(17.30 hodin)
(pokračuje Výborný)
Pak jsou tady další věci typu např. zde už ležícího tisku na omezení reklamy na spotřebitelské úvěry, finanční gramotnost atd., ale to jsou věci doprovodné. Já tím chci jenom říci, že ta novela insolvenčního zákona sama o sobě samospasitelná není a musí ji doprovázet další kroky.
Na závěr mi dovolte jenom stručně představit dva pozměňovací návrhy, které dávám samostatně mimo komplexní návrh z ústavněprávního výboru. Ten jeden je jediným bodem z asi 18, kde jsme se s ministerstvem nakonec neshodli. Tento pozměňovací návrh bude potom načten v podrobné rozpravě. Jedná se vlastně o to, co má být součástí návrhu na povolení oddlužení. Protože chceme-li to opravdu zjednodušit a měníme ten systém na vstupu, tak jsem přesvědčen o tom, že je zbytečné, aby součástí návrhu byly předpokládané příjmy na příštích 6 nebo 12 měsíců, protože to stejně bude věštění z křišťálové koule. Proto navrhuji, aby v tom návrhu byly pouze údaje o aktuálních příjmech dlužníka a očekávaných příjmech. I to bude číslo, které bude skutečně jakýmsi předpokladem. Ale to, jakou výši příjmu případně by uvedl dlužník, které předpokládá, nebude mít stejně vůbec žádný vliv na to, zda mu bude nebo nebude to oddlužení povoleno. Čili já se domnívám, že je zbytečné to tímto zatěžovat. Navrhujeme tam i to, aby údaje o příjmech dlužníka stačily za posledních 6 měsíců, nikoliv za posledních 12 měsíců a aby nebylo potřeba k tomu dokládat listiny, protože dlužníci jsou často ve velmi prekérní situaci, pak to někde tahají z krabic od bot pod postelí, nemohou najít doklady o příjmech apod., je zbytečné asi tímto jim bránit v rychlém vyřízení návrhu na povolení oddlužení.
Takže to je jeden návrh, který se týká procesní ekonomie, který bude potom načten v podrobné rozpravě.
Druhá věc, řekněme, je už zásadnější. Je to věc trochu politické povahy. Je to pozměňovací návrh, který předkládám společně s panem poslancem Petrem Sadovským z klubu ANO, a týká se té druhé varianty, tedy možnosti oddlužení za tři roky v případě, že dlužník splatí 50 % dluhu. My se osobně domníváme, a tak jsme to konzultovali právě i s kolegou Sadovským, že tato možnost je poměrně nebezpečná. Protože pokud někdo je schopen za tři roky splatit 50 %, tak jsem přesvědčen, že za uváděných pět let je schopen splatit možná dokonce celých 100 % nebo podstatně více. Rozumíme té ambici ministerstva, které samozřejmě vychází i z nějakých zahraničních zkušeností, přestože se domníváme, že směrem k věřitelům by bylo velmi vhodné tuto hranici navýšit. Po poměrně komplikovaných jednáních s předkladateli jsme došli ke kompromisnímu řešení ve výši 60 %. Tedy budeme navrhovat, aby splnění oddlužení bylo schváleno v případě, že dlužník v době tří let od schválení oddlužení splatí nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek. Říkám, je to kompromis, ke kterému jsme nějakým způsobem dospěli. A já vám předem děkuji za jeho podporu, protože myslím, že to je právě jedna z cest a jeden ze symbolů, jak dospět k rozumnému kompromisnímu řešení. Znovu říkám, nebude tady vítězů, a věřím, že tady nebude ani poražených.
