(12.00 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Myslím si, že by vláda měla jasně říci, že výši investic bude držet, popř. zvyšovat nejenom v době, kdy se ekonomice daří, ale také v době, kdy se ekonomice dařit nebude.
Paní ministryně zde zmínila, o kolik jsou navýšeny národní investice - o 22 mld. To je sice hezké, ale také si připomeňme, o kolik se zvýšily náklady ve stavebnictví. Dnes se staví o třetinu dráže než v minulých letech, čili ten nárůst investic není tak ohromující, jak je prezentován.
Je třeba také říci, že globální ekonomický růst je pro vládu výhrou. Bohužel vláda tuto výhru utrácí a dále se zadlužuje. Bude si na tento deficit a deficity další muset půjčovat. A jak bude situace vypadat dále, až se výkon ekonomiky zpomalí? Úroky se zvýší a pak zjistíme, že zadlužovat se v dobách dobrých je opravdu nezodpovědné. Mrzí mě proto, že vláda se svým návrhem státního rozpočtu nemyslí na budoucnost, na naše děti a vnuky, a proto je nutné tento návrh státního rozpočtu označit dvěma slovy, a to je zapomnění budoucnosti.
Hovořilo se zde také o úsporách. A ty lze nalézt. V loňském roce jsme ve státním rozpočtu, resp. jeho návrhu našli 15 mld. na zvýšení platů učitelů. Vládní poslanci tehdy náš návrh nepodpořili. Kolegové také hovořili o tom, jaké jsou neinvestiční výdaje. Pan premiér Babiš sliboval, kolik peněz ušetří na tzv. centrálních nákupech. A jak to dopadlo? Jediný centrální nákup, který byl uskutečněn, byl návrh onoho papíru, o kterém se tady také mnohokrát hovořilo. Ovšem cena tohoto vysoutěženého papíru byla vyšší, než za kolik kupovala papír ministerstva ostatní. To jsou jen drobnosti, o kterých bychom měli hovořit, a úspory rozhodně hledat ve vyšších částkách.
Co se týče návrhu, který tady již dvakrát padl, a to návrhu vrácení k přepracování, tento návrh podpoříme. Jsme si také vědomi toho, že pravděpodobně neprojde, a proto budeme naše priority prosazovat pomocí pozměňovacích návrhů. Dovolte, abych některé zmínila.
Na prvním místě jsou investice do vzdělání. Na druhém místě je kapacita mateřských a základních škol a její navyšování, protože víme z regionů, že jsou připravené projekty se stavebním povolením, co se týče mateřských škol, ve výši 4 mld. Kč. Dále budeme prosazovat navýšení finančních prostředků na obnovu kulturních památek, oněch 40 tis. kulturních památek. Na tyto kulturní památky vláda rozhodně nemyslí. Další naší prioritou je navýšení prostředků na místní komunikace, opatření proti suchu. A v neposlední řadě bych ráda zmínila drobnost, kterou bude pozměňovací návrh, který sníží příspěvek Českému svazu bojovníků za svobodu, který udělil pamětní medaili komunistickému poslanci Ondráčkovi, což si myslíme, že v době, kdy si připomínáme 100 let od vzniku České republiky, vyvolává mimořádnou pozornost.
Kromě jiného navrhneme doprovodné usnesení, které bude vyzývat vládu, aby na léta 2020 a 2021 navrhla státní rozpočet vyrovnaný a zodpovědný, a to z toho důvodu, abychom nemuseli další rozpočty označovat oněmi slovy zapomnění budoucnosti, ale naopak abychom návrhy státního rozpočtu mohli označit jako zodpovědné a ty, které myslí na budoucnost, a aby slova o vyrovnaném státním rozpočtu, která pronáší pan premiér Babiš, nebyla jen prázdným plácnutím do vody.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou je přihlášená paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se ještě ve své faktické poznámce vracím k té výměně názorů mezi mnou a panem místopředsedou Filipem.
Je potřeba dodat k tomu všechno, co se odehrálo, kdy na počátku nárůstu moci solárních baronů bylo hlasování v roce 2005. Pro návrh, který jsem zde citovala, paní poslankyně Ivy Šedivé z České strany sociálně demokratické, pro tento návrh v tehdejší Sněmovně hlasovala Komunistická strana Čech a Moravy a nehlasovala Občanská demokratická strana! (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Dolejš, po něm vystoupí pan poslanec Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Přeji všem krásné poledne. A dovolte, abych se, snad doufám, že relativně stručně, vyjádřil k dnešnímu tématu, zhruba ve čtyřech bodech vyjádřil podstatu toho, proč se náš klub rozhodl tak, jak se rozhodl.
První moje poznámka směřuje pochopitelně k návrhu kolegů od pravé zdi, kteří se svorně shodli na tom, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok vidí samou hanbu a mlhu nad budoucností. Je otázka, jestli skutečně je to tak dramatické, abychom nejen ztratili čas, to se v nejhorším případě dá zvládnout v té lhůtě, ale zda motivace k těm úpravám a to relativně abstraktní zadání by povedlo k lepším koncům, k plodnější podobě státního rozpočtu. A já jsem tady velmi na rozpacích z toho prostého důvodu, že se domnívám, že strukturu rozpočtu v základních číslech a v řádech deseti miliard, zdůrazňuji deseti miliard, je obtížné zvládnout, aby se to nedotklo určité provázanosti, kterou rozpočet samozřejmě musí mít, a který primárně z našeho politického pohledu zafinancovává především některé sociální priority, které jsme slibovali nejenom my voličům, troufnu si říct, že i vládní strany, a které nepochybně všichni kvitují, všichni se k nim hlásí, ale kdybychom provedli ty zásahy do státního rozpočtu, tak samozřejmě ten tlak na nesplnění některých slibů by dramaticky vzrostl. A nejde jenom o platy a o důchody.
Druhá poznámka je, že zákon o státním rozpočtu jako výsostné politikum je samozřejmě určitým průnikem ekonomicky možného a průsečíkem politických vektorů. Je to určitý politický kompromis, který musí naplňovat jak určitou fiskální udržitelnost, tak i sociální smír. A proto je důležitý fakt, že se k tomuto zákonu vstřícně jakožto ke kompromisu - nepovažují to za své vítězství - vyjádřily i odbory, které kvitují splnění těch základních sociálních slibů. ***