Čtvrtek 6. prosince 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

196.
Ústní interpelace

Než postoupíme dál, přečtu omluvenky, které mezitím dorazily. Omlouvá se nám paní poslankyně Nevludová od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Kubíček od 15.30 do 19.15 z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan ministr Hamáček z pracovních důvodů na celý den, omlouvá se nám pan poslanec Černohorský od 14.30 do konce jednacího dne, omlouvá se nám pan poslanec Holomčík od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Polanský od 14.30 do 16 hodin z důvodu účasti na schůzi podvýboru, omlouvá se poslanec Jiránek od 14.30 do 19 hodin z důvodu nemoci, omlouvá se nám pan poslanec Kasal od 14.30 z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Strýček od 14.30 do konce jednacího dne bez udání důvodu. To byly nové omluvenky.

Nyní tedy ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen bod interpelací na ostatní členy vlády.

Dávám slovo poslanci Marku Výbornému, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se poslanec Jiří Valenta. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci realizace programu humanitárního přijetí nezletilých dětí, které prchají ze zemí stižených válečným konfliktem. Podotýkám, že jsem tento dotaz chtěl také vznést na prvního místopředsedu vaší vlády, ale pan ministr Hamáček je na zahraniční služební cestě. Poprosím tedy o odpověď vás, protože předpokládám, že v této poměrně zásadní věci jste spolu v kontaktu.

Podle posledních zdrojů je v tuto chvíli v Řecku 3 680 nezletilých uprchlíků bez doprovodu, 8,5 % z nich je mladších 14 let a Řecko má vhodné umístění pouze pro 1 213 z nich. Zbytek těchto dětí je v táborech ochranné detence, v tom nejhorším případě na ulici. Převážně se jedná o nezletilé z Afghánistánu či Sýrie, kteří prchají před válkou, traumaty, případně povinnou vojenskou službou pro Tálibán či režim Bašára Asada, kteří takto uvízli v Řecku. O jejich rodičích a příbuzných většinou žádné spolehlivé zprávy.

Chci zdůraznit, že mnoho zemí Evropské unie realizovalo či realizuje programy humanitárního přijetí těchto dětí a převzetí jejich azylového řízení, ať už je to Velká Británie, Estonsko, Irsko, Portugalsko, Litva, Lotyšsko, Finsko. Nejnověji takový projekt iniciovalo Slovensko, které již jedná s řeckými orgány o převzetí skupiny cca deseti dětí.

V České republice s touto myšlenkou přišla europoslankyně Michaela Šojdrová. Podle vašeho vyjádření a podle vyjádření Ministerstva vnitra mělo Ministerstvo vnitra poskytnout součinnost pro vytipování vhodných kandidátů pro případné přijetí v České republice. Podle informací, které jsou dostupné z veřejných zdrojů, již více než před měsícem paní europoslankyně odjela do Řecka, jednala, podotýkám za součinnosti (upozornění na čas) s naší ambasádou, s představiteli Řecka a tamními úřady, tamními orgány - (Čas, pane poslanče.)

Dovolím si dokončit ten klíčový dotaz. Chci se tedy zeptat, kdy po jejím návratu, totiž bylo jasně sděleno, že požádala o schůzku jak premiéra vlády České republiky, tak ministra vnitra, kdy tato schůzka proběhne -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, prosím. Případně budete mít možnost položit doplňující otázku.

 

Poslanec Marek Výborný: - a jaké budou vaše další kroky, pane premiéře v této věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych s dovolením informoval o rozvojové pomoci pro děti ze zemí válečných konfliktů, kterou realizuje Česká republika. My v místech konfliktů poskytujeme zejména humanitární pomoc, to znamená záchrana života, ochrana zdraví, snižování utrpení, ochrana před násilím a zneužitím, spíše než rozvojovou pomoc, to znamená omezování chudoby a nerovnosti. Humanitární pomoc lidem postiženým konfliktem a nuceným vysídlením Česká republika poskytuje průběžně například v Iráku, Sýrii, Jordánsku, Libanonu, Jemenu, v Africkém rohu, v Sahelu, ve Středoafrické republice a na Ukrajině.

Děti, resp. většinou rodiny s dětmi, matky s dětmi či osiřelé či nedoprovázené děti jsou jednou z hlavních cílových skupin humanitárních aktivit České republiky i mezinárodních organizací, s nimiž Česká republika v této oblasti spolupracuje, jako Dětský fond OSN UNICEF, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, světový potravinový program. Ročně jde na humanitární pomoc obětem konfliktu až 80 % humanitárního rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí, vloni 99 milionů z celkových 130 milionů a letos 145 milionů z celkových 180 milionů korun. K tomu přistupují nástroje Ministerstva vnitra jako pomoc na místě - 150 milionů korun ročně, MEDEVAC - 60 milionů ročně.

Příklady projektu se zaměřením na děti je Irák - podpora osiřelých a nedoprovázených dětí v součinnosti s UNICEFEM, to bylo v roce 2017/18. Sýrie - podpora vzdělávání, potravinového zabezpečení a ochrany před násilím dětí v Aleppu a Idlibu v součinnosti s Člověkem v tísni 2013 až 2018. Jordánsko - podpora vzdělávání a ochrany před sexuálním zneužitím pro děti a mládež s důrazem na dívky v centru Peace Oasis Zaatari v součinnosti se střediskem humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie Českého červeného kříže a se Světovou luterskou federací... vybudování české - v roce 2013. Od té doby každoročně podpora rozšiřování aktivit bilaterálně a v roce 2016 i společně s V4.

V Libanonu podpora začleňování syrských dětí do libanonských škol v součinnost s místními školami a komunitami, 2013 až 2016. Podpora základní a specializované zdravotní péče pro těhotné dívky v součinnosti s Magnou a Charitou ČR v roce 2017 až 2018. V Jemenu výživa vzdělávání dětí se zvláštním zaměřením na dívky v součinnosti se Světovým potravinovým programem, 2013 až 2015 a 2017 až 2018 a s UNICEF 2014 až 2016. Africký roh - terénní, zdravotní a výživová péče pro matky s dětmi. V Jižním Súdánů v součinnosti s Magnou a s UNICEFEM 2014 až 2018. Sahel - ochrana vysídlení dětí v Nigeru před násilím a podvýživou v součinnosti s UNICEF 2018. Středoafrická republika, podpora vzdělávání včetně ochrany před násilím a verbováním za dětské vojáky včetně zdravotní péče pro vysídlené děti v oblasti Bozoum v součinnosti s českou organizací Siriri a místní charitou 2013 až 2018. Na Ukrajině podpora ozdravných pobytů, psychosociální péče pro děti z východních oblastí Ukrajiny na západě země v součinnosti s místními neziskovými organizacemi Iniciativa E+ a Plast skauti 2016 až 2018.

Takže na tomto přehledu je vidět, že ČR pomáhá, a samozřejmě pomáháme v zahraničí, protože si myslíme, že máme pomáhat hlavně v těch zemích, kde tyto děti žijí, kde se narodily a kde mají i rodiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji za dodržení času. A prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz. Má zájem, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Já nemám zájem o doplňující, já mám zájem o odpověď na ten můj původní dotaz. Pane premiére, souhlasím s vámi a tohleto podepisuji. Ještě bych uvítal, kdybychom byli třeba schopni poskytnout více zdrojů na rozvojovou pomoc, ale vím, že to je o nějakých našich možnostech. Určitě s tímto nemáme problém, dokonce s vámi souhlasím, že to je to primární, co bychom měli dělat. Vy jste hovořil o nějakých školách v Libanonu, tak bych se třeba zeptal, jestli už nějaký konkrétní projekt máte na stole nebo připravujete.

Nicméně ta moje otázka zněla, a na to jste mi neodpověděl: Europoslankyně Michaela Šojdrová vás požádala o schůzku, aby vás informovala o jednání i s našimi diplomaty z Řecka o možnosti přijetí nějaké velmi omezené skupiny dětí, nikoliv kvůli přijetí azylovému, nebo nota bene vůbec nějaké adopci, ale o dočasném pobytu a poskytnutí mezinárodněprávní ochrany malé skupiny nezletilých dětí podle výběru a bezpečnostního prověření ČR. Je to symbolická otázka. Samozřejmě tyto děti by se vrátily do svých bydlišť, do svých domovů v okamžiku, kdy tam bude bezpečno. (Upozornění na čas.) Prosím o vaši odpověď, kdy se s paní europoslankyní sejdete. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak my se s paní poslankyní lišíme v tom, že já jsem přesvědčen, že máme pomáhat syrským dětem v Sýrii. Tam jsou ti sirotci. A paní poslankyně byla v Řecku, vrátila se, napsala nějakou zprávu, ze které vlastně nevím, co vyplývá. Vyplývá asi, že nevím, jestli pan Hamáček má jít hledat ty děti. Já s tím zásadně nesouhlasím. Já pokračuji v tom mém projektu. Ano, tady vám můžu ukázat Kampus Sýrie. (Ukazuje projekt.) Mateřská školka, ubytování, gastro. To znamená, že pokračuji v projektu. Tady je studie toho projektu pro 150 dětí. A my se syrskou stranou už máme, můžeme si vybrat tři pozemky. Každý má asi 25 tisíc metrů čtverečních. Takže v této chvíli začínáme už konkrétně jednat. Já to dělám ve spolupráci s Českým červeným křížem, který spolupracuje se syrským, arabským Červeným půlměsícem. Takže to je projektový záměr na humanitární pomoc. A já jsem o tom přesvědčen.

Vy mluvíte o nějakém dočasném pobytu pro syrské děti u nás. Já vůbec tomu nerozumím. Proč by ty děti měly přijít sem dočasně, když ty děti vlastně neznají naše prostředí, nemluví naší řečí, kdo by se o ně staral? Takže ten projekt a ty představy paní Šojdrové od samého počátku jsou nesmyslné. A já jsem o tom přesvědčen, že tady mám konkrétní projekt české vesničky pro syrské sirotky. (Opět ukazuje.) Tady mám už obrázky. Hřiště, škola, školka, ubytování. My jsme původně hledali i český pozemek, ale syrská strana nám vlastně řekla, že jsou tam území, kde vlastně ty školy byly zničeny, takže je to poblíž. (Upozornění na čas.)

To znamená, to, co jsem řekl, pokračuji v projektu pro syrské sirotky v Sýrii - 150 sirotků. Tam se narodili, tam chtějí žít a tam jsou zvyklí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, tak dorazily další omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Maříková od 15.45 z důvodu pracovní cesty, omlouvá se pan poslanec Mašek ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Plzák z odpoledního jednání a 7. 12. po celý den z důvodu zahraniční cesty a omlouvá se pan poslanec Rozvoral do konce jednacího dne od 16 hodin z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Jiřího Valentu, který byl vylosován na druhém místě.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, opravdu vám nevadí tristně nízká výše vaší účasti nejen na poslaneckých interpelacích, ale i celkově zde ve Sněmovně? Padlo to zde sice již mnohokráte, avšak skutečně mi nedalo, abych se vás jako hlavy exekutivy nezeptal přímo a před veřejností také nepožadoval přímou odpověď na smysl této ignorace. Existuje velice málo závažných důvodů, pro které bychom mohli vaši nepřítomnost zde tolerovat.

Dnešní dopoledne, kdy se měly projednávat odpovědi poslancům na odmítnuté písemné interpelace, tento stav opět jasně ilustrovalo. Skutečně si myslíte, že poslanec, byť řadový, má tolik času, aby zde zbytečně vysedával nebo mluvil do zdi? Setrvalá absence některých členů vlády se již vymyká zdravému rozumu a poměrně přesně ilustruje přístup k zákonodárnému sboru, kterému jsou odpovědni. Domnívám se, že v jistém smyslu paralyzuje i činnost Sněmovny a nabourává principy Ústavy, na kterých je náš politický systém s přesně vyváženou dělbou moci vybudován. Ubezpečuji vás, že my poslanci býváme skutečně připraveni interpelovat, neboť ke své práci často potřebujeme okamžitou exekutivní reakci. Sněmovní aparát také pracuje a vše vychází nazmar. Hodina činnosti Sněmovny běžně takovýmito absenci promarněná vychází daňového poplatníka přibližně na 600 tis. korun.

Pane premiére, zkuste prosím s tímto nelichotivým stavem něco udělat. Snad třeba jen z prosté slušnosti ke kolegům, kteří chtějí pro lidi skutečně, nikoliv pouze deklaratorně, něco dělat. Vaší nejlepší odpovědí by se mohlo stát přehodnocení tohoto velice rozvolněného přístupu. Vyčítal jsem to i bývalému předsedovi vlády Sobotkovi, v rámci zachování objektivity to musím vyčítat i vám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji i za dodržení času a prosím pana premiéra o reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No tak mě to samozřejmě mrzí, protože já jsem už víckrát apeloval na kolegy. A dnes byla mimořádná situace, protože jednak byla konference Svazu měst a obcí finanční, kde byli tři ministři - tedy paní Schillerová, Dostálová, pan ministr Petříček je myslím na zasedání NATO. Pan Vojtěch otvíral dětskou polikliniku v Motole. Takže považuji to za nějakou výjimku. Ale já určitě samozřejmě ministry vyzvu. My máme zasedání vlády v neděli od 15 hodin až do pondělí, takže určitě budu na ně znovu apelovat, aby se interpelací zúčastňovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít doplňující dotaz? Bude, prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Už jenom velice krátce. Samozřejmě pravdu máte. Leccos se dá omluvit. Ale gros vaší práce je tady ve sněmovně, a to i podle Ústavy. A vezměte si, když třeba konkrétně vaše účast ve Sněmovně je 33 %, tak např. u pana Nečase byla 55 %, u pana Sobotky 48 %. Tak ale aspoň to trošku dorovnejte, protože program máte určitě lepší než oni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, to jste mě fakt pobavil, ale nechtěl bych se porovnávat s panem Nečasem, ani s panem Sobotkou. Ale pokud čtete můj přehled týdne, v neděli je na šesti stranách, tak jsem jediný premiér v historii této země, který vykazuje občanům, tady vidím mladé lidi, každou neděli večer, co jsem udělal za ten týden. A dělám to pravidelně. A pracuji tak v průměru 18-20 hodin denně. Když jsem byl ve Velké Británii, dělal jsem 24. A dělám i soboty, neděle.

Já jsem v minulosti jasně řekl, že bychom měli mít klouzavý mandát, protože já nevidím moji práci jako premiéra ve Sněmovně. Já ji vidím, např. jsem byl dva dny v Maroku a neletěli jsme odpoledne, letěli jsme 6.30 ráno a přistáli jsme včera v jedenáct večer. Dneska jsem začínal v 6.30, byla bezpečnost. Nekopu se do zadku, pracuji od rána do večera a každý se o tom může přesvědčit. Nejenom v týdenním přehledu, ale ve výkazu práce, které jsem měl jako ministr financí, nebo za první vlády, jak říkala opozice, která měla jenom svítit a topit. Věřte mi, že každý se o tom může přesvědčit, že pracuji. Pracuji velice intenzivně. A já vidím moji práci jako předsedy vlády a ne jako poslance. To se omlouvám a tam asi na to máme jiný názor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Postoupíme k další interpelaci, kdy bude interpelovat pan poslanec Rakušan ve věci informací tajných služeb. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Hezký den. Děkuj za slovo, vážený pane místopředsedo. V začátku své interpelace bych se vrátil k té předchozí, kdy jsem se tady na minulé schůzi Sněmovny pana premiéra Babiše ptal, zda vnímá Rusko jako bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Té odpovědi jsem se dočkal takové polovičaté. V mezidobí se přece jenom v našem bezpečnostním prostoru událo leccos. Ta zásadní věc, která se udála, je, že se objevila veřejná část zprávy Bezpečnostní informační služby, která nezvykle otevřeně a nezvykle jednoznačně pojmenovává rizika, která České republice v současné době hrozí. A právě riziko nejrůznějších zásahů ze strany Ruské federace do fungování politického života, ale i toho ekonomického v České republice považuje Bezpečnostní informační služba, tedy ten orgán, který dbá na bezpečnost našeho státu, za hrozbu, která je na prvních příčkách toho, na co bychom i jako politici měli být velmi citliví.

Měl bych několik konkrétních otázek k danému tématu.

Podle veřejně dostupných informací, a omlouvám se panu premiérovi, pokud jsou špatné, ale vycházel jsem ze zpráv, které do prostoru vypustil pan ministr Ťok, nebylo toto téma zařazeno na dnešní zasedání Bezpečností rady státu. Chtěl bych se zeptat proč. Například naši sousedé ze Slovenska zprávu své informační služby zařadili neprodleně, a dokonce v rámci potenciální špionáže vyhostili jednoho ruského diplomata.

Chtěl bych se pana premiéra zeptat, jakým způsobem bude vláda ČR reagovat na zprávu Bezpečnostní informační služby, a chtěl bych se ho rovněž zeptat, kdy i třeba v souvislosti s pokračující krymskou krizí se bude nějakým způsobem komplexně zabývat naším postojem k Ruské federaci, k našim případně dalším politickým krokům na tom mezinárodním poli.

Ale první otázka, prosím o konkrétní odpověď - proč dnes nejednala Bezpečnostní rada státu o zprávě BIS, která jistě alarmující je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Než pan premiér dorazí k mikrofonu, přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Okleštěk mezi 15.00 a 18.00 z důvodu jednání. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme o tom jednali. My jsme o tom jednali v sedm hodin, a to je výbor pro zpravodajské služby, kde je přítomen první místopředseda vlády pan ministr vnitra Hamáček, pan ministr obrany a všichni ředitelé zpravodajských služeb, takže jsme o tom samozřejmě jednali. A až následně byla Bezpečnostní rada státu, kde je přítomen pan Ťok, takže té první části nebyl přítomen, proto o tom ani nemůže vědět.

Já k těm zprávám, zpravodajské služby to vydávají každý rok, veřejnou verzi utajované výroční zprávy, a samozřejmě vždycky když je zpráva publikována, tak se zvedne velká vlna zájmu a emocí. Ani letošní zpráva nepřinesla žádné zásadní nové informace. Informace, které tam jsou, víceméně jsme znali už z minulosti.

Výroční zpráva BIS je určena veřejnosti, která nemá přístup ke stovkám tajných informačních zpráv, které dostáváme my zákonní adresáti, a je dobře, že lidé vidí, jakým problémům naše země čelí, čím se BIS obecně zabývá, jakým hrozbám věnuje svoji pozornost apod. Otevřenost, s jakou je letošní výroční zpráva napsána, nebývala v minulosti zvykem, a proto mohla u veřejnosti vyvolat jisté překvapení.

Nerozumím ovšem tomu, proč jsou překvapení politici. Stejná podobná varování, o jakých se v nich píše, dostávaly všechny vlády před námi. Já se můžu jenom ptát, jak s těmito varovnými zprávami nakládaly. Za moji vládu můžu ujistit, že každé informační zprávě, tedy i od BIS, kterou obdržíme, věnujeme maximální pozornost.

