(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem ministr zahraničí a vnitra Jan Hamáček. Připraví se pan předseda Miroslav Kalousek. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Já se pokusím velmi stručně zareagovat nejprve na vystoupení pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Okamury, který kritizoval českou zahraniční politiku. Pane místopředsedo, prostřednictvím vaším, opravdu je potřeba si ujasnit pojmy. Evropský parlament je přímo voleným zákonodárným sborem, který svůj mandát odvíjí od voličů v České republice. A není v kompetencích ani premiéra, ani ministra zahraničních věcí, aby prostřednictvím přímo zvolených europoslanců prosazoval zahraniční politiku České republiky. To prostě možné není. To za prvé.
Za druhé mě zaujala vaše pasáž o přezkumu, který proběhl v Maďarsku. Vy jste říkal, nebo jsem to tak pochopil, že věříte více maďarské vládě než naší. Já bych se také chtěl zeptat, jestli té maďarské vládě věříte ve všem včetně postoje maďarského ministra pro národnostní politiku pana Potápiho, který říká, že Benešovy dekrety jsou ďábelská věc a je potřeba je zrušit. To si nemyslím, že je v zájmu České republiky. Je potřeba na to upozornit.
Obecně k diskusi, jak se tady rozbíhá. Kdybych mohl postupně vyvracet všechna ta tvrzení, je možná škoda, že se neposloucháme. Já jsem tady od začátku jasně vyjmenoval jednotlivá ustanovení globálních kompaktů. Mimochodem se tady spojují dvě věci dohromady. Z úst předřečníků padalo, že je tady velký odpor Maďarska a Spojených států k oběma kompaktům. To samozřejmě není pravda. Ten takzvaný uprchlický kompakt je dokument, který během sjednávání nevzbudil žádné emoce, ani Maďarsko, ani Spojené státy od něj neodstoupily. Pokud bychom si tady odhlasovali, že odstupujeme od uprchlického kompaktu, budeme prvním státem na světě, který tak udělá. A pro to nevidím vůbec žádný důvod.
Já jsem se tady snažil vysvětlit, že dokumenty nejsou závazné, že tyto dokumenty jsou skutečně pouze politickou deklarací, která pojmenovává tuto problematiku. Samozřejmě organizace, jako je OSN a celá řada dalších mezinárodních organizací, prostě přijímá politické deklarace, protože to je popis situace a vyjádření názoru. Nicméně poté, co jsem tady vystoupil a jasně jsem deklaroval, že materiály jsou nezávazné, že z toho pro Českou republiku neplynou žádné povinnosti, žádná omezení, že nebudeme nijak nově svazováni, tak se tady dozvím od těch, co mluvili po mně, že to je vlastně nový Dublin IV. Ta věc s Dublinem IV vůbec nesouvisí. Já vůbec nechápu, proč bychom v této souvislosti měli Dublin IV zmiňovat. Dozvím se, že to budeme muset ratifikovat podle článku 10a. To je přece nesmysl. Pokud jasně říkáme, že to je nezávazný dokument, tak nevidím důvod k tomu, abychom to tady ratifikovali. A pokud to neratifikujeme, tak to nemůže být pro Českou republiku závazné. To je prostě účelová interpretace, která vůbec nesouvisí s realitou. A já bych takto mohl pokračovat, ale v zájmu stručnosti to ukončím.
Kdyby to nebylo tak závažné, tak mi to přijde do jisté míry úsměvné, protože kritici těchto dvou dokumentů se nám tady snaží vsugerovat, že se všechny státy světa spikly proti Spojeným státům, Maďarsku a možná České republice a všechny státy světa na nás ušily nějakou boudu, která nás tady zavazuje k věcem, které tady popisoval kolega Ondráček nebo kolega Okamura. Prostě to není pravda. Dnešní diskuse bohužel slouží jenom k tomu, abychom zase děsili veřejnost a vyvolávali v ní obavy z něčeho, co není namístě. Já jsem tady ve svém úvodním slově jasně pojmenoval problémy. Jasně jsem řekl, že pro Českou republiku z těchto dokumentů neplynou žádné závazky. Ty dokumenty jsou právně nezávazné, a tudíž nevidím důvod, proč bychom měli přijímat usnesení, které navrhl pan místopředseda Okamura.
