(13.50 hodin)
(pokračuje Blažek)
A to je ten absolutně nerovný přístup. Kdyby paní Slonková zůstala v Mladé frontě, odhalila nějakou aféru v řadách třeba, teď řeknu klidně naši stranu, ODS, TOP 09, použila třeba skrytou kameru, tak jsem přesvědčen o tom, a to mně vadí na panu Babišovi, že by určitě nevystoupil a neřekl by: já se tím nebudu zabývat, to je kampaň, to by se nemělo dělat. Tady by to četl a křičel by: ukazuje se, jak ty tradičné strany atd., to už známe.
To znamená, a tady chci říci, panu Babišovi já vůbec neupírám pracovitost a tyhle věci. Přesto si troufnu říct, že do té funkce z tohoto pohledu nedorostl. Proto já dnes budu hlasovat proti této vládě.
A ještě to prosím vás trošičku zpodrobním. Já naprosto chápu, že existuje nějaká volební kampaň. Bohužel součástí těch volebních kampaní je něco, čemu se říká lidově házení špíny na konkurenci, ale pak je vyhlášen nějaký volební výsledek a lidé, kteří jsou úspěšní, se dostávají do výkonné moci, do velice vysokých ústavních funkcí. A tady už by neměli být loviči hlasů, ale měli by právě to, co slibovali, to znamená ten rovný přístup ke všem, speciálně dodržovat. Tvrdím, že pan Babiš to v tomto smyslu nedodržoval vůbec nikdy, a naopak, a řeknu vám dva příklady, podporoval tyhle metody, které dnes sám kritizuje.
První případ, a já dopředu říkám, vůbec neznám pana bývalého policejního prezidenta Tuhého, nicméně si pamatuji velmi dobře, když tehdy vypukl ve vládě ten spor o to, co se děje v policii, tak to byli poslanci za hnutí ANO, kteří tady četli to, co se dostalo ven zcela nezákonně z policejních spisů, otiskoval to, kdo jiný než Lidové noviny, a četlo se to jako důkaz toho, jako že ten Tuhý je darebák. A teď mně řekněte, jaký je rozdíl mezi tím, co řešíme dnes, pokud jde o novinářskou etiku, a pokud jde o to, co se odehrávalo předtím, s jediným rozdílem - týkalo se to někoho, kdo se nelíbil panu Babišovi. Jakmile se to týká pana Babiše, tak je to prostě nezákonné, strašné, nemravné atd.
Tady chci ještě říci, ten případ byl ještě horší v tom, a na to jsem také upozorňoval, tady dokonce došlo k tomu, že na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci si vybrali jednoho jediného policistu, který to byl ochoten udělat, dali mu do ruky nějaký papír a ten to běžel říct novinářům, protože se to hodilo tehdy předsedovi vlády Babišovi. Můžu vám jenom říci, že už i soud řekl, že to nebylo ve veřejném zájmu. Novináři bohužel psali nepřesně, že soud řekl, že to bylo ve veřejném zájmu. Nebylo! Ten člověk nebyl odsouzen pouze proto, že se řeklo, že stupeň nebezpečnosti nebyl takový, aby šlo o trestný čin, a šlo o kárné provinění.
Pamatuji si, a to jsem si připadal tehdy úplně jako blázen, když jsem navštívil bezpečnostní výbor, jak jste tehdy běhali někteří poslanci za ANO, já je nebudu teď říkat, pro podpisy k panu Ištvanovi do knížky a podobné věci. Já jsem úplně zíral. Ištvan přišel jak John Lennon, a přitom to je právě jeho úřad, který tohle podporoval, nikdy to netrestal, a samozřejmě to pokračuje dál, tyhle praktiky.
Druhý příklad je, prosím vás, starý asi tři týdny. A tady bych dokonce řekl, že pan předseda vlády ve stejné logice zase tu funkci dokonce přímo zneužil, kdy měl tiskovou konferenci po vládě a začal číst nějaký papír o něčem, co se tehdy dělo v Brně, zejména o lidech v Brně. A zase se musím zastavit. Vytiskl si nějaký článek. Protože byl proti někomu jinému, než bylo hnutí ANO, tak to byla pravda. Byly tam samé nesmysly a já ještě řeknu, proč tam byly nesmysly a kdo ten článek psal. A pan Babiš si stoupne, ten článek přečte, aby to všichni věděli, a teď začne novinářský hon na lidi, které vlastně pan Babiš nikdy neviděl, a klidně je do tohoto vrhl a psalo se, co se psalo.