BIS popsala, jak výrazně se mění bezpečnostní situace a na co bychom se měli připravit. Já samozřejmě budu rád, když kolegové poslanci přispějí k tomu, aby naše zpravodajské služby byly dostatečně vybavené, dostatečně personálně posílené a díky tomu schopné všem popsaným hrozbám čelit.

Já jsem už v minulé vládě, když jsem seděl, tak jsem navrhoval předsedovi vlády, abychom se jednou za rok zabývali zprávami, které nám napíšou zpravodajské služby. To neprošlo. Teď jsem informoval kolegy, že to chci udělat, někdy v průběhu ledna, února si sednout s řediteli služeb a probrat za celý rok, co nám napsali a co jsme s tím udělali. Protože z vlastní zkušenosti vím, když jsem byl ministr financí, tak jsem dal nějakou instrukci, kterou nějaký výš postavený státní úředník nerespektoval, a následně za dva roky vznikl nějaký problém a zjistilo se, že příslušný ředitel to ignoroval.

Myslím si, že služby máme na to, aby nás upozornily na bezpečnostní rizika. My to samozřejmě vnímáme, a proto samozřejmě vnímáme kybernetickou hrozbu. Máme NÚKIB, který si stále hledá místo. Pan ředitel má jasné úkoly, aby měl působit v nějaké pozici NKÚ vůči jednotlivým ministerstvům, aby posuzoval, jak bojují proti kybernetickým útokům, jak naše IT systémy jsou bezpečné nebo nezajištěné atd., takže v tomto směru si myslím, že čekáme od NÚKIB nějaký zásadní posun v jejich náplni práce, o tom debatujeme. Samozřejmě zprávy, protože NÚKIB je nový, klasických služeb budeme řešit, analyzujeme to a děláme samozřejmě opatření z hlediska zabezpečení bezpečnosti našeho státu.

Mimochodem jedna z věcí, kde jsem už několikrát požádal paní ministryni Novákovou, aby konečně dala do oběhu návrh zákona o tom, jak to mají v Spojených státech, ve Francii nebo Německu, že pokud by tady byla strategická soukromá firma a de facto by přišel zahraniční investor, kde by mohl být problém z hlediska bezpečnosti naší země, našeho státu, tak aby stát do toho mohl zasáhnout, tak jak je to standardní v krajinách (upozornění na čas), o kterých jsem mluvil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Tak já bych chtěl především panu premiérovi poděkovat, protože přes veškeré rozpory, které spolu můžeme mít, já chci mít premiéra vlády České republiky, který jednoznačně řekne, že Ruská federace a její působení na území České republiky je objektivní hrozbou pro naši zemi. Na to jsem se pana premiéra už ptal v minulé interpelaci. Pomalu ho k tomu výroku dovádím, ale mám pocit, že dnes už to řekl o něco jednoznačněji. Ruská federace prostě tou hrozbou je, protože to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby České republiky. Jsem rád, že už to pomalu začínám v jeho výrocích slyšet, a velmi se těším, že vláda bude skutečně ochotna poslancům, minimálně v těch komisích, které jsou třeba k tomu zřízeny, prostřednictvím ministrů představit konkrétní kroky, které podnikne, abychom této hrozně efektivně čelili. Rád slyším, že to vláda chystá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Pan premiér bude chtít reagovat na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já souhlasím s panem poslancem. Naše služby to určitě definují jako hrozbu. Je to samozřejmě o tom, jak definujeme tu hrozbu, jaké formy je ta hrozba. Takže já mohu jenom potvrdit, ano, působení služeb i podle zprávy BIS je hrozbou a naše služby se tím zabývají a samozřejmě i vláda to vnímá a přijímá patřičná opatření.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím s další interpelací pana poslance Munzara, který bude interpelovat ve věci EU ETS. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane premiére, interpeluji vás ve věci nových pravidel Evropské unie týkající se obchodování s emisními povolenkami, respektive nové směrnice Evropské unie, která byla přijata v březnu tohoto roku. Nová pravidla obchodování s emisními povolenkami způsobila, že od začátku roku prudce roste jejich cena, a očekává se až pětinásobný růst. Tento růst vstupuje jako umělý náklad do výroby, a tedy i do cen tepla, a nejen do cen tepla, ale také do cen elektřiny. Díky růstu cen se tak zvyšují životní náklady domácností. Jsme zároveň v situaci, že vláda zatím ještě nemá jasno, z jakých zdrojů budeme v budoucnosti vyrábět právě elektrickou energii. Přesto se vláda k této směrnici připojila.

Takže moje otázka zní: Chci se zeptat, proč vláda České republiky a zástupci vlády České republiky podpořili přijetí této směrnice, která znamená zdražení tepla pro více než tři miliony lidí a zdražení elektřiny pro všechny konečné spotřebitele a jaký má vláda plán dlouhodobého řešení této situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Velice děkuji za dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já samozřejmě nesouhlasím, že vláda nemá jasno v energetické koncepci. To si pletete s nějakou jinou vládou. To určitě naše vláda má v tom úplně jasno. Škoda, že ta vláda, když nám v roce 2008 nějaký Martin Roman řekl, že nebude proud, jsme se vydali na Balkán, do Bulharska, do Rumunska a nevím, kde všude po světě, místo toho, abychom za ten čas postavili nový jaderný blok v Dukovanech. Otázka zní, proč ČEZ nedokončil tendr na Temelín, který začal v roce 2011 a 2012. A ta odpověď pana generálního, že mu to minulá koaliční vláda zakázala, je samozřejmě nesmysl. Zmařené peníze, asi miliarda, a mohli jsme to mít.

Takže my máme jasno v energetickém mixu. My máme jasno, chceme navýšit jádro. My to řešíme. Já jsem tam byl nedávno s paní Drábovou a s paní ministryní Novákovou.

A ta otázka - vy jste z ODS - tak proč jste vlastně dali do kuponky ČEZ, proč jste ho dali do kuponky? Neměli jste ho dávat do kuponky. Teď se vás neptám, proč jsme zprivatizovali vodu a plyn a uhlí a vlastně nemáme nic. Budeme hledat to lithium, to jste nám jediné tady nechali. Takže kdybyste nebyli dali ČEZ do kuponky, tak by to byla naše stoprocentní dcera a v tom případě bychom mohli jinak rozhodovat. To by nám pak management občas nevykládal, že jsou tam minoritáři a ti si přejí tohle a tak dále. Takže když už jsme u toho...

Takže my v tom máme jasno a víme přesně, že potřebujeme to jádro. Ale zároveň máme nového náměstka na Ministerstvu průmyslu pro energetiku, který by měl oprášit tu energetickou koncepci. A ne na šesti stech stranách, ale doufejme, že to bude podstatně míň, protože my se víceméně musíme jenom podívat na ty kapacity a podívat se na ten náš potenciál.

Dneska je Česká republika nejbezpečnější energetická země v Evropě. My vyvážíme celkem jeden Temelín. Ano, jsme vysokoexportní. Je to nejprofitnější výroba elektřiny pro ČEZ. Takže je jasné, že si tady někdo nesplnil domácí úkol. Protože každý podnikatel nejdříve podniká doma, splní si úkoly doma a až potom se vybere do světa. Tady to bylo naopak. A to, že se ČEZ transponoval na nějakou kvazfinanční instituci, aby management měl miliardové odměny, tak u toho jste samozřejmě byli vy, ne my teda.

Takže my teď samozřejmě musíme vyřešit... A já jsem jasně řekl v Dukovanech, že jsem přesvědčen, že investice do jádra je efektivní, že to má návratnost a že je to pro nás důležité.

Co se týče systému emisního obchodování a jeho dopad na průmysl a teplárny, tak tam je tržní mechanismus. V systému klesá počet množství povolenek tak, aby byl splněn redukční cíl. Klesající nabídka povolenek vede ke zvýšení ceny povolenky, a tím motivuje účastníky systému, aby snižovali své emise, aby investovali do nízkouhlíkových technologií, aby se ekonomicky vyplatila změna palivové základny a aby provozovatelé zohlednili cenu povolenky v delším investičním horizontu.

Od spuštění systému v roce 2005 bylo zřejmé, že spalování fosilních paliv se nevyplatí a že bude zejména nutný odklon od uhlí. V dubnu letošního roku byla zveřejněna novelizovaná směrnice o emisním obchodování, která obsahuje celounijně harmonizovaná pravidla pro systém EU ETS pro nové obchodovací období 2021 až 2030. Jde o ambiciózní novelu, která má úkol přispět k plnění cílů Evropské unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise v EU ETS mají snížit o 43 % oproti roku 2005.

Kvůli této novele, horkému létu a snížení množství povolenek na aukcích během léta výrazně vzrostla cena povolenek, kterou nyní pociťuje průmysl, energetika i teplárenství. Z úrovně kolem 7 eur na začátku roku cena v září kulminovala kolem 24 eur a dnes 1. listopadu - tady mám, to není dnes - opět poklesla na 15,8.

Česká republika při vyjednávání o podobě EU ETS požadovala opatření na ochranu konkurenceschopnosti evropského průmyslu a tato skutečně ve finálním textu jsou. V průmyslu je zajištěno takové množství bezplatných povolenek - (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana poslance o doplňující dotaz.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Pane premiére, děkuji. Vy jste mi odpověděl, že roste cena emisních povolenek. To jsem tady já také řekl na začátku. Ale já jsem se ptal na dvě věci a poprosil bych o odpověď, protože z vašeho vystoupení jsem tu odpověď nezachytil.

Za prvé, proč se vláda a zástupci vlády České republiky připojili k té směrnici, když jste asi museli tušit, že to povede k takovému zvýšení ceny emisních povolenek, a jaký má vaše vláda plán dlouhodobého řešení toho, že díky tomuto umělému finančního derivátu a umělému nákladu se budou zvyšovat ceny tepla a ceny elektřiny. Jaký máte plán na řešení této situace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, to jste si zase popletl ty vlády. 2005 jste byli vy u vlády, ne? No 2005, vy jste to začali. Vy jste akceptovali to, že Evropa má pocit, že spasí celý svět. A tady byla klimatická konference, tam byl pan ministr Brabec. Paradoxně v Polsku, které jede jenom na uhlí. Údajně tam byli i sponzoři, kteří hlavně znečišťují. A to, že Evropa má pocit, že spasí celou planetu a zároveň ničí průmysl. Protože jaký to má dopad tohle dědictví, tyhle směrnice? No to má takový dopad, že nakonec to zaplatí lidí, ano, protože Evropa často dělá různá opatření, která nedomýšlí. A jestli je to pod vlivem zelených, že jsou všude... Nebo nejdřív byla biopaliva, protože Goldman Sachs řekl, že ropa bude 200 dolarů. No nebyla.

A teď jsou elektroauta zase. A všechny automobilky vám řeknou - velký problém. Takže Evropa často vymýšlí věci a my jsme z hlediska klimatu a posílení resp. plnění té dohody snad jediní. Spojené státy odstoupily. Naši hlavní konkurenti to ani nerespektují. Takže co se u nás děje? U nás se dějí dopady téhle směrnice, která začala v roce 2005, a ty dopady jsou jasné. A samozřejmě naše ERÚ - ERÚ je teda nezávislé, nevím, proč v minulosti bylo měněno na tu strukturu, jaká je, ale dobře, to asi není jako téma. Ale ve finále samozřejmě to ERÚ by mělo mít zájem hlavně na tom, aby ceny energií a tepla byly pro naše občany přijatelné, ale ony stoupají. A to je špatně. A samozřejmě ten dopad je ta cena těch povolenek.

Takže je to problematika, kterou řešíme s paní ministryní Novákovou -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane premiére. (Předseda vlády končí.) Děkuji. A nyní prosím s interpelací pana poslance Kolovratníka. Bude interpelovat ve věci tempa výstavby dálnic a silnic.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, dobré odpoledne.

Možná pro některé z kolegů je překvapivé, že v interpelacích se v té řadě opozičních poslanců objeví i poslanec koaliční, ale myslím, že je dobré hovořit otevřeně, transparentně o věcech, které nás, zástupce Poslanecké sněmovny, zajímají a které bychom rádi věděli a znali. Moje téma je logické, tedy z pohledu Sněmovny - věnuji se dopravě, výstavbě dopravní infrastruktury. A pane premiére, rád bych hovořil o tom, co jsme nedávno zjistili od Nejvyššího kontrolního úřadu, který ve své oficiální zprávě vydal informaci o tom, prohlásil, že v období 2013 až 2017, tedy v období, kdy už my jako hnutí ANO jsme ve vládní účasti, se s výstavbou dálnic příliš nepokročilo. Jinými slovy NKÚ říká, že to tempo je pomalé.

Já musím říci za Poslaneckou sněmovnu, že děláme maximum, že investorům pomáháme v té legislativě. Jako ilustrační příklad určitě mohu uvést zákon o liniových stavbách, zákon č. 416, který jsme již několikrát novelizovali. A při mé osobní zkušenosti např. z východních Čech z dálnice D35 tenhle zákon opravdu pomohl výkupům pozemků a zrychlil je. Vím také za Státní fond dopravní infrastruktury, že rozpočet pro dopravní stavby je opravdu velký a dostatečný. Přesto tedy máme tuto zprávu, že výstavba nepokračuje asi takovým tempem, jakým by měla, a podle výsledků té prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad, to zřejmě nebude lepší ani v příštích letech. Proto vás moc prosím o váš pohled na věc, o vaši představu nebo pohled, kolik kilometrů dálnic a jedniček je v současné době ve výstavbě, jak budou vypadat ty nejbližší roky. A určitě by bylo dobré zmínit i představu o financování, protože jak jistě víte, za malou chvíli končí operační program Doprava II. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za přesné dodržení času. Než pan premiér dorazí k mikrofonu, tak se nám omlouvá pan poslanec Koten od 16 hodin. A já žádám pana premiéra o odpověď na přednesenou interpelaci. Děkuji.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já se vrátím ještě jednou k tomu Maroku. Když jsem odcházel v lednu 1991, nebyl tam ani kilometr dálnice. Dneska mají 1 800 km a mají ten rychlovlak, pane kolego. Z Tangeru do Rabatu jezdí 320. A my příští rok slavíme 30 let a kolik jsme toho postavili? 1 250 a 400 jsme zdědili, takže 850 - jenom abychom věděli, kde jsme. A potom je samozřejmě třeba se ptát těch našich předchůdců.

Já mám tady přehled Stavby dálnic 2002-2018 (ukazuje graf). Tady stavěl Řebíček, ale ten stavěl přes svoji firmu, tak to bylo jasný. A podívejte se, kolik staví Ťok. 207 km, z toho D1 musí celou udělat, 132 km, znovu, protože se nám rozpadá. Takže stavíme. Ale stavíme v období, kdy jsme v Evropské unii, kdy máme různé organizace jako Děti Země, s panem Patrikem jsem se potkal třikrát, řešili jsme dálnici na Vídeň. No škoda, že někdo v lednu 1990 nejel po té D2 do Bratislavy, na úrovni Břeclavi by se zamyslel a řekl - hej, doprava je Rakousko, doleva je Polsko. A nemuseli jsme dělat žádnou dálnici na Mikulov. Už jsme to mohli dávno mít. Rakousko už je na hranici. Já souhlasím, že je to ostuda, že tolik let nemáme např. dálnici do Rakouska.

Takže je potřeba si připomenout, jak jsme to zdědili v roce 2014, kdy nebyly vůbec vykoupené pozemky, nebyly projekty, pan ministr Bárta všechno zastavil v roce 2010 z nějakých důvodů.

Takže ta realita je teď jiná. Od roku 2014 jsme zahájili už 207,5 km dálnic, ano, bez modernizace D1 to je 75 km, je to už 132 km nových dálnic. A v současné době máme rozestavěno 194 km nových dálnic a silnic první třídy, což jsou většinou obchvaty měst. A mohl bych tady hodinu vyprávět o obchvatu Břeclavi, Havlíčkův Brod, Frýdek-Místek, Třinec, paní starostka to řešila deset let, Přerov, 23 let jsme to řešili, místo toho, aby tu dálnici nakreslili mimo hřiště a mimo nějaké baráky 50 metrů napravo do pole, tak zase nic. Takže v minulosti jsme toho moc nevytvořili a je to problém. A teď se to snažíme dohnat, ano.

Takže nové úseky dálnic tvoří 133 km, z toho 21 km je zmodernizovaná D1, která se staví za provozu, 61 km tvoří novostavby na silnicích prvních tříd. Takže já tady můžu číst všechny úseky, které se realizují, Přerov - Lipník 14 km, D1 modernizace Humpolec - Větrný Jeníkov 14 km, Bošilec - Ševětín 8,1 km, Ševětín - Borek 10,6 km, Lubenec obchvat, Nové Strašecí, Řevničov, Hradec Králové konečně 15 km na Smiřice. Škoda, že jsme nepostavili ten Hradec - Olomouc, tam jsme to stavěli 37 let. A v prosinci 2016 jsme konečně dostavěli Praha - Ústí, 32 let. Tak to jsou ty výkony v minulosti.

A taky je rozdíl v tom, že jsme jasně řekli, že od momentu, když já jsem byl ministr financí a jsem ve vládě, vždycky byly peníze a budou. Takže my to děláme. Frýdek-Místek, Opava, Kravaře, Slaný, Kámen, Nová Hospoda, Kočov, Trstěnice, Znojmo obchvat, Brno, Dobšice atd. Takže je toho dost. A samozřejmě máme plno obchvatů, protože ta situace se taky změnila. V minulosti obce nechtěly obchvaty, ani města, a teď samozřejmě to všichni chtějí a je to pro nás velice důležité. Takže já doufám, že pan Ťok dodrží, nebo aspoň tedy nastartuje ten plán, abychom do roku 2025 měli základní páteřní dálniční síť, protože je to problém, který samozřejmě způsobuje i vylidňování některých krajů, koncentrace do velkých aglomerací atd. A samozřejmě mobilita lidí v čase, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím, jestli pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji za odpověď. Určitě jako kolega ministra Dana Ťoka jsem rád, když vidím a slyším ta čísla. Přesto poprosím, pane premiére, možná o upřesnění vašeho pohledu, a to financování. Jak jsem řekl, operační program Doprava II bude brzy končit v roce 2020 resp. 2021 ve vztahu k současným jednáním o finančním rámci Evropské unie, o brexitu, nevíme, jak dopadne, netušíme ani podobu a celkovou alokaci toho operačního programu. Tak prosím váš krátký komentář, jak vidíte ty další možné zdroje financování, ať jsou to např. projekty PPP, bude se prezentovat na našem podvýboru pro dopravu D4, tak jsou to třeba i ty možné úvěry, půjčky z Evropské investiční banky, jestli mají vaši podporu, nemají, jak vidíte do budoucna to financování. Protože třeba jenom u vysokorychlostních tratí, až ty stavby začnou, tak v uvozovkách spolykají v průměru až 20 mld. ročně. Je možné, že ten rozpočet SFDI bude potřeba navýšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a žádám pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě financování je důležité, finanční zdroje jsou důležité. Problém je, že pokud zdroje z Evropské investiční banky vcházejí do státního dluhu, tak de facto musíme ty podmínky porovnávat s podmínkami, které jsou na trhu dluhopisů, takže to porovnáváme. Samozřejmě tam jsou peníze na dvacet, třicet let. Teď realizujeme, pokud se nepletu, půjčku 11 mld. pro SŽDC na výstavbu železnic, takže se tím zabýváme. Samozřejmě bychom nejraději hledali nějakou formu financování, která nevchází do rozpočtu. Jeden zdroj jsou PPP projekty, kde vlastně soukromý investor to postaví a potom se domluví se státem, který to užívá. Na Slovensku teď dělají obchvat Bratislavy. My máme poprvé, myslím ve Strakonicích, 24 km. Trvalo to dlouho, než jsme dostali souhlasy i od antimonopolního úřadu, ale je to určitě velký potenciál v tom kontextu, že pokud jsme zmapovali národní investiční plán na dvanáct let, který je ve výši 3,5 tis. mld. a na to plánované období této vlády asi 1 250, tak se samozřejmě budeme snažit hledat dodatečné zdroje, abychom všechny tyto investice zvládli co nejdříve.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat paní poslankyně Červíčková ve věci neutěšené personální politiky ve zdravotnictví. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Dobrý den. Děkuji za slovo. Dlouhodobě se věnuji problematice trhu práce, který ne vždy funguje. A i moje interpelace se tedy týká tohoto problému, a to v oblasti zdravotnictví.

