(15.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Vypadá to, že se shodneme i s vládou, že zakopaný pes je v domácí legislativě. No a pak je oprávněná výtka opozice, že po pěti letech tohle konstatovat je trochu málo. Navíc když se s opozicí v tomhle hodnocení shodujeme. A když už třetí ministryně říká, že chystá nový stavební zákon, tak buď ty předchozí to chystaly špatně, nebo nám neříkaly pravdu tehdy, nebo neslyšíme pravdu teď. Já nevím. Jednu bývalou ministryni máme tady přímo v sále. Jedna je v Bruselu. Myslím, že jsme ani nedoprojednali její bod, když tady jednou za rok nám přijde říct, co je v Bruselu nového. A je potřeba se k té debatě vrátit.
A my jsme se ptali jenom, nebo já jsem se ptal na ten odstavec nebo písmeno b) odst. 2 § 8. Bylo mi vysvětleno, že právě to je ta výtka. To mi nedává smysl. Navíc je tam ta podmínka, že převážně, že to není hlavní předmět podnikání, ale může to být nehlavní předmět podnikání z té definice. Takže i ti, kteří v oblasti ochrany životního prostředí podnikají, a neříkejme si, že nic takového není, a je to legitimní, tak klidně by mohli tento paragraf, resp. toto písmeno odst. 2 § 8 využívat. Pokud se ubezpečíme, že to je vlastně jenom formálně, že se to nevyužívá, že je to vlastně k ničemu - a to jsem slyšel taky u fiskálkompaktu. Vždycky: tak to schvalme, to přece ničemu nevadí. Tak se ptám, jestli ve svém soukromém životě uzavíráme smlouvy, které jsou k ničemu, že podepíšeme smlouvu, která mi sice neškodí, ale nic mi nepřináší. Já tomu nevěřím, že by někdo z nás takovouhle smlouvu podepsal, která sice nic nepřináší, ale je to v pohodě, neškodí, tak mi to podepište. Já bych takovou smlouvu nepodepsal. A myslím, že nikdo z vás, nebo naprostá většina z vás.
Tak buďto to potřebujeme, nebo ne. Když to nepotřebujeme, a říkal to, i když jinými slovy a ne tak ostře, pan ministr, tak to neschvalujme. Anebo to potřebujeme, pak se ptám, proč jsme to neudělali napoprvé dobře. Copak to jsme nevěděli, když jsme to dělali minule? Že to chceme my. Teď nemluvím o jiných. Anebo to nechceme my a bojíme se zase těch sankcí. To je, já bych tak řekl, třetí nejčastější slovo, potom "jsem", pak ještě možná "nechtěl jsem vystoupit, ale vystoupím" a pak "infringement". To jsou asi nejčastější slova, která tady padají. A slyšel jsem to tady za těch osm let, co jsem ve Sněmovně, minimálně stokrát, že nám hrozí infringement. A ptám se, kolikrát byl reálně zahájen. A kolikrát byl zahájen s ostatními zeměmi, které neplní jiné povinnosti? Jsou všichni tak bojázliví jako my? Já si to nemyslím.
Co jsme vlastně vyjednali? Jakou výjimku pro sebe? Já jsem například z Moravskoslezského kraje. My když jsme vstupovali do EU, tak jsme si vyjednali nižší DPH na pleny, a Poláci si vyjednali nižší ekologické limity pro své továrny. To je potom konkurence, když máte továrny vedle sebe pár kilometrů, jedni mají povinnosti mít masivní ekologické investice, druzí ne. A představte si, ten vítr většinou fouká z Polska do České republiky, ne naopak. To jsme nebyli schopni zařídit, aby to bylo jinak.
Takže se toho nebojme. Vyjednávejme! Zkusme získat spojence. A určitě se ukáže, že ne všechno, co Evropská komise chce, musíme plnit. A navíc je to pár měsíců, co budeme mít novou Evropskou komisi. A my opakovaně voláme po debatě o českých národních zájmech, o tom, abychom měli společnou pozici. A nic se neděje. Ano, zítra budeme debatovat o finančním rámci na příští programovací období a my se na tu debatu těšíme. Ale je to trošku pozdě na plénu. Myslím, že mít takový materiál (nesrozumitelné) přerušil, že si zaslouží podrobnější, odbornou debatu. A pak na plénu můžeme uvádět ty hlavní, politické argumenty pro nebo proti.
