní vývojové poruchy ze skupiny 1 do skupiny 2, a tak se umožní individuální posouzení v rámci odborného vyšetření. Jde o praktickou věc týkající se běžného života lidí s určitou ne úplně běžnou, ale také ne zcela výjimečnou potíží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to samozřejmě podnět, který, přiznám se, slyším poprvé. Ostatně i dneska funguje při Vládním výboru pro zdravotně postižené občany odborná skupina pro koncepční řešení problematiky života osob s poruchou autistického spektra. Prověřoval jsem to. Tento podnět tam zatím v rámci této odborné skupiny nezazněl, takže se jím nezabývala. Pravdou je, že dnes tedy jsou ty podmínky nastaveny v oné vyhlášce č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Funguje to tak, že vyšetření provádí praktický lékař a může si případně vyžádat posudek odborníka, v tomto případě psychiatra nebo klinického psychologa.

Ty informace, které mám, tak dnes skutečně probíhají jednání týkající se změny vyhlášky, kdy by se v příloze 3, bodu 7, skupiny 1, písm. g) pervazivní vývojové poruchy vypustily a v téže příloze č. 3, skupina 2 se doplnily nové pervazivní vývojové poruchy. To je něco, co je technického rázu, ale ten obsah si myslím, že je asi jednoznačný. Prostě se to posuzuje v rámci kompetence praktického lékaře, případně s vyjádřením odborníka. Ale pokud je s tím nějaký zásadní problém, tak bych doporučoval, aby se to řešilo právě v rámci oné skupiny při Vládním výboru pro zdravotně postižené občany, která se zabývá systematicky otázkou poruch autistického spektra a práv těchto osob, a to je asi fórum, kde by případně mohly zaznít nějaké podněty, co by se mělo zlepšit.

Přiznám se, že v tomto směru jinak nemám žádné bližší informace. My samozřejmě s autisty jinak spolupracujeme, teď jsme dokončili vydání speciálního průkazu pro autisty, kteří se jím budou moci prokázat, že tedy trpí poruchou autistického spektra, což je něco, co bylo vyžadováno napříč zástupci autistů, takže tyto průkazky jsou dnes už vytištěné a budeme teď pracovat na jejich distribuci, takže to je taky něco, co mohou i využívat pro to, aby se vůbec prokázali, že trpí tímto zdravotním hendikepem. Ale pokud jde o tuto konkrétní věc, nemám k tomu úplně detailní informace a doporučuji tedy řešit to právě přes onu odbornou skupinu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano, prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc za odpověď. Jenom velice stručně. Právě proto, že vím, že ministerstvo se věnuje problematice lidí s autismem, tak mě překvapilo, že vlastně ta stížnost byla, že to jaksi nedošlo sluchu. Tak mě jenom zajímá, co tedy má člověk dělat, když je nějaká skupina, která se věnuje své problematice, obrátí se na ministerstvo a nic. Co je tedy ten správný e-mail? Já chápu, že existují pracovní skupiny. Ale jaký je ten třídicí mechanismus? Co je ten univerzální kontaktní bod, na nějž se mají lidé obrátit, aby věděli, že se potom postupně dopracují ke správné pracovní skupině?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Já jsem v tomto směru mluvil o vládní skupině, protože bezesporu problematika osob s poruchou autistického spektra je mezirezortní záležitost, to není pouze záležitost Ministerstva zdravotnictví, ostatně toto zasahuje možná i do Ministerstva dopravy, takže to je jedna z možností v rámci této skupiny na vládní úrovni. A pokud má někdo konkrétní problém, ať napíše mně, e-mail adam.vojtech@mzcr.cz, a tam se na mě může obrátit a já to určitě předám tam, kam to patří. Je jasné, že samozřejmě možná někdy v rámci úřednického aparátu jsou ty věci složitější, já s tím také bojuji sám jako ministr, že někdy se v tom úředním aparátu něco ztratí, takže pokud někdo má konkrétní problém, ať se na mě obrátí a já to pak předám na správné místo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Bojko na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, předvánoční doba přináší nejenom radostné očekávání a chvíle štěstí, nýbrž naopak obavy, stres a slzy pro ty občany, kteří prožívají pocity určité křivdy, kteří si prožili traumatizující zážitky, a nynější systém jim nedokázal poskytnout náležitou satisfakci jak v duchovní, duševní, tak i materiální rovině. A právě Vánoce dokážou být pro tyto lidi dvakrát tak těžké.

Říkám to všechno proto, jelikož se na mne obrátila se svou prosbou o pomoc paní Andrea Konopková s rodinou, které zemřel dne 7. října 2018 v Nemocnici s poliklinikou Havířov za dosud přesně neobjasněných okolností člen její rodiny, o kterého se tam chodila se svou maminkou pravidelně starat. Rodina Konopkových v osudný den poukazovala opakovaně v nemocnici dle svých dlouholetých zkušeností během péče o hospitalizovaného těžce nemocného na problémy při zvoleném léčebném postupu. Po úmrtí došlo navíc k velmi politováníhodné situaci. Rodina Konopkových byla vykázána od mrtvého člena rodiny z nemocnice nejprve ochrankou a posléze také místními příslušníky státní policie. Rodině Konopkových zkrátka nebylo umožněno důstojné rozloučení se zemřelým a není mi známo, že by jí byla poskytnuta odborná, citlivá duševní a ostatně také duchovní pomoc v dané těžké životní situaci. Podle vyjádření rodiny Konopkových také došlo bohužel na neetické, pohrdlivé a velice neprofesionální poznámky na adresu pozůstalých. Situace vyústila v trestní oznámení a prošetřuje ji Generální inspekce bezpečnostních sborů a další orgány.

Po prostudování ucelené a vskutku hluboce znepokojující dokumentace od rodiny Konopkových vás prosím, abyste celou věc pečlivě prověřili a dali pozůstalé rodině vědět, k jakému závěru jste dospěli. Veškerá dokumentace je dostupná na vyžádání na mém poslaneckém mailu. Pokud se stala chyba, tak prosím poskytněte rodině Konopkových náležitou omluvu včetně včasného návrhu mimosoudního vyrovnání, aby nedošlo k otřesení dobré pověsti českého zdravotního systému.

Mám zde ještě citaci z mailu. (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak příště.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V doplňující otázce můžete. Pan ministr odpoví. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, úvodem mi dovolte vyjádřit soustrast nad úmrtím pana Lumíra Konopky.

Pokud jde o otázku nespokojenosti s péčí v té konkrétní nemocnici, je třeba v prvé řadě říci, že to je nemocnice, která není zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví, to znamená, nemáme přímou řídicí působnost ve vztahu k této nemocnici. Je to nemocnice krajská, takže kraj případně může zjednat nápravu. Ale samozřejmě pokud je kdokoliv nespokojen s poskytováním zdravotních služeb, je zde zákon o zdravotních službách, který má jasně nastavený mechanismus stížností, které musí být vyřízeny jednak tedy v první fázi u poskytovatele, pokud ten stěžovatel není spokojen, tak se obrátí na krajský úřad, pokud ani v tomto případě není spokojen, tak pak se samozřejmě musí obrátit na soud. Ministerstvo zdravotnictví v tomto směru nemá ze zákona kompetenci do toho jakkoliv zasahovat, nemá vlastně možnost ani kontrolovat tuto nemocnici. My kontrolujeme nemocnice, které jsou pod Ministerstvem zdravotnictví. Toto je kompetence krajského úřadu.

