(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v dnešním jednáním Poslanecké sněmovny. Nyní bychom se měli zabývat pevně zařazeným bodem 177 schváleného programu, kterým je Pozice české vlády a Ministerstva průmyslu a obchodu k nucenému prodeji ArcelorMittal, a. s., Ostrava. Poté bychom projednávali body z bloku zprávy, návrhy a další.

Současně vás seznámím s omluvou, která ještě nebyla načtena. Pan poslanec Jan Řehounek se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Než přistoupíme k projednávání pevně zařazeného bodu, tak se samozřejmě ptám, zda má někdo zájem vystoupit s návrhem na změnu schváleného pořadu 20. schůze Poslanecké sněmovny.

 

Nikoho takového nevidím, takže budeme pokračovat, tak jak jsme si stanovili, tedy otevírám projednávání bodu

 

177.
Pozice české vlády a ministerstva průmyslu a obchodu
k nucenému prodeji ARCELORMITTAL a.s. Ostrava

Prosím, aby se slova ujala paní ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám všem dobré dopoledne. Sněmovna mě na návrh pana poslance Luzara požádala o aktuální informaci ve věci nuceného prodeje společnosti ArcelorMittal Ostrava. Jsem ráda, že při té příležitosti mohu využít, abych vás informovala o tom, co vláda a Ministerstvo průmyslu a obchodu v této záležitosti podniká a co podnikat může.

Pro úvod chci, aby zaznělo, že ani mně, ani celé vládě není situace s prodejem ostravských hutí lhostejná, a přestože má vláda v tomto ohledu velmi omezené kompetence, celý proces velmi pečlivě nejen sleduje, ale i aktivně jedná se všemi stranami, od majitelů přes odbory až po Evropskou komisi. Zásadní věcí je, že k privatizaci ostravské Nové huti došlo už před 16 lety, v roce 2002, kdy český stát ukončil probíhající restrukturalizaci a prodal svůj majoritní podíl 67,25 % akcií společnosti LNM Holdings. V roce 2007 vznikl holding ArcelorMittal a z ostravských hutí se pak stává ArcelorMittal Ostrava. Tedy od roku 2007.

V současné době firma vyváží své výrobky do více než čtyřiceti zemí světa a její roční výroba oceli dosahuje úrovně 2,4 mil. tun, přičemž výrobní kapacita je naplněna na 67 % celkové možné kapacity. Je dlužno podotknout, že tržby společnosti přitom kontinuálně od roku 2012 klesají, a to až na úroveň 1,4 mld. dolarů, což je 26,9 mld. korun v loňském roce. ArcelorMittal se dlouhodobě na tržbách celé skupiny podílí přibližně 2 procenty. Celé skupiny - mám na mysli celé evropské skupiny. Největší podíl výroby v hutích ArcelorMittal pak tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky. Celá skupina ArcelorMittal pak produkuje přibližně 30 mil. tun plochých výrobků ročně, což je přibližně jedna třetina celkové evropské spotřeby oceli. Stojí za připomenutí, že současné celkové výrobní kapacity skupiny ArcelorMittal, kdyby byly plně naplněny, tvoří až více než 40 % roční evropské spotřeby. Je dobré vědět, že největšími trhy pro válcovanou ocel jsou v Evropě Německo a Itálie.

Italská ocelárna Ilva Group je nejen jednou z největších oceláren, ale produkuje ročně cca 6 mil. tun oceli. Ten důvod toho nuceného odprodeje je dán právě zájmem společnosti nebo skupiny ArcelorMittal o akvizici italské ocelárny Ilva Group. Italská akvizice by tedy pro skupiny ArcelorMittal ke všem jeho stávajícím hutím znamenala zisk více než polovičního podílu výroby válcované oceli v Evropě. Evropská komise tedy podmínila potenciální italskou akvizicí redukcí stávajících evropských výrobních kapacit celé skupiny ArcelorMittal, aby to neznamenalo ohrožení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti v rámci EU. Komise tedy stanovila podmínky, za kterých umožní Arceloru nakoupit italskou huť Ilva. Byl stanoven správce odděleného majetku, kterým se stal dosavadní generální ředitel Ashok Patil, a zároveň byl určen kontrolní správce, který se souhlasem Evropské komise, je to nadnárodní auditorská a poradenská skupina Grant Thornton.Úlohou tohoto kontrolního správce, který je přímo zodpovědný Komisi, je dohlížet na řízení prodávání společnosti až do dokončení jejich prodeje.

Na základě rozhodnutí Evropské komise tak musí skupina ArcelorMittal redukovat své výrobní kapacity, aby neohrozila hospodářskou soutěž v rámci EU. Mittal nabídl k prodeji šest svých hutí. V Rumunsku, v italském Piombinu, v Makedonii, v Lucembursku, v Lutychu a také ostravské hutě. Celkem se jedná o nabídku k prodeji 13,5 % výrobní kapacity ArcelorMittal v Evropě. Podle našich informací původní nabídka na odprodej byla nižší, kterou ArcelorMittal nabídl, a ta byla ze strany Evropské komise odmítnuta. Teprve až když skupina ArcelorMittal navýšila tento podíl na uvedených 13,5 %, byla nabídla pro Evropskou komisi akceptovatelná. Všechny společnosti dohromady, které jsem jmenovala, těch šest, mají přitom téměř shodnou roční produkci jako ta italská společnost Ilva, kterou chce Arcelor odkoupit.

Pokud jde o prodej ostravských hutí, který byl oznámen na jaře letošního roku, je dobré si připomenout, že prodej ostravských hutí se stal významným politickým tématem i významným mediální tématem. A je to pochopitelné, protože se jedná o velmi důležitého a významného zaměstnavatele v regionu.

Celý proces prodeje přitom podléhá schválení ze strany Evropské komise, která je jediná oprávněna kontrolovat plnění závazků plynoucích z jejího rozhodnutí. Je to výhradně Evropská komise, kdo posuzuje a kdo může aktivně vstupovat do procesu prodeje. Činí tak z pohledu zachování evropské hospodářské soutěže a eliminace monopolizace průmyslových odvětví v rámci EU z naší národní pozice, protože ta je pro nás podstatná. S Evropskou komisí jednáme téměř na denní bázi. Nicméně informace, které souvisí s vlastním obchodem včetně jednotlivých podmínek, tak tyto informace jsou předmětem výhradního obchodního tajemství a Evropská komise nám je nezpřístupnila.

Do ostravských hutí historicky šly téměř 3 mld. korun na odstranění ekologických zátěží a další miliardové částky na čisticí technologie ke zlepšení životního prostředí. A hlavně tam pracuje téměř 7 tisíc zaměstnanců. Jistě jste zaznamenali, že vláda se v osobě premiéra Babiše i ministra průmyslu a obchodu bývalého Tomáše Hünera i mnou zabývala situací od samého začátku. Na platformě Ministerstva průmyslu a obchodu byla zřízena pracovní skupina a uskutečnila se celá řada jednání, jednak s vedením společnosti ArcelorMittal Ostrava a jednak s vedením společnosti ArcelorMittal v Londýně, a to i za účasti odborů, a samozřejmě celá řada jednání s odbory. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP