(19.20 hodin)
(pokračuje Janulík)
Samozřejmě jsme jednali i o tom, že by tam třeba mohli jezdit naši zejména mladí lékaři bezprostředně po promoci nebo v základním kmeni, aby se naučili věci, které my už můžeme znát jenom z knížek, protože oni se samozřejmě setkávají s případy medicínskými, které my už nemáme šanci vidět a pravděpodobně nikdy vidět nebudeme než samozřejmě nějakým náhodným způsobem. Člověk v tom nemůže získat nějakou zkušenost ani rutinu, a pokud se s tím dokáže seznámit kdekoli jinde na světě, je to jedině přínosem pro naše pacienty.
Samozřejmě jde o to, že tam opravdu žije a pracuje velké množství našich občanů, zmíním zrovna třeba podnikatele, kteří řeší dennodenní problémy, které přináší život, tzn. nemoc, úraz, a necítí se tam vůbec nijak komfortně, a to už tedy dlouhou dobu, a samozřejmě byli z tohoto hlediska naším státem víceméně zanedbáváni.
Musím říct, že mě velmi překvapila úroveň, vynikající úroveň našeho velvyslanectví, to je opravdu neuvěřitelný areál, a samozřejmě máme tam výborného reprezentanta. Pan velvyslanec Excelence Pivoňka byl velice rád, že tam někdo konečně na této úrovni zavítal, aby se přesvědčil o tom, jak to tam je, a povýšil nějak vztahy na jakousi adekvátní úroveň, alespoň na tu, kterou mají třeba ostatní státy sedmadvacítky, osmadvacítky, nebo alespoň ty rozhodující. Vidět to negativně považuji opravdu za dehonestaci.
Mohl bych tady pokračovat ještě hodiny a hodiny o těch pozitivech. Samozřejmě já jsem nějakých moc negativ nezaznamenal. Samozřejmě jsem, tak jak říkal pan předseda, furt ve střehu, protože samozřejmě patřím ke generaci, která s tím nemám úplně nejlepší zkušenost i osobně, takže toho ruského medvěda je potřeba obezřetně pozorovat a nenechat se nijak ukolébat, ale rozhodně to neznamená, chtěl bych říct zejména kolegům, kteří jsou krátce a svět vnímají hlavně virtuálně, že ono je potřeba zvednout hlavu od počítačů a monitorů a někam se zajet podívat. A řeknu jim, že Rusko tady bylo, je a bude. My se nemůžeme tvářit, že to tak není. Je to obrovská země. Ta rozloha je šokující, možná díky velkým prostorům samozřejmě v jejich primární lékařské péči jsou úplně jiná měřítka a jiné poměry. Snažit se tam implementovat náš pohled na věc je trošičku zavádějící. Díky tomu, že jejich pacienti mají třeba úplně jiné vzdálenosti, tak potom oni vidí onemocnění v úplně jiných stadiích atd., atd. To je ryze specifická otázka.
Ale výtky, které jsem dosud zaslechl, jsou opravdu, řekl bych, hodně mimo. Takže jak jsem tady kdysi před lety řekl, pláčete hezky na cizím hrobě, ale dokonce jste ani hřbitov netrefili. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janulíkovi. Stane se zpravodajem pro tento bod. Ptám se, jestli paní kolegyně Adámková v rozpravě chce vystoupit. Je tomu tak. Ještě než jí udělím slovo, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Omlouvá se do konce jednacího dne pan místopředseda Okamura, dále paní poslankyně Šlechtová od 8.15 do 19.00 hodin, resp. z důvodu návštěvy lékaře, kolegyně Matušovská od 18.50 do konce jednacího dne, paní poslankyně Jarošová z osobních důvodů do konce jednacího dne a pan poslanec Bláha také do konce jednacího dne.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, teď ještě jednou, a to proto, abychom si už pak řekli konkrétní věci.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, paní poslankyně. Jak jsem četl omluvy, zapomněl jsem na faktickou poznámku pana kolegy Benešíka. Omlouvám se mu. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce. Dobře. Pokud počkáte, tak... (Domluva poslanců mimo mikrofony.) Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji. Omlouvám se za působení zmatků, ale hlásil jsem se elektronicky. Já bych jenom krátkou glosu na to, co tady zaznělo.
Myslím si, že bylo dobře, že pan předseda Vondráček vystoupil. Myslím si, že celou řadu věcí vysvětlil, osvětlil, a je to tak dobře. Nicméně musím paní předsedkyni Adámkové říct, že on nebyl první, kdo mluvil o novičoku. To byl bohužel Miloš Zeman, který Rusům poskytl nepravdivou informaci o tom, že ho umíme vyrobit, a ti toho dodneška drze zneužívají.