Pokud jsem pochopil, že tam ještě jsou problémy a jsou napadány výsledky soudní pitvy v tomto směru, které tedy byly provedeny v Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě, což je tedy přímo řízená nemocnice Ministerstvem zdravotnictví, ovšem je třeba říci, že ta soudní pitva je nařizována, a probíhá to ve zvláštním režimu, je nařizována orgány činnými v trestním řízení. Pravděpodobně tam tedy probíhá nebo proběhlo trestní řízení, které je vedené Policií České republiky a dozorované místně příslušným okresním státním zastupitelstvím. Byť tedy ten Ústav soudního lékařství ostravské fakultní nemocnice je součástí poskytovatele zdravotních služeb, tak tyto soudní pitvy jsou v gesci nikoli resortu zdravotnictví, ale je třeba se obrátit právě na příslušné orgány činné v trestním řízení, příslušnou část Policie České republiky, nebo na dozorujícího státního zástupce, kteří jsou vlastně pouze oni oprávněni učinit v této věci patřičné kroky. Ministerstvo zdravotnictví nemá kompetence v trestním řízení a nemá v tomto směru žádnou pravomoc a ani nemůže nařídit provedení nové soudní pitvy nebo přezkoumání té soudní pitvy, která byla provedena ve Fakultní nemocnici Ostrava.

Takže v tomto směru se obávám. Velmi rád bych vyšel vstříc. Samozřejmě jsem připraven zprostředkovat, moderovat něco, nějaká jednání. Ale znovu opakuji, pokud jde o péči v konkrétní nemocnici, v tomto směru v nemocnici v Havířově, je nutné postupovat podle zákona, podat stížnost, kterou musí vyřídit případně krajský úřad, nebo se pak obrátit na soud. Pokud je nespokojenost s provedením soudní pitvy, pak to musí řešit orgány činné v trestním řízení, které tuto pitvu nařídily, resp. měly by nad tím dohlížet. A je to otázka, která je v resortu Ministerstva vnitra, resp. Ministerstva spravedlnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: To není ani tak otázka jako spíš poděkování panu ministrovi, protože už jsme spolu jednou jednali ohledně nemocnice v Orlové, a ta taky vlastně není v gesci Ministerstva zdravotnictví. Ale chtěl bych jenom přečíst, co mi ta paní napsala.

"Nesmírně Vám děkuji a vážím si Vaší pomoci. Máme již výsledky soudní pitvy, která ale jeví známky manipulace. Proto jsem musela soudní pitvu napadnout a svou žádost Vám zasílám v příloze se všemi spornými body v soudní pitvě. V pitvě je na okraji uvedeno, že u bratra před smrtí došlo k fyzickému násilí ze strany personálu nemocnice a bylo zjištěno, že mozek byl oteklý a nalezeny krevní výpotky na játrech, slezině a plicích. Kromě toho byl předávkován léky, které vůbec neužíval a ani v medikaci nebyly v daný den skonu či den předtím uvedeny. Jednalo se o Tisercin a Theophyllin jakožto účinné látky nalezené v těle a krvi, které jevily vyšší známky medikace, než je v normě. Proto se oprávněně domnívám, že je nutné vše řádně prošetřit, a proto Vás žádám o pomoc."

Já chápu, že v tomhle asi nemůžete zasáhnout, ale pro mě to působilo opravdu strašně podezřele, takže proto jsem vás chtěl interpelovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Znovu opakuji, pokud tedy je tam podezření, že soudní pitva byla nějak zmanipulována nebo nebyla provedena dobře, ať se paní Andrea Konopková obrátí na orgány činné v trestním řízení, které vedou pravděpodobně trestní řízení, protože právě proto byla nařízena ona soudní pitva. A ty mají pravomoc toto řešit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek na pana ministra Jana Hamáčka. Jelikož není přítomen v jednacím sále, jeho přihláška padá. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Kupka na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji moc za slovo. Rád bych se zeptal pana ministra na okolnosti odvolání ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice, protože z jejích vystoupení těsně po návštěvě u pana ministra a podle odezev primářů jednotlivých oddělení to vypadalo, jako by dostala onu pověstnou nabídku, která se nedá odmítnout, a už jsme ji také v českém politickém prostředí jednou zažili, že buďto odejde sama, anebo bude podáno trestní oznámení. Tak takhle nějak to zaznamenali někteří primáři Všeobecné fakultní nemocnice.

Rád bych se zeptal na další okolnosti, které se vztahují k důvodům, kdy mělo jít o porušení správného postupu při zadávání veřejných zakázek pro společnosti podnikatele Horáčka, tedy podnikatele, který ale například na Ministerstvu zdravotnictví, resp. jeho firmy měly zakázky také, a i za dob pana ministra byly podepsány dodatky těch smluv, tak bych se rád zeptal na to, zda tedy bude navrhovat odvolání sama sebe, nebo jak se vypořádá s tím, že za stejnou věc nebo za stejná pochybení měla odejít Dana Jurásková.

Stejně tak bych se chtěl zeptat jako další dotaz, jak se vypořádá se svými stranickými kolegy ze Středočeského kraje, kteří přímo prosazovali, aby firmy podnikatele Horáčka uzavřely smlouvy se středočeskými nemocnicemi, jak se to všechno má k sobě a zda tedy měří stejným metrem sobě a svým kolegům a zda pak měří stejným metrem Daně Juráskové, nebo jestli to celé byla jenom záminka, jak se zbavit nepohodlného ředitele, resp. ředitelky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vážený pane poslanče, budu se snažit strukturovat odpověď tak, jak byla strukturována i vaše otázka, nebo interpelace.

Já jsem skutečně k tomuto kroku přistoupil na základě řady informací. Některé jsou informace, které ani nemohu úplně veřejně probírat a prezentovat. Ale musím říci, že rozhodně jednání s paní ředitelkou Juráskovou takto neprobíhalo, jak prezentujete, nebo jak ona prezentovala. Určitě na jednání nezaznělo nic, že na ni bude podáno trestní oznámení.

My jsme provedli v té nemocnici veřejnosprávní kontrolu, tak jako ji provádíme standardně. Říkal jsem, že budu kontrolovat nemocnice více, které jsou tedy v gesci Ministerstva zdravotnictví. Není to první veřejnosprávní kontrola a řada z nich dále i běží. A v této veřejnosprávní kontrole, ano, zaměřili jsme se na firmy spojené s panem Horáčkem, s první chráněnou dílnou. Bylo tam zjištěno, že u některých zakázek této společnosti - zdůrazňuji u některých, to není tak, to není principiálně špatně, že tam jsou zakázky první chráněné dílny, ostatně tato firma, pokud vím, má zakázky skoro všude, u policie - to není ten problém, ten problém je, pokud v rámci té zakázky vidíme, že tam došlo k pochybení, k poměrně závažným pochybením, porušení rozpočtové kázně, která byla konstatována veřejnosprávní kontrolou, a k určité manipulaci. A na základě toho jsme to trestní oznámení podali na neznámého pachatele, nikoli na paní ředitelku. A znovu opakuji, toto bychom podali tak či tak na základě toho, že dnes se vedou nějaké kauzy, trestní řízení v rámci Nemocnice Na Bulovce. Myslíme si, že pokud tady je určité podezření, že tam mohlo dojít k nějakým pochybením, tak je i mou povinností, aby i tady policie případně to prošetřila. A jestli ukáže, že to nebyl problém, tak trestněprávní nebyl, ale na druhou stranu porušení rozpočtové kázně tam bylo konstatováno, bylo tam konstatováno porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.

Toto jsem sdělil paní bývalé ředitelce. Ta debata byla samozřejmě vedena v tom smyslu, že se dohodneme, že zkrátka ona skončí. A ona říkala, že neskončí, že je přesvědčena o tom, že všechno udělala správně. A já jsem říkal, že nemám v ní důvěru na základě řady informací, a že ji tedy odvolám. Ale nikdy nepadlo nic o trestním oznámení, nebo že by to bylo takto postaveno. To zásadně odmítám. Dokonce u toho byl i svědek. Takže to se dá i doložit.

