(15.10 hodin)
Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já jsem na stejné téma vystoupil už včera, ale to bylo asi tuším nějak v 18.59 a všichni už zapínali ta vozidla odsud na dálkové ovládání a utíkali ze sálu. Tak já bych to připomněl ještě jednou.
Apeluji na vás, na vaše svobodné hlasování. Uvědomte si, jak jsme tady hezky debatovali a hlasovali třeba o otevírací době obchodů. Lidé projevili svoji vůli, někdo zastupoval výlučně zaměstnance, někdo to viděl v nějakém širším pohledu. Nakonec se začalo hlasovat, každý se vyjádřil, co si o tom myslí, a nějak to dopadlo.
V tuto chvíli máme podobnou situaci. Já chápu, že paní zpravodajka je pro ty nevládní ekologické organizace a podporuje to, má na to svaté právo, byla takto zvolena, slibovala to voličům. To je v pořádku. Já mám názor přesně opačný, ale řada z vás má také opačný názor, a kdyby volila svobodně, tak to nikdy nepodpoří. Ale vy tady pod knutou Evropské unie a proseb ministra životního prostředí ten zákon nakonec protlačíte proti své vlastní vůli. Takže na toto apeluji - volte svobodně. Vždyť je to hrozné tady takhle sedět a pak hlasovat jinak, než chci, ne? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan poslanec Klaus a nyní tedy za poslanecký klub ODS pan poslanec Zbyněk Stanjura, dvě minuty faktická, a pak se připraví do obecné rozpravy paní poslankyně Balcarová. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana ministra. On vlastně s těmi výhradami Evropské komise souhlasí, abych to shrnul, z toho vystoupení jsem to pochopil.
Já jsem teda nemluvil o EIA, já jsem mluvil o celé přípravě staveb. Je evidentní a z vašeho vystoupení se ukazuje, že problém je v naší legislativě, když se porovnáme s našimi sousedy. A mně teda trošku vadí takové to "teď, nechci mluvit za ni, paní ministryně na tom intenzivně pracuje". To já nezpochybňuji. Ale pro pamětníky, když tady vystupovala paní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, tak její prioritou bylo připravit úplně nový stavební zákon. To je čtyři a tři čtvrtě roku. Když pak přišlo k jednomu z prvních vystoupení její nástupkyně - ano, mává na mě paní ministryně Šlechtová - to bude tak tři a tři čtvrtě roku přibližně, tak říkala: nějaká novela tady sice je, tu podpořte, ale my intenzivně pracujeme na úplně novém stavebním zákonu. No a teď je tam další ministryně, zase dáma, která tam navíc byla ještě jako náměstkyně, která opět pracuje na tom úplně novém stavebním zákonu. A to už je pět let.
Já nezpochybňuji, že se na tom pracuje, ale efektivita zatím nula. Nula. Ani jeden návrh stavebního zákona, dobrý, špatný, lepší, horší, nepřišel. Ale pracujeme. Když budu přehazovat kupu písku zleva doprava každý den, tak je to těžká práce, ale jaký je efekt? Je to trošku jako yetti. Fikce souhlasu. Kdo to vymyslel a prosadil? Opozice, my, bez odborného zázemí mnoha ministerstev. Jsem rád, že jsme na tom našli shodu, jsem rád, že se debatuje, že to bude použito i ve stavebním zákoně, ale kdy tady budeme mít návrh? Že je to složité, komplexní, to všechno víme, ale pět let by mohlo stačit na to připravit nějaký návrh, který bude komplexní, složitý, já nevím co všechno. Ale chybí tady politická odvaha, řekněme si to otevřeně.
Paní ministryně Šlechtová měla správný přístup: jednou a dost. Jednou ať vstoupí dotčená veřejnost. Bavme se o tom, ve kterém stupni, kde je to nejefektivnější z hlediska jednak stavebního řízení, ale i z hlediska oprávněných zájmů těch, kterých se ta stavba dotýká, těch, kteří tam žijí nebo podnikají. Dneska je těch stupňů ještě víc.
Já vím, že pan ministr životního prostředí to ví, tak to připomeňme. Ještě jsou zásady územního rozvoje, územní plán, pak je EIA, stavebko, a pak se zpochybňují a propadají stanoviska dotčených úřadů státní správy. A pořád dokola.
