(11.30 hodin)
(pokračuje Luzar)
Myslím si, že ne. Myslím si, že stávající vlastník dělá vše pro to, aby na tom vydělal. A je mu až tak ukradeno, jak tady bude fungovat v této republice huť, které se nuceně musí zbavit. Znovu zdůrazňuji - nuceně musí. A to ho nenutí česká vláda, to ho nutí Evropská komise, protože má velký zálusk, tento nový nabyvatel, o italské hutě. A je naše povinnost - nepřítomný pane premiére, ale děkuji za přítomnost paní ministryně -, abychom Evropské komisi předkládali otázky, předkládali argumenty, předkládali důkazy a třeba i křičeli, že prostě Evropská komise nemůže ignorovat oprávněné otázky a odpovědi, které požadujeme na to, co se momentálně děje v soukromém podniku ArcelorMittal. Ano, je to soukromý podnik. Přesto Evropská komise má možnosti, jak ho donutit, aby byla zachována výroba, aby rostla výroba, aby bylo investováno do podniku, kterého nutí, aby prodal.
Není pravdou, že to je jediný zájemce. Těch zájemců celkem, byli tři zájemci. Mám informaci, že další zájemci drží svůj zájem vstoupit do této skupiny. Mimo jiné British Steel se tak vyjádřil. Je tedy opravdu hlavně na nás, jaké argumenty naše vláda předloží Evropské komisi. A doufám, že už souhlas s touto akvizicí náhodou nedala. To bych byl velice nerad. Protože právě otázky, které zaznívaly i v pátek, i v předešlých jednáních mezi odboráři a budoucím nabyvatelem, vyvolaly tuto vlnu, kvůli které tady dnes u tohoto mikrofonu stojím a kvůli které vy musíte poslouchat mé obavy. Moje obavy o osud ArcelorMittalu, ale hlavně o šest a půl tisíce přímých zaměstnanců a 70 tisíc lidí, kteří jsou přímo životně závislí na fungování tohoto jednoho z největších hutních podniků v ČR. Budu velice rád, když závěrem tohoto jednání bude jak paní ministryně, tak předseda vlády upozorňovat Evropskou komisi na tyto podklady, na tyto informace o možném nabyvateli a o možných problémech, které to může způsobit, o možných tricích, jak se z tohoto dostat ven.
Je to hlavně o informacích. Proto nebudu navrhovat žádné usnesení, které by ukládalo a přikazovalo a termínovalo. Ne, já si myslím, že podstatné zde zaznělo. Je to o informacích, aby Evropská komise měla všechny informace, aby jasně znala stanovisko české vlády, jak se na to díváme, kde spatřujeme rizika pro budoucí fungování tohoto hutního podniku a jak chceme, aby byla zachována možnost investování, ochrany životního prostředí a sociální smír v této lokalitě.
Trošku mě mrzí, a paní ministryně to tady zmínila, že bývalý ministr Hüner připravil, nebo založil odbornou skupinu, která měla toto sledovat a měla soustřeďovat tyto podklady, informace a být ten partner mezi odboráři, majiteli, vládou. Bohužel tato skupina byla rozpuštěna. Nevím, co vedlo novou paní ministryni k tomu, že tuto odbornou skupinu rozpustila, a odkud teď čerpá její ministerstvo další informace. Budu aspoň rád, když tady toto zazní. A jak by chtěla tyto informace získávat jinak než přes odborníky, kteří by se scházeli, kteří by jednali a všechny aktuální věci, které přicházejí na stůl, řešili.
Vážený pane nepřítomný premiére, vážená paní ministryně průmyslu a obchodu, budu velice rád, když Evropská komise rozhodne ne v zájmu Evropy, ale v zájmu zaměstnanců v ČR, v zájmu našich občanů, a pevně věřím, že vy i pan premiér budete zárukou toho, že se tak stane. Toto je upozornění na všechny problémy, které můžou nastat. Není to nic, co by nešlo ještě řešit, co by nešlo ještě dát do veřejného prostoru a informovat o tom Evropskou komisi. A nejsem úplně přesvědčen, jestli Evropská komise sleduje česká média. Myslím si spíše, že ne. Pevně věřím, že vaše ministerstvo, vaši pracovníci, vy osobně budete apelovat na Evropskou komisi, aby si dala pozor na to, jak vlastník ArcelorMittal postupuje v nařízeném prodeji svých hutních částí, jak budou financovány. Jestli ten, který by to měl nabýt, má dostatek financí a je finančně silný a je schopen toto řešit. Jestli se opravdu nejedná pouze o trik.
A bohužel, a možná i bohudík, mám tu zkušenost a možnost být ve vyšetřovací komisi OKD. A v mnohých postupech na nižších úrovních zodpovědnosti spatřuji hodně podobných znaků určité nečinnosti, určitého přehlížení a určité laxnosti, které bohužel třeba v případu OKD vedly k mnohamiliardovým ztrátám a deziluzi občanů. Já bych strašně rád, aby tento konkrétní případ nezvýšil euroskepticismus v ČR. Proto jsem tento rozhovor začal tím, že Evropská komise právě tím, že může ovlivňovat soukromé podnikání, nám pomáhá. A je to jeden z mála příkladů, kdy Evropská komise je v tom dobrém pro českého občana. Zkusme to využít, zkusme něco pro to udělat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, ujal se role zpravodaje.
Než otevřu všeobecnou rozpravu, tak vás seznámím s omluvami, které nově přišly. Pan ministr Tomáš Petříček se omlouvá z dnešního dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan předseda poslaneckého klubu Radim Fiala se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny z osobních důvodů, pan poslanec Ivan Jáč se omlouvá od 14 hodin z dnešního jednání z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Venhoda se omlouvá od 13 hodin po dobu zasedání podvýboru pro energetiku.
Nyní otevírám všeobecnou rozpravu. Jako první je přihlášen pan poslanec Ivo Vondrák, po něm vystoupí pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl říct, že jako hejtman Moravskoslezského kraje, a samozřejmě paní ministryně, jsme měli a máme tu možnost se zájemci o nákup společnosti ArcelorMittal Ostrava jednat osobně. Měl jsem možnost jednat i s druhým zájemcem, kterým byl British Steel. A pravda je taková, že z té diskuse vyplynuly věci, které je třeba řešit a řekl bych nejen diskutovat, ale skutečně žádat o jejich řešení co nejrychleji, protože čas tady skutečně hraje proti nám.
Jako kupec byla vybrána společnost Liberty House. Nebudu ji popisovat, to už jste tady dneska slyšeli několikrát. Mě zarazila jedna věc zásadního charakteru. Ta společnost má dneska globálně přes 19 tisíc zaměstnanců a nákupem čtyř dalších společností v Evropě jim naroste počet zaměstnanců o 12,5 tisíce a chtějí zdvojnásobit produkci. Prosím vás, to jsou čísla, která jsou zásadní a skutečně ve mně vyvolala obavy. Proto jsem se dotázal, zdali na to je společnost připravena a zdali je připravena především na to investovat ve společnosti ArcelorMittal v ostravské huti, protože bez investic se tato společnost do budoucna neobejde. Bylo mi řečeno, že je to výzva. Tomu rozumím, že to je výzva, ale dle mého názoru je to také velké riziko. A myslím si, že to je věc, kterou bychom měli požadovat, a to urgentně, i ze strany vlády po majitelích Liberty House, aby předložili plán investic. Aby předložili plán investic, co chtějí v Ostravě investovat a jakým způsobem.***