Vážený pane premiére, v českých nemocnicích chybějí lékaři a lze předpokládat, že se situace bude nadále zhoršovat, alespoň tak mluví zástupci České lékařské komory. Málo mladých lidí totiž začíná medicínu studovat a ti, co právě dostudovali, stále více utíkají do ciziny hlavně kvůli vyšším platům či přívětivějšímu systému vzdělávání. Můžete nám prosím říci, jak k této situaci mohlo dojít a jak to chce vaše vláda řešit? Jak to řeší a jak to bude řešit? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Žádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. My si samozřejmě velmi vážně uvědomujeme současnou personální situaci ve zdravotnictví a i negativní predikci vývoje počtu lékařů do budoucna. Lékaři stárnou a není dostatek mladých, kteří by je nahradili. Je to celkově evropský trend. Já jsem viděl včera v televizi, že ve Francii hledá lékaře sedm tisíc obcí a nabízí jim velice lukrativní podmínky.

Jak k tomu mohlo dojít? To je samozřejmě potřeba hledat v minulých deseti letech, kdy byla personální situace ve zdravotnictví ze strany bývalých ministrů zdravotnictví nepochopitelně ignorována. Takže je to priorita této vlády. Ministr Adam Vojtěch se hledání řešení věnuje téměř každý den. Přijal celou řadu opatření, jak zlepšit současnou situaci. Intenzivně se tím zabývá pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví pro personální stabilizaci. Jejími členy jsou zástupci ministerstva, zaměstnavatelů, Asociace sester a nemocnic. Na této platformě se projednávají návrhy na systémové, ale i krátkodobé řešení nedostatku zdravotnických pracovníků. Skupina analyzuje například možnost výsluh nebo předčasného odchodu do důchodu u sester, ale tam jsme dospěli k názoru, že výsluhy nejsou dobrý nápad. V současnosti se snažíme diskutovat a navrhovat, aby každá sestra dostala příspěvek na bydlení ve výši 6 tisíc korun, to znamená všechny, nejenom ty, které chodí na směny. A ten konkrétní návrh by měl být představen do konce roku.

S ohledem na významné demografické stárnutí populace lékařů Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství připravily jedenáctiletý akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů na lékařských fakultách. Jedná se o významný systémový krok k řešení situace výrazného a neustále se prohlubujícího nedostatku lékařů ve zdravotnickém systému České republiky. V letech 2019 až 2029 lékařské fakulty dostanou téměř 7 mld. korun, což jim umožní zvýšit kapacitu o 15 % a zvýšit platy učitelů. Pracujeme na reformě primární péče, která by měla posílit roli praktického lékaře, a tím také zatraktivnit tuto profesi. Cílem reformy je také lepší organizace zdravotní péče o pacienty, aby již nebloudili systémem, a také odlehčení přetížených nemocnic a jejich personálu. Ministerstvo zdravotníkům výrazným způsobem snížilo administrativu novelou vyhlášky o zdravotní dokumentaci a nyní pracuje na elektronizaci zdravotnictví, která jim dále významně ulehčí práci.

Ministerstvo bude dále analyzovat a hledat oblasti, kde je prostor pro další snížení administrativní zátěže. Ministerstvo zdravotnictví se snaží maximálně podpořit zlepšení dostupnosti zdravotní péče v regionech, kde se s nedostatkem lékařů potýkají. Například tak činí v podobě dotačních programů. Byl vypsán dotační program pro praktické lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb, na který je každoročně vyčleněno zhruba 5 mil. korun. Praktičtí lékaři mohou žádat o dotaci ve výši 500 tis. korun na mzdu sestry nebo zdravotnického asistenta a na zajištění věcného a technického vybavení ordinace. Dále byl vypsán dotační program pro zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb. Stomatologové mohou do konce roku 2021 žádat o příspěvek až do výše 1,2 mil. korun na krytí mzdy všeobecné sestry, dentální hygienistky nebo zubní instrumentářky. Ministerstvo na tento dotační program celkem vyčlení přes 100 mil. korun. Regiony čelí odlivu lékařů do velkých měst. To by měla mimo jiné i řešit nová vyhláška ministerstva o postgraduálním vzdělávání lékařů, která umožňuje, aby lékaři mohli být co nejvíce vzděláváni v regionálních nemocnicích. Studenti tak po absolvování lékařských fakult mohou nově vykonávat praxi v okresních nemocnicích. V neposlední řadě klademe důraz na to, aby nemocnice zřizovaly školky a vytvářely pro své zaměstnance co nejlepší pracovní podmínky.

Je také důležité zmínit, že vláda samozřejmě podporuje zdravotníky finančně. V posledních čtyřech letech rostly platy ve zdravotnictví celkem o více než 30 % a nárůst bude pokračovat.

V letošním roce se všechny zainteresované strany včetně odborů a zástupců nemocnic shodly na tom, že nejpalčivější situace je u sester ve směnném provozu. Navýšili jsme jim proto pro příští rok příplatek za směnnost o 5 tisíc korun na celkových 7 tisíc korun a ostatnímu nelékařskému personálu ve směnném provozu o 2 tisíce korun, což například u sester znamená zhruba patnáctiprocentní navýšení platu. Kromě toho všem sestrám, sanitářům a mladým lékařům navrhujeme růst tarifních platů o 7 %, což znamená v průměru o 2 tisíce korun měsíčně u sester a 2 500 u lékařů. (Předsedající upozorňuje na čas.) Celkem tak sestrám ve směnách vzroste plat o 22 %. A je nutné si také uvědomit, že díky dohodám mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami po několika letech dojde k nárůstu úhrad za péči zcela u všech segmentů českého zdravotnictví. (Předsedající opět upozorňuje na čas.) Už jen poslední větu. Nedostatek zdravotníků je komplexní problém, který nelze vyřešit... (Předsedající opakovaně upozorňuje na čas.) Ještě čtyři slova. Ze dne na den. (Veselost v sále.) Takže to řešíme každý den.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní poslankyni, jestli má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za skutečně vyčerpávající odpověď. A není to dotaz, je to tedy poděkování asi hlavně za ta poslední čtyři slova. A teď to neberte, že jsme ze stejné politické strany, ale že to řešíte ze dne na den, mě opravdu potěšilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já vám řeknu, že nekecám, protože dneska jsme s Adamem Vojtěchem otevírali novou dětskou polikliniku v Motole, krásné zařízení, které stálo 564 mil. korun, z toho 339 mil. korun jsem dával tehdy jako ministr financí. V rámci té návštěvy jsem se dozvěděl, že nemocnice by rády dávaly stipendia sestřičkám nebo lékařům a nemůžou. Tak jsem se ptal proč - zase legislativa. A nejen to, oni dokonce nemůžou dávat ani příspěvek z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Tak jsem řekl ministrovi - proč to není? Domluvili jsme se s panem Ludvíkem, že nám to dá na papír. Já i ministr to zkrátka budeme řešit, protože mi připadá absurdní, když nemocnice chtějí dávat peníze svým budoucím zaměstnancům a dají jim stipendium, a tím pádem by se mohlo řešit i to, že by neodcházeli do zahraničí, je to skvělý nápad a nechápu, proč to už nikdo v minulosti neudělal. Takže to je další věc, nová věc, kterou chceme změnit, a určitě to pomůže tomu, abychom postupně eliminovali problémy se zdravotnickým personálem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a nyní prosím pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat ve věci situace na Energetickém regulačním úřadu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, od léta letošního roku máme i prostřednictvím médií možnost sledovat podivné kroky vlády směrem k nezávislému regulátorovi trhu s energiemi, Energetickému regulačnímu úřadu. V souvislosti s dovolbou nového člena rady byl na návrh ministryně průmyslu a obchodu odvolán předseda Rady ERÚ inženýr Vladimír Outrata. Podle názoru velké části odborné veřejnosti to bylo v rozporu s energetickým zákonem. Toto však nebyl jediný nekompetentní zásah. Ministryně Nováková navrhla dosadit na funkci předsedy Rady ERÚ doktora Vratislava Košťála, opět patrně v rozporu se zákonem, který, jak se sám vyjádřil v televizním interview, energetice vůbec nerozumí a jehož nemalým přičiněním došlo k narušení chodu úřadu, mimo jiné i tím, že nepodepisoval usnesení Rady ERÚ, což mu zákon jasně ukládá. Jeho neslavné účinkování bylo ukončeno poté, co jako odpovědná osoba nebyl schopen obhájit rozpočet úřadu před sněmovním výborem. Jeho rezignace pak byla už jen logickým vyústěním celé situace.

Dochází ještě k další komplikaci, která spočívá v tom, že stěžejní cenová rozhodnutí pro příští rok odsouhlasená kvalifikovanou většinou radních musí být ještě formálně opatřena podpisem předsedy Rady Energetického regulačního úřadu. Z mlčení paní ministryně ale není zřejmé, že by měla situaci pod kontrolou. Účastníci trhu s energiemi včetně konečných spotřebitelů s nemalými obavami očekávají její další kroky. Do konce roku již však mnoho času nezbývá a v sázce není nic menšího než udržení přiměřených cen energií pro miliony spotřebitelů.

Moje otázka na pana premiéra zní: Je si vláda vědoma vážnosti situace a je schopna zajistit, aby vedení Ministerstva průmyslu a obchodu tentokrát konalo rychle, kompetentně a v souladu s energetickým zákonem?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím, žádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: 30. listopadu 2018 byla vláda prostřednictvím ministryně průmyslu a obchodu informována o rezignaci předsedy Rady ERÚ Vratislava Košťála. V současné chvíli má tedy pětičlenná Rada ERÚ čtyři členy. A možná by bylo zajímavé se zeptat, proč vůbec takováhle rada vznikla. Ale myslím, že všichni to tušíme, proč to tak vzniklo. A je to neskutečný paskvil.

Podle energetického zákona členy rady jmenuje vláda na návrh ministryně průmyslu a obchodu. Takže MPO danou situaci aktuálně řeší. ERÚ a jeho rada jsou ze zákona nezávislé a do jejich činnosti nelze zasahovat. Takže samozřejmě my nemáme žádné takové informace, že by něco ERÚ dělalo neoprávněného nebo nezákonného. A já jako předseda vlády nemám vůbec žádný vliv na faktické řízení ERÚ a činnost rady. ERÚ je nezávislý úřad, který má vymezené pravomoci, zejména energetickým zákonem. Jeho kompetence jsou velmi široké a jeho rozhodnutí mají dopad nejen na energetické společnosti, ale i na zákazníky odebírající elektřinu, plyn a teplo, a proto na celou společnost. A ERÚ rozhoduje vlastně de facto o tom, kolik u nás bude stát elektřina a teplo.

Základní činností tohoto úřadu je regulace cen energetických odvětví, která nahrazuje funkce trhu tam, kde neexistuje konkurenční prostředí. S tím souvisí ochrana spotřebitele v oblasti elektřiny, plynu a tepla, dále kontrolní funkce úřadu v celé energetice a řešení sporů. Nezávislost je základním znakem a předpokladem postavení a fungování Energetického regulačního úřadu, a proto i osob, které úřad vedou nebo jsou v něm ve služebním nebo pracovním poměru zaměstnáni.

Energetický zákon nezávislost definuje jednoznačně. V tomto případě se jedná o přenesení společných požadavků a pravidel platných v celé Evropské unii pro všechny členské státy do našeho právního řádu. Je třeba si uvědomit, že zákonné kvalifikační požadavky mohou samotný proces jmenování nového člena rady komplikovat či prodloužit. Toho si je vláda vědoma, proto v novele energetického zákona tyto požadavky upraví a rozšíří profese, jimiž bude možno člena rady obsadit, například pracovníkem akademické sféry. Nepsaným požadavkem je schopnost komunikace tak, aby rada tvořila homogenní tým vykonávající odpovědně jím svěřenou pravomoc.

Rada ERÚ má mít podle zákona pět členů. Do odstoupení předsedy rady doktora Košťála k 30. listopadu 2018 měla rada pět členů, nyní má čtyři členy. Vláda České republiky si uvědomuje tento stav, a proto MPO, které to má v gesci, hledá řešení, které by ve svém důsledku stabilizovalo radu nejen jako vrcholný řídící stupeň Energetického regulačního úřadu, který de facto výrazně ovlivňuje celý energetický sektor, ale i každodenní činnost úřadu. Vláda má zájem na tom, aby regulátor fungoval řádně a byla odstraněna nervozita, napětí a neklid uvnitř úřadu. Uvědomujeme si, že na výběru členů rady závisí budoucí naplňování působnosti úřadu, a proto těmto otázkám věnujeme velkou pozornost s cílem vyloučit rizika opakování nastalé situace.

V současné době Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje návrh novely energetického zákona č. 458/2000 Sb. Některé úpravy se týkají ustanovení o Radě Energetického regulačního úřadu. Jedná se však o změny vyvolané formálním upozorněním Evropské komise na neúplnou transpozici třetího liberalizačního balíčku do naší legislativy. Návrh zákona je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Obecně větší změny legislativy v energetice očekáváme v souvislosti s tzv. zimním balíčkem Čistá energie pro všechny Evropany, jehož návrh zveřejnila Evropská komise dne 30. listopadu 2016. V současné době jsou předpisy tohoto balíčku v závěrečné fázi schvalovacího procesu v Evropské unii.

Vláda České republiky má v úmyslu připravit nový zákon pro energetiku, který by přijaté změny pravidel Evropské unie pro energetická odvětví reflektoval. Je zřejmé, že v něm budou obsažena nejenom společná pravidla daná předpisy Evropské unie, ale také další změny vyvolané zkušenostmi a dosavadní tuzemskou i zahraniční praxí. To se bude týkat i ustanovení o postavení a kompetencích Rady Energetického regulačního úřadu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Já mám dvě připomínky. Vy jste, pane premiére, asi zapomněl, že to byla vláda, ve které bylo vaše hnutí koaličním partnerem a vy jste byl jejím místopředsedou, která schválila ten zákon s tím nešťastným zpackaným kolektivním vedením.

A zadruhé, nepřemýšlíte o tom, že byste za nekompetentní a evidentně neschopné řízení resortu paní ministryni odvolal?

A možná ještě zatřetí, ten zimní balíček do toho moc nepleťte. Toho nás pánbůh chraň. To bude další věc, která na naši energetiku dopadne jako morová rána. (Potlesk Václava Klause.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Máte pravdu. Byli jsme ve vládě, kde jsme měli šest ministrů a ještě tam byly dvě strany. Občas to bylo osm plus jeden garantovaný hlas předsedy jedné koaliční strany. Ano, určitě jsme s tím měli problém. A já mám hlavní problém v tom, jestli skutečně ERÚ by mělo být nezávislé a mělo by mít na paměti zájmy našich občanů, ceny elektřiny a tepla, a ne zájmy výrobců. A doufejme, že to tak je a že to tak bude i v budoucnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se k další interpelaci, kde bude interpelovat pan poslanec Klaus ve věci rozvratu financování českého školství. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane premiére, chtěl bych vás interpelovat ve věci, kterou považuji za velice vážnou a týká se vývoje financování českého školství. Obracím se na vás jako na význačného českého manažera, protože doufám, že mě pochopíte, na rozdíl od některých tady kolegů ve Sněmovně.

Řeknu vám čísla. Když srovnáme poslední dva roky, tak nárůst peněz, které daňoví poplatníci pumpují do resortu školství, regionálního školství, vzrostl ze 103 na 144 miliard korun. To je 40 %, obrovské číslo. Kladu otázku, jak jsme vůbec mohli přežít, my v resortu, před těmi deseti lety, když ta čísla byla takhle malá. A přitom tenhle obrovský nárůst nebude mít a nemá žádný reálný dopad. Proč tedy nemají o 40 % víc ti učitelé? Kde ty peníze jsou? Vy to jenom všechno utopíte v tzv. reformě financování regionálního školství, PHmaxech, protože jste z nějakého mně nepochopitelného důvodu ustoupili koaličnímu partnerovi, aby to proběhlo v platnost.

Takže já vás žádám, udělejte ještě schůzku s ministryní financí, asi i s ministrem školství, ještě se nad tím jednou zamyslete, protože jste otevřeli obrovskou černou díru, kam ty peníze rvete, jen abyste mohl obcházet školy, každému tomu učiteli přidávat, sbírat na tom politické body, abyste otevřel dveře této věci, která se bude strašně těžko napravovat.

Já jsem tady s tím neuspěl, s tím zákonným řešením, akorát se to odložilo. Ale skutečně, podívejte se na ta čísla jako manažer, vyhodnoťte, co to skutečně přináší, třeba i politicky, ať to aspoň tedy mají ti učitelé. Ale vy to skutečně nasypete na sanaci neúspěšných poloprázdných škol pod kuratelou nějaké bývalé vlády a bývalého koaličního partnera, o jehož významu samozřejmě můžeme dost pochybovat. Takže o toto vás prosím, abyste na to reagoval a začal situaci řešit, aby se v tom resortu neřešily jenom takové opravdu drobné ptákoviny. Tohle je skutečně fatální věc. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já s vámi souhlasím, že současný systém financování má, řekněme, plno objektivních specifik a neumí zohlednit tahle specifika v jednotlivých krajích, např. rozdílnou velikostní strukturu mateřských a základních škol, rozdílnou oborovou strukturu středního a vyššího odborného školství, rozdílné procentní zastoupení žáků v zájmovém vzdělávání. Já si pamatuji, ten nejnižší průměrný plat vlastně byl ve Zlínském kraji, nejvyšší v Liberci. Takže je to postaveno pouze na principu financování na žáka, jiný parametr nebere v úvahu. Umožňuje velké rozdíly ve výši krajských normativů, to je rozdíly ve výši státní finanční podpory na vzdělávání žáka ve stejném oboru vzdělávání mezi jednotlivými kraji. Výše normativů není dlouhodobě předvídatelná. Nezohledňuje rozdílnou úroveň nárokových složek platů pedagogů v konkrétních školách. Tarifní platové stupně podle délky vykonávané praxe. To má za následek, že školy se staršími pedagogy mají často nedostatek peněz na nenárokové složky. V oblasti financování nepedagogické práce systém neodůvodněně zvýhodňuje školy s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole, to je se stejným počtem tříd, s naplněností tříd nižší. (nesrozumitelné) v počtech žáků školy mají pro školu zásadní důsledky v odměňování jejich zaměstnanců. V oblasti středního vzdělávání s maturitní zkouškou systém negativně působí na kvalitu i na ekonomickou efektivnost vzdělávání. Školy v zájmu získávání a v získání žáků, tedy prostředků státního rozpočtu, snižují nároky na kvalitu na vstupu do vzdělávání, i žáky s velmi malou pravděpodobností úspěšnosti na výstupu vzdělávání drží ve vzdělávání co nejdéle.