A paní ministryně Dostálová, už toho máme dost. Já vím, že za to nemůžete, nejste tam dost dlouho. Pět let. Tak kdy přinesete návrh stavebního zákona nebo kdy na něm začneme dělat? Vždycky se tady ujistíme jednou za rok, když na to náhodně trefíme, tak si tohle řekneme, jako všichni jsme připraveni, všichni cítíme, že je to problém, pak se na tom zase intenzivně pracuje, složité, komplexní, já nevím co všechno, a pořád nic. A za tři roky jsou volby, pozor! A takový zákon se neprojedná za dva měsíce. Takže 2019 máme pryč. Já nevím, jestli je reálný termín nového stavebního zákona 1. leden 2020, to já nevím. Obávám se, že ne. No a už jsme ve volebním roce 2021, to už bude tlak všech dotčených, kterým se sníží práva, už vidím tu odvahu -
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Už vám uplynul čas, vy jste byl na faktickou, ale zároveň jste se přihlásil následně do obecné rozpravy. Nicméně před vámi formálně byla přihlášena zpravodajka.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to se omlouvám, pustím paní zpravodajku a pak se vrátím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím. Takže nyní dáme do obecné rozpravy slovo paní poslankyni Balcarové a následně tedy eviduji přihlášku pana poslance Stanjury.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo a děkuji panu Stanjurovi, že mě pustil. Já doufám, že to, co řeknu, přesvědčí o tom, že institut ekologické újmy je užitečný a není potřeba proti němu tady tak razantně vystupovat. Kdyžtak nabízím kolegům z ODS, že jsme nechali zpracovat Parlamentním institutem docela důležitý materiál. Je rozsáhlý a díváme se v něm, zadání bylo, jak vlastně institut využívají jiné evropské země. A věřte mi, využívají ho čile a nejvíce ho využívá právě vámi zmiňované Polsko. Polsko se nebojí institutu ekologické újmy, dokonce se nebojí ani nevládních organizací. Oproti nám má velice široce definované subjekty, které mohou podat podnět, a to tak, že vlastně vůbec neomezuje osoby, které mohou ten podnět podat. A věřte, že nejvíce aktivní jsou nevládní organizace. Vy jste tady zmiňoval, že Polsku se daří s výstavbou dopravní infrastruktury, ale jak řekl pan ministr, institut ekologické újmy nemá v podstatě žádný vztah k výstavbě dopravní infrastruktury, taktéž nijak nesouvisí stav se stavebním zákonem. Já vám opravdu doporučuji, abyste si ten materiál nastudovali, já vám ho poskytnu, a potom tady nebudete mluvit o ničem jiném, než o čem tady mluvíme, o novele zákona o předcházení ekologické újmě.
Ještě k té Polské republice, jenom abyste věděli, tak oni opravdu nejvíce využívají tento institut. Využívají ho především k ochraně půdy. Je to i tím, že oni mají široce definovanou ochranu půdy. A třeba Česká republika to má tak, že vnímá poškození jenom v případě, kdy dojde k závažnému riziku na lidském zdraví. Poláci to mají mnohem šířeji a vyhodnocují poškození, i když dojde k poškození jako znehodnocení kvality půdy i z hlediska pěstění dalších produktů na ní nebo obecně erozi půdy. Prostě ten institut chápou mnohem šířeji a také ho využívají.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní jako posledního mám přihlášeného do obecné rozpravy pana poslance Zbyňka Stanjuru, zatím tedy poslední přihlášený poslanec. A ještě mi naskočila faktická poznámka.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Materiál si rád vezmu, nicméně já jsem mluvil v obecné rovině, (nesrozumitelné) obecné otázce, která se netýká tohoto zákona. Toho jsem si vědom. Ale myslím si, že obecně, když se bude mluvit o stavebním řízení, že je prostor nebo mám příležitost k tomu něco říct. Já jsem jenom položil konkrétní dotaz k tomu zákonu, pan ministr mi odpověděl, je mi to jasné, ale pak už jsme stočili debatu spíše obecným směrem.
Ten problém - a já souhlasím s tím, že tohle samozřejmě žádným způsobem, nebo pravděpodobně žádným způsobem nezpůsobí zpoždění staveb. A ten problém je, tak poslouchejme vyjádření těch, kteří kandidují, nebo co říkají naši představitelé ze všech stran, v čem je problém. Doprava, doprava, doprava, pomalé stavební řízení. Já žiju na česko-polské hranici, takže udržujeme čilé styky na komunální úrovni s našimi kolegy a víme, jak tam aplikují ty zákony. To je důležité. A ten výsledek je jasný. Určitě máte pravdu v tom, že to třeba čile - to bylo hezké, když jste řekla, že v Evropě to čile využívají, tak jsem chtěl reagovat, že Chile není v Evropě, ale to Chile bylo myšleno asi jinak, to bylo s malým "č" a ne s velkým "Ch". Ale ty výsledky jsou evidentní. V Polsku se masivně investovalo do dopravní infrastruktury. Ano, je pravda, že převážně do silniční sítě, že železniční síť u nás je v lepším stavu než u našich severních kolegů v Polsku. A právě proto se ptám, kde je zakopaný pes. ***