(12.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Jinak bych chtěla říci, že máme metodiku výpočtu, prezentovali jsme ji před časem na tiskové konferenci, ta metodika je dostupná, způsob, jakým vypočítáváme tyto dopady a očišťujeme to, prosím vás, od růstu ekonomiky, to bych chtěla zdůraznit, ty máme sofistikovaně připravené a vysvětlovali jsme je také NKÚ. Já bych tady teď mohla to vysvětlení citovat. Je to cash báze, akruální báze, metodika akruální, cash metodika, NKÚ se nám to v podstatě podařilo vysvětlit. Pokud chcete, mohu to tu citovat, jinak komukoli odpovím písemně nebo v rámci interpelace, aby bylo doznáno toho, co tady bylo řečeno, a byli jsme napadáni za stanovisko NKÚ, abych vám to prostě vysvětlila. Takže mohu klidně nyní, ale říkám vám, je to velmi technická debata, na které se podílely technické týmy Ministerstva financí, a vysvětlili jsme, že se na to prostě musíme podívat, ta cash báze je v tom roce z těch plateb, akruální metodika je podle toho zdaňovacího období, a to jsou naprosto odlišné velmi technické způsoby výpočtu, a na ty my máme, a když nám přijde NKÚ, tak my naprosto detailně dokládáme, samozřejmě ve spolupráci s Finanční správou, způsob výpočtu, jak ho provádíme.
Já bych ještě chtěla připomenout, že součástí tohoto zákona je i poměrně významné snížení daně z přidané hodnoty. Ať tady bude kritika jakákoli, že máme tři sazby, tak prostě není jaksi přehlédnutelné to, že provádíme další snížení daně z přidané hodnoty u stravovacích služeb, včetně evergreenu čepovaného piva, drobných oprav obuvi, kožených výrobků, textilních výrobků, oděvů a jízdních kol, kadeřnických a holičských služeb, sociálních služeb, ale také vodného a stočného, ať to nezapadne, což občané pocítí, protože v podstatě my cenovým výměrem Ministerstva financí dohlédneme na to, aby se toto snížené DPH promítlo do konečné ceny spotřebitele. Není prostě možné, aby například - použiji tady citát vicepremiéra Brabce - v Izraeli se platilo za kubík v průměru 50 korun a v České republice 80 korun. Takže abychom na to nezapomněli, že tady máme docela významné a citelné snížení daně z přidané hodnoty.
A ještě jedna taková poznámka. Zaznívá tu: Podnikatelé nám říkají - z úst jednotlivých poslanců, já tady nechci nikoho citovat - podnikatelé si stěžují, ten si stěžuje, onen si stěžuje. Já tady zopakuji, už jsem to tady říkala a říkala jsem to na rozpočtovém výboru a zopakuji to znovu, protože mám dovolení to tu říci, ta novela vznikla ve spolupráci s podnikatelskými svazy a asociacemi. Jsou to Asociace tradičního českého obchodu, Asociace malých a středních podnikatelů, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace hotelů a restaurací České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů atd. Mám tady vyčíslené i počty členů, které zastřešují.
Ve spolupráci s nimi vznikala novela. Já jsem je už na samém začátku pozvala, předestřela jsem jim tři varianty a zvolila jsem variantu, na kterou byl většinový názor. Neustále během tvorby té novely jsme s nimi komunikovali, a to nemyslím jenom řádné vnější připomínkové řízení, ale i mimo vnější připomínkové řízení. A svolala jsem je těsně předtím, než novela šla na vládu a než tedy s konečnou platností jsem ji byla připravena poslat do legislativního procesu. Získala jsem jejich souhlas tady říci, že mě aktivně přijdou podpořit do všech výborů Poslanecké sněmovny, to znamená především garančního rozpočtového výboru, případně dalších výborů, kam přikáže Poslanecká sněmovna tento zákon, a budou přednášet konkrétní zkušenosti z fungování elektronické evidence tržeb. To, že ji vítají, proč ji podporují a proč by bylo úplně to nejhorší, co by se mohlo stát, kdyby zůstala elektronická evidence tržeb na půli cesty, to znamená pouze pro podnikatele z první a druhé vlny.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně Alena Schillerová. Nyní přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Rostislav Vyzula se omlouvá od 11.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů a pan ministr Jan Hamáček se omlouvá od 12 do 14 hodin z pracovních důvodů.
Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Já bych chtěl paní ministryni poděkovat za její vystoupení, nicméně vám do těch čísel, do toho výpočtu, vstupuje hned na začátku ta neznámá proměna, ta nejdůležitější, ze které se může vycházet, zda skutečně je ta platba zaevidovaná a přišla kvůli EET, nebo přišla kvůli tomu, že je ekonomický růst a že lidé více utrácejí, mají větší spotřebu apod. To znamená, můžeme počítat cokoli, ale ta neznámá proměna na začátku vždycky zanechá otazník nad těmi výpočty a nad těmi odhady a domněnkami, kolik to EET přineslo.
Tady k tomu argumentu, že některé profesní svazy zastupující podnikatele, ne všechny v minulosti názor na zavedení EET obhajovaly, no tak jednou se to hodí, že podnikatelské svazy přijdou s takovýmto řešením, a pokud my jsme tady předkládali návrhy podnikatelských svazů na opětovné zvýšení výdajových paušálů, tak se to nehodilo. Jednou se to hodí, podruhé se to nehodí. Nicméně já mám obavu, že tyto názory podléhají právě názorům větších podniků, včetně supermarketů apod., protože pro ně narovnávání prostředí a zavedení EET znamená, že ty menší prakticky končí. A díky tomu, že končí, tak těm větším ubývá konkurence. Takže je samozřejmé, že pro to horují. To je zcela pochopitelné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom stručně reagovat na ten metodický přístup Ministerstva financí. Já se seznámím podrobněji s tou metodikou, jsem rád, že je údajně veřejná ohledně toho, jak dospělo Ministerstvo financí k těm 4,7 mld.
Chtěl jsem upozornit na to, co se stalo ohledně kontrolních hlášení. Michal Škop, datový analytik, přepočítal podle té metody, kterou vláda používá pro vyčíslení - nebo provedl následující věc. Vzal metodu, kterou vláda resp. Ministerstvo financí používá pro vyčíslení výnosů kontrolních hlášení, a tu samou metodu aplikoval i na období 2013, 2014, 2010, 2011, kdy kontrolní hlášení neexistovalo, nicméně v té době se neměnily sazby DPH. A podle té samé metody, podle které kontrolní hlášení vynáší v současnosti 10 mld. za rok, v roce 2014 vyneslo 6 mld. a v roce 2011 3 mld. Takže tolik ke kvalitě práce Ministerstva financí k vyhodnocování vlivu jeho opatření. Velmi doporučuji tuto analýzu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy, pane poslanče Ferjenčíku, jste zároveň přihlášen jako první do obecné rozpravy. Půjdete hned na tu obecnou, takže máte slovo. Prosím. ***