Základní principy nového systému financování by měly být větší míra centralizace při financování regionálního školství, náhrada části systému stávajících republikových a krajských normativů systémem normativů stanovených centrálně z úrovně Ministerstva školství, zajištění rovnosti financování v případech, kdy rozdíly byly nedůvodné. Zavedení zcela odlišného systému normativního financování pedagogické práce ve vybraných druzích škol, mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, typech školských zařízení, školní družiny zřizované územně správními celky. Právní předpisy pro ně stanoví maximální možný rozsah vzdělávání nebo maximální možný rozsah přímé pedagogické činnosti hrazené ze státního rozpočtu. To zajistí větší transparentnost a předvídatelnost pro ředitele škol. Velký důraz bude kladen na pravdivost, úplnost a správnost vykazovaných údajů, které budou přímo sloužit pro stanovení části rozpočtu školy nebo školského zařízení.

Přípravy na hladký náběh této reformy v příštím roce. Rozvojový program na vyrovnávání mezikrajových rozdílů v platech učitelů. Program startuje v lednu 2019 a bude fungovat po celý rok. Kraje mohou už nyní podávat žádosti o dotaci; na tyto účely je vyčleněna 1 053 000 korun. Peníze jsou určeny na odměňování pedagogů mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a družin. Peníze jsou určeny na pohyblivou složku platů, tedy odměny a osobní příplatky, a to pro pedagogy mateřských, základních, středních škol, konzervatoří a družin. Cílem je, aby pedagogové na stejných typech škol dostávali srovnatelné motivační složky platu ve všech krajích. Současný systém financování, kdy školy dostávají peníze podle počtu žáků, má totiž za následek to, že odměny učitelů v jednotlivých krajích se velmi různí. Od roku 2020 pak bude mezikrajové rozdíly v platech systémově řešit reforma financování regionálního školství. Školy budou dostávat peníze primárně podle odučených hodin, bude se tedy jednat o tzv. financování na pedagoga.

V rámci příprav na zavedení reformy financování také Ministerstvo školství vyčlení pro příští rok 1,8 mld. korun pro mateřské školy. Tyto finance budou určeny zejména na zaplacení překryvů učitelek při výuce a také na nezbytné rozšíření délky provozu. Od září 2019 pak školy dostanou peníze na navýšení hodin výuky. Využít je mohou zejména při dělení hodin, tak aby se např. při výuce jazyků učili žáci v menších skupinkách.

Cílem vyhlášení rozvojového programu na období září - prosinec 2019 je dofinancování úvazku pedagogických pracovníků, které nově vznikne od 1. září 2019 v souvislosti s připravovanou změnou financování regionálního školství, kdy školy budou připravovat organizaci výuky v souladu s nařízením vlády číslo 123/2018 Sb. Finanční prostředky budou určeny školám, které budou mít vytvořeny dostatečné materiální vybavení a personální zabezpečení. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak, prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Nezlobte se, pane premiére, vy jste mi vůbec neodpověděl na otázku. Buď jste mě nepochopil. Vy jste tady přečetl nějaký prefabrikovaný dokument nějakých úředníků. Mně to přijde, jak kdyby člen správní rady mě kritizoval, že mi rostou náklady ve škole o 44 % a máme horší výsledky, a já bych reagoval, že mu tam budu číst půlhodinové nějaké citace ze školního řádu.

Já jsem si vás prostě dovolil upozornit, že jste otevřeli černou díru s tou reformou financování a raketově vám rostou náklady a akorát budete sanovat poloprázdné školy a nedosahujete žádných výsledků. Nerostou ty mzdy o těch 40 %, co vám to narůstá, atd. A žádal jsem vás, abyste tomu dal politickou prioritu, protože já být ministryní financí, tak z toho zešedivím. A být ministrem školství za této situace, tak abdikuji. Protože skutečně otevíráte černou díru toho financování tady pod tlakem pana Gazdíka a paní Valachové. Takže vás prosím, abyste mi lidsky odpověděl a zahodil ten papír od těch úředníků, co vám tady ráno podstrčili. Děkuji. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se divím, že mě vůbec interpelujete, když já jsem s vámi jednal a vlastně na můj popud byl vytvořen takový poradní orgán pana ministra Plagy. Já nejsem ministr školství. Já vím, že rozpočet 2019, největší nárůst jsou důchody, 38 miliard. A druhý je školství. A proč jsme nabrali tolik učitelů? No protože jsme neměli učitele. A my máme cíl, aby měli průměrnou mzdu 45 tisíc v roce 2021, pokud si to dobře pamatuji z programu. A kvůli tomu jsem jel i do Finska na oficiální návštěvu, kdy jsem zjistil, že učitel je nejprestižnější profese ve Finsku. Deset Finů se hlásí na tu pozici. A je tam plno věcí, které se můžeme naučit. Nemají ani inspekci, ve třídě jsou čtyři učitelé, je to úplně jinou formou.

Takže my potřebujeme reformu. Ano, my potřebujeme reformu školství, potřebujeme reformu vzdělávání, jednoznačně ano. Ale taková reforma se dělá nadlouho a my v první fázi samozřejmě jsme navyšovali mzdy, řešili jsme počty učitelů, samozřejmě je to financování prostřednictvím krajů. Takže dobře víte, že postupně se to snažíme řešit, a je potřeba nejenom řešit platy, ale i motivaci těch učitelů, aby měli zázemí atd.

Takže já určitě, pokud chcete, vám můžu udělat ještě nějaký podrobnější rozbor přes peníze, ale největší položka rozpočtu 2019 - nikdy tolik peněz do školství nešlo, protože je důležité, aby naše děti měly kvalitní a motivované učitele. Takže toho chceme dosáhnout, ale je to samozřejmě dlouhodobý proces.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a nyní prosím pana poslance Kupku, který bude interpelovat ve věci integrity vlády. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane premiére, v zemích na západ od nás, ale dokonce nejenom na západ, bývá běžné, že pokud se v případě ministra vlády objeví nějaké podezření, tak odchází. Zpravidla z toho důvodu, aby nezatěžoval svou kauzou a všemi pochybnostmi svou vlastní vládu. Stalo se to tak v Německu, ve Francii, ve Velké Británii, ve Spojených státech amerických, dokonce se to dělo v případě ČR v řadě předchozích vlád, kde odcházeli ministři například proto, že před rozvodem odklonili nějaké peníze. To téma odklonění peněz se nedávno objevilo u vašeho pana ministra Ťoka. Vaše paní ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová je podle veřejných informací aktuálně hlavní podezřelou ve věci zakázek společnosti, resp. agentury CzechTourism. Já bych se chtěl zeptat - a proběhla tam razie na konci listopadu v MMR, v konkrétních firmách, v CzechTourismu a byla nepochybně na základě soudního souhlasu také u ní doma. To pochybnosti přirozeně vzbuzuje a oslabuje to vládu.

Já bych se chtěl zeptat, jestli jste připraven do doby, než se to prošetří a než z toho bude nějaký závěr, odvolat ji z vlády, tak jak by se to asi dělo jinde. Asi se teď dozvíme, že to je zase součást kampaně, že je to účelovka a že vás poškozují média a opozice, ale podle mě je to vážná a relevantní otázka. Měli bychom na ni znát odpověď, protože by nás přirozeně mělo zajímat, jak je to tedy teď s vládou ČR. Co se musí stát, zní moje otázka, abyste někoho ze svých ministrů odvolal? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za interpelaci. Samozřejmě když mě interpeluje poslanec ODS, a já jsem zvědav, kdy už konečně bude tahle Sněmovna probírat všechna ta privatizační zvěrstva, a co všechno jste nám tady předvedli od revoluce, tak je to samozřejmě úsměvné.

Paní ministryně je přítomna. Pokud si vzpomenete, tak nejdřív v novinách bylo, že je to nějaký dotační podvod. To je nesmysl, nic takového to není. A paní ministryně dnes k tomu vystupovala. Takže ona žádné dotace CzechTourismu nepřiděluje. Tak to byla prvotní informace z médií. A samozřejmě už zprávy NKÚ ukazovaly, že na CzechTourismu je problém. Dokonce už v roce 2015 a já jsem to kritizoval, protože se mi nezdálo už v minulosti, že tolik peněz dáváme do CzechTourismu. Já si myslím, že situace se změnila. Proto jsem i donutil paní ministryni Dostálovou, aby významně snížila rozpočet CzechTourismu, aby redukovala zahraniční síť, ale ona už nechala v roce 2015 zavést transparentní kritéria pro určení, kolik je ta která sportovní či kulturní akce významná a jakým je přínosem.

Takže policie ČR to šetří, zadala na CzechTourismu hloubkový audit. Samozřejmě byly tam řešeny veřejné zakázky a teď se chystá i nové výběrové řízení na vedení agentury. Takže by bylo dobré, aby ty různé mediální - vzpomeňte si, kolik těch mediálně zaručených informací bylo v minulosti, a nakonec se to vlastně ukázalo absolutně jako neopodstatněné. Takže nechejme orgány... Nikdo není obviněn, nikdo není stíhán, pokud vím, takže určitě policie to rozkryje, jak se tam hospodařilo. A paní ministryně sdělila, že si není vědoma žádného pochybení, a poskytuje policii maximální součinnost, takže ani nevidím důvod, proč by neměla být ve vládě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance, jestli má zájem - má zájem, o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Kdybych chtěl oplácet stejnou mincí, tak se budu ptát v souvislosti s těmi privatizačními kauzami, jak je to se všemi privatizacemi, do kterých jste byl také zapojen, ale to tak činit nebudu. Já jsem se zeptal, co by se muselo stát, abyste odvolal někoho z ministrů své vlády, jak vážné by to podezření muselo být nebo co by se muselo stát, aby to vedlo k tomu, že vláda prostě toho dotyčného na čas, než se věc prošetří, prostě vyřadí ze svých řad.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, to je velká chyba, že se neptáte. Ptejte se! Pokud myslíte na moji bývalou firmu, ta nebyla v kuponové privatizaci. Tu jsem vybudoval z nuly na bázi City Bank, ne na bázi, když jste byli u vlády a kdy se úvěry v komerčních bankách, které jste dovedli do bankrotu následně, dávaly kámošům. Ani privatizaci Crystalexu, který jste vy privatizovali, vláda ODS, potom zbankrotoval a bylo tady devět tisíc nezaměstnaných. Z jednoho dne na druhý! Klidně se ptejte. Já jsem nikdy nic neprivatizoval. Ani ten ČEZ jste neměli dávat do kuponky. To jsme jednou řekli tady. To bychom jinak řešili to jádro. Takže já nechápu tu otázku.

Já myslím, že paní ministryně se nebrání. Odpověděla na všechno a myslím si, že je to absolutně nadbytečná záležitost, protože zkrátka paní ministryně spolupracuje a záležitost se, pokud vím, týká jejích podřízených.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci dluhopisů. Upozorňuji, že se nám blíží 16. hodina, kdy musíme přejít na interpelace na členy vlády. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, ke 100. výročí vzniku republiky se vaše vláda rozhodla k emisi státních dluhopisů. Průměrný roční výnos zmíněných dluhopisů činí 2,07 % před zdaněním, tedy sotva pokryje inflaci, která by podle České národní banky měla být i v příštích letech nad hranicí dvou procent. Je obecně známým faktem, že státní dluhopisy jsou relativně bezpečnou investicí se sice nízkým, ale vcelku vzato zaručeným výnosem. České státní dluhopisy ale patří k těm s nejnižším úrokem na světě, takže občanům nic moc nepřinesou. Proč úrok na těchto dluhopisech nezvýšíte tak, aby se investice občanům ČR alespoň trochu vyplatila? Myslíte, že budou čeští občané za stávajících podmínek motivováni tyto dluhopisy nakupovat?

Zahrajme si takovou hru. Představte si, že mě musíte přesvědčit jako občanku, která v tuhle chvíli s ohledem na dostupná čísla vůbec nechápe, proč by měla své úspory vkládat do státních dluhopisů. Zkusíte to?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a žádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ministerstvo financí zahájilo v pondělí projekt přímého prodeje státních dluhopisů občanům s cílem umožnit občanům každodenní přístup ke konzervativní a stabilní formě zhodnocení svých úspor. Nové emise dluhopisů nesou název dluhopis republiky a jsou symbolicky vydávány u příležitosti 100. výročí založení samostatného Československa v roce 2018 a 100. výročí zavedení československé měny - 2019. Ministerstvo financí zahájilo prodej těchto dluhopisů v reakci na zájem občanů o investování do státního dluhu. Současné podmínky na trhu státních dluhopisů a navyšování základních úrokových sazeb ze strany České národní banky ve srovnání se situací na trhu konzervativních bankovních spořicích produktů tak umožní nabídnout zajímavou výši výnosu 2,07 % p.a. Tento krok podpořila i Národní rozpočtová rada dne 5. 12. 2018 svým stanoviskem, že z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a celkové finanční stability považuje za pozitivní vydání dluhopisů republiky, neboť je to vhodný nástroj ke zmírnění rizik z pohledu struktury držitelů státního dluhu a zvyšuje povědomí a celkový zájem veřejnosti o hospodaření sektoru veřejných institucí. Umožní tak postupné navýšení podílu občanů na držbě státního dluhu, která bude ke konci roku 0,3 %.

Dluhopisy pro občany by měly být v nepřetržité nabídce po celý rok a jejich úpis bude možné provádět denně s tím, že frekvence připsání upsaných dluhopisů na majetkový účet nabyvatelů je nastavena na čtvrtletní bázi. V prvním pololetí jsou plánovány tři emise dluhopisů s daty emise 1. 2. 2019, 1. 4. a 1. 7. 2019.

Takže já myslím, že veřejnost to vítá, a my si myslíme, že je to dobrý krok. I odborná veřejnost to přivítala i makroekonomové a odborníci, takže já úplně nerozumím té poznámce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne. Je zájem o doplňující otázku? Je 16 hodin, pardon, já se omlouvám. Končím interpelace na pana premiéra.

Začneme interpelace na ministry. Vyzývám pana poslance Ondřeje Profanta, aby přednesl interpelaci na ministra obrany Lubomíra Metnara a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Jan Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážení kolegové, vážená veřejnosti, já bych se rád pana ministra obrany zeptal na jednu zakázku, o které jsem se dneska dočetl v novinách, konkrétně na zpravodajském serveru eGov.cz, kde Ministerstvo obrany chce zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Jedná se o nákup produktů, jako je podpora procesu ekonomického řízení, podpora personálního řízení a spisová služba. V odůvodnění k tomuto jednacímu řízení bez uveřejnění, takže v praxi bez soutěže, dávání z ruky jedinému dodavateli, v tomto případě společnosti GORDIC, se píše, že nelze části nahradit, takže nejde žádnou z těch částí koupit samostatně, což je zcela jistě u spisové služby absolutní blbost. Stejně tak u personálního řízení. Toto jsou oba dva softwary, kterých je plný trh, a můžeme si vybírat. Zvláště pak spisová služba je i velmi dobře legislativně definovaná, víme, jaké má mít API, jaké má mít náležitosti, takže zcela určitě ji lze soutěžit. K tomu jenom dodávám, že jenom tento rok ministerstvo utratilo skoro 400 milionů za produkty společnosti GORDIC. Tohle je prostě ukázkový případ vendor lock-in.

Pane ministře, budete s tím něco dělat?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, proč nebyla tato zakázka zadána v otevřeném výběrovém řízení? Proč byla zadána touto cestou? Ono to bude trošičku delší, ale jasně na to odpovím.

Zadání zakázky v otevřeném řízení nebylo možné z důvodu výhradních autorských práv, jak je v článku uvedeno. Jakýkoliv zásah třetí stranou, jiným dodavatelem, by mohl být firmou GORDIC chápán jako porušení výhradních autorských práv a resort Ministerstva obrany by se vystavil možné žalobě za jejich porušení. Za druhé, jedná se o velmi komplexní informační systém, zahrnující všechny finanční operace, ale rovněž tak i všechny personální služby, které resort obrany jako organizační složka státu musí vykonávat. Systém je rovněž navázán na informační systém logistiky a systém spisové služby a je rovněž podstatnou částí akvizičního procesu. Jakákoliv změna realizovaná bez absolutní znalosti systému by mohla způsobit ztrátu důvěryhodnosti dat, a tím i celého komplexu činnosti ve všech navazujících a spolupracujících systémech.

Resort Ministerstva obrany si je vědom závislosti na dodavateli, a proto připravuje systémová a koncepční opatření k vymanění se z vlivu dodavatelů, a tedy nutnosti užívat JŘBÚ. Má zpracované koncepční a strategické dokumenty definující směřování informatizace Ministerstva obrany. Jedná se o koncepci informatizace resortu Ministerstva obrany, takzvané KIRO, a strategii informatizace resortu obrany, takzvané SIRO. Do 28. února příštího roku bude zpracován akční plán informatizace Ministerstva obrany. Jeho postupným naplňováním dojde k významným změnám v rozsahu zadávání veřejných zakázek formou JŘBÚ a omezení vendor lock-in.

Projednávaná zakázka umožní zajistit bezporuchový a bezpečný provoz tohoto rozhodujícího systému do doby, než bude resort připraven učinit všechny nezbytné kroky k omezení závislosti resortu u všech zakázek ve formě JŘBÚ na nezbytně nutné minimum.

Dodavatel, což je firma GORDIC, je výhradní držitel autorských práv, což bylo opakovaně potvrzeno dvěma znaleckými posudky. Resort Ministerstva obrany ověřoval, zda je možné realizovat poptávané činnosti jiným dodavatelem, popřípadě za jakých podmínek. Znalecké posudky vyloučily, že je možné provádět úpravu zdrojových kódů nebo provádět zásah do jádra systému jinou osobou než vykonavatelem autorských práv, tedy firmou GORDIC. Z těchto důvodů je jediný možný způsob zadání JŘBÚ. Dodavatel rovněž potvrdil, že právo vytvářet programové vybavení nebo poskytovat technickou podporu neposkytl žádné třetí osobě, žádnému dalšímu dodavateli.