Ale myslím, že to není to podstatné. Podstatná je ta věcná materie. A myslím si, že je v mé pravomoci, pokud zkrátka nemám důvěru k řediteli nemocnice, kterou přímo řídím, na základě určitých informací, které jsou i potvrzeny, a na základě například veřejnosprávní kontroly, tak to není nic, co by bylo nějak za hranou nebo nebylo legitimní.

Pokud jde o zakázky na Ministerstvu zdravotnictví, resp. jedna zakázka, na úklid, tak musím říci, že ta byla vysoutěžena už za mého předchůdce. Ta firma tam působila. A znovu říkám, není to o tom, že jakákoli zakázka je a priori špatně, pokud v ní nedošlo k pochybení. Já jsem se ale rozhodl, že s tou firmou ukončím spolupráci, protože na ni byly poměrně velké stížnosti z hlediska kvality jejích služeb. Ovšem je jasné, že někdo uklízet musí a že vypsat zakázku a vysoutěžit ji nějaký čas trvá. Takže je jasné, že tam muselo být určité přechodné období několika měsíců, kdy tato firma ještě tam působila. Ale pak jsme ji přesoutěžili a vysoutěžili jsme jiného dodavatele těchto služeb. Na tom nevidím nic špatného. Bylo to zcela v souladu se zákonem a původně ta firma byla vysoutěžena mým předchůdcem a my jsme pouze v rámci nějakého přechodného období potřebovali to dořešit tak, abychom mohli vysoutěžit nového dodavatele, který dnes dodává úklidové služby. Takže tam skutečně není důvod k tomu, aby byl kdokoliv odvolán. Nebo že by tam došlo k něčemu nezákonnému.

A pokud jde o ty středočeské nemocnice, ano, já jsem ty informace také zaslechl. Nejsem z toho šťastný, ale nemám v tomto směru žádnou kompetenci (upozornění na čas), abych do toho mohl zasáhnout. A musí to řešit policie, která podle mne to vyšetřuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Rozumím tomu tedy tak, že onen rozhovor proběhl, vy jste ta podezření vyslovil a pojal jste jako důvod k odvolání. Pak ale se chci zeptat, jak to učiníte v případě svých kolegů ve vládě, kde se nejedná jen o podezření, ale třeba i o trestní stíhání anebo o reálný zájem Policie ČR. Jestli budete v tomhle směru také stejně důsledný. Protože takový postoj bych pak předpokládal a očekával. A co se týče kolegů ve Středočeském kraji, tak pak přijímám tu odpověď, kterou jste zmínil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem odpovědět. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Tak pokud jde o kolegy ve vládě, já myslím, že toto spolu principiálně nesouvisí. Já jsem tady odpovědný za řízení přímo řízených nemocnic, resp. vůbec organizací. Je jich asi 70, které jsou pod Ministerstvem zdravotnictví. A toto je otázka manažerská. Pokud kontrola shledá pochybení, a nemusí být vůbec trestněprávní, tady nejde o tu trestněprávní rovinu, tady jde o rovinu porušení rozpočtové kázně, pochybení při zadání veřejné zakázky, zakázky, která nebyla úplně drobná, šlo o úklidové služby za zhruba 230 milionů korun, tak zkrátka konám. A musím říct, že těch informací bylo vícero. Znovu opakuji, ne úplně všechny se dají veřejně prezentovat. A je to o nějaké důvěře. A pokud já jsem za ty nemocnice odpovědný a mám je řídit a je to v mé kompetenci, tak zkrátka chci mít k ředitelům, kteří je řídí, důvěru. Na tom nevidím nic špatného. To nemá vůbec nic společného s politikou ani nějakou politickou rovinou. To je skutečně čistě jen manažerská otázka. Takže to k tomu.

A pokud jde o středočeské nemocnice, já to nehodnotím. Samozřejmě mám nějaké informace, které asi byly i v médiích. Ale musí je prověřit někdo jiný. Já ani středočeské nemocnice neřídím. Znovu, stejně jako jsem v předchozí interpelaci říkal, že jsou nemocnice, které mají pod sebou kraje, tyto nemocnice řídí kraje a musí si prověřit, co se v nich dělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Dana Balcarová na pana ministra Dana Ťoka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci demolice nádražní budovy vysočanského nádraží a zasypání starého historického tunelu. V rámci optimalizace traťového úseku Mstětice-Vysočany dojde z důvodu rekonstrukce k demolici staré nádražní budovy, která v tuto chvíli nabízí lidem, kteří cestují a v této budově tráví poměrně hodně času, když čekají na svůj vlak. (Ukazuje fotografii.) Vlastně toto nádraží je obslužné i pro Středočeský kraj, kde lidé potom přestupují na metro Vysočanská. Budova v tuto chvíli skýtá velkou nádražní halu, je tam restaurace, je tam sociální zázemí, je tam asi sto míst k sezení. Je to sice stará budova, ale skýtá určitý komfort. Součástí toho nádraží je tunel pod nádražím. Ten tunel je poměrně známý v rámci nejenom Vysočan, ale celé Prahy, je naprosto unikátní. (Ukazuje tunel na snímku.) Vidíme ho někdy v dobových nebo i v současných filmech, když chtějí nastolit atmosféru předminulého století. Je z roku 1870 asi a je jeden z nejstarších, které v Praze jsou. A je taky velmi krásný a má specifickou atmosféru. A tento tunel má být v rámci rekonstrukce zasypán a v jeho místě mají být zbudovány záchodky.

Mně to přijde velmi bezohledné a nechápu, proč k tomu vůbec dochází, když ta budova v tuto chvíli je funkční. A místo toho se tam bude stavět pouze nějaká vestavěná malá hala, kde budou jenom pokladny a asi deset míst k sezení, což je naprosto nedostatečné. Takže mě by zajímal váš názor na toto řešení současné situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k tomu nádraží. Problematika tohoto nádraží Praha-Vysočany je řešena ve stavbě optimalizace traťového úseku Mstětice - Praha-Vysočany včetně. Záměr pro tuto stavbu schválila centrální komise Ministerstva dopravy dne 12. 7. 2016. Jen pro úplnost uvedu základní údaje této stavby. Investor je SŽDC, projektant SUDOP Praha, předpokládaná realizace rok 2019 až 2022. Celkové investiční náklady schválené podle dokumentace pro územní rozhodnutí činí 4 000 434 128 korun bez DPH.

A nyní blíže k vaší interpelaci. Železniční stanice Praha-Vysočany bude modernizována v rozsahu stávajícího stavu. Výpravní budova této stanice je v dezolátním stavu. Současná provozní situace na železnici nevyžaduje zachovat rozsah staniční budovy ve stávajícím stavu. Je nezbytná redukce a přizpůsobení se současným podmínkám. Nerealizuje se přeprava kusových zásilek, nastala taktová doprava, čímž se zkrátilo čekání na vlaky, atd. Při přestavbě kolejiště nastanou stavební úpravy nezbytně zasahující i do části stávajícího podchodu. Proto investor SŽDC přistoupil k zásadní přestavbě v následujícím rozsahu: Stávající výpravní budova bude demolována, nahradí ji nová odbavovací budova situovaná do prostoru vstupu ze stávajícího podchodu z ulic Podnádražní, Paříkova. Nástupiště budou rozvržena na tři, z toho dvě ostrovní s délkou 300 metrů, jedno vnější s délkou 200 metrů včetně zastřešení minimálně jedné třetiny jejich délky. Nástupiště budou propojena zrekonstruovaným rozšířeným podchodem v nové poloze v kilometru 6,533, který zároveň vytvoří pěší propojení mezi ulicemi Paříkova, Podnádražní a U vinných sklepů. Obě ostrovní nástupiště budou navíc propojena novým podchodem v kilometru 6,726, a to pro přístup cestujících od ulice Krátkého. Bezbariérovou přístupnost podchodu v kilometru 6,533 budou zajišťovat eskalátory a výtahy a podchod v kilometru 6,726 bude napojen na uliční síť chodníky.