Díky za podporu celé novele, protože ta skutečně pomůže řešit zoufalou situaci dluhových pastí a zároveň i velmi špatnou situaci věřitelů v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. To byl pan poslanec Výborný a jako dalšího do obecné rozpravy vyzývám pana poslance Petra Sadovského a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Dobrý den, pane předsedající, vládo, kolegyně, kolegové. Můj předřečník pan poslanec Výborný už skoro všechno řekl za mě. Já bych se k tomu jenom krátce snad vyjádřil. Jedná se o vztah, kdy na ústavněprávním výboru samozřejmě v té základní novele bylo navrženo 50 % za tři roky. Potom bylo pozměňovacím návrhem navrženo 75 % za tři roky, 70 a 66. Po konzultaci i s ministerstvem a vysvětlení nám bylo jasné, že ve chvíli, kdy dlužník musí zaplatit prioritní splátky a zastaví se mu i nárůst dluhů, že to je neúnosné, protože ho to úplně nemotivuje a mohl by spadnout zpátky do šedé zóny. Šedesát procent, která jsme připravili, tak to je varianta, která se nám zdá kompromisní. Myslím si, že je přijatelná jak pro většinu Sněmovny, tak si myslím, že není úplně negativní pro ministerstvo. Chtěl jsem vás tímto poprosit o podporu tohoto návrhu, kdy jsem i já, nebo hnutí ANO, strůjcem, a budu rád, když ve třetím čtení tomuto návrhu dáte podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vyzývám paní poslankyni Zuzanu Ožanovou a připraví se pan poslanec... Pardon, já tady mám jednu faktickou poznámku, omlouvám se. Tak paní profesorko, máte možnost vystoupit. Tak já se omlouvám, paní poslankyně, teď mi to tady naskočilo. Ano, máte dvě minuty.
Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo, já jsem jenom chtěla upřesnit, že jsem poslouchala projev svého kolegy pana poslance Sadovského, že v podstatě tento návrh vzešel z dílny hnutí ANO. Tak jenom aby nebylo mýlky. Tento návrh byl společným návrhem, na kterém se dohodl i s panem poslancem Výborným. Já mám ráda spravedlivá vyjádření. A já ho sama také, i když jsem byla překvapená, že jsme zrovna se shodli na té částce 60 %, považuji za lepší i z hlediska té výzvy, kterou v sobě nese, že přece jenom dluhy se mají plnit. Čili je to společná snaha obou těchto subjektů.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Takže paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se pan poslanec Jan Farský. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Dámy a pánové, významným opatřením proti zneužívání oddlužení má být dohled insolvenčního správce. Aby však role insolvenčního správce byla vykonávána tak, jak insolvenční zákon předvídá, je třeba mít postaveno najisto, že osoby, jejichž prostřednictvím může insolvenční správce při výkonu funkce jednat, jsou osobami, u nichž existují záruky profesionálního výkonu svěřených činností. Navrhuji tedy ve svém pozměňovacím návrhu číslo 1389, k němuž se přihlásím v podrobné rozpravě, vyloučení možnosti, aby jeden zaměstnanec podílející se na výkonu funkce insolvenčního správce mohl být zároveň zaměstnán také jiným insolvenčním správcem, a to z důvodu vyloučení střetu zájmů.
Dále je třeba mít postaveno najisto, že osoby, jejichž prostřednictvím může insolvenční správce při výkonu funkce jednat, jsou osobami dostatečně kvalifikovanými a že u nich existují záruky profesionálního výkonu svěřených činností. Proto navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu číslo 1390 úpravu mířící k odstranění přetrvávajících výkladových nejasností odborné veřejnosti o tom, jakým způsobem insolvenční správce vykonává svoji funkci. Insolvenční správce má vykonávat svou funkci osobně, prostřednictvím svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka. Ve zvlášť odůvodněných případech může insolvenční správce funkci vykonávat také prostřednictvím jiných osob, mezi které lze typicky zařadit specializované odborníky z právních, ekonomických a dalších oborů. Obdobně jako například u notářů se také vylučuje široké zastoupení insolvenčního správce třetími osobami na základě smlouvy. Pokud pak jde o využití třetích osob pro některé vedlejší činnosti při výkonu funkce insolvenčního správce, např. při přípravě podkladů a návrhů jednání insolvenčního správce, mělo by být nyní z právní úpravy nepochybné, že je v insolvenčním řízení přípustné toliko výjimečně ve zvlášť odůvodněných případech.
Navrhovaná změna rovněž upřesňuje odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu způsobenou osobami, jichž může využít pro výkon své funkce. Navrhuje se také ukotvit výslovnou povinnost insolvenčního správce využívat pro činnosti při výkonu funkce insolvenčního správce pouze zaměstnanců disponujících minimálním vzděláním a odbornou praxí. Pro řádný výkon činnosti a funkce insolvenčního správce je totiž vzhledem k jejich specifickému postavení v insolvenčním řízení nutné bezvýhradně vyžadovat zaměstnávání pouze kvalifikovaných zaměstnanců, má-li jich insolvenční správce používat pro plnění úkolů při výkonu své funkce. Požadovaná odborná praxe se potom podobá odborné praxi vyžadované pro insolvenčního správce samotného. Liší se však významně kratší délkou. ***