(11.40 hodin)
(pokračuje Vondrák)
Druhá věc, o tom už tedy tady byla řeč, jsou emisní povolenky. Ty jsme dostali, Česká republika, pro výrobu v Ostravě a nelze připustit to, že je přenecháme někomu jinému, protože to zcela určitě povede ke zvýšeným nákladům na výrobu, čili jinými slovy řečeno, ostravská huť bude ztrácet konkurenceschopnost díky těmto navýšeným nákladům. I tady jsou cesty, jak přinutit tuto společnost toto nečinit.
Další informace, které jsem se dozvěděl, jsou znepokojující v tom, že 36 měsíců by měla být ostravská huť závislá na obchodní síti skupiny ArcelorMittal. 36 měsíců v podstatě bude ostravská huť pod novým vlastníkem vystavena v podstatě de facto nepřímému řízení ze strany ArcelorMittal, což je opět velmi nebezpečný krok, protože nevíme, jakým způsobem to bude probíhat. Já rozumím tomu, že musí doběhnout zakázky, ale dle mého názoru opět to může znamenat to, že bude naše ostravská huť v podstatě mimo trh a bude de facto v područí ArcelorMittalu, skupiny ArcelorMittal.
Poslední věc, která tady zazněla, zazněla na téma Energetiky. Ano, je pravda, že zatím nový zájemce o huť neprojevil zájem o vykoupení. Považují to za asi další možný krok, jak postupovat dále, nicméně toto opět činí v podstatě huť ostravskou, která se prodává, závislou na Energetice, která zčásti patří ArcelorMittal. Já se domnívám, že jediné možné řešení je požádat ze strany vlády nového zájemce, aby předložil odpovědi na tyto konkrétní otázky, a na základě nich okamžitě jednat i ve smyslu nebo ve směru k Evropské komisi, která musí garantovat věci, které slíbila. A ty garance hovoří o tom, že výroba se nesmí snížit a musí být zajištěn udržitelný rozvoj a konkurence, konkurence pro ArcelorMittal. To, co jsem tady popisoval, v podstatě de facto i de iure tyto věci narušuje.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, jenom bych chtěl doplnit fakta, která tady nezazněla ani od jednoho z mých předřečníků. A souhlasím plně s nimi, že z roční produkce 7,2 mil. tun oceli, které my vyvážíme, jenom ArcelorMittal produkuje 2,4 mil., což je velikánský balík, a má šest tisíc zaměstnanců. Chtěl bych samozřejmě vyzvat vládu České republiky a také Evropskou komisi, aby myslela i tady na toto číslo. Je to šest tisíc zaměstnanců přímo v ArcelorMittal, a to nemluvíme o všech návazných službách a dalších věcech, které se právě tohoto jednoho z největších zaměstnavatelů v našem regionu, v Moravskoslezském kraji, týkají. Děkuji moc.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Lubomír Volný ve všeobecné rozpravě. Po něm vystoupí pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Obávám se, že všechno to nejpodstatnější už dneska prakticky zaznělo. Vláda nemůže prakticky vůbec nic dělat. O všem rozhodne Evropská komise, která nebyla volena žádným občanem Evropské unie, a už vůbec ne žádným ze zaměstnanců ostravských hutí. V optimistickém projevu pana kolegy Luzara prostřednictvím pana předsedajícího zazněla naděje, že Evropská komise za nás tento problém vyřeší, že Evropská komise z nějakého důvodu se bude starat o to, jaký problém by vznikl v Moravskoslezském regionu kvůli tomu, že by tam byl ukončen provoz nějakého velkého místního zaměstnavatele. Můj pocit je jiný. Evropská komise nejen že nic nevyřeší, Evropská komise tuto situaci jako vždy pouze zhorší.