A jenom principiálně, vy jste se ptala na můj vlastní názor. My máme dneska problém v nádražích obecně, a to v tom, že na každém nádraží je nastavěných nejenom ta hlavní výpravní budova, ale spousta budov kolem. A já jsem požádal a chci od SŽDC, a to mi teď připravují, koncepční materiál, strategii, jak se k tomu budeme chovat. Protože my jsme zatím většinou všechna ta nádraží ve stávajícím stavu zachovali, zrekonstruovali a dostali jsme se do absurdní situace, kdy ta budova je zrekonstruovaná, nová a je prázdná a nevyužívaná. Devadesát procent budov takto končí.

Dokonce to jde do tak absurdních situací, že jsem tady řešil interpelace - např. v Luhačovicích, kde jsme spravili celé nádraží, ale protože tam není žádná obsluha a je zkušenost, že když budovu bez obsluhy necháme otevřenou, tak se začíná ničit a vandalové ji prostě poškozují zcela neadekvátním způsobem, tak je prostě problém, že máme spravené nádraží a nikoho tam. Municipalita tam nechce jít a obsluha těch cestujících končí tím, že přijdou stejně k zamčené budově. Aby se nedemolovala. Takže principiálně já chci, abychom nechali u nádraží nebo u trati takové kapacity nádraží, které pro ten provoz budou potřebné, které se budou využívat, a aby tam nestálo něco, co bude zet prázdnotou a nebude rozumným způsobem využito.

To, co jste ukazovala, jsou věci, souhlasím s vámi, které mají takovou tu nostalgii potom provozu, ale tady se prostě prolíná ekonomika a dostatek peněz na udržování té sítě a nádraží v provozuschopném a důstojném stavu s tím, že ty peníze nejsou, a pak to má vliv na provozuschopnost celé tratě, zejména regionálních tratí. U těch Vysočan může být jiná situace, ale tady jsem se snažil ty důvody (upozornění na čas), které vedly centrální komisi a úřad k tomu kroku, kterému ho vedly, vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Já bych jenom krátce chtěla říct, že my jsme se zástupci investora i projektanta několikrát jednali a snažili jsme se je přesvědčit, že ta budova má smysl i urbánní vzhledem k tomu, že uzavírá centrální Vysočany směrem k zeleni, k zelenému svahu Jetelka, který je přímo nad tím. A když tam žádná budova nebude, tak tam budou jenom otevřené perony, velmi tam fouká. Prostě podle mě tím klesne komfort pro cestující i z hlediska toho zázemí.

To, že by ta budova byla v demoličním stavu, nevím. Používá se nejenom pro dopravu do Prahy, tzn. obsluhuje Středočeský kraj směrem na metro, ale jezdí se odtamtud i o víkendech, jezdí tam Pražané směrem na sever k Máchovu jezeru a tím směrem, na Bakov nad Jizerou a na jiná místa. Takže nevím, co si úplně představit pod demoličním stavem, pod takovýmhle hodnocením.

Ale ještě jsem chtěla říct (upozornění na čas), tam přímo vedle je pobočka Městské knihovny, jedna malá místnost, kam se lidi vůbec nemůžou vejít. A dokážu si představit, že by místní samospráva dokázala využít ten prostor i k nějaké občanské vybavenosti (předsedající děkuje), která v tom území velmi chybí. Tak jenom to jsem chtěla doplnit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, jak tady občas zaznívá, protože jsem vstřícnost sama, já tedy vás pozvu na jednání, nebo zvu vás na jednání. Já k tomu přizvu pana generálního ředitele SŽDC. Nevím, v jaké je to fázi, protože jestli se má začít v roce 2019 a měli-li bychom měnit ten projekt, tak to bude asi velká komplikace. Ale pokud říkáte, že by městská část byla připravena tu budovu opravdu využít a zavázala se k tomu, tak by to mohlo tu situaci měnit. Ale pojďme se na to sejít a pojďme si říct, jaké jsou tam důvody. Já nemám důvod nevěřit tomu, že ta budova má své statické problémy nebo vůbec kvalitativní problémy, protože jinak by mi to, věřím, SŽDC do podkladů nenapsala. Ale pojďme to probrat. A jste zvána buď na SŽDC, nebo ke mně, já se toho jednání rád zúčastním.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Jana Kněžínka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, za prvé, zákon o střetu zájmů nutí veřejné funkcionáře na těch nejmenších obcích, kde za svoji práci pro obec pobírají minimální odměnu, odhalit svůj majetek. Ti, kteří nesplní složité administrativní povinnosti, už jsou stíháni pro přestupek.

Za druhé, vláda se 20. listopadu rozhodla, že nebude zveřejňovat výši odměn poradců ministrů, kteří za svoji práci mohou pobírat stotisícové odměny, přičemž mohou výrazně, v krajních případech třeba i cíleně v zájmu třetích osob ovlivnit rozdělování veřejných prostředků v řádech mnoha miliard korun. Zdůvodnění je velmi stručné - GDPR.

Za třetí, probíhá zde spor o zveřejnění výplatních pásek hradního kancléře Mynáře. V tomto sporu rozhodl soud, že je jejich zveřejnění ve veřejném zájmu. Mynář ovšem zveřejnění i nadále odmítá a staví se proti rozhodnutí soudu. Nezaslechla jsem, že by to bylo předmětem kritiky ze strany vlády.

Tyto tři příklady jsou paradoxní. Vidím tendenci, podle které platí, že čím větší je množství prostředků, o kterých rozhodujete nebo spolurozhodujete, tím menší jsou zásahy do vašeho soukromí. Ano, uznávám, že případ hradního kancléře je specifický, když se protiví i soudnímu rozhodnutí. Signál, který to vysílá do veřejnosti, je ale dost hrozný.

Co na tuto tendenci říkáte a co říkáte na její dopady na princip rovnosti před zákonem, který podle mého názoru porušuje jak Mynářovo ignorování soudního rozhodnutí, tak výběrové zahrnování mezi v uvozovkách rovné, jako se to děje v případech vládních poradců? Nestálo by celou tu koncepci transparentnosti promyslet? Těžko v některých úkazech nehledat účelovost. U někoho strašíme GDPR, u někoho ne. Co s tím, pane ministře? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za úplně přesné dodržení času na interpelaci a já poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně Kovářová, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o tuto problematiku, problematiku vůbec střetu zájmů, tak tady je samozřejmě rozdíl proti těm jiným situacím, protože zákon o střetu zájmů poměrně jasně vymezuje, kdo je veřejným funkcionářem, a potom na něj ta právní úprava obsažená v zákoně dopadá, a contrario na toho, kdo v zákoně uveden není, nelze jako na veřejného funkcionáře pohlížet. Zároveň je potřeba říci, že pokud jde o komunální politiky, tak tady v letošním roce na základě poměrně obsáhlé debaty a zvažování jakési vyváženosti mezi transparentností a ochranou soukromí byla přijata novela zákona o střetu zájmů, která omezila rozsah údajů, které jsou veřejně dostupné skrze ten registr oznámení o komunálních politicích. Navíc je ten zákon nyní přezkoumáván Ústavním soudem, ale to je kapitola sama pro sebe a do té nechci zabíhat. Nicméně co je podstatné, je povinnost vyplývající ze zákona, a tím pádem nařízení GDPR nemůže být v tomhle případě použito, případně může být nějakým vodítkem při zvažování nějaké regulace třeba v budoucnu.

