(11.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Odboráři mají obavu. Je to logické, jsou tam zaměstnáni a bojí se o ztrátu své práce. Proto se ozývají a čekají odpověď. Tak si pozvali, nebo měli možnost se setkat s generálním ředitelem divize Liberty Steel Jonem Boltonem, která by měl provozovat huť. Ptali se ho, jak budou vypadat investice do společnosti, jak chce zabezpečit rozvoj společnosti dle požadavků Evropské komise. To, co se dozvěděli, je vůbec nenadchlo optimismem, spíše nahnalo hněv do tváří, protože jim pan majitel řekl - cituji - že chce společnost provozovat na stávajícím zařízení jako nízkonákladového dodavatele komodit bez nároku na investice. Když to přeložím do lidské řeči, dojit, dojit, dojit, až kráva chcípne. To už i původní majitel Mittal Steel měl plány a představy o tom, že aspoň přiveze secondhandovou drátovou trať ze Španělska a bude rozvíjet něco nového a bude hledat nové cesty odbytu. U tohoto nového vlastníka se bojím, že u jde opravdu jenom o to, aby dojil.
Opravdu může přijít do České republiky takovýto investor a my budeme mlčet, my budeme v klidu?
Druhá otázka, která mě napadá v této souvislosti, je, jestliže opravdu Mittal Steel Arcelor chce, aby mu nevznikla konkurence ani náhodou a aby mohl obejít nařízení Evropské komise, jak to udělá?
Když se potom podíváte na tu fabriku, zjistíte, že skoro uprostřed té fabriky je tzv. Energetika. Je to výrobce nejenom elektrické energie, ale i dalších produktů, které jsou nezbytně nutné pro hutní výrobu, kterou ten podnik vyrábí. A tak sledujete, co se děje, a zjistíte, že v tichosti, bez vědomí představenstva a dozorčí rady, bez jejich souhlasu byl tento podnik vyveden z ostravské Nové huti a stal se vlastnictvím matky. Když se to provalilo, řekli: nic se neděje, my to děláme právě proto, abychom tu Energetiku mohli prodat novému nabyvateli. Když se ale podíváte, co to obnáší, tak to obnáší, že nový nabyvatel bude muset souhlasit za prvé s kupní cenou zvlášť, ne spojenou s hutí, bude si to muset koupit později, bude na to muset mít prostředky. Někde se objevují spekulace, že na ty prostředky mu dokonce Mittal půjčí, aby si to mohl koupit. Zadluží se, ale nebude mít na investice. I kdyby je vůbec plánoval. A abyste věděli, o jakých objemech se bavíme, tak je to 3,2 mld., které se fakturují za energie. Mateřský podnik vnitřně s touto svou energetickou části. Kdyby se to vyvedlo ven, znamená to náklad 3,2 mld. za energie pro podnik, který by si bez této energie neuměl představit výrobu.
Říká se také, že jsou adekvátní náhrady. Na volném trhu energií si můžou koupit. Pak se nechala zpracovat studie společnosti PricewaterhouseCoopers, je ve volných zdrojích ve Sbírce listin, že to není možné. Že podnik je tak svázán, konstrukčně postaven s Energetikou, která je uprostřed, že to prostě nejde, aby se na volných trzích energií našla náhrada. Čili pokud dojde k tomuto scénáři, tak mateřská Nová huť bude mít kolem krku obojek, obojek z elektrických drátů, který někdo jiný bude moci přiškrtit anebo povolit, podle toho, jak bude potřebovat, aby ovlivnil evropský trh.
Je to v pořádku? Pokud máme zabezpečit dle požadavků Evropské komise dlouhodobou perspektivu a rozvoj? Myslím si, že ne, a je třeba na to také upozorňovat v Evropské komisi, že se tyto kroky dějí a že to je proti záměru Evropské unie, která deklarovala, že chce zachovat Novou huť, že chce zachovat zaměstnanost, dokonce rozvíjet. Je to jedna z podmínek, aby souhlasila s novou akvizicí pro skupinu ArcelorMittal.
Jak již jsem se zmínil, hovoří se tady o nákupech, o financování. Podívejme se, co je to vlastně ta společnost, která by měla zájem nakoupit, ta Liberty House. Je to nový žralok. Pochází z Indie, stejně jako mateřský podnik Mittal Steel Arcelor. A začíná akvizice po Evropě. Ale již nyní prosakují informace z otevřených zdrojů, můžu citovat Financial Times, Economic Times, že tato společnost má obrovské problémy získávat banky na svou stranu, aby získala prostředky již na akvizice, které v Evropě provedla. 160 mld. dolarů ve Francii. Banky se odvracejí. Píše se tady, že vyhodili švýcarského manažera v bance, který zprostředkoval půjčku pro Liberty House, pro rizikovost této půjčky. Mají problém se splácením akvizic, které již provedli. Byli vyřazeni ze soutěže o odkup přístavu, o který měli zájem, protože neměli zajištěné financování. Přesto rozjíždějí velké transakce a akvizice po Evropě. To by nás mělo varovat, že tady není něco v pořádku s historií budoucího nabyvatele.
Když se podíváte do ještě větších detailů, zjistíte, že člověk, který vystupuje za tuto společnost, s jejím majitelem, až tak dalece nevím, je dlouholetý pracovník a spolupracovník ArcelorMittal Steel. Čili provázanost minimálně personální je zde zcela zřejmá a jasná.
Ptám se: Je to seriózní partner, kterému by Evropská komise měla věřit, že bude ten žralok a ta konkurence proti stávajícímu koncernu ArcelorMittal Steel a zabezpečí prosperitu budoucího odděleného nového podniku?
Otázka další. Evropská komise, potažmo Evropský parlament klade velký důraz na emisní znečištění. Proto vymyslel princip emisních povolenek. O emisních povolenkách se již dlouho bavíme i v jiných případech a víme, že vláda poskytla ostravské huti tyto povolenky zdarma, aby mohli investovat do nízkouhlíkatých technologií, nízkoznečišťujících technologií, které nutně Ostravsko potřebuje. Je to jeden z regionů s nejvyšším znečištěním ovzduší a bohužel tento hutní podnik historicky se na tom velice hodně podílí. Jak všichni víme, tyto povolenky jsou přidělovány konkrétnímu podniku na jejich IČO na základě výroby. Takže tyto povolenky, které ostravské huti vláda zdarma přidělila, se nyní mají z této huti vyvést a má z nich profitovat skupina ArcelorMittal. Samozřejmě nový nabyvatel by si je koupil od této skupiny. Otázka za co.
Jak chce profinancovávat tyto záležitosti, když sám říká, že je chce pouze do roku 2020? To znamená, nemá, aby si koupil povolenky navíc? Nad rok 2020 nemá peníze? Nebo plánuje udržet výrobu jenom do roku 2020 a potom už ji nebude potřebovat? Ví vůbec Evropská komise, že se tady provádí v rámci stávajícího mateřského podniku karuselový obchod s povolenkami? Že se ty povolenky takhle otočí přes matku, že se hodí zpátky a finance zůstanou u matky? A nebavíme se o jen tak nějakých financích, ale bavíme se v objemu 6,2 mld. korun za tyto povolenky. Nemělo by nás to také varovat a trvat na tom, že chceme, aby ty povolenky zůstaly v Ostravě a nekšeftovalo se s nimi v rámci matky? Opravdu si myslíme, že správce odděleného majetku jedná v nejlepším zájmu České republiky? Opravdu si myslíme, že stávající vlastník chce si nechat vybudovat konkurenci na trhu a podlehne přání EU, aby mu tady vyrostl tento konkurent? ***