(14.40 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Je to jistě zvláštní revoluce - revoluce po výtce pracovní a právě tím v nejlepším slova smyslu demokratická; a tato revoluce zajistila nám vítězství. Vítězství veliké. Bylo často řečeno, že státy trvají, čím vznikají. Naše republika vznikla pravidelným bojem v poli a prací a prací naše republika se udrží; boj, doufám, nebude již potřebný. Přestáli jsme v poměrném klidu již jeden rok; fysiologové nám říkají, že prvý rok lidského života je pro trvání individua rozhodný. Snad smíme analogie užít také pro náš stát. Ovšem - jest naším úkolem politikou hodně promyšlenou naši republiku nejen udržet, nýbrž dokonale vybudovat. Teď máme svůj vlastní stát a ten vyžaduje smysl pro odpovědnost a světový rozhled, jest nám třeba státního smyslu, pozitivního smyslu pro stát."
Tolik téměř sto let stará slova prezidenta zakladatele.
Dále si na budově Sněmovny můžete přečíst na pamětní desce: V této památné budově Zemského sněmu Království českého se dokonal revoluční převrat protirakouský a budoval se obnovený stát československý.
Karel Kramář pronesl slova o tom, že dynastie habsbursko-lotrinská ztratila práva na český trůn a nový stát je svobodnou Československou republikou.
Naše cesta ke svobodě určitě nebyla jednoduchá. Z oněch sta let jsme téměř polovinu prožili v nesvobodě, v totalitě a z toho téměř čtvrtinu v okupaci. Také proto se naše první zasedání z toho roku 1918 vzpomínalo vlastně už jen za deset let, v roce 1928, a pak až na slavnostní schůzi, která vytvořila náš parlamentní federální systém a Českou a Slovenskou národní radu, takže i tato schůze je svým způsobem historická a je dobré se ohlédnout a připomenout, kolik cesty jsme už ušli.
Dovolte mi ještě jednou citovat velmi důležitou osobu té doby, a to Karla Kramáře, který řekl v ten den, kdy se konala ustavující schůze: "Až bude se psáti historie našeho národa o posledních čtyřech letech, udiví se svět, kolik tu bylo skvělého, ale skrytého hrdinství, kolik odhodlání pomoci české věci, třebas by to mělo život státi, a my pak teprve si řekneme, že jsme si svou svobodu opravdu zasloužili, že jsme byli doma i za hranicemi ve velké chvíli hodni své minulosti, svých velkých předků, kteří tak radostně obětovali život za svou víru, za své přesvědčení a za svůj jazyk."
Je skvělé, že dnes už žijeme 29. rok znovunabyté svobody a demokracie. Velmi mě těší, že dokážeme my, Češi a Slováci, jako přátelé spolupracovat nejen mezi sebou, ale i ve Visegrádské skupině, umíme se podpořit ve vytváření naší dobré pozice v Evropě a tvořit zájmové koalice k prospěchu našich občanů i ve prospěch evropského celku.
Na závěr nemůžu jinak než masarykovsky zopakovat: "Svět stál a stojí na práci, ne na náladě. Svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou."
Já vám při této mimořádné příležitosti děkuji za pozornost a předám slovo našemu vzácnému hostu a troufám si říci, že svému příteli, předsedovi Národní rady Slovenské republiky panu Andreji Dankovi. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Předseda NR SR Andrej Danko: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny České republiky Radku Vondráčku, vážené dámy, vážení pánové, ctění protokolární hosté, ale především drazí bratři Češi, Moravané a Slezané. Je mi ctí a jsem plný emocí, že vás mohu srdečně pozdravit jménem Národní rady Slovenské republiky. Děkuji vám za tento mimořádný projev úcty, který jste dali slovenskému národu, že mohu vystoupit na půdě českého Parlamentu. Uvědomuji si, že takovouto možnost poskytuje Parlament České republiky jen velmi výjimečně.
Mnohé národy se diví, jaké máme vynikající vztahy. Myslím si, že tyto vztahy jsou opravdu upřímné, přirozené, a právě proto jsou nadstandardní. Nerodily se však lehce. Prošli jsme kus opravdu těžké cesty.
Češi, Moravané, Slezani a Slováci jsou výjimeční lidé. Máme být na co hrdí. Dokázali jsme po dlouhá staletí stát při sobě v dobrém i zlém. Nic nás nezlomilo. Špatná zkušenost Čechů s germanizací a Slováků s maďarizací vyústila do založení našeho společného státu v roce 1918. Tato sdílená zkušenost vytvořila z Československa silný státní svazek. Ten byl vzorem v tehdejším období parlamentní demokracie.
V roce 1992 nadešel čas se rozejít. Jako jediné národy v Evropě jsme to dokázali nenásilně, v klidu a se ctí, přičemž jsme zůstali přáteli. Dozráli jsme jako národy a dnes bok po boku ukazujeme, že dokážeme spravovat své státy.
Před sto lety na těchto místech zasedalo Revoluční národní shromáždění. Byl to politický orgán rodící se Československé republiky. Československou symboliku potvrdila i volba prvního prezidenta. Tomáši Garriguu Masarykovi kolovala v žilách česká krev po matce a slovenská po otci. Asi i jeho původ ho předurčoval být tím správným prvním československým prezidentem. V jeho osobě se skloubila moudrost, rozvaha, um, pokora, pracovitost, a s tou spravoval Československou republiku, řekl bych, že ty nejlepší vlastnosti našich národů.
Výjimečnost tohoto místa potvrzuje i zvolení Františka Tomáška za prvního předsedu Národního shromáždění. Právě v této budově se začaly psát dějiny československého parlamentarismu. Spolupráce našich národů získala v československém státě nový rozměr. Naše společné vědomí a vzájemné vztahy se však formovaly dlouhá staletí předtím. Pouto mezi našimi národy vytvářelo už před rokem 1918 a to se stalo důležitým duchovním pilířem našeho společného státu. Prvá spojenectví jsme vytvářeli už v sedmém století v Sámově říši. Období Velké Moravy spojilo Slovensko, Moravu a Čechy politicky i kulturně. Odkaz svatého Cyrila a svatého Metoděje výrazně poznamenaly směrování obou národů po dobu celého milénia. Je to naše společné dědictví.
České království bylo ve středověku centrem evropské kultury a kolébkou vzdělanosti. Důkazem toho je i vaše slavná Karlova univerzita, která je i v současnosti prestižní evropskou vysokou školou.
Češi byli v mnoha obdobích evropských dějin právě tou hybnou silou reforem. Nesmíme opomenout Mistra Jana Husa, který se stal symbolem vizí o svobodě, bratrství a rovnosti. I dnes se můžeme učit a řídit jeho humanistickým odkazem: Hledej pravdu, mluv pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do své smrti. ***