(18.10 hodin)
(pokračuje Peksa)
Zároveň bych chtěl podotknout, že v současnosti probíhají experimenty, které umožňují zplodit savčí mláďata spojením dvou vajíček. To se děje, byť tato technologie ještě není v tom stavu, že by ji bylo možno používat k reprodukci bezdětných lidských párů, ale v principu to možné je. Čili bych si nedovolil tvrdit, že je to zcela v rozporu s biologií a nikde se nic takového neděje, protože to prostě v tuhle chvíli už není pravda. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy, s přednostním právem pan místopředseda Okamura.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já už jsem nechtěl podruhé vystupovat, protože myslím, že jsem řekl všechno, ale zaznamenal jsem tady nějaké zvláštní nevyvážené argumenty. Na jednu stranu tady paní poslankyně Maxová říká názory psychologů, kteří podporují adopci dětí, a zcela účelově vynechala názory psychologů, kteří naopak nepodporují adopci děti. Takže já bych tady teď ocitoval zrovna tři. A říkám, že jsou to citáty těch psychologů, aby mně to nikdo nepodsouval.
Za prvé psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, PhD. Říká - cituji: "Homosexuálové jsou výrazně nehomogenní, značně uzavřená minorita. Někteří sice opravdu dosahují oné plné psychické a sociální pohody, ale obecně platí, že homosexuálové mívají ve své minulosti mnohem větší procento zneužití a týrání než ostatní populace," což je mi samozřejmě líto. Nicméně pan psycholog pokračuje: "S týráním a zneužíváním v dětství jde samozřejmě i větší pravděpodobnost opakování těchto vzorců v jejich životě s případnými svěřenými dětmi. Bohužel je i větší pravděpodobnost doprovodných sexuálních úchylek." Konec citátu.
Další, předseda Českomoravské psychologické společnosti Jaroslav Šturma, cituji - zdůrazňuji, že cituji: "Psychoterapeutická praxe jednoznačně ukazuje, že jedinci, kteří nebyli v dětství vychováváni ve stabilním a milujícím prostředí tvořeném otcem a matkou, jsou více ohroženi psychologickými problémy při utváření vlastní osobní identity než ti, kteří vyrůstali v prostředí strukturovaném jinak." Konec citátu.
Další citát, František Schneiberg, předseda Společnosti sociální pediatrie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně - cituji: "Je lepší jakákoli rodina než ústav? Pokud by tomu tak bylo, tak by děti nemusely být z rodin odebírány a různá zařízení pro ně by nemusela existovat. Jestliže by chtěla paní ministryně dávat do adopce děti," bylo to v minulém volebním období, "chtěla dávat do adopce děti homosexuálním párům, měla by si uvědomit právě tyto souvislosti. Děti bývají umisťovány do zařízení pro selhání rodiny, pocházejí z rodin nestabilních, neúplných či naprosto rozvrácených. Jsou však homosexuální páry stabilnější? Podle dosavadních zkušeností nikoliv." Konec citátu.
Takže jenom aby to bylo vyvážené, aby si každý poslanec udělal obrázek.
Já jsem byl v předsálí a zaslechl jsem, že tady někdo hovořil o tom, jak by bylo dobré adoptovat děti z dětských domovů, nebo těch, co nemají rodiče. No já nevím, jak je to mezi námi 200 poslanci, ale já jsem možná jediným poslancem, který vyrůstal část dětství v dětském domově. Ten dětský domov je tam dodnes, je to v Mašťově u Podbořan v Ústeckém kraji. Mlátili mě tam, šikanovali, byla to moje třináctá komnata tenkrát. Našli i moji vychovatelku, která už dneska je v důchodu. A vážení, já když jsem byl tím malým klukem bez možnosti se bránit a vyjádřit se a někdo by mě adoptoval bez mého souhlasu a určil by moji budoucnost, třeba nějaký pěstoun, a já bych poté, co bych přišel k rozumu - já jsem tam tedy byl už ve starším věku, mně bylo šest let, ale představte si třeba o dva roky, o tři roky mladší dítě, a poté by zjistilo, že vlastně má stejnopohlavní rodiče, třeba by mu to vyhovovalo, ale třeba taky ne. Najednou by zjistilo, že by chtělo maminku a tatínka. Tak si představte tu situaci. Já za sebe říkám, že já, pakliže bych měl být adoptován, já bych chtěl maminku a tatínka, ale kdybych byl malý kojenec nebo malé dítě, kdo by se mě zeptal a jak bych se potom mohl bránit těm důsledkům? Na to nikdo nedokázal odpovědět, vážení přátelé. Takže já bych byl rád - já jsem v té situaci byl, já jsem byl ten malý kluk v dětském domově na pokoji pro 15 dětí, ten dětský domov je tam dodnes, a neměl jsem se jak bránit zásahu dospělých anebo moji budoucnost určovali jiní dospělí. Takže dokud se neodpoví na tuhle otázku, na tuto situaci, ve které já sám jsem byl, já to nikdy podporovat nebudu, protože vám řeknu, že kdyby to malé dítě přišlo na to, že vlastně chce mít maminku a tatínka, a mělo stejnopohlavní rodiče, už se nemůže bránit, tak je to fakt na mašli. Jak se může bránit? To znamená to je moje otázka a tohle jestli nebude... Opravdu já jsem tam byl v době, kdy jsem měl těžce nemocné rodiče. Nevěděl jsem, jak tam budu dlouho, jestli tam budu, jestli se o mě ještě někdo postará, nebo ne. Takže v téhle situaci, vážení, já to prostě nemůžu podpořit, adopci homosexuálními páry, dokud se nezodpoví tyhle otázky, ty pocity, které já jako malé dítě jsem měl a nejsou bohužel zodpovězeny dodnes.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Markéta Pekarová, připraví se paní poslankyně Procházková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já jsem se strašně dlouho bránila tomu vstupovat do té debaty, což asi celá řada z nás. Svůj názor chci říci až v řádné přihlášce, ale teď chci reagovat na předřečníka, který tady už asi zase bohužel není, prostřednictvím předsedající. Víte, vždyť nikdo z nás jsme si nevybrali, komu se narodíme, nikdo jsme si to nemohli určit, jestli se narodíme do vhodného, nevhodného prostředí. Tohle jsou věci, které si prostě žádné dítě vlastně nevybere. Já si myslím, že právě od toho v případě adopcí tady jsou jasně stanovená pravidla, postupy, která právě mají zamezit tomu, aby dítě bylo svěřeno do nevhodného prostředí. A já si myslím, že pro to dítě je vždycky mnohem lepší, když vyrůstá v milujícím prostředí, mezi lidmi, kteří o něj stojí, a ti lidé, kteří stojí o adopci dítěte, tak samozřejmě už jenom tím, že chtějí přijmout nějaké dítě, tak většinou asi budou právě ti, kteří mají velký zájem o to se o to dítě dobře postarat. Ale samozřejmě pokud by tomu tak nebylo, tak jsou jasná pravidla a víme, jak se bude postupovat, nebo jak se má postupovat, a je to tak už i u heterosexuálních párů, nikoliv jenom v případě, že by se mělo jednat o stejnopohlavní páry.
Já se tedy domnívám, že tady v tom případě je mnohem lepší, aby dítě nevyrůstalo v ústavu, kde o ně pečují, byť při vší dobré vůli často velmi dobře, lidé, kteří se u něj střídají, kde prostě je celá řada těch pečujících osob, že je mnohem lepší, aby dítě vyrůstalo ve stabilním láskyplném prostředí. A máme jasná pravidla od toho, abychom zamezili případným chybám anebo je napravili, pokud k nějaké dojde.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Procházková. Prosím.
Poslankyně Věra Procházková: Opět děkuji za slovo. Má faktická poznámka směřuje k mému předřečníkovi panu poslanci Okamurovi, který tady zmínil slova dr. Klimeše, zabývajícího se církevně pastorální psychologií, že u homosexuálů dochází velmi často k opakování nevhodných vzorců. Bohužel zneužívání dětí, prodávání dětí ke zneužití v heterosexuálních párech vůbec není žádnou výjimkou. Já jako lékařka se bohužel setkávám s tím, že děti žijí v rodinách, které opravdu nejsou vhodné prostředí pro ty děti. A myslím si, že taky ty děti, stejně jako on tady říkal, bože můj, jak se ty děti můžou v téhle rodině bránit? To je úplně to samé. Takže to není o tom, jestli to je heterosexuální nebo homosexuální pár. Prostě to prostředí tam vznikne, dítě v tom prostředí je, a jestliže se stát nepostará o to, aby ta rodina byla kvalitní, aby měla dobré podmínky, tak je to prostě o něčem úplně jiném než o tom, o čem se tady od začátku bavíme, a to je právo homosexuálů, stejné právo, jako má heterosexuální pár. Nic jiného v tom není.
Pojďme se vrátit zase zpátky na zem. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní poslankyně. A vracíme se zpátky do obecné rozpravy, slovo má paní poslankyně Zuzana Majerová. Prosím, máte slovo.***