(15.00 hodin)
(pokračuje Brabec)
Nicméně je tam ještě další námitka, a to je, že podle názoru Evropské komise, což nám vyčítá, tyto nedostatky v transpozici, zákon dostatečně nezakotvuje směrnicí garantovaná práva nevládních organizací usilujících o ochranu životního prostředí, to je oprávnění předložit příslušnému orgánu jakákoli vyjádření související s případy škod na životním prostředí a dále oprávnění požadovat po příslušném orgánu, aby přijal preventivní nebo nápravná opatření. Takhle je to skutečně přímo definováno ve výtkách. A to je zároveň i odpověď na to, co by se stalo, kdyby tam ten druhý odstavec nebyl. No, jsem si jist, že by zůstalo to, že by nám prostě stále trvali na tom, že jsme dostatečně tuto směrnici nepřevedli do českého právního řádu.
Ještě dodávám, další výtka - opět cituji - že podle českých právních předpisů není nevládním organizacím usilujícím o ochranu životního prostředí dostatečně garantováno právo na informace o zahájení řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření. To cituji konkrétně z výtek Evropské komise.
K vaší druhé otázce, obecnější. Máte určitě pravdu v tom, že na první pohled je naše výchozí pozice podobná s výchozí pozicí Slovenska nebo Polska, ale určitě není stejná. My jsme se o tom bavili. Za prvé, to řetězení procesů, které dobře známe a které také bylo hlavní příčinou, nebo je doteď hlavní příčinou mnoha zdržení v rámci stavební přípravy projektů, to znamená EIA, ať už ukončená ve zjišťovacím řízení, nebo velká EIA, územní řízení, stavební řízení, tak bylo vlastně unikátní minimálně třeba ve srovnání s Polskem.
Já chci dneska říci, a to je něco, co jsem tady říkal už opakovaně a mohu to na mnoha příkladech jasně dokázat, že minimálně ty poslední roky už EIA není tím hlavním problémem z hlediska zdržení. My už se dnes standardně u procesů EIA dostáváme na stejnou úroveň, jako je to v Německu, v Rakousku a v dalších zemích, to znamená standardní EIA je třeba pět šest měsíců a to už není rozdíl. Problém je ten, co se stane potom, resp. po vydání EIA, jaké jsou pak řekněme schopnosti rozhodnout o tom ve správním soudnictví, jak rychle ty procesy trvají. A to je něco, co jsme se snažili - a já mohu říci na základě celé řady konkrétních případů - úspěšně v uplynulých letech, byť nám byly vyčítány některé novely EIA, ale ty znamenaly také v řadě případů skutečně zkrácení, a máme na to dobrý ohlas stavební veřejnosti, Asociace podnikatelů ve stavebnictví, která, jak víte, nebyla zrovna nakloněna některým změnám legislativy a dnes uznává po aplikaci, že přinesly svůj efekt. Ale všichni, jak tady sedíme, a samozřejmě pan předseda Stanjura velmi dobře ví, že je to komplex, že my v té rekodifikaci stavebního práva, na které intenzivně pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj a kde my jsme toho také účastni, včetně právě fikce souhlasu, musíme postihnout všechny ty věci. To znamená nejenom dílčí procesy a možnosti sjednocení těch procesů, tedy jednotného nebo koordinovaného řízení, což je v těch případech možné už dnes, ale samozřejmě zasáhnout i do struktury stavebních úřadů, do jejich rozhodování, do lhůt a také do správního soudnictví.
Já jsem přesvědčen o tom, že jestliže jsme udělali dílčí kroky, které už přinesly efekt, tak jsme určitě připraveni. Mohu mluvit za sebe, nechci mluvit za paní ministryni Dostálovou, ale jsem si téměř jist, že můžu mluvit i jejím jménem, když řeknu, že velmi přivítáme tak jako v případě 416, a je dokonce nezbytná shoda celé slovutné Poslanecké sněmovny i Senátu nad takto zásadní úpravou stavebního zákona a určitě konsenzus se bude hledat napříč. Já myslím, že to je jasné.