Při stanovování ceny - jenom na doplnění - byla brána v úvahu předchozí smlouva a možný vliv inflace. Provedené porovnání, takzvaný expertizní posudek, vyhodnotil cenu maintenance APV a DZ GINIS DEFENCE jako plně srovnatelnou z 99,25 % se smlouvou předchozí. Navýšení o 0,75 %, což je o 300 tisíc Kč, je způsobeno zvýšeným využíváním systému, kdy se zvedá počet uživatelů informačního systému, a tím se zvyšuje využívání klientských licencí.

Závěrem. Resort Ministerstva obrany má s dodavatelem uzavřenou specifickou licenční dohodu, licenční model GINIS DEFENCE, postavený přesně podle potřeb resortu Ministerstva obrany, která umožňuje čerpání finančních prostředků kontrolovat. Tento licenční model podporuje veškeré procesy až do stupně utajení T, což je z hlediska potřeb resortu obrany a bezpečnosti systému velmi závažné. Jedná se o licenci, která je klientsky a územně neomezená, a je možné ji tedy vyvážet i do zahraničních operací.

Mou prioritou je, aby se resort vymanil ze závislosti na konkrétních dodavatelích, což je samozřejmě trend, a touto cestou musíme jít a musí celá státní správa. (Pane ministře, váš čas.) Z tohoto důvodu zpracovaná exit strategie, která bude uplatňována, prošla RVIS.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já samozřejmě nezpochybňuji, že firma GORDIC vlastní autorská práva k systému GINIS. Ať si je nechá, ale tady jde o to, že váš resort takto uzavřel ty smlouvy. Vy sám přiznáváte, že ten stav není dobrý, ale ten stav de facto porušuje zákonný stav. Koneckonců, pracovní skupina RVIS se k tomu vyjádřila také tak, že takto není ta zakázka dobře zadaná. Například v Praze už se ale u GORDIC soutěží s pomocí partnerské sítě a tato společnost tedy umí i jiné formy. Samozřejmě nechce, samozřejmě do ní musíte tlačit, ale to je samozřejmě vaše práce jako zadavatele trošku říci, co chcete a jak to chcete a za jakých podmínek to chcete. Veřejná správa nemůže fungovat tak, že jenom slepě sleduje nabídky (upozornění na čas), ale musí si sama být iniciátorem.

Děkuji za informaci o akčním plánu příští rok.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji vám, pane předsedající. Ještě rychlá reakce. Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, nelze tyto systémy směšovat a paušalizovat, že v Praze někde na magistrátu jsou takové. Tohle je unikátní systém, který užívá Ministerstvo obrany, utajený i z hlediska zpravodajských služeb. Takže hovoříme o unikátním systému.

My víme, a je zpracován exit strategie, která je. A není pravda, že to je protizákonné. Jsou dva posudky na tuto zakázku, na tyto tři systémy zpracované. Já bych nerad, aby se tady fabulovalo, že je tady něco protizákonného nebo že Ministerstvo obrany dělá nějaké nezákonné kroky. S tím nemohu souhlasit a musím to jednoznačně odmítnout! A tak, jak jsem vám říkal, exit strategie je zpracována a tuto strategii RVIS schválil a podpořil. To, že v minulosti, samozřejmě zabýváme se tím, že ty smlouvy byly takto uzavírané a vznikla určitá forma závislosti, to je, ale dneska to, jak já to uzavírám, nemám jiný zákonný legitimní rámec, než se s tím vypořádat takto. A opravdu bych nechtěl, aby to zaznívalo s tím, že tady dělá rezort nějakou nezákonnost nebo něco v rozporu se zákonem. Máme k tomu doložitelné dva jasně znějící a vypovídající posudky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Další ústní interpelace je pana poslance Jana Farského na pana ministra Jana Kněžínka. Pan ministr zde není. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený nepřítomný pane ministře, Nejvyšší soud ve svém usnesení z 11. května 2011 konstatoval, že rozhodčí doložka, pokud neobsahuje přímé určení rozhodce nebo konkrétní způsob jeho určení, tak je absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Na základě takovýchto rozhodčích doložek bylo v ČR zahájeno odhadem 200 až 300 tisíc exekucí.

Ústavní soud opakovaně ve svých nálezech konstatoval, naposledy toto úterý, že soudy takové exekuce musí rušit ex officio bez návrhu. Sám jsem se pokusil tyto exekuce identifikovat, ovšem když jsem požádal soudy o informaci, odpověděly mně s tím, že mi ji podají, ale že mě to bude stát něco mezi 60 a 70 miliony korun.

Vzhledem k tomu, že je to povinnost ex officio, vzhledem k tomu, že pořád ještě žijeme v právním státě, doufám, že tuto aktivitu vyvíjí Ministerstvo spravedlnosti. A já bych se chtěl, pane ministře zeptat, v jakém stadiu vyhledávání nezákonných exekucí, kterých je 200 až 300 tisíc, v jakém stadiu je a jaké úkony v tomto konáte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude na interpelaci odpovězeno písemně. Než dám slovo paní poslankyni Zuzaně Majerové Zahradníkové s interpelací na pana ministra Tomáše Petříčka, který je rovněž nepřítomen a omluven, přečtu omluvy. Pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek se omlouvá z dnešního jednání od 16.15 do konce pracovního dne a následně v pátek po celý jednací den. Důvodem je zahraniční pracovní cesta. A dále se omlouvá pan místopředseda Pikal do konce jednacího dne.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezké dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Já mám interpelaci na pana ministra zahraničí Tomáše Petříčka ve věci snížení úrovně velvyslanectví v Maďarsku a v Itálii.

Nedávno jste byl kritizován za to, že jste zrušil označení země s nejvyšší politickou důležitostí pro vyjmenované čtyři země. Jako důvod Ministerstvo zahraničí uvedlo, že se jedná jen o interní krok bez konkrétních politických dopadů. Nicméně podle tvrzení Ministerstva zahraničí se v těchto zemích snižují platové třídy vedoucích zaměstnanců. Mohl byste ale vysvětlit, proč se jedná zrovna o tyto země? Je známo, že Maďarsko a Itálie jsou v poslední době na pranýři EU.

Pane Petříčku, podle tvrzení Ministerstva zahraničí snížení úrovně velvyslanectví mimo jiné v Maďarsku a Itálii nevypovídá prý o prioritách ministerstva. Prý jsou důvody ekonomické. Můžete ale vysvětlit, proč hodláte šetřit právě na těchto zemích? Proč např. nesnížíte finance na velvyslanectví v Saúdské Arábii? Proč nenajdete úspory v českém velvyslanectví v Severní Koreji? Proč zrovna Maďarsko a Itálie? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní poslankyně. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Václav Klaus na pana ministra Jana Hamáčka. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Jana Krutáková se omlouvá dnes mezi 16 a 18 hodinou z důvodu jednání.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane nepřítomný ministře vnitra, já bych vás chtěl interpelovat ve věci pobytu cizinců na území ČR a legalizace jejich pobytu. V České republice žije aktuálně již přes 500 tis. cizinců, to je pět procent z celé populace. A je jistě vážnou věcí legalizace jejich pobytu včetně ověřování její identity. Já reaguji na známý příklad paní Ayan Jamaal Ahmednuur. To je ta dáma, která přicestovala do České republiky údajně z Ruské federace. V tranzitním prostoru vyhodila veškeré dokumenty, nebo zničila, takže se pak vydávala za občanku Súdánu, politickou uprchlici a v poměrně krátké době žalovala ředitelku tady střední školy v České republice.

Tak se chci zeptat, kolik je případů, kdy cizinec nemůže prokázat žádným dokladem totožnost. Kolik takových případů eviduje ministerstvo za posledních pět let? Jaký je v takovém případě řádný postup, aby tato osoba byla legalizována, a udělení k pobytu? Kolika takovýmto osobám byly vystaveny pouze na základě jejich vlastního prohlášení doklady?

Tato dáma také ten průkaz opakovaně ztrácela, takže bylo vydáno asi šest nebo sedm různých dokumentů. Takže otázka je: Kolik je osob, kterým jsou opakovaně vydávány doklady o trvalém pobytu v České republice? A jak je zajištěno, aby tyto doklady nemohly být využívány dalšími osobami pro jejich pohyb po zemích Evropské unie? A za třetí. Jak je možné, aby se v tranzitním prostoru objevil člověk naprosto bez dokladů, když se jedná o letiště? Proč ten člověk není okamžitě vrácen nazpátek do té bezpečné země, odkud přiletěl? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana nepřítomného ministra Jana Kněžínka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, zákon o střetu zájmů nutí veřejné funkcionáře na těch nejmenších obcích, kde za svoji práci pro obec pobírají minimální odměnu, odhalit svůj veškerý majetek, a tím poškodit i své nejbližší osoby. To není tajemství, to víme všichni.

Během léta Ministerstvo spravedlnosti provedlo analýzu plnění povinností veřejných funkcionářů vyplývajících ze zákona o střetu zájmů, mimo jiné, zda komunální politici podali průběžná oznámení do 30. 6. Bylo zjištěno, že více než 25 tis. komunálních politiků z celkových 33 235, na které povinnost dopadá, tedy více než 75 %, svá oznámení do registru nevložilo. Po výzvě k nápravě zůstalo stále více než 7 tis. nepodaných oznámení. Po této analýze byly vyzvány obce s rozšířenou působností k zahájení řízení o přestupku, a to přes původní příslib, že bude vyčkáno na rozhodnutí Ústavního soudu, u nějž byl senátory napaden zákon o střetu zájmu kvůli nepřiměřenosti zásahu do soukromí neuvolněných místostarostů, radních a dalších zastupitelů na malých obcích.

Proč nebyl dodržen původní příslib, podle kterého Ministerstvo spravedlnosti vyčká rozhodnutí Ústavního soudu? Proč udělalo Ministerstvo spravedlnosti pravý opak a vyzvalo ORP k zahájení přestupkových řízení? A do třetice, když je nějaký zákon tak masivně porušován, není to spíš problém zákona než těch, kterým ukládá povinnosti? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Taktéž na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Přečtu omluvu. Pan poslanec Jan Kubík se omlouvá dnes od 16.30 do 18.00 hodin z důvodů pracovních.

Pan poslanec Jiří Kohoutek bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, podzemní voda v Česku ve více než polovině svého množství v České republice obsahuje pesticidy. Ve více než 40 % vzorků dokonce hydrologové zaznamenali nadlimitní koncentrace. Bohužel nás nemůže nijak potěšit ani část vody otrávené pouze podlimitně, protože slovy ředitele Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd v ČR doc. Martina Pivokonského pesticidy působí bezprahově, to znamená, že potenciálně škodlivé mohou být při jakémkoli množství. Znečištění pesticidy má vliv nejen přímo, ale způsobuje i další problém. Například se podílejí na zvýšeném výskytu sinic, které dále ničí vodu a vodní hospodářství.

Znečištění pesticidy ve značné míře pochází z pěstování řepky a kukuřice na biopaliva. Ukázalo to rozsáhlé čtyřleté sledování téměř sedmi stovek zdrojů.

Pane ministře, o problému vláda ví minimálně několik let. Kdy se dočkáme nějakého opatření, které zamezí rozsáhlým a dlouhodobým škodám nejen na vodě, ale na celém ekosystému, na zdraví nás všech? Můžete říct, zda reálně hodláte jako vláda i jako ministerstvo ukončit dobrodružství s biopalivy a nastartovat podobu zemědělství, které bude krajinu zušlechťovat a ne ničit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, poprosím o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane kolego, pane poslanče, no ona by ta interpelace měla spíše směřovat na ministra zemědělství, protože záležitost pesticidů je daleko víc v jeho kompetenci než v kompetenci životního prostředí. Ale samozřejmě souvisí to s vodou, a cokoli souvisí s vodou, se týká i Ministerstva životního prostředí a my se k tomu hlásíme.

Jenom několik doplnění k té zprávě. Já ji samozřejmě znám, protože výskyt pesticidů v podzemní vodě monitoruje Český hydrometeorologický ústav, který je v naší gesci. Ale také určitě, když se o tu věc zajímáte, tak víte, že on monitoruje nejenom pesticidy jako tu mateřskou látku, ale také jejich metabolity, což jsou produkty neúplného rozpadu, a vyplývá z té zprávy také to, že limity často překračují právě metabolity pesticidů a ne třeba tolik ty primární pesticidy. To není slovíčkaření, to má konkrétní docela významný důvod a také vysvětlení, protože nálezy některých mateřských látek a jejich metabolitů, jako je třeba atrazin nebo alachlor, které se v ČR nesmí již řadu let používat, a troufám si říct, že se ani nepoužívají, rozhodně ne v nějaké větší míře, protože jsou za to vysoké pokuty, ukazují na dlouhou dobu perzistence těchto látek, což také svědčí o staré zátěži.

A také je tam jedna věc, která je docela významná. Vy hovoříte o tom, že se o tom ví několik let. No ne tak úplně, protože ta měření, tím jak se zlepšují neustále technologické možnosti měření, tak ta čísla, o kterých hovoříte, se vlastně objevila poprvé v minulém roce s touto přesností, a také to vůbec neznamená - nebo obráceně. Současná čísla o znečištění pesticidy neznamenají, že by se pesticidy objevily najednou ve vodě. Ony tam byly dlouhou dobu, ale v některých případech se neměřily, nebo neměřily se s takovou přesností, a v některých případech se jedná, v řadě případů se jedná právě o jejich metabolity, tedy produkty rozpadu pesticidů, které se tam třeba aplikovaly před deseti lety, a teď nalézáme ve vodě jejich metabolity. To znamená, některá ta rezidua z pesticidů tam mohou být stará až dvacet let. To bylo samozřejmě období, kdy v tomto rozsahu se v ČR řepka nepěstovala, ale zase se tady třeba pěstovaly brambory a brambory přirozeně jsou také velmi často ošetřovány pesticidy.

Můžu říct, že používání pesticidů se postupně snižuje. Spotřeba přípravků od roku 2012 do roku 2016 klesla zhruba o 7 %. To, co jsem teď ty poslední tři minuty říkal, ovšem vůbec neznamená, že bychom s tím stavem byli spokojeni. Ať už jsou to rezidua, nebo primární pesticidy, tak samozřejmě jsou to látky, které rozhodně nejsou žádoucí v pitné vodě.

Ono je to tak, že zhruba z 50 % se pitná voda, které se spotřebuje zhruba 600 mil. kubíků ročně v ČR, tak z 50 % se vyrábí z povrchových zdrojů vody, a navíc naprostá většina vodárenských nádrží má povodí s lesním pokryvem, krásně je to třeba vidět v okolí Želivky, tedy Švihova, která zásobuje 1,5 mil. lidí Prahy a dalších krajů pitnou vodou. A tam samozřejmě už jsou poměrně přísná omezení v rámci ochranných pásem vodních zdrojů. A také pitná voda připravovaná z hlubokých vrtů, zejména pro skupinové vodovody, není pesticidy kontaminována.

Naše vláda se tím ale samozřejmě zabývala. A shodou okolností v červnu letošního roku byl přijat národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů, který má celou řadu úkolů pro resorty, především pro Ministerstvo zemědělství, s cílem snížit množství pesticidů, s cílem samozřejmě stanovit ochranná pásma, kde ty pesticidy nemohou být používány vůbec, nebo jenom v omezené míře, to jsou ochranná pásma vodních zdrojů, a celou řadu dalších úkolů.

Takže vás chci ujistit, že se touto záležitostí zbýváme velmi intenzivně, a určitě další informace by vám k tomu byl schopen dát resort Ministerstva zemědělství, protože jak to primární užívání, tak i jejich kontrola je v jejich gesci. V zásadě v naší gesci je pouze měření jejich obsahu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Nemáte.

Přistoupíme k další interpelaci. Než dám slovo panu poslanci Jakubu Jandovi, přečtu omluvu. Paní Lenka Kozlová se omlouvá dnes mezi 16.30 a 18.00 z důvodu jednání. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, aktuálně jste hlavní podezřelou v kauze zakázek agentury CzechTourism. Kvůli této kauze proběhla koncem listopadu razie na Ministerstvu pro místní rozvoj a v centrále CzechTourismu. V policejním spisu jste podezírána z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a dotačního podvodu. K nim mělo dojít v roce 2016, kdy jste působila jako náměstkyně pro regionální rozvoj.

Ptám se vás tedy, zda vyvodíte z tohoto stíhání osobní odpovědnost a zda do doby, než se tato záležitost vyšetří, odstoupíte. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych v prvé řadě chtěla panu poslanci poděkovat, protože konečně někdo se zeptá mě. Tak za to opravdu velmi děkuji, že nemusím pořád reagovat jen na nějaké mediální zprávy, ale můžu vám samozřejmě k těm věcem něco říct.

Ministerstvo pro místní rozvoj je v roli zřizovatele agentury CzechTourism. Agentura CzechTourism je samostatná organizace s právní subjektivitou. Pokud se někde objevuje slovo dotační podvod, tak prosím vás, to je nesmysl. CzechTourism podle zákona o rozpočtových pravidlech § 14 nemůže poskytovat žádné dotace, takže CzechTourism a ty věci, které se vyšetřují, je nákup mediálního prostoru. CzechTourism si nakupuje mediální prostor na základě konkrétních smluv s konkrétními marketéry. Samozřejmě žádné dotace tam nejsou, ani Ministerstvo pro místní rozvoj vůči CzechTourismu nedává žádné dotace, neb CzechTourism je příspěvkovou organizací a čerpá zdroje ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly MMR. Ani v Národním programu podpory cestovního ruchu, o kterém hovořil včera pan Stanjura, tak ani tady není CzechTourism konečným příjemcem, nebo vůbec možným příjemcem o tyto dotace.

To, že se policie samozřejmě zabývá tím, jak funguje komunikace mezi ministerstvem jakožto zřizovatelem a agenturou CzechTourism, mně přijde docela logické, a vzhledem k tomu, že vláda ČR pracuje 24 hodin denně, tak já mám skutečně techniku Ministerstva pro místní rozvoj doma. Tu jsem policii odevzdala, v tom nevidím vůbec žádný problém, který by s tímto mohl nastat.

Pokud se bavíme o tom, že před týdnem to byl tedy dotační podvod, to doufám, že už všichni pochopili, že ze zákona to je nemožné. Tak se včera objevilo slovo nehospodárnost. Tak se tedy pojďme pobavit o slově nehospodárnost, co se tedy stalo a co jsem měla udělat.

Za mě, protože jsme věděli o těch kauzách na CzechTourismu za bývalého vedení, tak jsem v roce 2015 nechala nastavit transparentní kritéria pro výběr takzvaných významných akcí. Co je to významná akce? Významné akce - a tady prosím jenom, pokud pan poslanec bude mít zájem, tady jsou ta kritéria, tady jsou veškerá vyhodnocení za roky 2016, 2017, 2018. (Ukazuje poslanci.) Jsou to transparentní kritéria zveřejněná na webových stránkách.