Ten článek, abyste jenom věděli, co všechno se vždycky hodí panu Babišovi, pokud jde o nějakou mediální hru, napsal prosím vás jistý Jan Urban. Když tady pan Faltýnek občas vyjmenovává různé kauzy, které se děly v minulosti, a vlastně pan Babiš také, tak často jmenují kauzu Diag Human. Tenhle Jan Urban, který se najednou hodil panu premiérovi doslova k házení bláta na některé brněnské představitele, tak tenhle Jan Urban byl kdysi skrytý agent pana Šťávy neboli majitele Diag Human, pak byl odhalen a napsal neuvěřitelné množství článků na obhajobu jednoho z největších tunelů státního rozpočtu v našich dějinách, a to je tunel, kdy za jeden dopis se měly zaplatit miliardy korun. A on to hájil asi deset let tajně, poté to hájil už veřejně. A teď náhled, když tenhle člověk, který v podstatě propaguje skutečně jeden z největších tunelů u nás, napíše nějaký, jak to teď říct, abych byl slušný, sled pitomostí a panu premiérovi se to hodí, on to klidně přečte. Tak se potom nemůže zase divit, když někdo jiný přečte to, co považuje on za sled pitomostí, a napíše to třeba Slonková. To je úplně to samé.
K Janu Urbanovi ještě. Já využiji té příležitosti. Jan Urban tehdy se pokoušel s panem Šťávou za pana ministra Fišera z České sociální demokracie vytáhnout tři miliardy korun na tzv. smír. Tehdy si najalo ministerstvo mě jako advokáta, já jsem tehdy napsal nějaký posudek a ty peníze ministr Fischer tedy neschválil a Zemanova vláda tohle rozhodnutí potvrdila. Od té doby Jan Urban o mě píše blbosti celou tu dobu, že se mstí za to. To je moje osobní věc. Ale už není věcí, když pan premiér od kohokoliv, jakýkoliv darebák co napíše, mediálně jemu se to hodí, klidně to přečte. Ale běda, když se to stane jemu! To je určitě strašně nespravedlivé. A to je vlastně ten důvod, a pan předseda vlády, který tu není, ale já bych mu to klidně řekl i osobně, musí pochopit, že pokud nechce, aby se některé jevy děly, musím bránit i tehdy, pokud se dějí jiným.
Takže pana Babiše, teď to řeknu jinak, pana Babiše jako předsedy vlády si budu považovat až tehdy, až zaznamenám, že na nějakého jeho velkého odpůrce bude spáchána nějaká kampaň a on řekne ne, tím se já nezabývám, to je kampaň. Zatím to neudělal nikdy, ani jednou, naopak toho vždycky využívá. A to je například můj důvod pro to, proč budu dnes hlasovat proti této vládě.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám také děkuji a nyní prosím pana poslance Miholu, který je přihlášen do rozpravy. Máte slovo.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, už tady zazněla celá řada argumentů, kdo a jak bude hlasovat pro vládu či proti vládě, či jaký zaujme postoj. Proč budu hlasovat já pro nedůvěru vládě České republiky? Ze stejných důvodů, jako jsem ji nepodpořil při hlasování o důvěře v červenci tohoto roku. Je to vláda, která se opírá o podporu KSČM, ať už to paktování nazýváme jakkoliv, a má ve svém čele trestně stíhaného premiéra. Tyhle dva důvody mi bohatě stačí. Vím, existují i opoziční strany, resp. hnutí, totiž SPD, ať jsem konkrétní, kterým právě tyto důvody vůbec nevadí.
Nechystám se tady tepat vládu jako celek. Vládne zatím relativně krátce a světová hospodářská situace jí spíše hraje do karet. Dovedu si navíc i z opozice vážit toho, co se pro občany této země povedlo. Ale prosím trochu pokory a sebekritiky, pane nepřítomný premiére. Nemám pocit, že by se například dramaticky pozitivně změnila situace na našich dálnicích, učitelé čekali navýšení mzdy o 20 % už dříve, budou mít o 15 % až od Nového roku, a tak bych mohl pokračovat, abychom byli spravedliví.
Ale opusťme hospodářství. Nedávno jsme měli 17. listopad, příští rok to bude 30 let od sametové revoluce, a naplňují se její ideály? Určitě si mnoho občanů myslelo, že k roku 2020 již budou komunisté na propadlišti dějin. Skutečnost je taková, že jsou nyní důležitým pilířem vlády, a to vlastně poprvé od revoluce.
Pan premiér si stěžuje na novináře. Já sám opravdu nemusím některé typy novinářského vyzvídání, zejména s pomocí skryté kamery a podobnými způsoby, ale buďme objektivní. Když si stěžujeme, tak bychom měli být přísní na všechny strany. A já jsem si úplně náhodou včera večer všiml duelu, myslím, že byl opakovaný, na Televizi Barrandov. Věřím, že se to panu premiérovi líbilo, mně by se to také líbilo, taková novinářská zpověď v televizi nebo v jakémkoliv médiu, protože přístup toho duelanta, nenapadají mě adekvátnější výrazy než blížící se slovům, jako je řitní alpinismus.
Říkáte - ***