Naopak v případě poradců ústředních správních orgánů, členů vlády, podobný zákon, který by výslovně stanovoval povinnost, že jejich příjmy, jejich činnost podléhá obdobnému režimu transparentnosti, jako je tomu v případě veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů, neexistuje. To je taky důvodem, proč právě proto, aby nebylo porušeno to nařízení o ochraně osobních údajů, to nařízení GDPR, bylo nutno zrevidovat metodické dokumenty, dokumenty vlády, které se týkají zveřejňování údajů, a v souladu s tím nařízením konstatovat, že není možné tyto údaje v zásadě automaticky zveřejnit na internetu bez souhlasu osoby, které se týkají.

Na druhou stranu ale i v případě poradců platí a bude platit, že pokud pobírají prostředky vyplácené z nějaké rozpočtové kapitoly státu, jsou ve smyslu judikatury soudu příjemci veřejných prostředků, a proto tedy informace o jejich jménu, příjmení, obci pobytu a částce, která jim byla vyplacena, by podléhaly zveřejňování podle zákona o svobodném přístupu k informacím. To znamená, není smysl opravdu jakýmkoli způsobem utajovat údaje o tom, který poradce, popř. i za co, dostal jakou odměnu, ale jde o to, že se to neděje tím automatizovaným způsobem. Nicméně na žádost takové informace budou poskytnuty. A jakmile budou poskytnuty, tak ten zákon o svobodném přístupu k informacím zároveň ukládá, že teprve pak se mají dostat na internet.

Zároveň za sebe mohu říci, že já aktuálně nemám vlastně žádné poradce, tím pádem není co zveřejňovat. Nicméně pokud bych někoho jako poradce přijímal, určitě bych chtěl, aby součástí dohody mezi mnou a jím bylo i to, že bude souhlasit s tím, že tyto údaje budou zveřejněny, a tím pádem by ten problém z hlediska nařízení GDPR nenastal.

Pokud jde o tu kauzu konkrétní, spor Kanceláře prezidenta republiky s tím žadatelem o informace, které se týkaly platu hradního kancléře. Nechci se vyjadřovat ke konkrétní kauze. Nicméně ani nevím, jestli už to řízení doběhlo z hlediska přezkumu před Nejvyšším správním soudem. Mám pocit, že tam rozhodl Městský soud a možná tam bude podána ještě kasační stížnost. Nicméně za sebe obecně - vždy za sebe jsem razil pravidlo, a je to jeden ze základních principů právního státu, že soudní rozhodnutí mají být respektována. Ale za sebe ještě dodávám, že stranou soudního sporu tady není ani vlastně pan kancléř, ale Kancelář prezidenta republiky jako organizační složka státu jako taková.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Zmínil jste, že máte, pokud byste měl poradce, že byste tedy chtěl, aby součástí dohody bylo, že se jejich příjmy budou zveřejňovat. A doporučíte to i ostatním ministrům? Protože si myslím, že to je docela dobrý nápad. To za prvé.

Za druhé bych se chtěla zeptat, jestli neuvažujete o sjednocení právní úpravy tak, aby to platilo i právě pro ony poradce, pokud by to ministři nedělali po dohodě se svými poradci dobrovolně. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Já mám pocit, že možná i tahleta otázka byla diskutována právě, když se projednával ten bod na vládě. Samozřejmě, takové doporučení mohu dát. Je otázka, nakolik zapůsobí moje autorita, aby takové doporučení bylo respektováno. Ale předpokládám, že celá řada ostatních členů vlády na věc nahlíží podobně.

Pokud jde o nějaké autoritativní sjednocení, tak to samozřejmě by bylo možné jedině skrze zákonnou úpravu, protože povinnosti je možné ukládat jenom na základě zákona a v jeho mezích. Tady mohu říci, že v průběhu příštího roku je předpoklad, že se tady objeví vládní návrh - který bude předkládat Ministerstvo vnitra - zákona o svobodném přístupu k informacím, který možná se touto otázkou bude zabývat. To já nevím. Netvrdím to. Nicméně bude případně prostor o tom debatovat i na půdě Poslanecké sněmovny, pokud ten zákon bude otevřen.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než přistoupíme na další interpelaci, přečtu omluvy. První je od pana poslance Radka Rozvorala, který se omlouvá dnes od 16.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Ivana Nevludová z dnešního zasedání Poslanecké sněmovny od 17.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji velmi za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane ministře, ráda bych se optala na plány Ministerstva zdravotnictví směrem k podpoře jakési humanizace českého porodnictví, nebo přiblížení trendům, které jsou mnohde úplně běžné, a sice zda ministerstvo hodlá nějakým způsobem podpořit možnost kontinuální péče porodních asistentek o zdravou ženu, zdravé dítě při porodu. Kontinuální péče poskytované jednou osobou v době předporodní, porodní i poporodní. Ideálně, zda je v plánu nějaká podpora vzniku porodních domů, třeba i v areálu nemocnice. To je jedna otázka. Ptám se, protože aktuálně běží nová petice veřejnosti. Je zřejmé, že po tomto je v naší zemi poptávka.

Druhá věc je podpora kojení. Podle nedávného výzkumu bohužel u nás dlouhodobě klesají počty plně kojených dětí opouštějících porodnice. Od roku 2003 se jejich počet snížil o téměř 10 procent. Je to dost velký problém, protože kojení je základ pro podporu vlastně vztahu mezi matkou a novorozeným dítětem. Je důležité pro dobrý zdravotní stav dítěte a v neposlední řadě je i mnohem levnější než umělá výživa. Vyplývá, že naše porodnice nedodržují různé druhy důležité pro podporu úspěšného kojení, různé druhy poradenství, naproti tomu je nabízena umělá strava. Někdy je dokrmování v 18 procentech případů podle toho průzkumu i bez informovaného souhlasu rodičů. A naopak 64 procent žen nedostalo vůbec informace, že kojit mají podle potřeb dítěte. To je jedna důležitá věc.

A na závěr. Standardy kvality péče u nás, v té oblasti porodnictví chybí standardy kvality péče. (Upozornění na čas.) Děkuji. Jsem zvědavá na odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Richterová. Skutečně toto téma je velmi zásadní a myslím, že mu věnujeme mimořádnou pozornost. Já osobě se mu věnuji, a dokonce se mu věnovala i vláda, resp. rada vlády, která probírala otázku i porodních domů. My jsme o tomto diskutovali, pokud tedy začnu u těch porodních domů, poměrně intenzivně i s odbornou společností bezesporu. Já jsem se sám na to téma bavil s celou řadou jak zastánců, tak odpůrců porodních domů a nakonec jsme došli k určitému kompromisnímu řešení, kdy bychom chtěli vytvořit něco, co dnes nazýváme, pracovně, ale asi to tak bude i do budoucna, centrum porodní asistence, kdy by takovéto centrum skutečně naplňovalo ty standardy, po kterých je voláno, z hlediska nějakého zázemí, z hlediska přístupu, z hlediska toho, že porod zde vedou porodní asistentky. Ovšem toto centrum porodní asistence by bylo skutečně v rámci porodnice.

Ten důvod je takový, že my vnímáme tyto hlasy, na druhou stranu vnímáme i to, že je nutné zajistit a garantovat odpovídající kvalitu péče. A přece jenom, a myslím, že to potvrdí řada odborníků, byť porod je fyziologický a zdá se, že bude bez komplikací, tak někdy se těm komplikacím úplně nedá vyhnout. Hypoxie, různé problémy, které mohou nastat, zkrátka jsou nepředvídatelné a v takovém případě je nutné, aby v případě ohrožení plodu nebo matky byl k dispozici lékař, který bude skutečně velmi nablízku. Nebude to někde v nějaké vzdálenosti nepřiměřené, ale bude to skutečně v rámci té porodnice. K tomuto jsme došli a chceme tato centra postupně zavádět.