O co jde. Česká republika je pořadatelem významných sportovních, kulturních a různých celospolečenských akcí. To jsou akce, na které jsou už přirozeně zaměřena celosvětová média. Skutečně ty nejvýznamnější akce mají sledovanost 100 milionů a více diváků. A při této příležitosti my nakupujeme, nebo CzechTourism nakupuje mediální prostor. To znamená, když už jsou všechny kamery světa zaměřeny na Českou republiku, tak my využíváme tohoto mediálního prostoru, abychom Českou republiku propagovali jako destinaci, kam je dobré zajet z pohledu cestovního ruchu a tak dále. Kdybych tento mediální prostor nakupovala individuálně, nebo CzechTourism, tak jsou to částky opravdu několikanásobně vyšší.

Tak jaká nehospodárnost? Já tady šetřím významné prostředky státnímu rozpočtu právě proto, že se napojujeme na tyto významné akce. A když se budeme bavit o konkrétních částkách, tak například na podporu těch významných akcí, jako je MotoGP nebo mistrovství Evropy trucků, to jsou částky jeden milion, nebo jeden a půl milionu. Kdybych ten prostor nakupovala individuálně, tak se bavíme o desítkách milionů jenom za propagaci například na Eurosportu nebo CNN. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní ministryni. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Já vám děkuji za obsáhlou odpověď. Materiál si určitě od vás vezmu. Ale nebylo odpovězeno na mou otázku, jestli do doby, než tuto záležitost vyšetří orgány činné, jestli odstoupíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová No vidíte, to jsem v tom záchvatu zapomněla. Tak prosím vás, nikdo nebyl obviněn, nikdo nebyl obžalován, nikdo nebyl zadržen. Já opravdu odmítám tady odpovídat na to, co by kdyby. Já se cítím absolutně nevinna, žádné pochybení jsem neudělala. Všechno to můžu samozřejmě zdokumentovat. A věřte mi, že jsem maximálně součinná Policii České republiky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli přistoupíme k další interpelaci - pana poslance Vojtěcha Munzara na pana ministra Tomáše Petříčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dneska nemám štěstí na členy vlády, přesto interpelaci přednesu.

Vážený pane ministře, obracím se na vás jako předseda meziparlamentní skupiny přátel Česko - Itálie. Zaskočila mě informace, že jste zrušil označení země s nejvyšší politickou důležitostí i pro Itálii. Řekl jste, že je to ekonomický interní krok, který má vést ke snížení nákladů na toto velvyslanectví.

A já se chci zeptat, proč chcete šetřit právě na Itálii? Naše bilaterární vztahy jsou velmi významné. Itálie je dokonce šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Naše obchodní bilance s Itálií je dokonce překvapivě kladná. Úspěšně se rozvíjí spolupráce i na místní a regionální úrovni. Existuje přes 60 partnerství mezi městy a obcemi obou zemí a deset partnerství na úrovni regionů. Z toho je vidět, jak je Itálie jako země pro nás důležitá.

Ač toto označujete jako interní krok, tak přece jen je to také signál našim zahraničním partnerům, jakou důležitost přikládáte diplomatickému zastoupení v jejich zemi. Takže můj dotaz zní: Na základě jakých kritérií bylo rozhodnuto právě o těchto čtyřech zemích včetně Itálie? A neobáváte se negativních dopadů do vzájemných vztahů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Dalším je pan poslanec Lukáš Bartoň na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře školství. Jsem velkým zastáncem toho, aby se posilovala míra výuky moderních dějin. Proto mě překvapila výroční zpráva BIS, která říká, že: "Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry proložena i výuka českého jazyka, respektive literatury (národní obrození)."

Rád bych se vás v reakci na to zeptal, jestli vy jako ministr souhlasíte s hodnocením tohoto stavu a jaké nápravné kroky případně chystáte. Budete v rámci tohoto hodnocení například zvažovat zásah do reformy RVP nebo do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Dalším je pan poslanec Jan Zahradník na pana ministra Richarda Brabce. Pane poslanče, prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v platných závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory z podprogramu Nová zelená úsporám pro rodinné domy - tedy jedná se o fotovoltaické systémy pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem a systémy propojené s distribuční soustavou - je podpora poskytována pouze v případě, že systém bude umístěn na stavbě evidované v katastru nemovitostí, popřípadě jiné stávající stavbě umístěné na pozemku náležejícím k řešenému rodinnému domu. Takto formulovaná podmínka neumožňuje poskytnout podporu těm žadatelům, kteří si nemohou nebo nechtějí systém umístit na nějakou současnou stavbu, ale mohou ji na svůj pozemek umístit samostatně. Jde o případy, kdy střešní konstrukce domu je například orientovaná nevhodným směrem nebo jde o starou nevyhovující konstrukci, jejíž úprava by vyžadovala nákladnou rekonstrukci. V některých případech i nákladnější než samotný fotovoltaický systém.

Co z toho pro takového žadatele vyplývá? Musí si nechat postavit nosnou konstrukci systému a teprve potom požádá o podporu na pořízení vlastní technologie. Je to sice v souladu se zákonem a pokyny pro příjemce podpory, jenom to žadatelům zbytečně komplikuje život. Úplný paradox pak je to, že ten systém zcela brání pořizování nejmodernějších fotovoltaických konstrukcí využívajících sledování dráhy slunce, takzvaný solar tracker, který zvyšuje výkon soustavy až o 40 %.

Moje otázka na vás, pane ministře, zní: Chcete-li skutečně podporovat tyto zdroje, neměli byste přestat lidem zbytečně komplikovat život a umožnit jim postavit si solární zdroj bez těchto obstrukcí na jejich pozemku, na jejich zahradě?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře. Prosím máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji za interpelaci, vážený pane kolego.

Pane poslanče, já vás chci především ujistit, že my se na Ministerstvu životního prostředí a Státním fondu životního prostředí velmi aktivně a neustále zabýváme zpětnou vazbou trhu. Spolupracujeme velmi úzce třeba s Komorou obnovitelných zdrojů, s panem Chalupou, a s celou řadou dalších asociací s cílem, abychom ten náš systém, který je - a teď se nechci chlubit, ale je považován za nejlepší ve střední a východní Evropě z hlediska podpory nejenom samozřejmě fotovoltaických panelů, ale obecně podpory snížení energetické náročnosti budov, tedy zateplování.

A nechť je důkazem tohoto tvrzení i třeba to, že máme v různém stupni administrace dneska žádosti zhruba za 300 mil. korun - 3 500 žádostí, a už bylo proplaceno více než 218 mil. korun za 2 700 žádostí. A my se neustále snažíme skutečně s těmi realizátory, tedy nejenom s lidmi jako se žadateli, ale také s firmami, které tyhle věci, tedy fotovoltaické panely, instalují, tak se snažíme ty podmínky vylepšovat.

Musím říct, že k tomu, na co se ptáte, jsme se zatím nesetkali s větší poptávkou po této změně. Některé dotazy v tomto smyslu opravdu byly na fondu učiněny, nicméně důvodem toho opatření, nebo řekněme toho, že jsme se zatím rozhodli poskytovat naši podporu fotovoltaickým panelům nejenom tedy na střechách rodinných domů, ale také kdekoli na rodinném domě nebo na jakékoli jiné stavbě, na pozemku, včetně např. garáže zahraničního domku, markýzy, různých přístřešků atd., tzn. nemělo by ale jít o konstrukci účelově vzniklou pro fotovoltaický systém, protože jsme přesvědčeni, že jsou dostatečné kapacity stále na to, aby mohly být tyto panely umístěny na střechách. Tím hlavním důvodem je, že jsme chtěli tou podporou ekologického zdroje na druhé straně nepoškozovat ostatní složky životního prostředí, např. půdu, protože ad absurdum bychom se mohli dostat, byť samozřejmě se vám to může zdát v této chvíli nesrovnatelné, do situace, ve které jsme se bohužel octli tou přestřelenou podporou solárních parků. Chci vás ale ujistit, že kdybychom zjistili a byla reálná poptávka od realizátorů těch instalací anebo většího množství žadatelů, tak jsme připraveni o něčem takovém uvažovat, ale zatím skutečně taková poptávka ve větším nebyla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, já tomu rozumím samozřejmě. Je ten precedent, negativní, těch masivních solárních lánů, které zabírají půdu a taky nám berou 45 mld. ročně na dotacích. Tohle je něco jiného. Je to na zahradě, ten člověk to nechce dát na střechu ani té garáže, namísto zámkové dlažby možná, namísto věšáku na prádlo si chce dát ten solární panel. Tady si myslím, že by bylo dobře - a přijměte ode mě přímluvu za takové žadatele, byť jich je třeba možná minimum, tak aby se vaši úředníci k tomu stavěli pozitivně a pokusili se jim po zvážení jejich individuálních požadavků prostě vyhovět. Děkuji. (Ministr Brabec kýve.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Takže přistoupíme k další interpelaci. Než dám slovo panu poslanci Stanislavu Blahovi, přečtu omluvu. Paní poslankyně Helena Válková se omlouvá dnes mezi 17. a 18. hodinou z důvodu nemoci a paní poslankyně Ivana Nevludová dnes od 16.30 do 18 z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane ministře, jistě víte, že celé Valašsko v posledních měsících žije, resp. žilo kauzou medvěd. Obrátili se na mě občané a starostové valašských obcí s prosbou o hledání rozumného řešení této situace.

Medvěd hnědý, který k nám zavítal nejspíše ze Slovenska, nebyl plachý. Choval se velice nebezpečně. Zabil desítky ovcí, koz, nejspíš z nějakého rozmaru než z potřeby lovit. Nechoval se přirozeně. Starostové několika obcí proto požádali o udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody, aby mohl být problém s nebezpečným medvědem vyřešen. Proces schvalování takové žádosti je ale velmi komplikovaný a zdlouhavý, což z něj dělá prakticky nepoužitelný nástroj. Jedná se o mimořádnou situaci, u které bychom neměli čekat na to, až medvěd zaútočí i na člověka. Nevolám po střelbě do divokých šelem, ale např. po uspání či odchycení do klecové pasti. Je potřeba, aby bylo možné reagovat ihned, resp. co nejrychleji.

Podle mého názoru by k takové rychlé reakci pomohla změna v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Je potřeba nalézt nějakou procedurální cestu, aby se v podobných případech postupovalo rychleji. Mohu, pane ministře, se v této věci spolehnout na vaši aktivitu a spolupráci? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče. V případě medvěda hnědého se jedná o zvláště chráněného živočicha, a to včetně mezinárodní dohody CITES, takže to je kompetence MŽP. Nicméně z pohledu Ministerstva zemědělství musím říct, že Ministerstvo zemědělství bylo v rámci úřední činnosti kontaktováno Krajským úřadem Zlínského kraje a Městským úřadem Vsetín, kdy byly oba uvedené orgány státní správy myslivosti vyrozuměny, že lovit medvěda hnědého lze za splnění následujících zákonných podmínek:

Vydání povolení výjimky orgánem ochrany přírody podle § 56 odst. 1 a 2 písm. b) a c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Medvěd hnědý je totiž podle přílohy části 3 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kriticky ohroženým živočichem.

Za další, vydání rozhodnutí místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle § 39 zákona č. 499/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon o myslivosti, o snížení stavu některého druhu zvěře. Medvěd hnědý je totiž zvěří podle § 2 písm. c) zákona o myslivosti.

Dále splnění podmínek lovu stanovených zákonem o myslivosti. Ten, kdo loví, může lovit zvěř jen v době lovu, v tomto případě jde o časový rozsah výjimky udělen dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále musí mít lovecký lístek, povolenku k lovu vystavenou uživatelem honitby, na jehož území lov probíhá, a pojištění pro výkon práva myslivosti.

Tolik k té vaší otázce. Co se týká změny zákona, určitě si s panem ministrem životního prostředí můžeme na to sednout a probrat to, ale tady musím říct, že to všechno probíhalo takto.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Já děkuji za tu odpověď i za to ujištění. Samozřejmě já jsem to zdůraznil v tom prvním vstupu, že mi nejde o to, aby každá šelma, která se přiblíží někde blízkosti člověka, byla okamžitě odstřelena. Spíše se jedná o to, pokud to zvíře vykazuje nějaké známky toho, že skutečně se jeví nebezpečným, protože tento medvěd konkrétně se chová velmi nepřirozeně a opravdu se pohyboval ve velké blízkosti lidských obydlí, takže to nebyla ta přirozeně plachá šelma. A taky jsem si vědom toho, že to je problém asi dvou resortů, možná i toho životního prostředí, a je potřeba, abyste na tom oba ministři, jste zde přítomní, takže mám štěstí při své interpelaci, spolupracovali. A to ujištění mi stačí. A samozřejmě budu tu situaci dál sledovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším je pan poslanec Martin Kolovratník na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne nebo podvečer. Vidím, že paní ministryně není přítomna, takže svůj dotaz vyšlu na dálku a budu se těšit na písemnou odpověď.

Vážená paní nepřítomná paní ministryně Maláčová, já bych se vás rád pozeptal na vaše představy, resp. nápady, které jsem zaznamenal z médií a týkaly se vaší vize zavést nově povinnou školní docházku až do 18 let věku. Jak jsem řekl, ten návrh jsem zaznamenal z médií. Vy si údajně slibujete od této potenciální změny zlepšení pozice osob se základním vzděláním na trhu práce, ale budu upřímný, já jsem se snažil najít nějaký argument, kterým bych si myšlenkově ten návrh podpořil, žádný jsem nenašel, nerozumím tomu záměru. Stejně tak nerozumím tomu, že váš a náš kolega ministr školství Robert Plaga o tom nebyl informován, byl, mohu-li říci, možná zaskočen, takovou informaci žádnou neměl.

Můj názor je naprosto opačný. Já si myslím, že je řada studentů, a vím to ze svého blízkého okolí, ze své učitelské rodiny, že zkrátka, musíme to říct upřímně, někteří studenti nemají předpoklady pro další studium, jsou připraveni jít do praxe, začít si vydělávat, pracovat již tedy po těch 15 letech věku. A ta problematika je širší. Týká se to učňovského školství, technických oborů, vzdělávání v technických oborech, které jsou velmi podhodnocené, atd.

Mám na vás tři otázky. Za prvé se ptám, proč chcete násilně nutit studenty ke studiu, ačkoliv k tomu někteří z nich zkrátka nemusí mít motivaci ani předpoklady - říkají to i odborníci.

Za druhé, z jakých prostředků byste takové prodloužení chtěla financovat, jestli snad vaše ministerstvo uvolní část svých zdrojů ve prospěch Ministerstva školství.

A do třetice se ptám, jestli se nebojíte toho, že ten krok bude nakonec kontraproduktivní a v konečném důsledku se může negativně projevit na studentech, kteří naopak o studium mají zájem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně není přítomna, tudíž bude odpovězeno písemnou formou. Přečtu omluvenku pana poslance Jiřího Kobzy, který se dnes omlouvá do konce jednacího dne.

Dalším je pan poslanec Tomáš Martínek na pana ministra Antonína Staňka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací kvůli využití metody digitálního restaurování filmů nazvané souhrnně digitálně restaurovaný autorizát, DRA. Po úspěšném dokončení výzkumného projektu NAKI, který podpořilo Ministerstvo kultury 52 miliony korun, získaly metodiky certifikaci Českou společností pro jakost i osvědčení odboru výzkumu a vývoje Ministerstva kultury ČR. Metoda DRA je dílem širokého týmu odborníků pod vedením profesora Marka Jíchy, profesora Jaromíra Šofra a docenta Iva Mathé. Metoda DRA je jedinou systémovou metodou převodu filmů z celuloidu do digitálního záznamu, která zaručuje zachování původního optického vzhledu díla.

Certifikovaná metoda DRA byla použita při digitalizaci filmů režiséra Jiřího Menzela a kameramana Jaromíra Šofra: Na samotě u lesa, Ostře sledované vlaky, Báječní muži s klikou a Postřižiny. Ovšem v titulcích ani v restaurátorské zprávě není o použití metody žádná zmínka, nejsou tam uvedeni ani lidé, kteří digitalizaci realizovali. Pro budoucí využití zdigitalizovaného národního filmového bohatství je nutné, aby v titulcích zásadní informace byla uvedena, tedy: tento film byl digitálně restaurován v roce... metodou digitálně restaurovaného autorizátu, DRA, a jméno digitálního restaurátora a jeho expertní skupiny.

Opakem metody DRA je vulgární digitalizace, při které se procesní neodborností původní vzhled filmu neuchovává a vložené finanční prostředky se proto znehodnocují. V roce 2017 expertní skupina jmenovaná ministrem kultury Danielem Hermanem posoudila sedm filmů, jejichž digitalizace financovaná z Norských fondů byla kritizovaná, například Starci na chmelu, Tři oříšky pro popelku nebo Adéla ještě nevečeřela. Obrazová i zvuková složka filmů vykazovala podle expertů zásadní nedostatky. Experti přijali závěr: filmy nelze přijmout jako restaurované.

Otázky. Jak bude využívat fond kinematografie a Národní filmový archiv, tedy organizace zřizované Ministerstvem kultury, certifikovanou metodu DRA při digitalizaci nejlepších českých filmů? (Předsedající upozorňuje na čas.) Je zapracováno použití metody, která je ojedinělá a vlastně jediná a byla vyvinuta v rámci výzkumného projektu ministerstva, za jeho peníze a s vydáním jeho osvědčení, certifikaci?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Vážený pane poslanče, děkuji vám za vaši interpelaci, jejímž hlavním předmětem je využití metody nazvané digitálně restaurovaný autorizát, neboli DRA, institucemi v působnosti Ministerstva kultury.

K tomu musím na prvním místě sdělit, že tuto metodu nemohou státem zřizované instituce při restaurování filmů bezprostředně aplikovat. Jsou totiž vázány zákonem o zadávání veřejných zakázek, kde je určujícím kritériem cena a nikoliv kvalita. A metoda DRA nebyla nikdy definována tak, aby ji bylo možné zahrnout například do zadávací dokumentace, neboť nemá jasně určené parametry a de facto není vymahatelná. Zatím byla použita u projektů financovaných ze soukromých zdrojů, u nichž nebyl Státní fond kinematografie ani Národní filmový archiv odpovědný za průběh a výsledek restaurování.

K otázce jejího konkrétního využití těmito institucemi mohu uvést, že 4. června 2018 uzavřely FAMU jako řešitel výzkumného projektu NAKI a Národní filmový archiv dohodu o digitálním restaurování filmů české kinematografie, v níž se mimo jiné dohodly, že z výstupů tohoto výzkumného projektu využijí takzvanou metodu vzorkování. Vzorky jsou zásadním ukazatelem audiovizuální podoby restaurovaného filmu a jejich využití umožní autorům filmu - režisér, kameraman, mistr zvuku - se vyjádřit k budoucí digitální podobě svých děl. Z dohody plyne ještě jeden záměr, a sice prozkoumat možnost využití vzorků coby prostředku ke stanovení kvalitativních parametrů při zadávání prací souvisejících s digitálním restaurováním Státním fondem kinematografie a Národním filmovým archivem. Vzorky vzniknou péčí laboratoře Centra poradenství a analytických služeb, která byla zřízena v rámci výzkumného projektu NAKI na FAMU. Tato laboratoř slouží coby kalibrované a certifikované pracoviště umožňující porovnávat kvalitu filmových digitalizátů a rovněž provádět vzorkování a analýzy dochovaných filmových archiválií. V současnosti Národní filmový archiv a FAMU jednají na základě platné dohody o praktických podmínkách dohodou předvídané spolupráce.