Děkuji. (Potlesk poslance Bžocha.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já tady přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Vít Rakušan mezi 17. a 20. hodinou z důvodu jednání, dále od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu návštěvy lékaře pan poslanec Michal Chovanec, dále ministr životního prostředí Richard Brabec z odpolední části jednání Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů a poslední od 14.00 do 16.00 pan poslanec Jakub Janda. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, pojmy v obou dvou paktech pro TOP 09 velmi důležité jsou pojmy dobrovolnost, odpovědnost a solidarita - všechny tyto tři. TOP 09 byla od začátku migrační krize a hledání řešení proti povinným kvótám, od začátku razila zásadu společného evropského řešení a také od začátku zdůrazňovala potřebu solidární spolupráce a nepostavení se do role černého pasažéra. Takže když 8. července 2015 minulá vláda, kde dnešní premiér byl první místopředseda vlády, přijala usnesení, že Česká republika si dobrovolně vybere a dobrovolně se postará o 1 100 uprchlíků z Itálie a Řecka, kteří se tam ocitli a obě dvě partnerské země v rámci Evropské unie samozřejmě nesmírně zatěžovali, protože se jednalo o obrovský kontingent, přijali jsme tohle rozhodnutí vlády s pochopením. Bohatá země, naprosto nezasažená migrační krizí se obrací ke svým partnerům a říká: My vám dobrovolně pomůžeme s 1 100 lidmi, protože to je kapacita, se kterou si dokážeme poradit. My si ty lidi vybereme, my si je od vás převezmeme a my se o ně postaráme. To je platné, prosím pěkně, dodnes platné usnesení vlády z 8. července 2015. Přijato jednomyslně. Dnešní premiér byl prvním místopředsedou vlády, která pro toto usnesení hlasovala. Za TOP 09 říkám, že to bylo rozumné, nebylo to v rámci povinných kvót, bylo to dobrovolné rozhodnutí. Bylo tam všechno, byla tam dobrovolnost, byla tam odpovědnost, byla tam solidarita a především tam byla ta možnost...
Pane předsedající, kdykoliv začnu hovořit, začne hovořit pan Faltýnek v první řadě. Možnost je také ta, že pan Faltýnek hovoří pořád, ale přesto vás prostřednictvím pana předsedajícího moc prosím, pane kolego, je to neskonale obtěžující, v podstatě nemohu předvést svůj výkon poslance. Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já samozřejmě prosím, má na to každý poslanec právo podle jednacího řádu, aby měl možnost a prostor se v klidu vyjádřit. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za pochopení.
Neexistoval samozřejmě žádný seznam 1 100 uprchlíků, kteří k nám půjdou. Ten výběr měla provést česká vláda s důrazem samozřejmě na bezpečnost a schopnost tohle provést. Nic takového se nestalo. Nálada nejenom ve vládě, ale i ve společnosti se začala posouvat až do onoho naprosto nehorázného a podle mého názoru nesmyslného a nepravdivého výroku předsedy vlády, že na území České republiky nevpustí jednoho jediného uprchlíka. Jsme vázáni ženevskými konvencemi. Uprchlíci koneckonců nejsou jenom z Blízkého východu a ze severní Afriky, uprchlíci jsou i z jiných zemí. A vstoupí-li uprchlík na naše území, tak s ním prostě to azylové řízení musíme vést. Jakým způsobem dopadne, je věc jiná, ale nejsme oprávněni říci: my s nikým nepovedeme žádné azylové řízení a na naše území žádný uprchlík nevstoupí.
Když už jsme neaplikovali to dobrovolné rozhodnutí české vlády z roku 2015, a nechci to teď podrobovat kritice, že si sami vybereme některé uprchlíky z Itálie a Řecka, postaráme se o ně, abychom pomohli svým partnerům Itálii a Řecku, jejich vládám, jejich úřadům a jejich občanům v rámci té nezbytné solidarity, kterou bychom měli cítit, je tu další námět, mnohem skromnější, ale ze symbolického hlediska stejně zásadní. ***