(10.00 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Ukázalo se tedy, že je potřeba novelizovat insolvenční zákon, pokud chceme ještě těch dalších několik desítek tisíc lidí, kteří jsou v dluhové pasti, z té dluhové pasti dostat. Jsou to, jak jsem již zmínil, například právě matky samoživitelky, invalidní důchodci a další. Proto se předložila novela insolvenčního zákona. Jak jsem říkal na začátku, mluví se o ní velmi dlouho. Koneckonců původně přišla do Poslanecké sněmovny ještě v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny, kdy byl ministrem spravedlnosti Robert Pelikán, a já jsem tenkrát podepisoval tu novelu jako předseda Legislativní rady vlády. Bohužel se nepodařilo, bylo to v podstatě už v závěru funkčního období Sněmovny, tu novelu tehdy projednat, a proto byla předložena znovu na půdu této Poslanecké sněmovny.
Diskuse k ní byla obsáhlá, bohatá, široká. Koneckonců se to odrazilo i na množství pozměňovacích návrhů, které byly projednávány ať už na půdě podvýboru pro insolvence, exekuce, nebo na půdě ústavněprávního výboru, a koneckonců asi o dvaceti budeme hlasovat i dnes.
Je potřeba říci, že jsou tam pozměňovací návrhy leckteré. Některé se snaží držet leitmotiv toho zákona, resp. novely zákona. Ten leitmotiv pro mě je druhá šance pro více lidí, šance pro více lidí, aby se dostali z osobního bankrotu, z předlužení, ze zadlužení, z dluhové pasti. Některé se snaží ještě více otevřít to síto lidí, kteří se dostanou do té dluhové pasti. Některé pozměňovací návrhy do určité míry se snaží zracionalizovat ten poměr těch dvou stran, protože je to o dvou stranách, jedna strana jsou věřitelé, druhá strana jsou dlužníci, všichni ostatní na ten proces v podstatě jenom dohlížejí jako procesní subjekty podle insolvenčního zákona. Ale myslím si, ať už bude přijat takřka, ne všechny, ale ať už bude přijat takřka jakýkoli pozměňovací návrh, tak nezničí leitmotiv novely, která by měla být v tom: dovolme a pomozme více lidem, aby se dostali z dluhové pasti a podstoupili oddlužení.
Tudíž já velmi prosím o to, abychom dnes ten insolvenční zákon konečně schválili. Debatovalo se o něm skoro rok, což je velmi dlouhá doba. Sám jsem zvědavý, až ho schválíme, jak se k němu postaví Senát. Nedokážu odhadnout, protože se politické poměry samozřejmě po volbách trošku změnily. Je možné, že se s tím zákonem uvidíme nebo potkáme ještě jednou, pokud ho Senát vrátí s nějakými připomínkami. Ale prosím, zachovejme se tak, aby ideálně nejpozději na jaře příštího roku byl tento zákon, tato důležitá novela přijata, resp. aby byla účinná a řídily se podle ní vztahy mezi věřiteli a předluženými dlužníky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji za vystoupení v rozpravě. Mám tady faktickou poznámku pana kolegy Pavla Blažka. Připraví se pan poslanec Dominik Feri. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Musím vždycky reagovat na takové ty, teď se omlouvám, levicové argumenty, které tady zazněly a zaznívají pořád dokola, které popisují ten stát v minulosti takový, jak nebyl, a hlavně popisují naše občany jako nějaké hlupáky.
Tak zaprvé bych řekl, že se říká, že byla nějaká politika státu, která dovolovala upřímně řečeno zvěrské úroky a podobně. To prosím vás nebylo tak, že by stát nařizoval, kdo si půjčí, tak vždycky ten úrok bude 100 %, 150 % a podobně, a to jsem dalek od toho, abych hájil některé lichvářské úvěry. Ale není to tak, že by ten stát to nařizoval, jak z toho málem vyplývá.
A druhá věc. Ti lidé hloupí nebyli tenkrát. Ano, bylo x občanů, kteří si napůjčovali takto hloupě, ale naprostá většina občanů, a to z těch čísel je jasně vidět, si buďto nepůjčovala vůbec, nebo si půjčovala za normální úroky, nebo si dokonce půjčovala i za ty, jak bylo řečeno, zvěrské úroky, ale ti svoje dluhy spláceli.