Pokud jde o druhou otázku, pak jména všech, kdo se na digitálním restaurování podíleli, jsou uvedena v dokumentaci, která každý restaurátorský projekt doprovází. To je zavedená praxe. Jejich uvádění v titulcích filmů by bylo nadbytečné, neboť restaurování filmů je z principu týmová práce a zahrnuje desítky osob. Pokud zadavatel digitálního restaurování chce využít metodu DRA včetně uvedení jmen všech zúčastněných osob, Ministerstvo kultury nejenže uvedení jmen v titulcích nebrání, ale ani není způsob, jak by tak mohlo činit.

A snad ještě jedna poznámka. Nelze jednoznačně tvrdit, že digitální restaurování financované z fondu Evropského hospodářského prostoru bylo nepovedené. Kdyby tomu tak bylo, tak by se jistě film Ikarie XB 1 neobjevil v programu klasických filmů mezinárodního filmového festivalu v Cannes a sotva by jej zakoupily do distribuce zahraniční společnosti. Všechny filmy, které Národní filmový archiv z fondu EHP digitálně restauroval, se vrátily na plátna kin, byly vydány na DVD nebo Blue-ray a vysílají je televizní společnosti, a to vše nejen v České republice a nejen v Evropě. Poskytovatel finančních prostředků zastoupený Norskou národní knihovnou stejně jako Ministerstvo financí konstatovaly, že prostředky ve výši 26 mil. 500 tis. korun byly využity v souladu s programem a efektivně. Proto nelze mluvit o plýtvání penězi.

Chtěl bych ujistit nejen pana poslance Martínka, že Ministerstvo kultury je ve věci zpřístupňování českého filmového dědictví aktivní, a pokud byly v minulosti v této věci nějaké kontroverze, v současnosti je situace stabilní.

Na závěr bych rád připomněl, že ani Státní fond kinematografie, ani Národní filmový archiv ve svých rozpočtech nedisponují prostředky, za něž by bylo možné zpřístupňovat české filmové dědictví metodou digitálního restaurování ve větší míře, a jak vyplývá i ze zápisu z jednání k digitálnímu restaurování, které proběhlo na Ministerstvu kultury v únoru letošního roku za účasti všech dotčených subjektů, by to nebylo ani účelné. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ponejvíce proto, že technologický vývoj v oblasti zpřístupňování filmů je tak překotný, že filmy zrestaurované před osmi lety již dnes technologicky neobstojí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já tedy doplním otázky, na které jsem částečně slyšel už odpověď.

Uvedení metody DRA včetně jmen všech, kdo digitalizaci realizovali, je zásadní i pro budoucí možnosti využití nejstarších českých filmů. Proč brání zveřejňování těchto zásadních informací zadavatel digitalizace, tedy organizace Ministerstva kultury? Kolik stála nepovedená digitalizace zmíněných sedmi filmů financovaná z Norských fondů? Jaká opatření přijalo ministerstvo, aby se podobné plýtvání penězi neopakovalo?

Tady jsem asi neslyšel úplně přesně ty částky, možná kdyby to šlo říci. Dál bych chtěl ještě doplnit, jestli by pan ministr byl například ochoten zorganizovat aspoň schůzku, která už se v nějakém podobném stavu uskutečnila, kde by se mohla tato problematika případně třeba probrat. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana ministra, jestli má zájem o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Já jsem hovořil o částce 26 mil. 500 tis. korun, které byly využity v rámci programu Kulturní dědictví a současné umění podpořené zeměmi Evropského hospodářského prostoru - Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem.

A co se týče té vaší otázky, samozřejmě se nebráním schůzce, naopak si myslím, že v tuto chvíli ty vaše dotazy jsou ovlivněny tím, že jste byl seznámen s danou problematikou poměrně jednostranně, jak ostatně vyplývá i z evidence schůzek na www.pirati.cz, konkrétně 5. a 29. 11. Takže samozřejmě Ministerstvo kultury je v této věci dlouhodobě aktivní, komunikuje se všemi zainteresovanými, o čemž vypovídá například zápis z jednání k digitálnímu restaurování audiovizuálních děl 6. února 2018, jehož se zúčastnili i pánové Šofr a Jícha, kteří ovšem panu poslanci předali pravděpodobně jednostranné a trošku zkreslené informace. Takže tolik snad na doplnění.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Dominik Feri na pana ministra Jana Kněžínka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, přibližně před dvěma týdny jsme se potkali v Senátu na konferenci k civilnímu procesu. Nutno říci, že to byla konference soudcovského charakteru, to znamená, nebyli přítomni autoři toho hlavního materiálu, který tam byl projednáván, návrh věcného záměru nového civilního procesního předpisu. A přítomní soudci panelisté ten návrh doslova rozcupovali. Za této situace se tedy podávají veskrze tři možné cesty. Buď se půjde, řekněme, na sílu, to znamená, nezohlední se připomínky, minimálně ne v tom přípravném vládním řízení, a budou zhojeny až v rámci projednávání ve Sněmovně a půjde se dále, začne se zpracovávat paragrafové znění, ten věcný záměr je poměrně detailně zpracovaný, to by nemuselo trvat dlouho. Nebo se ty připomínky zohlední, ten materiál se vezme zpět a nějakým způsobem se upraví. Anebo se ten materiál stáhne, připraví se materiál zcela nový a bude ho připravovat nějaká nová pracovní komise, například komise velká k civilnímu procesu, kterou vedl, i když spíše vede, i když se ta komise neschází, místopředseda Nejvyššího soudu Fiala.

A mě by zajímalo, jaké kroky ve věci nového civilního procesu, nebo ve věci daného předpisu Ministerstvo spravedlnosti hodlá učinit, jakou tady z těch cest se vydá, případně jestli se vydá cestou čekání. Protože jak jste již předestřel, tak není v plánu předkládat nový procesní předpis do této Sněmovny, ale až do té další. Ale bylo by myslím vhodné, abychom tu věděli, my členové ústavněprávního výboru minimálně, jaké další kroky nás čekají. Díky. A poprosil bych o odpověď jak písemně, tak i do mé datové schránky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr na tuto interpelaci odpoví písemně. Dále je tady pan poslanec Zdeněk Podal s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Než mu dám slovo, tak přečtu omluvu. Z dnešního jednání se omlouvá pan ministr Staněk do konce jednacího dne. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové. Vážený pane ministře, dovolil bych si se na vás obrátit ve věci stížnosti na nedodržování zůstatkového průtoku na tocích Bělá, Kněžná, Zdobnice a Morava. Český rybářský svaz, kterého jsem též členem, Východočeský územní svaz v Hradci Králové jako držitel rybářských dekretů na výše uvedené toky žádá o provedení kontroly lyžařských areálů na těchto vodních tocích. Dne 29. 11. 2018 byly toky Kněžná v Rychnově nad Kněžnou, Zdobnice ve Vamberku a podobně i Bělá v Solnici v ranních, dopoledních hodinách prakticky úplně bez vody. Na toku Morava na Dolní Moravě se tento stav objevil již 20. 11. Situaci ještě více zhoršil vysoký mráz, který dosahoval místy hodnot přes minus10 C°.

Žádáme proto, aby viníkům tohoto stavu byla uložena citelná sankce za nedodržování odběru vody podle stanovených pravidel v době kritického sucha. Dále požadujeme náhradu za zmaření chovu ryb a znehodnocení biotopu z pohledu bentických organismů ve výši minimálně 250 000 Kč. Tuto situaci ještě více zhoršují malé vodní elektrárny, které sjíždějí zbytek vody. Nebude to asi jediný případ této zimy, proto žádáme, spíše už prosíme, protože první zdecimovala naše povodí vydra. Toto je druhý případ, kde opět rybáři přicházejí zkrátka. Vím, že tyto situace si přehazuje Ministerstvo životního prostředí a zemědělství. Prosím proto obě ministerstva, myslete i na rybáře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuju za slovo, pane předsedající. A děkuju i za ten dotaz, nebo za tu interpelaci, pane kolego. Já vás můžu ujistit, že jsme se tím zabývali a zabýváme velmi intenzivně. A jenom pro zajímavost, v minulé sezoně, tedy sezoně 2017/2018, provedla Česká inspekce životního prostředí 46 kontrol dodržování povolení k odběru vody pro zasněžování ve 36 lyžařských areálech, zjistila 7 porušení a uložila 6 pravomocných pokut. Letos ta situace je o mnoho horší a myslím, že bez přehánění mohu říct, že čelíme bezprecedentní situaci, tak jako v případě třeba kůrovcové kalamity, kdy následkem kumulativního sucha za poslední čtyři roky jsou skutečně tragické průtoky, tragicky nízké průtoky na desítkách, nebo spíš stovkách toků v České republice, především těch toků s menším průtokem.

Já jsem se samozřejmě informoval na aktuální situaci a vámi zmiňovaná stížnost byla Českou inspekcí životního prostředí, inspektorátem v Hradci Králové, skutečně nejenom přijata, ale již byly provedeny také místní kontroly areálu říčky, ta kontrola proběhla 4. prosince, a také areál Dolní Morava - kontrola proběhla 30. listopadu, a to z hlediska kontroly dodržování minimálních zůstatkových průtoků a dalších podmínek povolení. Na Dolní Moravě pak bylo opravdu zjištěno pochybení, které je nyní v šetření. Rychlost reakce České inspekce životního prostředí si myslím, že byla mimořádná, protože ten příslušný podnět obdržela 30. listopadu. Zákonná lhůta na šetření je 30 dnů. A samozřejmě ti konkrétní komisaři nebo inspektoři přirozeně jsou poměrně vytíženi. Ale tím jenom chci doložit, že bez ohledu na vaši interpelaci, která přišla až dnes, tak na základě právě té stížnosti Českého rybářského svazu, která byla přijata 30. listopadu, tak okamžitě potom proběhly kontroly. Já samozřejmě v této chvíli nemůžu předjímat, jak to šetření proběhne. Ale protože se jedná o správní... Nebo takhle: Pokud bude pochybení potvrzeno, bude zahájeno správní řízení. Česká inspekce životního prostředí je nezávislá, koná na základě platné legislativy. A samozřejmě její rozhodnutí je potom přezkoumatelné. Takže ten závěr bude stěžovateli sdělen standardní cestou.

A já jsem samozřejmě s kolegy z rybářského svazu včetně pana Vrány docela často v kontaktu, protože se potkáváme na různých konferencích nebo na výstavách a diskutujeme i problémy Českého rybářského svazu směrem k našemu resortu poměrně pravidelně, takže jsem o tom dobře informován. A mohu vás ujistit, že kontrol z hlediska využívání nebo možného zneužívání povolení udělených, která udělují samozřejmě vodoprávní úřady, tak bude letos minimálně stejné množství, jako bylo minulý rok, a provozovatelé lyžařských areálů prostě musí počítat s tím, že budou pod zvýšenou kontrolou právě proto, že se vlastně o ten zbytek vody, který nám v těch vodních tocích zbyl, dělíme, a o to víc bude náročnost pro lyžařské areály, aby si zajistily vlastní zdroje vody, které potom můžou využívat. Já si myslím, že tento stav, kterému dneska čelíme, je natolik závažný, že logicky z toho vyplývají i zmíněné priority pro využívání toho zbytku vody, který ještě máme k dispozici. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není. Děkuji vám.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Pavla Golasowská na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně, sociální služby a zejména neziskové organizace se každým rokem potýkají s problémem financování. Situace se sice oproti minulým letům poněkud zlepšila, ale tento sektor stále trápí každým rokem nejistota, zda budou mít včas a v dostatečné výši finance na platy zaměstnanců. Problém je zejména u malých poskytovatelů služeb a u služeb, které nemají příjmy od klientů a své služby poskytují bezplatně, jako jsou například poradny, sociální a aktivizační služby pro rodiny s dětmi, seniory a podobně. Přitom neziskové organizace, jako je charita, diakonie a mnohé další, poskytují služby, které jsou na jedné straně potřebné a na druhé straně často finančně i společensky nedoceněné.

Víme, že neziskový sektor nemá na finanční podporu ze strany státu právní nárok, a já se proto ptám, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí neuvažuje zahrnout alespoň některé druhy služeb do sekce mandatorních výdajů. A pokud ano, které služby by ministerstvo preferovalo? Hovoří se také již několik let o víceletém financování sociálních služeb, a proto bych ráda věděla, zda v této oblasti nastal nějaký praktický posun, nebo zůstalo pouze u slibů a nápadů. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně tady není přítomna, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Pekarová Adamová a je to interpelace na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Je mi velice líto, že pan ministr nedorazil a že se ani neomluvil, takže nevíme, z jakého důvodu dnes není přítomen.

Nicméně vážený pane ministře, minulý týden přibyly další pochybnosti ohledně financování prezidentské kampaně Miloše Zemana. Specialisté na hospodářskou trestnou činnost z jihočeské kriminální policie rozklíčovali složité schéma firem, které si vzájemně vystavovaly fiktivní faktury a falšovaly účetnictví za účelem krácení daní. Mezi tyto firmy patří i společnosti, které financovaly Stranu práv občanů. Stranu, která významnou měrou financovala kampaň prezidenta Zemana. Připomínám, že ještě do března tohoto roku měl financování Strany práv občanů na starost Martin Nejedlý, dlouholetý poradce pana prezidenta.

Na krácení daní se podle policie podílely firmy Michala Pechana, který získává zakázky na Hradě. Jeho firmy spadají pod strukturu společností, které oficiálně vlastní Rus Sergej Roldugin i další oligarchové spojovaní s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Například do financování kampaně prezidenta Zemana se ukazují dvě věci.

Zaprvé zde byla financována prezidentská kampaň finančními prostředky, které pocházely z nedůvěryhodných zdrojů a od firem, které se mohly dopouštět daňových podvodů. Na nic z toho Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí neupozornil. Buď tedy úřad na financování kampaní dostatečně nedohlíží, nebo jsou zákony, v jejichž mezích se úřad pohybuje, bezzubé. Proto se vás, pane ministře, ptám, jestli se budete v této věci angažovat, například jestli budete iniciovat změnu zákona.

Zadruhé se zde ukazuje, že byla prezidentská kampaň financována penězi od firem spojených s ruským prezidentem Putinem. Nedávno vydaná zpráva BIS přitom důrazně varuje před vlivem Ruska a upozorňuje na to, že je Česká republika cílem ruských aktivit, které tvoří součást obecné hybridní strategie zacílené proti NATO a EU. (Upozornění na čas.) Rusové podle BIS ovlivňují českou politiku ve svůj prospěch a využívají lehkovážnosti českých politiků k získání informací. A už jen otázka (upozornění na čas), pane ministře: jak se stavíte k této situaci a co s tím hodláte dělat?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí paní Helena Langšádlová ruší svou interpelaci, takže pan Marian Jurečka. Není přítomen. Tak dalším v pořadí je pan poslanec Martin Kupka. Také není přítomen. Paní Karla Maříková ruší svou interpelaci. Tomáš Hanzel - jelikož mě nemá kdo vystřídat, ruším svou interpelaci. (Hlas ze sálu, že vystřídá předsedajícího.) To nejde.

Marek Výborný je přítomen a bude interpelovat pana poslance Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane nepřítomný ministře vnitra. Dovoluji si vás interpelovat ve věci pomoci dětským uprchlíkům, dětem ze zemí, kde trpí válkou. Podle posledních zdrojů je v současné době v Řecku 3 680 nezletilých uprchlíků bez doprovodu. Osm a půl procenta z nich je mladších 14 let a Řecko má vhodné umístění pouze pro 1 213 z nich. Zbytek je v táborech, v ochranné detenci nebo na ulici. Jedná se o nezletilé většinou z Afghánistánu či Sýrie, kteří prchli před válkou, povinnou vojenskou službou pro Tálibán či pro režim Bašára Asada a kteří uvízli v Řecku. O jejich rodičích a příbuzných většinou nejsou žádné spolehlivé zprávy.

Mnoho zemí Evropské unie realizovalo či realizuje programy humanitárního přijetí těchto dětí a převzetí jejich azylového řízení. Nejnověji takový projekt iniciovalo Slovensko, které jedná s řeckými orgány o převzetí skupiny cca deseti dětí.

Podle vašeho vyjádření Ministerstvo vnitra České republiky mělo poskytnout součinnost pro možné vytipování vhodných kandidátů pro přijetí v České republice, tak jak jste o tom jednal s europoslankyní Michaelou Šojdrovou. Europoslankyně podle ověřitelných zdrojů odjela do Řecka, jednala s tamními úřady a dosáhla dohody na tom, že tento projekt by byl realizovatelný i v České republice i v této symbolické rovině. Řecké orgány za účasti zástupce naší ambasády v Řecku potvrdily, že jsou schopny takto v České republice spolupracovat, a to na základě postupu podle čl. 17 odst. 2 Dublinského nařízení, a že mají seznam dětí vhodných k přemístění. Poslankyni informovaly o tom, že v Řecku je 37 nezletilých dětí bez doprovodu do 13 let původem ze Sýrie. Pak je tam obrovské množství dětí z Afghánistánu a dále.

Od poslední cesty a jednání na samotném území Řecka uplynul již více než měsíc a zatím nejsou žádné informace o tom, jak v této věci postupuje Ministerstvo vnitra, jak v této věci postupuje vláda. Chci se zeptat, pane ministře, jaké kroky v tom činíte a kdy se k této věci vláda České republiky postaví vaším jménem čelem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně, protože pan ministr není přítomen.

Paní poslankyně Olga Richterová má interpelaci na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne nebo podvečer. Děkuji těm ministrům, resp. ministryním, které tady dnes jsou. Dvěma paní ministryním, které tu jsou. A vím, že paní Maláčová je na poměrně důležité akci, takže chápu, že tady dneska nemůže být. Nicméně to, s čím jsem ji chtěla interpelovat, je něco, s čím se na mě obrací řada lidí, jak běžných voličů, občanů téhle země, které trápí, že děti nejsou v rodinách, že jsou u nás i nejmenší děti v ústavních zařízeních, tak na druhou stranu pěstounů, dlouhodobých i přechodných, pěstounů čekatelů. Ta problematika je, vím, velmi složitá. Vím, že se náš stát snaží právě nějakým směrem transformovat tu péči, ale současně přece jen mi to stále připadá, že máme velké rezervy.

Moje otázka konkrétně směřuje na to, jakým způsobem Ministerstvo práce propojuje fungování jednotlivých krajů. Protože oč jde? Máme 14 krajů a ty si různým způsobem připravují své pěstouny a pracují s tím, jak je využívat. Tak se stává, že v jednom kraji jsou plně využití, naprosto na maximum, a jinde čekají. A přitom by i z hlediska nějakého regionálního dojezdu bylo možné využít právě pěstouny třeba ze sousedního kraje nebo nějakým způsobem výrazně sdílet zkušenosti.

