(11.10 hodin)
(pokračuje Nováková)
Od svého nástupu na ministerstvo jsem já sama několikrát jednala se všemi zainteresovanými a byla jsem v Ostravě. Téměř pravidelně na týdenní bázi posílám do Bruselu svou náměstkyni, která s Evropskou komisí komunikuje a konzultuje ten proces jako takový. Opakovaně ale musím zdůraznit, že Komise chápe naše postoje, chápe to, že jsme česká vláda a naším jednoznačným zájmem je prosperita českého hospodářství a českých společností. Mimo jiné jsem se setkala také s potenciálními zájemci o koupi ostravských hutí. Nejdříve to byla společnost British Steel a následně to byla společnost Liberty House, která u mě byla minulý týden.
V pátek 12. října oznámila společnost ArcelorMittal, vlastník ostravských hutí, že obdržela závaznou nabídku od společnosti Liberty House na akvizici společnosti ArcelorMittal v Ostravě, Rumunsku, Makedonii a Itálii. To znamená, ArcelorMittal prodává v určitém balíku čtyři své společnosti. Tato čtyři aktiva jsou součástí takzvaného kompenzačního balíčku prodeje, který ArcelorMittal musel předložit Evropské komisi v rámci jejího šetření ohledně akvizice společnosti Ilva. Tato nabídka je v současné době jedinou nabídkou, se kterou ArcelorMittal v současné době jedná.
Se zástupci společnosti, jak už jsem řekla, jsem se potkala. Ujistili mě, že budou respektovat veškeré požadavky Evropské komise. Za českou vládu jsem zdůraznila, že máme eminentní zájem na zachování výroby, zachování zaměstnanosti a dalších investic jak do výroby, tak do ekologie. Absolutně jsme nerezignovali na svou roli a velmi silně Evropskou komisi indikujeme, že pro vládu České republiky je zásadní, aby nový vlastník dodržel požadavky na udržení výroby a zaměstnanosti přesně podle rozhodnutí Evropské komise z května letošního roku.
Obchody tohoto typu jsou velmi senzitivní věcí nejen pro zaměstnance a odboráře, ale také pro managementy, které by měly mít především na paměti udržení svých zákazníků pro výrobu, což je pro budoucnost společnosti klíčové.
Evropská komise má nyní pět týdnů lhůtu na posouzení a případné schválení této transakce. Budu nadále opakovat Evropské komisi, že musí trvat na striktním dodržení stanovených podmínek. Pro mě osobně by bylo nejsmutnější, kdyby výsledkem všech protestů a zpochybňování procesu prodeje měl být postupný útlum výroby a ztráta zákazníků v bývalé Nové huti. Naším společným zájmem, tedy vlády, zaměstnanců i celého regionu, musí být, aby prodej ostravských hutí neměl negativní dopady do regionu. Ostrava má dlouhodobou podporu vlády České republiky. Ostatně zde působí vládní zmocněnec, pan senátor Cienciala, který se samozřejmě o celý proces velmi aktivně zajímá, a jsme s ním téměř v denním kontaktu.
Já osobně jako ministryně průmyslu a obchodu udělám v rámci svých možností maximum pro udržení výroby a zaměstnanosti v Nové huti, nejen proto, že mám k tomu regionu osobní vztah. Léta jsem tam bydlela.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Navrhovatelem tohoto bodu byl pan poslanec Luzar, takže se ho ptám, zda chce vystoupit. Předpokládám, pane poslanče, že nebudete nic namítat proti tomu, abyste se stal i zpravodajem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, dámy a pánové, vážení hosté, kdybychom nežili v Evropské unii, tak společnost ArcelorMittal by asi Novou huť uzavřela, koupila v jiném státě nějakou jinou huť a nestarala by se o to, co se tady bude dít potom. Je to klasický obchodní model společnosti, která chce co největší zisky, co největší pozici na trhu a chce dominovat ve výrobě produktu, který vyrábí, to znamená oceli. Tím, že jsme v Evropské unii - a to je jedna z výhod Evropské unie, o kterých se málo hovoří - výhodou je, že Evropská unie si hlídá dominantní postavení na trhu. Evropská unie stanoví podmínky, za jakých může dominantní výrobce na trhu působit, za jakých podmínek může získávat své podíly akvizicemi podniků na trhu, a je schopna zákonně regulovat takovéto podnikání. Toto je přesně stav, před kterým stojíme.
ArcelorMittal je významný výrobce oceli i železa, válcovaného materiálu, prostě kovů, a je to strategické, protože současně v Evropě těch výrobců je více. Slyšeli jsme zde obchodní podíly, které jsou. Je to o to strategičtější, že sledujeme v přímém přenosu obchodní válku, kterou vyvolává Amerika právě na trhu těchto komodit, a všichni se bojíme, co se stane s evropskými výrobci těchto komodit a jak dalece je tato obchodní válka, která se zatím rozhořívá mezi Amerikou a Čínou, zasáhne.
Skupina ArcelorMittal byla přinucena Evropskou komisí prodat svoje jednotky, nebo své akvizice, ve střední a východní Evropě, pokud chce koupit akvizice italské. Jenom pro zajímavost, bavíme se podle Českého statistického úřadu o tom, že v České republice se jedná o import oceli ve výši 7,2 mil. tun oceli, které Česká republika potřebuje a importuje, a to je to porovnání s těmi 30 miliony, o kterých hovořila paní ministryně. Ale jedná se také o šest a půl tisíce kvalifikovaných pracovních míst, lidí, kteří v tomto podniku u nás pracují. Samozřejmě je tady další skupina, která je na ten podnik navázána. Zde se bavíme asi o 70 tisících lidí, kteří nepřímo nebo i přímo s tímto podnikem kooperují a fungují a v tomto regionu zabezpečují zaměstnanost. To je již síla, která by nás, politiky, měla nutit hledat opatření a zabraňovat věcem, které by ve svém důsledku mohly znamenat ztrátu těchto pracovních míst.
Opravdu se spoléháme na to, že skupina ArcelorMittal vybere toho nejlepšího kupce? Svého budoucího konkurenta na trhu? A spoléháme se na Evropskou komisi, že ví o veškerých problémech a podezřeních, které můžeme mít spojené s tímto nákupem? Já se bojím, že tomu tak není. Bojím se toho, že ArcelorMittal hledá cestu, jak uspokojit Komisi, jinými slovy, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá, to znamená, aby mu tady nevyrostla konkurence, která by ho později mohla na trhu ohrožovat, popřípadě mu způsobovat finanční ztráty.
Když se podíváte do výroční zprávy ArcelorMittalu, tak zjistíte, že mezi lety 2012 až 2017 dosáhly odpisy 5,5 mld. korun, investice za stejné období jen mírně přesáhly 4,4 mld., jinými slovy se také vyplatilo zahraničnímu majiteli 49,63 mld. korun na dividendách. Velice lukrativní. Minimum investic, čili neustále podinvestovaný podnik, nerozvíjí se, přesto odvádí velké miliardy své matce, svému vlastníkovi. Opravdu si myslíte, že Mittal chce, aby předvybraný kupec, jak tady bylo již zmíněno, Liberty House, bude investovat, bude rozvíjet a stavět novou konkurenci Mittal Steel, jak požaduje Evropská komise, že by to mělo být? ***