Já bych se jenom vrátil k tomu, co ještě říkal kolega Zahradník, a to že skutečně v tomto případě nehrozí žádné blokování staveb, protože ta ekologická újma, nebo tento zákon, tato směrnice, resp. tato novela, nějakým způsobem nesouvisí s dopravními stavbami a s možností blokování dopravních staveb. Nechci říci, že to je formalita. Není to formalita, ale prostě jsou to úpravy, o kterých jsem hluboce přesvědčen, že pokud je neuděláme, tak nezablokujeme žádné stavby a neumožníme tím nějaké prodloužení, jakkoli se shodneme na tom, že v některých případech skutečně i já jsem dalek toho, abych nad některými konkrétními aktivitami některých organizací mohl říci, že to je opravdu ve prospěch životního prostředí, ty jejich kroky. Ale jsou to jednotlivosti a já si myslím, že ty je potřeba postihovat a proti nim určitě bojovat, protože ony mimo jiné jsou kontraproduktivní i z hlediska těch pro mě skutečně seriózních nevládních organizací, protože i to jim kazí jméno.
Já bych chtěl požádat Sněmovnu, aby toto zohlednila a poslala tuto novelu do druhého čtení, nejenom proto, že nám skutečně reálně hrozí v rámci infringementu toho řízení poměrně zásadní nebezpečí sankcí Evropské unie, ale nevyhrožuji tím, abych vydíral. Jenom říkám stávající stav. Jsem přesvědčen, že když to takto transponujeme, tak to upravíme, tak rozhodně nezabrzdíme žádnou stavbu.
Věřím, že jsme schopni to ve výborech projednat i v rámci třiceti dnů. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní přečtu omluvu. Dnes se od 17 hodin do konce pracovního dne z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Marian Jurečka. Dále se omlouvá zároveň touto omluvou 13. září, zítra, z celého jednacího dne.
Nyní tu mám tři faktické poznámky. Jako prvního vyzývám k vystoupení pana poslance Zahradníka, připraví se pan poslanec Václav Klaus a pak pan poslanec Zbyněk Stanjura. Vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, děkuji. Já bych chtěl reagovat na to, co říkala paní zpravodajka v úvodu svého vystoupení. Pojímala to jako technickou nebo faktickou poznámku.
Ona říkala, že to je zákon, který se příliš netýká ekologických organizací nevládních, ale týká se předcházení ekologické újmě. Já musím říci, že ten zákon se velmi týká nevládních ekologických organizací. Totiž všechny ty Děti Země, páni Patrikové, Hnutí DUHA, Calla, Arnika a já nevím co všechno, cítí, jako by nějakými rozumnými zákony, jako je třeba ten zmíněný stavební, mohli být odstaveni ze své pozice, kterou ve veřejném prostoru, který je pro povolování všech možných aktivit vymezen, a že by jaksi nikomu nescházeli. A tak podle mne museli uvítat tento zákon vycházející ze směrnice Evropské komise jako dar z nebe. Oni třeba tady budou mít právo podle § 8 odst. 6, oni mohou požádat příslušný orgán, aby byli po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informováni o každém zahájeném řízení, o uložení preventivních opatření a nápravných opatření. Tato žádost musí být specifikována a lze ji podávat opakovaně. No to je přece jakási paralelní struktura všech těch AOPK, České inspekce, ministerstva, oni budou prostě moci studovat, vyjadřovat se k tomu, chtít další vyjádření, znovu to opakovaně podávat a samozřejmě tím všechny ty procesy patřičně zdržovat. Takže další důvod, proč ten zákon zamítnout.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji i za dodržení času. Nyní bych tedy požádal o vystoupení pana poslance Václava Klause s faktickou poznámkou dvě minuty a následně se připraví pan poslanec Stanjura. Prosím. ***