Moje otázka tedy je: Jak MPSV podporuje takovou spolupráci? Jak podporuje sdílení zkušeností, sdílení pěstounů, sdílení těch kapacit celkově? A ve finále, jakým způsobem je podpořen dobrý zájem těch zejména nejmenších dětí, aby měly šanci být v rodinách? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Koten, ten ruší svou interpelaci pro svou nepřítomnost. Takže pan poslanec František Elfmark je přítomen a bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce.

 

Poslanec František Elfmark: Vážené dámy, vážení pánové, pan ministr už je tady. Já mám na něj kratičký dotaz a týká se revitalizace rybníků. Ministerstvo vyhlásilo boj se suchem a je to jedna z jeho priorit, čehož já konkrétně si velmi cením. Nicméně rybářské svazy většinou jako zapsané spolky, které některé rybníky vlastní nebo mají ve správě, nemají dostatek finančních prostředků na to, aby rybníky udržovaly v takové míře, aby údržba těchto rybníků byla efektivní. Mnoho rybníků tím pádem ztrácí význam a zachycené vody díky usazeninám je tam stále méně. A můj dotaz zní konkrétně na pana ministra, jakým způsobem a formou bude Ministerstvo životního prostředí podporovat revitalizaci těchto rybníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo i za dotaz nebo interpelaci pana kolegy Elfmarka. My to máme docela striktně rozděleno mezi rezort Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. A ono to vyplývá samozřejmě i z podmínek operačního programu, nebo operačních programů, kde my, jak víte, spravujeme operační program Životní prostředí a kam také spadají prostředky na výstavbu, obnovu nebo rekonstrukci malých vodních nádrží. A protože z logiky věci cílem operačního programu Životní prostředí, který samozřejmě vychází i ze schválení v rámci všech schvalovacích orgánů, včetně samozřejmě Evropské komise, tak programem naším a jeho cílem je především zlepšení retenční schopnosti krajiny a podpora biodiverzity. A tady vlastně je potřeba říct, že u nás v rámci OP ŽP lze na předmětný typ opatření žádat o podporu v prioritní ose 4, tedy ochrana a péče o přírodu a krajinu, konkrétně se jedná o specifický cíl 4.3 - posílit přirozené funkce krajiny. Výše podpory je u výstavby či obnovy malých vodních nádrží 60 % celkových způsobilých výdajů. V případě opatření vytváření a obnovy malých vodních nádrží vyplývajících z plánů z dílčích povodí nebo ležících z většinové části ve zvláště chráněných územích nebo lokalitách soustavy Natura 2000 je podpora poskytována maximálně do výše 90 % celkových způsobilých nákladů nebo výdajů.

Ale, a tady se dostávám k tomu, co říkáte, subjekty, které podnikají v akvakultuře, což právě jsou třeba rybářské svazy, případně další organizace, pokud projekt souvisí s jejich podnikatelskou činností, mohou být podpořeny výhradně prostřednictvím relevantní podpory malého rozsahu, tedy de minimis. Podpora může být poskytnuta jednomu podniku činnému v oblasti rybolovu a akvakultury ve výši max. 30 tisíc eur, a to za tři po sobě jdoucí účetní období - kalendářní nebo hospodářský rok. Minimální způsobilé realizační výdaje jsou stanoveny na 250 tisíc korun. V roce 2019 je pro příjem žádostí naplánována k vyhlášení výzva s příjmem žádostí od 1. 2. 2019 do 31. 10. 2019. Alokace výzvy činí 300 mil. Kč.

Proč to říkám? Protože my podporujeme stovky konkrétních projektů právě revitalizace rybníků, popř. dalších menších vodních nádrží, ale z principu právě především ty, které nějakým způsobem posílí, nebo aspoň neoslabí ekologické funkce nádrže, a to se někdy dostává do konfliktu právě s akvakulturou. Proto akvakultura dneska je naopak hlavně podporována z projektů Ministerstva zemědělství a my jsme právě s rezortem zemědělství, myslím, že velmi dobře rozdělili naše kompetence, abychom z našeho operačního programu Životní prostředí mohli naopak podporovat ty vodní nádrže, včetně rybníků, které zase naopak nepodporuje Ministerstvo zemědělství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Elfmark: Já bych chtěl akorát touto formou poděkovat panu ministrovi, že tady zůstal a dostavil se na mé odpovědi přímo tady, protože je jeden z mála ministrů. Konkrétně tady se jednalo právě o Moravský rybářský svaz a já jsem řešil jeden konkrétní případ, kdy oni prostě měli 80% dotaci, měli možnost si ji vzít s tím, že bohužel finanční prostředky ani na to, co by museli mít, neměli. Bohužel ten rybník je doposud stále v nefunkčním stavu. Ale já jim doporučím to, co jste mi tady odpověděl. Děkuji moc. (Ministr též děkuje.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Radek Koten, rovněž stahuje svou interpelaci pro nepřítomnost. A dalším v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Tato interpelace se týká toho, jaké služby náš stát nabízí rodinám dětí s těžkým zdravotním postižením a jaké vlastně máme možnosti při plánované transformaci dětských center nebo kojeneckých ústavů, abychom rozšířili právě podporu rodin, které dneska skutečně horko těžko hledají služby po celé republice. Třeba ty s autistickými dětmi někdy nenajdou vůbec nikde.

Co je úplně klíčové, je nedostatek stacionářů a potom nedostatek možností krátkodobé odlehčovací péče. Vyšlo to jak v nedávné zprávě ombudsmana, tak třeba byla pro poruchy autistického spektra představena komplexní analýza spolkem Děti úplňku i právě na MPSV. Ovšem otázka je, jaké budou další kroky, zda se právě chystá využití stávajících kapacit, zda se chystá podmínění toho, co bude podpořeno třeba dotačním programem ISPROFIN, tím, aby byly naplňovány standardy služeb, které právě třeba pro poruchy autistického spektra jsou hotové, a jestli to bude tak nastaveno, aby se rozvíjely také služby komunitního typu, a nikoliv aby byla podpořena třeba tím dotačním programem ISPROFIN pouze pobytová ústavní zařízení.

Poslední otázka je k výpočtu vyrovnávací platby. Tam jsou totiž dnes právě u financování služeb pro osoby s PAS taková kritéria, která neodpovídají tomu specifickému nezbytnému nastavení služeb. Vlastně bez změny tohoto výpočtu vyrovnávací platby není možné dostupné služby udržet a není možné rozvíjet jejich síť. (Předsedající: Váš čas!) To všechno je na MPSV a samozřejmě na úzké spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně, protože paní ministryně není přítomna.

Paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková bude interpelovat pana ministra Roberta Plagu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Ještě jednou hezké odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Já bych ráda interpelovala pana ministra školství Roberta Plagu ve věci úpadku českého vzdělávání.

Mezinárodní šetření PISA prováděné OECD se zaměřuje na zjišťování úrovně gramotnosti 15letých žáků, a to ve třech oblastech: matematika, porozumění textu a základní přehled a orientace ve vědách. Od prvního šetření v roce 2000 do zatím posledního v roce 2015 jsme se ve všech třech oblastech dramaticky propadli, a to jak v absolutním měření, tak v mezinárodním srovnání. Také výsledky z maturit naznačují úpadek. Z matematiky letos propadlo 22,3 % studentů, kteří se k ní přihlásili, což je o 0,6 % více než vloni. Výslednou známku 4 dostalo 24,5 % žáků. Téměř polovina jich tak buď neuspěla, nebo uspěla jen s druhým nejhorším hodnocením, tedy dostatečně. Didaktický test z češtiny nezvládlo letos 10,4 % maturantů, tedy o 0,7 % více, než tomu bylo loni.

Podle svých kroků se zjevně domníváte, že řešením této tristní situace je další snižování laťky, tzv. změkčující vyhláška k maturitním zkouškám. Přesto se vás zeptám na tři jednoduché otázky. Co hodláte dělat proti zjevnému trendu úpadku skutečné, měřitelné vzdělanosti? Co hodláte dělat pro snižování byrokracie na školách, aby učitelé mohli reálně učit, nikoliv pouze vyplňovat neustále lejstra? A co hodláte dělat proti ideologizaci škol, aby žáci byli skutečně vzděláváni, nikoliv vychováváni, což by měl být úkol rodiny a rodičů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci rovněž bude odpovězeno písemně. Pan poslanec Marek Výborný bude interpelovat pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vážený nepřítomný pane ministře vnitra, novým šéfem Interpolu byl v listopadu na dva roky zvolen Jihokorejec Kim Čong-jang. Druhým kandidátem, jak je známo, byl zástupce Ruské federace Alexandr Prokopčuk. Kandidatura tohoto 56letého ruského generála poměrně jasně znepokojila řadu států, a to s ohledem právě na vliv Ruska na mezinárodní policejní organizaci.

Českou republiku na Valném shromáždění Interpolu reprezentovala vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce z Policejního prezídia a Policejní prezídium odmítlo sdělovat pozici, se kterou nás na Valném shromáždění paní vedoucí zastupovala.

Vážený pane ministře, chci se zeptat, zda můžete veřejně dementovat informace a spekulace, které se objevily o tom, že by Česká republika podpořila kandidáta Ruské federace. Mimo jiné i v kontextu zprávy Bezpečnostní informační služby o rizicích z minulého týdne považuji vaši odpověď za velmi důležitou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na vaši interpelaci bude odpovězeno rovněž písemně. Pan poslanec Václav Klaus bude interpelovat pana ministra Roberta Plagu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, já už jsem dnes jak sovětská údernice Paša Angelovová, která zároveň dokázala obsluhovat třináct traktorů, tak já už stíhám asi čtvrtou interpelaci během dneška.

Dovolil bych si interpelovat nepřítomného pana ministra Plagu a sice ve věci vzdělávání cizinců. Opět se odkážu - je to stejný případ jak u pana Hamáčka - na případ té paní, která se údajně jmenuje Ayan Jamaal Ahmednuur, a řekl bych asi tolik. V České republice žije více než 500 tisíc cizinců a jejich vzdělávání zejména v oblasti českého jazyka je podstatnou podmínkou jejich úspěšné integrace a dalšího fungování v rámci České republiky. Na základě třeba tohoto případu je jasné, že je zde hodně lidí, kteří dostávají z českého jazyka na české škole, placené českými daňovými poplatníky, známku dobrý, ale přitom absolutně neumí česky, protože tato paní pak ještě čtyři roky poté, když dělala řidičák, potřebovala tlumočníka.

Takže já bych si dovolil zeptat se pana ministra: Je běžné, aby cizinec získal doklad o absolvování kurzu pro získání základního vzdělání, ve kterém je z českého jazyka hodnocen známkou dobrý, a přitom česky vůbec neuměl?

Za druhé: Jaké dovednosti v rámci českého jazyka musí cizinec v takovém kurzu prokázat, aby dosáhl známky dobrý?

Za třetí. Je-li vzdělávání cizinců financováno z prostředků MŠMT, jak je potom v České republice zajištěno a kontrolováno řádné a efektivní využití prostředků ministerstva na rekvalifikační kurzy pro cizince a jejich vzdělávání?

Takže vážený pane nepřítomný ministře, děkuji za odpověď, kterou očekávám v průběhu zákonné lhůty.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno na vaši interpelaci písemně. Dále je tady v pořadí pan poslanec Ondřej Profant, který ruší svoji interpelaci, dále paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Antonína Staňka. Není přítomna v sále, takže její interpelace propadá. Pan poslanec Stanislav Blaha také není v sále, jeho interpelace propadá. Paní poslankyně Pavla Golasowská ruší svou interpelaci.

Pan poslanec Jan Zahradník je v sále a bude interpelovat pana ministra Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já se na pana ministra Ťoka obracím s následujícím dotazem, který uvedu těmito slovy. Svět a zejména Evropská unie se chystá dramaticky omezit emise ze spalovacích motorů u osobních automobilů. Do roku 2030 mají tyto emise poklesnout o 35 %. Francouzský prezident Macron, který s tímto cílem chtěl zvýšit daň na naftu, se dočkal celonárodního odporu a jeho hvězda jako ikony světové pokrokářské levice začala pohasínat.

U nás pak v rozporu s tímto světovým snažením dochází k tomu, že po železničních tratích, které byly nákladem miliard korun elektrifikovány, jezdí motorové vlaky. Tak například Ústecký kraj se v létě rozhodl pro nabídku společnosti RegioJet nasadit na elektrifikované tratě motorové jednotky švýcarského výrobce Stadler. Ty by měly jezdit na motor asi tři roky, pak snad budou v roce 2020/2021 přestavěny na elektrickou trakci. Radní argumentují tím, že ušetří finanční prostředky.

Já pana ministra žádám o písemnou odpověď na otázku, zdali Správa železniční dopravní cesty má povědomí o tom, na kterých elektrifikovaných tratích, které spravuje, jezdí motorové vlaky, které znečišťují ovzduší daleko více než moderní osobní auta, a zdali by mi, pokud takový přehled existuje, mohl být poskytnut. Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Dalším interpelujícím je pan poslanec Martin Kolovratník na nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Ruší svou interpelaci.

Takže pan Marian Jurečka je další v pořadí na nepřítomnou ministryni Martu Novákovou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní ministryně, já bych vás chtěl interpelovat ve věci potenciálu a rozvoje obnovitelných zdrojů v České republice, protože to souvisí s diskusí, kterou vedeme teď aktuálně s ohledem na případné rozšiřování či nahrazování kapacit jaderné energetiky v souvislosti s Jadernou elektrárnou Dukovany po roce 2035, protože když se podíváme na státní energetickou koncepci, která byla aktualizována a schválena v roce 2015, kdy tehdy se pracovalo s daty z roku 2013- 014, tak vidíme, že ten vývoj v energetice je obrovský kus kupředu, jsou naprosto jiné nákladové ceny při instalaci obnovitelných zdrojů, ať už se bavíme o fotovoltaických panelech či o větrných elektrárnách i o bateriových systémech. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje případně nějaký materiál, který by dnes aktualizoval některé tyto části státní energetické koncepce, aby porovnal nákladové investiční položky do potenciálu obnovitelných zdrojů a zároveň to konfrontoval i s přirozenými podmínkami České republiky, ať už je to potenciál střech rodinných domů a provozoven, případně brownfieldových ploch či ostatních ploch, které by mohly být takto využitelné, včetně potenciálu využití bioplynových stanic, kde je určitý potenciál zemědělské půdy, která není nutná pro vlastní potravinovou soběstačnost.

Já jsem přesvědčen, že vývoj je tak dynamický, že by stálo za to a bylo by velice nutné, aby do té diskuse, kterou teď vedeme o rozvoji energetického mixu, aby takovýto materiál Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s ostatními resorty zpracovalo, a chtěl jsem se zeptat, jestli něco takového plánujete a jestli to považujete za důležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová na nepřítomného ministra Adama Vojtěcha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Navážu na téma, kterému jsem se už dnes věnovala, a sice na možnosti podpory rodin, které mají děti s těžkým zdravotním postižením, a na možnosti podpory dětí, které jsou dnes ještě stále u nás v takzvaných dětských centrech nebo v kojeneckých ústavech. Jde mi o to, že je úplně skvělé, že Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo v úzké spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravovat nějaký možný koncept transformace. Na Ministerstvu zdravotnictví nyní je, aby vlastně jaksi vedlo tuto cestu, protože ty ústavy jsou v jeho gesci a je tam obrovský potenciál právě pro rodiny, které pečují dnes doma, těžko hledají respitní, odlehčovací služby.

Mě by proto zajímalo, zda máme na začátek této cesty také data, jaká je vlastně poskytovaná zdravotní péče v kojeneckých ústavech a dětských centrech dnes a v jaké výši je poskytovaná. Vím, že se tam nehradí ze zdravotního pojištění dnes standardně, že to jde ze sociálního systému, a proto mě zajímá, zda je zmapováno, jaká přece jen je hrazená ta zdravotní péče.

Další otázka je, jak jsou členěny souhrnně i do regionů vlastně počty člověkohodin měsíčně zaměstnanců lékařů a zaměstnanců zdravotnického personálu nelékařského. Čili jak máme tu náročnost na technický versus zdravotnický personál.

A potom finální otázka, jaké jsou záměry vlastně s tou transformací na komplexní centra doprovázení právě pro ty rodiny s dětmi s těžkým postižením, které potřebují extra podporu. Můžou to být rodiny biologické i pěstounské. (Upozornění na čas.) A to je v podstatě to klíčové, aby se všem dostalo stejné podpory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Já přečtu omluvy. Od 17.40 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Ondřej Profant, od 17.40 do konce jednacího dne se omlouvá paní ministryně Schillerová z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka na paní nepřítomnou ministryni Janu Maláčovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající a skoro bych řekl pozůstalí z hlediska vlády, protože vidím, že tady možná za chvilku zůstane jenom pan ministr zemědělství Toman, že nám aspoň umožní, aby interpelace mohly ještě pokračovat. Nicméně k mému dotazu a k mé interpelaci na paní ministryni Maláčovou.

Vážená paní ministryně, já se chci zeptat. Jak je pro vás důležité téma doby vyřizování příspěvku na péči a práce posudkových lékařů, protože já jako poslanec se v terénu často setkávám s tím, že se na mě obracejí poměrně zoufalí lidé, kteří řeší několik měsíců agendu vyřízení příspěvku na péči. Pokud jdou k posudkovému lékaři, tak mají situace, kdy opět i doba přes dvanáct měsíců není výjimečná z hlediska toho, aby se k takovémuto posudkovému lékaři dostali. Tak se chci zeptat, co s tím plánujete dělat.

Já vím, že obecná odpověď může být, že prostě je tady nedostatek lékařů, kteří by tuto práci dělali, ale přiznám se, to není pro mě odpověď, kterou já bych chtěl těmto lidem dávat. Je to pro ně velice těžká životní a sociální situace. Ten systém je dneska nastaven tak, že i v případech lidí, u kterých nelze očekávat změnu jejich zdravotního stavu, objektivně prakticky lékař tuto skutečnost zná, přesto i tyto lidi opakovaně nutíme, aby toto martyrium podstupovali, tak jestli v této věci plánuje nějakou systémovou změnu a především třeba jestli i lidé v rezortu jsou motivováni k tomu, aby se doba vyřizování těchto příspěvků a doba čekání na posudek posudkového lékaře zkrátila. Jestli k tomu jsou nějaké i finanční motivace při odměňování těchto lidí.

Takže prosím pěkně o odpověď. Jaké konkrétní kroky v tom chystáte, s jakou časovou osou, kdy lze očekávat změnu vůči těmto klientům v rámci sociálního systému. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci rovněž bude odpovězeno písemně. Ještě k omluvě paní ministryně Schillerové. Paní ministryně odejde, protože paní poslankyně Věra Kovářová, která ji chce interpelovat, není přítomna v sále a zrušila své interpelace.

V tuto chvíli se vypořádáme se zbytkem interpelací. Paní Věra Kovářová není přítomna, pan Martin Kolovratník stahuje svou interpelaci, paní Pavla Golasowská ruší své interpelace, Martin Kolovratník stahuje svou interpelaci a Věra Kovářová není přítomna, ruší své interpelace.

Já tímto končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra v devět hodin ráno řádným zařazeným bodem 144, změny ve složení orgánů.

Přeji vám pěkný večer a na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.44 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP