(13.40 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Výběr daní - to je vlajková loď premiéra Andreje Babiše. Ale když se podíváme na ta čísla, tak ukazují, že ten výhled není zdaleka tak dobrý, jak pan premiér předstírá do médií. Když porovnáme plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2017 a první pololetí roku 2018, současný stav vykazuje horší čísla jak v oblasti DPH, tak v oblasti daní z příjmů právnických osob. Procentuálně klesá naplněnost rozpočtu oproti plánu ve srovnání s minulým rokem. Co je ještě více alarmující, že v oblasti daně z příjmů právnických osob dochází i k poklesu v číslech absolutních. Za první pololetí roku 2018 vybrala Česká republika na daních téměř o miliardu méně od právnických osob než za stejné období předchozího roku. Zatímco vláda rozjela daňový kombajn na živnostníky, tlačí další vlny EET, máme tady zajišťovací příkazy a spoustu represivních opatření, kontrolní hlášení, tak zjevně velké firmy daňové povinnosti unikají a vláda není schopna vybrat od největších korporací ani tolik daní jako v minulém roce.
ANO hodně mluví o stabilním daňovém prostředí, předvídatelnosti, o státu vstřícném pro podnikatele. Podívejme se, jak to probíhá v praxi. Máme tady novelu daňových zákonů, daňový balíček, tisk 206, a ten se nepodařilo schválit tak, aby vstoupil v účinnost k 1. lednu. Je to vina poslanců ANO, kteří si odhlasovali předčasné prázdniny, abych vám odpověděl, paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, místo toho, aby se tímto zákonem zabývali včas, aby se stihl schválit. To je to vaše pověstné heslo, že makáte. Radši jste odjeli na prázdniny a podnikatele jste nechali na holičkách. V červenci skončila schůze Poslanecké sněmovny o dva dny dříve a tento zákon se kvůli tomu nestihl projednat, protože jste chtěli jet na prázdniny. (Poslanec Hájek nesouhlasí.) Odpovídám tady lidem ze sálu.
Další zásadní ekonomický problém této země, který vláda absolutně neřeší, je odliv zisků z této země. Ten dosahuje podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2017 více než 8 % hrubého domácího produktu, podle různých metodik se to pohybuje mezi 300 a 400 mld. korun ročně, a reálně je to v tuto chvíli největší balvan na noze naší ekonomiky, který prakticky znemožňuje, abychom ten Západ někdy dohnali. Já bych čekal, že vláda v takové situaci udělá nějakou pracovní skupinu a začne vytvářet plán a soubor opatření, jak tuto situaci řešit, například jak zvýhodnit reinvestice, jak bránit odlivu peněz do daňových rájů, jak podpořit kontrolu výběru daní u největších korporací, jak na evropské úrovni spolupracovat, aby byl Facebook a Google adekvátně daněn. Místo toho se neděje vůbec nic, naopak často opatření na úrovni Evropské unie Česká republika bojkotuje. To je zcela zásadní problém naší ekonomiky, který vláda absolutně neřeší.
Andrej Babiš se často chlubí, že zažíváme čas bezprecedentní prosperity. Ano, je to tak. Nicméně podíl vlády na tom je spíše na úrovni "kdo nic nedělá, nic nezkazí". Tím, že vláda toho v ekonomické oblasti mnoho neudělala, zajistila určitou relativní stabilitu, například u daní, což samozřejmě podnikatelskému sektoru do určité míry pomáhá. Problém ale je, že v celé řadě oblastí zaostáváme. Zaostáváme v oblasti vzdělávání, kde třeba u učňovských oborů je situace tristní. A místo toho, aby vláda řešila problémy kvality těch škol, perspektivy jejich studentů, tak řeší to, že se omezí místa na školách jiných, o které je větší zájem. Zaostáváme v oblasti infrastruktury. Stavba vysokorychlostní železnice je v nedohlednu. Dobudování dálniční sítě slibuje ministr Ťok za dvanáct let, to už tady určitě vládnout nebude. Stejně tak úroveň veřejné správy je v tuhle chvíli jedna z největších brzd růstu ekonomiky České republiky. A opět žádné světlo na konci tunelu není v dohledu. Státní správa je stále stejně zkostnatělá a vláda nedělá žádné kroky pro to, aby se situace zlepšila. A to jsou i ty věcné důvody, proč tato vláda moji důvěru nedostane.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím pana poslance Blažka Pavla.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo.Já vlastně využiju příležitosti u tohohle bodu, abych se vyjádřil k některým aspektům, na které jsem upozorňoval několikrát. A teď došlo pouze k tomu, že pan předseda vlády Babiš a hnutí ANO sklízí plody toho, co nechci říct úplně, že kdysi zasévali, ale minimálně tomu nebránili.