Tak tolik jenom pro paní zpravodajku, že ano. Není to úplně přesně k tomu návrhu zákona. On je poměrně jednoduchý. Já sice nepodpořím to zkrácení, ale je pravda, že ten zákon je tak krátký a tak jednoduchý, že tím případným zkrácením neohrozíme debatu a případné podávání pozměňovacích návrhů na rozdíl od jiných, složitějších a delších návrhů zákona. Mám pocit, že to má snad 15 stran včetně důvodové zprávy a změn provedení v legislativě. Takže není to šťastné, my bychom radši debatovali déle, ale není to nic dramatického, co by ohrozilo přípravu druhého a třetího čtení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jako posledního s faktickou poznámkou mám přihlášeného pana poslance Jana Zahradníka. Dalšího nikoho z poslanců přihlášeného nemám. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedo, já bych chtěl reagovat na slova paní zpravodajky v jejím řádném vystoupení jako poslankyně. Já jsem se samozřejmě seznámil i s těmi paragrafy zákona 167/2008, které předcházejí tomu § 8, který je tou novelou měněn. A je mi jasný ten institut ekologické újmy. A také jsem četl vyjádření Parlamentního institutu. A chci zdůraznit, že v žádném případě nejde o to nějak ten institut předcházení ekologické újmě zpochybňovat. To ať tady samozřejmě existuje a ať ti, kteří by chtěli takto postupovat, ať mají obavu z toho, co je pak může postihnout. Ale jde mi o to, aby zůstal tvar toho zákona takový, jaký dosud byl, to znamená, aby mohly to podání podat fyzické nebo právnické osoby, které jsou ekologickou újmou dotčeny nebo u nichž je takové dotčení pravděpodobné, aby to podávaly těm institucím, které jsou k tomu v naší veřejné správě kompetentní, a abychom zbytečně neposilovali postavení nevládních ekologických organizací, abychom jejich postavení neposilovali více, než jaké dosud u nás je.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám ještě jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr je v tom trošku nevinně. Myslím si, že - ono to tady zaznělo - kdybychom měli dobrý stavební zákon, tak si myslím, že tento zákon... (Před řečništěm stojí několik poslanců ANO a hlasitě debatují s předsedou Faltýnkem.) Nerad tady slyším pod sebou debatu na jiné téma. ... tak bychom vlastně tento zákon nechali projít Sněmovnou, jak se říká, jako nůž máslem. Nebyl by to problém.
A já bych spíš apeloval na jednu věc, protože samozřejmě s těmi ekologickými aktivitami a s těmi nevládními organizacemi máme různé zkušenosti. Já jsem z oblasti, kde ta D11 naposled to vyjednávání... Víte, já jsem rád, že se dohodli, ale vzbudilo to ve mně řekl bych vážné pochybnosti, jak ta dohoda opravdu oficiálně vypadala. Já si pod tím mohu představovat cokoliv. A víte, korupce není jenom to, že si někdo předává peníze nebo dává lepší podmínky na nějakou veřejnou zakázku. Korupce je i to, že si vymůže lepší podmínky než ti ostatní. A opravdu takto by to být nemělo, protože oni dávají obstrukční žaloby v tuto chvíli a de facto kazí potom i práci ministerstva v tom smyslu, že vlastně tento návrh zákona by tady prošel bez problémů, kdyby ty zkušenosti tady nebyly.
Já jsem také vždycky připomínal stavební zákon od té doby, co tady jsem. A byl bych rád, kdyby vláda přehodnotila priority, protože neříkám, co má dělat, co slibovala voličům, ale aby ten stavební zákon byla priorita číslo jedna, abychom my pak jako opozice tady nemuseli vymýšlet různé další návrhy, abychom usnadnili výstavbu liniových staveb, protože to, co Českou republiku opravdu trápí, je doprava, doprava a doprava. A samozřejmě doprava souvisí s ekologií. A mohli bychom tady o tom hovořit hodiny, co je lepší, jestli taková síť silniček, které tady máme, nebo soustředit dopravu prostě do dálnic, které jsou tady nutně potřeba.
Takže já bych opravdu prosil... (Upozornění na čas.) Už končím. Přineste nám návrh stavebního zákona co nejdříve. A snad můžu říct za sebe minimálně, možná i za část našeho klubu, my pak žádné obstrukce při takovýchto návrzích dělat nebudeme.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nemám již další přihlášky ani faktické poznámky do obecné rozpravy. Rozhlédnu se tady po sále. Tak já tedy obecnou rozpravu skončím. Nyní se tedy táži jak zpravodajky paní poslankyně Dany Balcarové, tak navrhovatele, zdali mají zájem o závěrečná slova. Ne. Paní poslankyně také ne. Máte zájem o závěrečné slovo? (Ano.) Tak prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych vás požádat, abyste podpořili tuto novelu zákona o ekologické újmě. Pokládám ji za velice důležitou. Takže apeluji na vás a prosím vás o to, abyste ji podpořili.
Druhá věc je, že bych chtěla reagovat na návrh na zkrácení doby projednávání. Já bych navrhovala, abychom na to měli více času ve výboru pro životní prostředí, to znamená, že nechci, aby se ta doba zkrátila na 30 dnů. Děkuji. Takže to je můj i návrh. ***