Tato moje úvaha vychází z toho, že ArcelorMittal je Evropskou komisí nucen do prodeje funkčního podniku, který mu ještě pořád vynáší nějaký ekonomický profit. ArcelorMittal nemůže nikomu prodat úplně bezcenný podnik. Ten podnik musí mít nějakou cenu, protože jej od něj nekoupí nikdo, kdo by na tom podniku nemohl něco vydělat. Tímto způsobem se ve své podstatě dostaneme k tomu, že ArcelorMittal prodá tuto společnost někomu, kdo jej definitivně vytěží, někomu, kdo si spočítá, jaká zůstatková hodnota kvalifikované laciné pracovní síly, zůstatková hodnota vložených výrobních prostředků, pozemků a všeho možného tomu podniku zůstává, a každý, kdo na základě pokynů Evropské komise koupí od ArcelorMittal tuto společnost, ji koupí jenom proto, aby ji definitivně vytěžil a výhodně pro sebe ekonomicky utlumil a ve finále zlikvidoval. Je to problém. Je to problém toho, že žijeme v současné době ve společenství, které si říká Evropská unie, má nikým nevolenou Evropskou komisi, která nám bude určovat, co my doma máme anebo nemáme dělat.
Ano, souhlasím s panem Luzarem. Přesně to, co popisuje, je to, o co se ArcelorMittal snaží a co připravuje, včetně toho bypassu energetických společností. Protože to je úplně stejná situace, jako kdybyste si koupili vysoce funkční, luxusní mobilní telefon, na který na světě existuje jenom jedna nabíječka. Budete prostě v pasti a zaplatíte za tu nabíječku podstatně více než za celý mobilní telefon, anebo budete vydíratelní.
Samozřejmě, majitelé ArcelorMittal nejsou žádní dobrodinci, jsou to tvrdí byznysmeni. A oni neudělají nic, co by je ve finále nějakým způsobem poškodilo. Oni udělají ve finále vždycky to, co nějakým způsobem posílí jejich pozici. Takže nějaká naivní představa, že existuje nějaká síla, která donutí globálního kapitalistu, aby prodal podnik vhodným způsobem ve prospěch občanů nějakého regionu někde v Evropě, je z mého pohledu naivistický eurooptimismus na úrovni nepovedeného vtipu.
Neříkám, že toto vše, ale značnou část těchto problémů, ve kterých se v současné době nacházíme, a to je to, že vyvážíme svoji vysoce kvalifikovanou, ale lacinou pracovní sílu nejenom v rámci Evropské unie, ale globálně, by podle mě vyřešil námi připravovaný zákon po vzoru zákonů z jiných evropských zemí o regulaci vývozu kapitálu, který byl získán právě touto kvalifikovanou a podhodnocenou prací našich občanů v této zemi, který by přinutil efektivně tyto firmy investovat část z těch výnosů, které tady na této zemi získají, zpátky do ekonomiky v České republice, nejlépe pochopitelně do rozvoje té jejich konkrétní firmy. Všechny ostatní návrhy a podněty jsou opravdu něčím na úrovni snu a naivismu a optimismu, ať už ho nazveme jakýmkoliv způsobem. Protože nikdo nikdy nepřinutí globálního velkokapitalistu, aby se choval zodpovědně a mile k nějakému regionu někde v pro mnohé lidi zapadlém kousku Evropy, protože taková síla nikdy neexistovala, neexistuje a existovat nebude.
Dovolím si ještě po ukončení rozpravy načíst usnesení, se kterým bych ale dopředu rád kolegy seznámil, tak se zeptám, jestli je to možné.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Je to možné, ale poprosím vás, abyste potom v podrobné rozpravě se k tomu přihlásil nebo to znovu přečetl.
Poslanec Lubomír Volný: Dobře. Chtěl bych navrhnout usnesení, že Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby při vyjednávání s Evropskou komisí udělala maximum pro to, aby se podnik ArcelorMittal nedostal do rukou nikomu, kdo má v úmyslu jeho pouhé ekonomické vytěžení a útlum. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Dále je ve všeobecné rozpravě přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.***