A druhá věc je, ta záležitost ohledně sankcí. Já mám takový dojem, že už jsem na toto téma tady mluvil. Evropská unie včetně některých jiných dalších západních zemí zavedla vůči Ruské federaci sankce, ale pouze na zbrojní výrobky, prostě na prostředky, které se dají použít ve válce, anebo na výrobky, které mají dvojí využití. Mají i mírové, ale mohou mít i válečné. A to se týká opravdu malého zlomku výrobků, které do Ruské federace kdy třeba i z České republiky šly. Ty sankce uvalila Ruská federace na normální spotřební zboží, potraviny atd. vůči zemím EU včetně České republiky. To, že se některé západní firmy snaží obejít sankce, je pravda, ale oni neobcházejí sankce vlastních zemí, protože ty se drtivé většiny vývozu absolutně netýkají, oni se snaží uplatnit své výrobky právě tím, že obejdou ty sankce ze strany Ruské federace vůči nám. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Janulík také s faktickou poznámkou. Paní poslankyně Adámková ještě posečká.
Poslanec Miloslav Janulík: Nebudu zdržovat. Jenom bych kolegovi Benešíkovi. V zásadě má pravdu, ale ne tak úplně, protože třeba Italové tam prodávají zbraně. A to jsme slyšeli od našich podnikatelů. Není to tak úplně pravda.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Adámková s řádnou přihláškou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji. Musím mít jednu doplňující. Nepočítali pana prezidenta Zemana, protože on tam byl na multilaterálním jednání a to oni nepočítali. Vím o tom, máte pravdu, ale ne úplně.
Jenom jsem chtěla říct, jaké jsme řešili opravdu věci, aby kdo je tady třeba s nějakými znalostmi ze zdravotních problémů, věděl, že jsou to věci velmi důležité.
Možná že někdo v rodině máte někoho mladého, perspektivního, který pracuje na vysokém postu, má třeba umělou chlopeň. Na nás se obrátilo několik zaměstnanců nadnárodních koncernů, že mají nabídku mít kontrakt v Ruské federaci a že vlastně nevědí, jestli s tou chlopní tam mají jet. A já se vám přiznám, že do doby, než jsem tam byla, tak jsem to nevěděla také, protože samozřejmě fama crescit eundo a dlouho jsme tam ty styky neměli, nevěděli jsme o tom. Teď už to vím a vím, kam eventuálně poslat, a už to má i naše ambasáda ty informace.
Další věci, prosím vás, které tady už zazněly, to je spolupráce s Mayo klinikou. Kdo nemáte povědomí o medicíně, prosím vás, Mayo klinika je Mekka medicíny pro nás, ať už to jsou chirurgické obory, interní obory, gynekologie, prostě Mayo klinika je opravdu takový top světa. Tak prosím vás, nejenom že oni by chtěli spolupracovat s Mayo klinikou, ale Mayo klinika spolupracuje s nimi aktivně. Což znamená, že samozřejmě zájem je tam minimálně opakovaný.
Další věcí, která vyplynula dneska, podělím se o ni s vámi jako s horkou novinkou. Šest let posledních, a skončilo to loni, probíhala velká studie HAPIEE, to je mezinárodní epidemiologická studie College of London, která byla dělaná s velikým epidemiologickým centrem v Novosibirsku, které patří od 80. let minulého století k těm nejlepším na světě, a s Českou republikou, a to proto, že nejlepší epidemiolog kardiovaskulárních chorob na světě je Čech. A protože to tak bývá u nás, žije v Londýně. A ten Londýn ho platí tak dobře, že on se pravděpodobně nebude vracet. To tak bývá taky běžně. A prosím vás, poté, co tato studie skončila, tak College of London má veliký zájem o pokračování. A byli dokonce v tom Novosibirsku. A před naší návštěvou tam byly ty vztahy takové, že Novosibirsk nevěděl, jak s Českou republikou, jestli tam vůbec přijedeme, nebo jestli budeme komunikovat, nebo ne. Pokračování této velké několikaleté mezinárodní studie, dneska jsem s nimi hovořila, najednou má zelenou. Dneska jsem měla být v Londýně, ale protože byl zařazen tento bod, abyste viděli, jakou mu klademe důležitost, tak jsem zrušila setkání v Londýně, zrušila jsem zahájení Česko-britských kardiologických dnů v Londýně, abych mohla být tady, protože jsem tam byla. Kdybyste se chtěli zeptat, tak nejlépe zeptat se nás a ne novinářů.
A už jsem vyslala vzkaz do Londýna, že další jednání bude možné, a paradoxně i Novosibirsk už jim volal, že ano, že Česká republika už je opravdu hrdá a pravděpodobně ty další věci budou možné, protože došlo k tomuto jednání. Což je další věc, která je takový byprodukt. Vám se třeba bude zdát úsměvná, ale pro mezinárodní výzkumné týmy je to velmi důležité. Paradoxně pro Novosibirsk nebyl problém Londýn, ale Praha.
A abyste měli představu, jaké tam byly hluboké opravdu díry ve věcech, tak představte si, že zaměstnanec naší ambasády, absolvent MGIMO, hovořící naprosto plynně rusky, žijící tam deset let, potřeboval se svým dítětem zdravotní ošetření. Obrátil se na tu jejich databázi, co tam měli, a dojel do nemocnice, která nikdy neměla dětské oddělení. Tak třeba i ta naše návštěva - v tom případě on byl rád, protože prostě je to opravdu trošku jinak. ***