Jako první už jsme dohodnuti s Nemocnicí Na Bulovce, která je vlastně zatím nejdále v připravenosti na poskytování těchto specifických služeb. Dneska jsem dokonce četl zprávu, že už vyhlašuje veřejnou zakázku malého rozsahu, na nějaké úpravy v rámci své porodnice, a má tedy zájem o vybudování podobného zařízení. Předpokládám, že v příštím roce by se mohlo povést ho otevřít. Byl by to takový jako první pilot toho centra porodní asistence v Nemocnici Na Bulovce. Stejný zájem vyjádřila Všeobecná fakultní nemocnice v rámci porodnice U Apolináře, která také aktuálně pracuje na projektu daného zařízení. Takže je to něco, co skutečně si myslíme, že má smysl. A pokud tato poptávka bude, tak by to mohlo uspokojit právě ty, kteří volají po určitém jiném přístupu, po tom, že by měla tedy porod vést porodní asistentka. Samozřejmě asi se předpokládá i to, ale je to otázka pak dohody těch konkrétních porodnic, že by porody vedla případně porodní asistentka, která je spojena s tou danou rodičkou. Je to komunitní porodní asistentka, ale samozřejmě musí splňovat určité opět kvalitativní standardy. Předpokládáme zkrátka, že takto to bude fungovat. Teď aktuálně o tom jednáme a myslím si, že už jsme ve velmi konkrétní rovině v rámci onoho pilotního projektu v nemocnici na Bulovce.

Pokud jde obecně o ty standardy, my jsme nechali přeložit standardy WHO, Světové zdravotnické organizace, které chceme teď aplikovat, takže si myslím, že to, jak jste říkala, že dnes chybí, tak bychom se právě chtěli inspirovat WHO.

A pokud jde o kojení, tady musím říci, že skutečně kojení je naprosto zásadní, a využívám i tuto možnost, abych apeloval na to, aby se mu skutečně věnovala pozornost, aby rodičky kojily, protože je to velmi důležité z hlediska prevence nemocí, z hlediska prevence nemocí nejen u dítěte, ale i u samotné matky z hlediska prevence karcinomu prsu apod., prevence obezity u malých dětí. V Americe se na to dělaly obrovské studie, které to jednoznačně prokazují. My chceme i v rámci těchto center porodní asistence na tom pracovat z hlediska edukace a vedení k tomu, aby rodičky kojily řádně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji moc. Je velmi potěšující informace, že se chystá ve spolupráci s Bulovkou a Apolinářem takováto nová možnost, která naší zemi zcela chybí. Za to jsem velmi ráda. Jsem velmi ráda i za konkrétní data, že již příští rok by na Bulovce mohlo být možné tímto způsobem rodit. To je skvělé.

Současně mě k této problematice zajímá ještě to, zda budete podporovat vlastně jakési proměny, aby ve stávajících porodnicích byla šance mít patra vedená porodními asistentkami, že nemusí vznikat samostatné objekty, ale že lze podporovat třeba i metodicky takovýto vývoj třeba i v regionech mimo Prahu.

Potom se chci zeptat, jestli u těch standardů WHO, kde velice kvituji, že jste je nechali přeložit, jste nechali přeložit skutečně ten kompletní materiál, který obsahuje poměrně podrobné odkazy na zdroje, na vědecké studie, dokládající jednotlivé věci (upozornění na čas), čili jestli to bylo přeloženo kompletně.

Poslední otázka - co pro podporu kojení hodláte konkrétně udělat. Já třeba se snažím těmito otázkami.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Pokud jde o centra porodní asistence, ona budou skutečně součástí porodnic. My nepředpokládáme, že budeme vytvářet nové porodní domy, resp. nové budovy, ale skutečně chceme vydělit část porodnic pro to, aby tam byla možnost poskytovat tyto služby porodních asistentek a vést takto porod. Bezesporu nějaká metodická podpora do budoucna je možná.

Já souhlasím s tím, byť si myslím, že naše porodnictví je na velmi dobré úrovni, a z hlediska výsledků se to potvrzuje, novorozenecká úmrtnost apod. je u nás jedna z nejnižších na světě, ale je jasné, že z hlediska přístupu k rodičkám určitě je vždy co vylepšovat, a na tom se, myslím, shodujeme i s jednotlivými představiteli porodnic. Je to o nějaké komunikaci atd. To je věc, která je možná na trošku delší běh, ale určitě na tom budeme pracovat.

Ty standardy se přeložily, teď nevím úplně v jaké míře, můžeme se ještě pobavit o tom, jakou máte na mysli, ale pokud vím, tak zkrátka jsou standardy WHO, které byly přeloženy, tak abychom je mohli aplikovat. Jestli je to úplně kompletně, to teď nedokážu říci, to bych se musel zeptat kolegů.

Pokud jde o podporu kojení, já spolupracuji a komunikuji s Národním laktačním centrem, které funguje při Thomayerově nemocnici, která se snaží o tuto podporu. Myslím, že to je o nějaké osvětě, o tom, že musí pracovat s matkami právě například porodní asistentky, které v tom musí být edukovány. Myslím si, že to by měla být jejich role, ale samozřejmě nějaká osvěta o tom, že kojení dává smysl, že je to důležité z hlediska prevence, na tom budeme určitě spolupracovat například právě s Národním laktačním centrem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Bojko, který bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, moje interpelace se týká špatného nastavení systému, kdy zaměstnanci OKD postižení chorobou z povolání nebo po následcích pracovních úrazů se musí podrobit posudkové komisi pouze v nemocnici Karvinská hornická nemocnice, a. s., která je ale soukromý subjekt, dle mého neobjektivní a svým způsobem ve střetu zájmů. Mám zásadní podezření, že zde dochází ke stavu, že díky soukromému vlastnictví nemocnice, která je v majetku zaměstnavatele postižených horníků, se vydávají posudky, které neodpovídají reálnému zdravotnímu stavu jednotlivých zaměstnanců. Dle mně poskytnutých informací jsou posudky vystavovány v neprospěch zaměstnanců a ve prospěch zaměstnavatele.

Mám konkrétní případ pana Kryštofíka, báňského záchranáře, který utrpěl pracovní úraz v dole, ale byl propuštěn na všeobecnou chorobu blíže nespecifikovanou. Mám k dispozici i jména lékařů. Na druhé straně, kde došlo zjevně k lékařskému pochybení a vydání nesprávného posudku z důvodu zájmu třetí strany i vlastníků OKD.

Postiženým horníkům jsou odebírány renty, jsou propouštěni na všeobecné choroby, i když mají zdraví zničené prací v dole nebo jsou ohroženi chorobou z povolání. Jediné, co můžete, je bránit se soudní cestou, což je nákladné a časově i psychicky náročné. A právníci KHN počítají s tím, že spousta zaměstnanců OKD tento finanční a psychický tlak už nevydrží. Je opravdu hrozné, že pracovník, který si zničí zdraví v dole, je propuštěn, aniž by byl adekvátně finančně odměněn a měl v takových případech šanci vůbec nějakého dovolání. Tyto informace mohu doložit na vyžádání.

Můj dotaz zní, co se s tím dá dělat, pane ministře, aby bylo zajištěno, že posudky budou vydávány skutečně objektivně a nezaujatě. Já chápu, že tyto připomínky spadají zřejmě i do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, ale jelikož se jedná o dění v nemocnici, obrátil jsem se raději na vás, pane ministře Vojtěchu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, velmi těžko se na to takto reaguje. Musel bych samozřejmě znát ten konkrétní případ. Obecně lékařské posudky jsou samozřejmě upraveny zákonem o specifických zdravotních službách, který umožňuje nebo popisuje způsob podání odvolání, povinnost poskytovatelů atd. Takže v zákoně ty povinnosti jsou. Pokud nejsou dodržovány, tak samozřejmě je třeba ten konkrétní případ řešit. Já jsem ochoten, pokud mi dáte ten konkrétní případ, to nechat prověřit. Možná i mohu promluvit s kolegy v OKD, protože s nimi jsem v kontaktu ještě z doby, když jsem působil na Ministerstvu financí. Nevím, kde může být ten problém, ale znovu opakuji, v zákoně ty požadavky a povinnosti jsou poměrně velmi jasně specifikovány. Nemohu samozřejmě vyloučit nějaké konkrétní selhání konkrétního jedince, že by se vystavovaly nějaké posudky, které jsou nesprávné. Ano, možné je samozřejmě všechno. Lidský faktor nemůžeme úplně nikdy vyloučit. K tomu pak slouží ty zákonné mechanismy.