To znamená, poprosil bych, aby ten popis minulosti nebyl takto úplně levicově ulítlý, protože v takové minulosti jsme nežili. A protože ten stát začal některé věci regulovat správně, to je samozřejmě pravda. Ale znovu říkám, naprostá většina lidí hloupá nebyla, těmto praktikám nepodlehla, a dokonce ty dluhy splácela. Bavíme se o určité části občanů, kteří podlehli. A já odmítám takovou tu rétoriku, že jenom proto, že si smlouvu nepřečetli, nebo špatně viděli, nebo něco, tvrdím a bude vám to tvrdit naprostá většina, věděli, do čeho jdou, a věděli, jaké úroky budou splácet. Jenom byli nezodpovědní a říkali si, když to nezaplatíme, nějak bylo, nějak bude.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Paní poslankyně Valachová bude také reagovat ještě s faktickou poznámkou. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, musím zareagovat na Pavla Blažka v návaznosti na jeho reakci na Jana Chvojku. Musím doplnit, že rozhodování soudů v minulých deseti letech, patnácti letech, a to bez pochyby nepopře ani můj předřečník, jasně ukázalo v mnoha případech, že praktiky, které byly trpěny v rámci půjčování, spekulativního postupování pohledávek bez vědomí dlužníka, porušování zákoníku práce, nerespektování výše úroků, které následně byly označeny soudy proti dobrým mravům, příslušenství opakovaně navyšované způsobem, který zákon nedovoluje, opět soudy odmítnuto, proti dobrým mravům atd. atd. Byl by tady celý telefonní seznam toho, co soudy - naše soudy - odmítly jako praktiky proti dobrým mravům. A tohle bylo velmi často způsobeno tím, že stát právě neměl férová pravidla pro spotřebitele a půjčování peněz. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Blažek bude také ještě reagovat jednou faktickou poznámkou. A pan kolega Dominik Feri je plný pochopení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Blažek: O to já se nepřu a ani to nehájím. Ale to nebylo tak, že by ten stát někoho nutil, aby do těch závazků vstoupil. A na to jsou potřeba dva. Jeden to nabízí, ty nemravné úroky, a druhý, který je přijme. To mi prostě nevymluvíte. A tak to bylo. Než nějaký stát řekl: kdokoli si půjčí, vždycky musí platit tolik a tolik. A budu se opakovat. Obrovské množství smluv a těch dluhů, které z toho vznikly, takové vůbec nebyly, mám na mysli typicky dluhy z nájmů a podobně, kdy někdo neplatil a taky je dneska možná v té dluhové pasti. A nebavme se o tom, že to bylo všecko způsobeno nějakými nemravnými úroky a podobně. Ale byly potřeba minimálně dvě strany - ten, kdo půjčuje, a ten, kdo ty podmínky přijímá. A já jenom odmítám tu levicovou rétoriku, že naprostá většina lidí byla tak, řekl bych, okradených těmi darebáky, že si za to taky trošku nemohou sami. Tu smlouvu si měli přečíst, anebo, a to je to moje tvrzení, určitá část, a na tom trvám, naprosto vědomě přijala tyhlety podmínky a dopředu věděla, že to splácet nehodlá.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A ještě jednou paní kolegyně Valachová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Valachová: Souhlasím s předřečníkem, že na smlouvu musí být dva. To uzná asi každé malé dítě. Ale právě proto, že na smlouvu mají být dva, tak také věřitelé mají svou odpovědnost. A o tom je právě zákon o oddlužení. Je to zákon, který je moderní, který mají země v Evropě i ve světě, ať jsou pravicové, nebo levicové.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A můžeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Dominika Feriho. Připraví se pan kolega Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený předsedo vlády, vážení přítomní členové vlády a vážený pane ministře, tady to je bezesporu ten nejdůležitější zákon, který jsme tu zatím za ten rok projednávali, a věřím, že ho dneska úspěšně dotáhneme.
V prvním čtení jsem tu citoval slova slavného anglického básníka 18. století Williama Blackstonea, který prohlásil: "... pročež se bankrotář stane znovu očištěným od dluhů a může se tak stát užitečným členem společnosti." To znamená, že popsal vůdčí zásadu, kterou je ovládané insolvenční řízení, nebo tedy ten osobní bankrot. ***