(Schůze zahájena ve 14.30 hodin.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 21. schůzi Poslanecké sněmovny. Všechny vás tu po polední přestávce vítám.
1.
100. výročí 1. zasedání Revolučního národního shromáždění
Scházíme se zde při příležitosti slavnostního připomenutí 100. výročí 1. zasedání Revolučního národního shromáždění. A nyní mi dovolte, abych mezi námi přivítal předsedu Národní rady Slovenské republiky, pana Andreje Danka. Poprosím, abyste povstali. (Potlesk. Andrej Danko přichází v doprovodu vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny ke stolku zpravodajů. Předseda PS Radek Vondráček předává řízení místopředsedovi PS Vojtěchu Filipovi a zaujímá místo vedle Andreje Danka.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dámy a pánové, nyní zazní státní hymny. Prosím, povstaňte. (Všichni v sále povstávají, zaznívá česká a poté slovenská hymna, přítomní se připojují zpěvem.) Děkuji. Prosím předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby se ujal slova.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Až je mi líto, že se po hymnách netleská. Možná jsme si zatleskat mohli a mohli bychom to secvičit a někdy ještě zopakovat. A jinak za dalších sto let.
Vážený pane předsedo Národní rady Slovenské republiky, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dámy a pánové, slavná Sněmovno. V tomto roce už proběhla nejedna oslava našeho mimořádného výročí, sta let moderního nezávislého československého státu. Mnohé už bylo řečeno. V březnu zde promluvil předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Paul Ryan a připomenul si s námi důležitou roli Spojených států amerických a prezidenta Woodrowa Wilsona v boji našeho národa na sebeurčení. A před sedmnácti dny během slavnostního bodu schůze Poslanecké sněmovny promluvili zástupci jednotlivých poslaneckých klubů, kterým chci ještě dodatečně poděkovat za jejich příspěvky, ve kterých bylo řečeno téměř vše podstatné o základních principech a směřování naší země. Svůj dnešní projev bych i z tohoto důvodu pojal více jako připomínku mimořádné historické události, která se odehrála na stejném místě, kde se scházíme i dnes.
Tato slavnostní schůze je trošku jiná, zvláštní, taková více naše. Já bych řekl, že je taková komorní, když jsme ta dolní komora. Doufám, že potěší i drobné dárečky, které jsme připravili na lavice během polední přestávky. Originální pamětní list a výtisk z knihy Slavná Sněmovno, kde se dočtete více o historických událostech, které se odehrály v těchto kulisách. V tento den, přesně před sto lety, v 10.40 hodin, tři dny po podpisu příměří nad zákopy první světové války, patnáct dnů od Martinské deklarace Slováků a sedmnáct dní po vyhlášení Československé republiky se naplnila česká a slovenská státní idea. Snaha po svrchované svobodě, po svobodě netoliko záporné, tedy jen nezávislosti a samostatnosti, ale plnomocnosti vzít osud do svých rukou a položit základy naší parlamentní demokracie.
I tehdy, před sto lety, stejně jako dnes, jak jste si mohli všimnout, procházeli poslanci čestnou stráží sokolů do tohoto stejného historického sálu. A teď budu doslova citovat z dobových materiálů. "V zasedací síni starodávného Sněmu Království českého bylo skladiště aprovizace Zemského výboru. Po zemi válely se brambory a kroupy, na poslaneckých sedadlech stály pytle mouky. Vzduch byl nasycen zápachem brambor a vůní moučných výrobků. Na předsednickém stole byl pytlík s kroupami. Nařídili jsme, aby zasedací síň byla ihned dána do pořádku, což přítomní slouhové s radostí slíbili."
Takže dámy a pánové, stačí se rozhlédnout kolem a na své sousedy a můžete docenit, kam jsme to za sto let od pytlů mouky dotáhli v této Sněmovně. (Pobavení v sále.)
Aklamací byl prezidentem zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který v té době ještě pobýval v zahraničí. A je tedy historickou zajímavostí, že se o prezidentovi vlastně vůbec nehlasovalo, neboť po přednesení návrhu jeho jména všichni povstali a hlasitým dlouhotrvajícím potleskem a zvoláními "Sláva, ať žije!" došlo k volbě.
Byla potvrzena vláda a zvolen předseda Národního shromáždění.
Zde ve Sněmovně pak při prvním výročí 14. listopadu 1919 prezident Masaryk pronesl svou úvahu, kterou bych rád citoval při této příležitosti celou. "Naše revoluce měla zvláštní ráz. Za hranicí spočívala v promyšlené a pilné propagandě a diplomatické práci; vedle toho zorganisovali jsme armádu a připojili jsme se k válčícím Spojencům, od nichž jsme byli uznáni za pravidelnou válečnou moc. Doma se pracovalo s naší strany bez krveprolití, třebaže habsburské Rakousko brutálně naše lidi věšelo, střílelo a všemožně potlačovalo. ***