Já nabízím, pokud mi dáte ten podklad, tak velmi rád se na něj podívám a nechám to prověřit, jestli bylo všechno v pořádku.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku?

 

Poslanec Marian Bojko: Já bych chtěl k tomu hlavně říci, že pan Kryštofík mi tu dokumentaci předal kompletně se vším. Je tam i vyjádření krajského úřadu, který naprosto zpochybnil lékařský posudek pana primáře Knybela, budu ho jmenovat, který prostě pana Kryštofíka vyřadil pro nějakou nespecifikovanou všeobecnou chorobu. V tomhle posudku z krajského úřadu je evidentní, že to byl následek pracovního úrazu. Úředníci z krajského úřadu vám řeknou, samozřejmě ne oficiálně, ale když jsem o tom s nimi hovořil, že se to děje naprosto běžně, že ti lidé nemají zastání. Vy nemáte šanci se nikde dovolat, jedině soudem, a ten soud se tak protahuje, že ti lidé to prostě vzdají. Nemají šanci to psychicky vydržet.

Já mohu mluvit ze své zkušenosti, když jsem vlastně onemocněl na páteř po mnoha letech práce v hornictví jako báňský záchranář, bohužel jsem onemocněl boreliózou a byl jsem vyřazen na všeobecnou chorobu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem reagovat.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Tak samozřejmě je to velmi komplexní, to, že se to děje, nemohu vyloučit. My to bereme možná i jako podnět k měně daného zákona. Byť je třeba odlišovat lékařské posudky, které jsou v rámci pracovního lékařství, a pak lékařskou posudkovou službu, která se týká zákona o provádění sociálního zabezpečení, kdy se posuzuje, jestli ten člověk například je způsobilý, aby mu byl přiznán invalidní důchod a podobně. To je trošku z jiné oblasti.

My jako Ministerstvo zdravotnictví, za mě, za můj resort můžu řešit právě zákon o specifických zdravotních službách, který řeší posudkovou péči a ty takzvané lékařské posudky, které jsou vydávány. Lékařská posudková služba právě z hlediska posuzování invalidity apod., to je pak na resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale určitě se na to podívám a nechám to prověřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelací v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková na pana ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obrátili se na mne obyvatelé Jenišova na Karlovarsku, kde by měla uskutečnit firma Sedlecký kaolín těžbu kaolínu. Místní obyvatelé se právem obávají o zdraví, jelikož v odebraných vzorcích vody odtékající z lomu směrem k obci bylo v laboratoři zjištěno velké množství smrtelně nebezpečného arzénu a během těžby by dále došlo k uvolnění velkého množství popelového (?) prachu, který způsobuje astma a rakovinu. Společnost, která má těžbu provádět, těží zastaralou technikou, a to i přesto, že povinnost Evropské unie je používat nejmodernější dostupnou těžebnou techniku tak, aby škody na lidském zdraví a životním prostředí byly minimalizovány.

V této souvislosti vás prosím o zodpovězení následujících otázek: Kdy by mělo k těžbě dojít a na jak dlouho je plánovaná? A má firma potřebná povolení? Je si ministerstvo vědomo negativního dopadu případné těžby kaolínu na lidské zdraví a životní prostředí a jaké případné kroky provede k minimalizaci škod? Případná těžba může ovlivnit kvalitu vzduchu v nedalekých Karlových Varech, které jsou světovými lázněmi a usilují o zapsání na prestižní seznam UNESCO. Byly zváženy případné dopady na kvalitu ovzduší a bylo o této skutečnosti informováno také vedení města Karlovy Vary? Jak bude zabráněno odtoku velkého množství vody obsahující právě zmiňovaný arzén Chodovským potokem do Ohře v Karlových Varech? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, děkuji za interpelaci, vážená paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, dovolte, abych vás oslovil všechny, vážení pozůstalí, protože moc vás tady nepozůstalo, a že jste to vydrželi až do konce.

Já tu situaci tam, a paní kolegyně to ví, docela dobře znám, protože jsem se tam byl podívat, dokonce dvakrát, s obyvateli Jenišova jsem hovořil.

Úvodem jen velmi krátce. Považuji za nešťastné to, že někdo mohl povolit výstavbu tak blízko chráněného ložiska, protože to ložisko je tam chráněno, jak jsem se dozvěděl při nějakém bližším zájmu o tu lokalitu, velmi dlouho, a rozhodně déle, než bylo rozhodnuto o výstavbě v bezprostředním okolí. Je otázka, jestli vůbec někdo řekl těm lidem při výstavbě nebo před výstavbou, že tam je chráněné ložiskové území na ložisko kaolínu, a samozřejmě v té oblasti se kaolín těží desítky let. Takže já bych to nechápal jako nějaké selhání té obce a to je věc, o které vím, že oni tam sami řešili.

Především chci zdůraznit jednu věc, že Ministerstvo životního prostředí nevydává žádná povolení k těžbě, k tomu je příslušný výhradně báňský úřad, který spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo životního prostředí vydává, stejně jako desítky dalších úřadů, jen jeden z podkladů, který je nezbytný pro vydání povolení nebo nepovolení záměru. Tímto podkladem je v tomto případě stanovisko EIA, tedy dopadů záměru na životní prostředí, a ten je výsledkem odborného procesu, které je přezkoumatelné i podle jasně stanovených podmínek, případně soudem v rámci navazujících povolení. V tomto případě by to bylo povolení k těžbě.

Tento proces je opravdu čistě odborný, probíhá zcela za zákonem jasně vymezených podmínek a z pozice ministra, a to už jsem tady říkal několikrát v několika jiných případech, do něj nemohu nijak vstupovat, byť se na mne obrací celá řada lidí, spolků, sdružení i obcí a domáhají se na ministerstvu, aby ten či onen záměr zastavilo, anebo naopak povolilo. Všem lze říci samozřejmě jen to, že do něj logicky nelze jakýmkoli způsobem vstupovat. Ani množství petic tam nemůže hrát žádnou roli.

Záměr rozšíření dobývacího prostoru Mírová, dobývání výhradně ložiska kaolínu Božičany - Smolnice, které se vaše interpelace týká, byl podroben procesu EIA v roce 2014. Souhlasné stanovisko ministerstvo vydalo dne 17. 10. 2014 a 25. února 2016 Ministerstvo životního prostředí vydalo závazné stanovisko k ověření souladů stanoviska EIA 2014 s novým zněním příslušné evropské směrnice, čímž se toto stanovisko stalo závazné a platné i podle nové evropské legislativy. Investor nicméně nemá ještě vydáno samotné rozhodnutí o povolení těžby, takže s těžbou nemůže začít. Kdy ani zda báňský úřad toto rozhodnutí vydá, nemohu v této chvíli předjímat. Pokud jde o délku těžby, investor usiluje o těžbu probíhající přibližně 14 až 16 let.

K druhé otázce týkající se negativních dopadů těžby kaolínu na lidské zdraví. Chci vás ujistit, že v procesu EIA byl vyhodnocen vliv záměru na veřejné zdraví. Podle hodnocení vlivu na veřejné zdraví realizace předmětného záměru prakticky nezmění expoziční scénář imisí hluku a polutantu ovzduší, a proto se neočekává v souvislosti s realizací záměru zvýšení stávající úrovně rizika ovlivnění veřejného zdraví. V procesu EIA byly v rámci hydrogeologického posouzení vyhodnoceny vlivy na povrchové a podzemní vody jako středně významné a přijatelné za předpokladu dodržení navržených opatření. Součástí stanoviska EIA jsou uloženy podmínky za účelem ochrany vody. (Upozornění na čas.)