Ono to spočívá například v tom, a to je asi to základní, co jsem chtěl říci, že když vstupovalo hnutí ANO do politiky, tak si pamatuju, jak třeba u nás na jižní Moravě byl pan Stropnický a kolem toho bylo heslo, které znělo "rovná práva pro všechny". No, proti tomu nelze nic mít. Ale ta rovná práva pro všechny, to není pouze o tom, že schválíme nějaké zákony a budeme nějak regulovat stát, ale to je také o tom, abychom měli stejný přístup ke stejným věcem, které se odehrávají.
A tady jsem u jádra věci. V minulosti jsem tady několikrát, a uvedu příklady, upozorňoval nejenom já, ale myslím, že hodně já, na to, kterak se v mediálním prostoru zneužívají některé věci například z policejních spisů. A co udělal pan dnešní předseda vlády Babiš proti tomu, aby to nebylo? Nejenom že nic, on to dokonce rád citovával. Dnes si hrozně stěžuje na různé praktiky, které jsou v médiích, ale musíme si přiznat, a prosím, aby si to přiznalo i hnutí ANO, jak velmi často to proti svým odpůrcům používalo, četly se tady různé články od různých lidí proti někomu, existovaly různé složky, ale dokonce se opravdu podporovalo vynášení z policejních spisů a ty se tady citovaly.
Pan předseda Babiš se totiž řídí, je to taková zvláštní věc, takovým zvláštním způsobem myšlení, když se něco děje proti někomu a není to shodou okolností hnutí ANO, tak je to vždycky pravda, vždycky je to dobře a odhalují se darebáci, kmotři - a teď si doplňte, co chcete. Cokoliv se ale napíše proti panu Babišovi, tak je vždycky určitě nepravda, je to vždycky určitá nějaká, jak on tomu vždycky říká, kampaň a podobné výrazy. Jenomže když i člen vlády, dokonce i pan místopředseda vlády, který byl předtím čtyři roky, připustí to, že se v mediální veřejnosti píší, jak on říká, různé nesmysly, a on je potom ještě opakuje, nemůže se divit tomu, že jednoho dne to postihne i jeho a teď vlastně čtrnáct dní neřeší nic jiného než toto.
Například jeho dnešní řeč. On tady řekl, že paní Slonková a pan Kubík jsou nájemní žoldáci, když u toho zůstanu. Jenomže paní Slonková se neobjevila ve Švýcarsku z vrtulníku najednou a nikdo o ní v životě nevěděl. Ona tu práci tak, jak ji dělá, a někdo si myslí, že dobře, jiný si myslí, že hůře, dělá minimálně dvacet let. Abyste mohli být nájemním žoldákem, musíte mít někoho, kdo si vás najme. A kdopak si najal paní Slonkovou? Já? Pan Andrej Babiš. Takže jestli si najímal nájemní žoldáky, když zůstanu u tohohle termínu, tak si potom nemůže stěžovat, když tito nájemní žoldáci také pracují proti někomu jinému, než on si původně myslel. Já si nemyslím, že jsou to nájemní žoldáci, ale musím zůstat v té rétorice, kterou měl pan předseda vlády. A proč si tam tedy pan předseda vlády bral paní Slonkovou? Je-li to nájemní žoldák, tak si ji bral asi proto, aby psala proti jiným lidem, než je on sám. Najednou je tedy někde jinde a teď je strašná tragédie, že tedy píše něco o něm, nebo řekněme proti němu. ***