Pardon, jenom poslední větu. Pokud se jedná o nové skutečnosti aktuálně zjištěné, je třeba se obrátit na vodoprávní úřad nebo Českou inspekci životního prostředí. Zbytek případně doplním k vaší doplňující otázce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ta čtvrtá otázka zněla, jak bude zabráněno odtoku velkého množství vody právě obsahující arzén Chodovským potokem.

Mé další otázky jsou, jaká jsou rizika, že dolem bude odvodněn Jenišov, výše položené Hory, Mírová a přiléhající několikakilometrový pás nestabilní výsypky rekultivované za miliardy Sokolovskou uhelnou, a zda bude místním obyvatelům nabídnuta nějaká kompenzace za vzniklé komplikace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já ještě doplním tu třetí otázku, která se týkala vlastně případného ovlivnění kvality vzduchu v Karlových Varech. Ty ostatní otázky jsem v této chvíli neměl k dispozici, ale odpovím vám na ně včas písemně.

K té třetí otázce. V procesu EIA byl hodnocen také vliv záměru na ovzduší. V závěru rozptylové studie je konstatováno, že těžbou v rozšířeném dobývacím prostoru Mírová se imisní zátěž okolí nezvýší vlivem imisních příspěvků posuzovaného záměru nad stanovené limity. Rozptylovou studií nebyly zjištěny skutečnosti, které by z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší bránily realizaci předmětného záměru. Negativní vliv emisí z provozu záměru nebude pro své okolí příčinou překračování závazných imisních limitů. Dle rozptylové studie je na základě komplexního zhodnocení v úvahu připadajícího vlivu na ovzduší předmětný záměr z hlediska platných pravidel přijatých pro ochranu ovzduší v daném prostředí únosný. Magistrát města Karlovy Vary je dotčeným správním úřadem ve věci procesu EIA, tudíž byl o jednotlivých krocích týkajících se procesu EIA informován.

Jenom je třeba vzít v úvahu, že město Karlovy Vary jako samospráva nemělo v procesu EIA postavení dotčeného územního samosprávního celku, a to z toho důvodu, že záměr neleží na jeho území a ani vlivy podle odborného vyhodnocení na jeho území vůbec nezasahují.

K vašim dalším otázkám se vyjádříme písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším je poslanec Jan Zahradník, který stáhl svou interpelaci. Dále v pořadí je poslanec Jakub Michálek. Ten není přítomen v sále, to znamená, že jeho interpelace propadá. Poprosím poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou, aby interpelovala pana ministra Roberta Plagu. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Ráda bych se zeptala pana ministra školství Roberta Plagy ohledně věci obědů zdarma. Návrh na celoplošné obědy zdarma pro žáky do 15 let hlasitě podporuje jak váš premiér Andrej Babiš, tak kolegyně z Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Maláčová i exministryně školství Kateřina Valachová. Vy sám jste návrh sice označil za bohulibý, ale řešení by mělo být jiné než celoplošné.

Myslíte, že ustojíte tento tlak, kterému budete vystaven? A uvědomujete si také, že i neceloplošné řešení zavádí nerovnost podmínek pro děti? Kde se chcete s ideou zdarma, tedy vlastně fakticky z peněz jiných, zastavit? Nepotřebují obědy zdarma i senioři, chudí, matky i samoživitelky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Dále je tady přihlášena v pořadí poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, dostala se ke mně znepokojivá reportáž z pořadu Reportéři ČT ze dne 15. 10. 2018, která odhaluje do očí bijící korupci odehrávající se na Pražském hradě. Jedná se o korupční kolotoč mezi politickou stranou SPOZ, kancléřem Mynářem a podnikatelem Pechanem. Pan Pechan skrze zaměstnance svých firem daruje peníze straně SPOZ a zpětně získává lukrativní zakázky na Pražském hradě. Ovšem tyto dary bývají mnohdy zprostředkovány skrze nastrčené firmy a takzvané bílé koně. Jejich cílem jsou daňové úniky. Případ je již policií prošetřován a škoda na daňových únicích se odhaduje na 3,5 milionu korun. Není to poprvé, co je tato strana spojena s machinacemi u financování politických stran a volební kampaní. Naposledy například při poslední prezidentské kampani Miloše Zemana.

Vážený pane ministře, jelikož váš resort v gesci věci politických stran má na starosti, zajímalo by mě, jak se na tyto kauzy spojené s dvorní stranou hlavy státu díváte. Nezvažujete kvůli nim změnu příslušné legislativy? Jak se jako člen vlády díváte na to, že v Kanceláři prezidenta republiky patrně dochází k účelovému předražování veřejných zakázek, jak bylo odhaleno tento týden? Patrně nelze prokázat, že tyto prostředky mají jít na financování politických aktivit. I tak jde o nesmírně závažné jednání. Co uděláte pro to, aby k němu nemohlo docházet jak v této konkrétní kauze, tak obecně? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je poslankyně Olga Richterová na paní ministryni Janu Maláčovou. A bude to pravděpodobně poslední interpelace, protože poslední interpelace se podává nejpozději v 17.55 hodin, takže to ještě stihnete. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: To je skvělé, to jsem ráda, že mohu mít poslední interpelaci dnešního dne. Zdravím nikoliv pozůstalé, ale vás všechny, kteří jste zde v sále. Ráda bych okomentovala to, jak fungují naše velmi přetížené orgány sociálně-právní ochrany dětí, takzvané OSPODy, a spisová služba na nich.

Jde mi o to, že jde o v podstatě velice důležitý úřad, s nímž přijde do kontaktu každý, kdo se v naší zemi rozvádí, nebo každý, jehož děti třeba mají nějaký výchovný problém. A stejně tak jsou to velice důležité úřady pro péči o děti ohrožené, jejichž rodiče třeba zemřeli nebo se o ně řádně nestarají. Současně tyto úřady velice trpí přetížeností svých pracovníků, tedy většinou pracovnic, trpí tím, že tam ne dobře funguje spisová služba. A k tomu se úžeji vztahuje můj dnešní podnět.

Chápu, že tady paní ministryně není, ovšem je to už poněkolikáté, co je nepřítomná, tak věřím, že písemná odpověď bude komplexní.

Jde o to, že dnes se velice jaksi rychle vyřazují spisy vedené na OSPODu v písemné, papírové podobě, nikoliv elektronicky. A ty vyřazené spisy se pak nemohou postupovat, dávat dál na jiný OSPOD podle trvalého pobytu dítěte. To znamená, že se vlastně ten spis musí vyžádat z archívu, a jestli je ta rodina přestěhovaná, takže se změní trvalý pobyt dítěte, tak už se nemůže se spisem manipulovat mimo úřad. Čili takové spisy lze nejvýše zapůjčit. Tohle zapůjčování není blíže upraveno a je to prostě z metodického pohledu velmi složité. Vše se komplikuje, chybí kontinuita sociální práce s rodinou, takže jsou ty postupy OSPODu nepředvídatelné, jsou rozdíly ve výkladu podmínek pro založení spisu.

Mě zajímá, zda ministerstvo plánuje třeba změnu. Namísto archivace použít nějaký mezisklad před archivací, nějaký jiný způsob uchovávání spisů, s nimiž OSPOD aktuálně nepracuje. Takže to je moje otázka na MPSV. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jelikož tady paní ministryně není přítomna, bude na vaši interpelaci odpovězeno písemně. Tímto konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno body z bloku třetího čtení.

Děkuji a přeji vám pěkný zbytek dne. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.