Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

7.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové
a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 109/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě dnes před polední přestávkou. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu a hospodářskému výboru jako výboru dalšímu. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky číslo 109/2 až 109/4. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele poslankyně Kateřina Valachová a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Marek Novák.

Zeptám se, jestli máte zájem o vystoupení. (Předsedající se obrací na poslance Nováka.) Ne. Paní zpravodajka Kateřina Valachová tady není. Já bych byl rád, kdybychom paní poslankyni Valachovou sehnali, aby se dostavila ke stolku zpravodajů. (Poslankyně Valachová přichází.) A už je tady, takže už bude dostavená. Zeptám se paní zpravodajky, jestli má zájem o vystoupení. (Hlas z pléna: To je předkladatelka.) Nemá. Pardon, předkladatelky.

Tak. A nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kde první přihlášený je pan poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já bych také rád vysvětlil, proč pokládám návrh na zrušení karenční lhůty za cestu špatným směrem, dokonce za významné nebezpečí pro hospodářský sektor. Chtěl bych se opřít o průkazné statistické údaje. Vím, že někdy jsou čísla ošidná, ale v tomhle případě můžeme srovnávat nejenom údaje napříč jednotlivými lety, ale také můžeme srovnávat, a to je velmi významné, údaje České republiky a údaje ostatních evropských států.

Je nezpochybnitelným faktem, že průměrná míra nemocnosti v České republice mezi lety 1995 až 2007 dosahovala až k číslu v některých letech sedm procent. Přitom podotýkám, že obvyklá míra nemocnosti ve vyspělých evropských státech se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty. Ten rozdíl je nápadný a po zavedení karenční lhůty se ho opravdu podařilo eliminovat a dostali jsme se na obvyklou míru, která je v ostatních státech.

Pokud bychom chtěli připustit, že je namístě, aby Česká republika měla takovou průměrnou míru nemocnosti, tak by to ale znamenalo, že bychom se museli ptát na to, jestli k tomu vedou nějaké věcné důvody, jestli například zdraví českých obyvatel je horší než v ostatních státech. Tady můžeme vycházet z údajů Světové zdravotnické organizace a můžeme se dívat, abychom porovnávali srovnatelné, jak to vypadá v jiných zemích ve střední Evropě, které měly podobnou historii jako Česká republika. A ujišťuji vás, že k tomu žádné věcné důvody nejsou. Zdraví českých obyvatel je dokonce na lepší úrovni než v případě ostatních středoevropských států a dosahuje, jak se ukazuje i v posledních statistikách, až k míře, která je shodná s vyspělými evropskými státy. Dokonce se ukazuje, že jsme podle statistik Eurostatu v délce života ve zdraví v porovnání s ostatními evropskými státy na tom dokonce líp. Tedy je jasné, že není žádný věcný důvod, proč by průměrná míra pracovní neschopnosti, nemocnosti v České republice měla být vyšší než v ostatních vyspělých státech.

Pokud jsme se díky zavedení karenční lhůty dostali na tu obvyklou míru, to opatření tedy funguje, tak přece není žádný důvod je měnit. Také v souvislosti s tím nevznikly žádné dramatické problémy, pravděpodobně bychom o nich věděli, pokud by například zavedení té karenční lhůty vyvolalo více závažných zdravotních komplikací u lidí, kteří tedy oddalují návštěvu lékaře. Ale nic takového neukazují statistiky, a neukazuje to dokonce ani praxe praktických lékařů. Tak proč bychom měli měnit něco, co prokazatelně funguje, a navíc to měnit v době, kdy to může reálně při současných mírách nezaměstnanosti ohrozit celou řadu podniků, protože se jim nedostává zaměstnanců?

Předkladatel novely zákona argumentuje tím, že tím odstraní sociální problémy. Tak bohužel, konstatuji, že tím naopak jiné vážné sociální problémy nebo sociální aspekty vyvolá. Tady to zatím příliš nezaznívalo, ale je prostě pravda, že v okamžiku, kdy ta novela přinese další nespravedlnosti, zneužívání nemocnosti, pracovních neschopností, tak to bude mít dopad na kolektivy, ve kterých ti, kteří se takzvaně hodí marod, budou snižovat pracovní morálku, protože ostatní budou vědět, že znovu český stát dopustil nové nespravedlnosti.

Vyzývám znovu k tomu zvážit ty základní statistické údaje, to, že se opravdu podařilo dosáhnout pozitivní změny zavedením karenční lhůty, že se podařilo v tomto směru napravit nesoulad s ostatními evropskými státy, ke kterému ale není žádný věcný důvod, a volám po tom, aby v okamžiku, kdy máme na stole takto relevantní údaje, jasná fakta, abychom nedopustili schválení takového zákona.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Mám tady dvě faktické poznámky. První faktická poznámka je pan poslanec Roman Sklenák a připraví se paní poslankyně Alena Gajdůšková.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jen v reakci na pana kolegu Kupku. Poněkolikáté zopakovaný argument, že ta opatření fungují, že to funguje - ale co vlastně tedy funguje? Funguje to, že prostě lidé nejsou na nemocenské, a my pořád opakujeme, zejména u těch nízkopříjmových, že to je proto, protože si to nemohou dovolit jít na nemocenskou. Prostě ten výpadek příjmů si nemohou ti lidé dovolit. Vy to nechcete pochopit, asi podle sebe soudím tebe, ale v tom je ten problém. Tady samozřejmě zavedením karenční doby lidé nezačali být zdravější, ale přestali chodit na nemocenskou. A samozřejmě v tomto světle kulhá i to srovnání s ostatními státy, protože to bychom potom museli skutečně do detailu srovnávat ty úpravy, příjmy zaměstnanců, jaké mají benefity od zaměstnavatelů atd. Ale prostě vykládat, že toto opatření funguje, jako že je pozitivní, jenom proto, že se snížilo procento lidí na nemocenské, rozhodně neodpovídá realitě.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Další přihlášená s faktickou poznámkou je paní poslankyně Alena Gajdůšková. Připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Bláha. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobrý den. Dovolím si, kolegyně a kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího vůči panu poslanci Kupkovi také jednu poznámku. Ano, zafungovalo. Snížila se nemocenská po zavedeních těch 14 dnů, ale zafungovalo to, že tuto dobu platí zaměstnavatelé, protože přestali lidi posílat na nemocenskou, když si řešili to, že mají nedostatek práce v té době. V dnešní době, kdy je práce dost, se statistiky dostávají na stejnou výšku, jako byly před zavedením tohoto opatření.

Ještě otázku. Tomu, co jste řekl prostřednictvím pana předsedajícího, jsem rozuměla tak, že říkáte, že zaměstnanci jsou prostě lempli, že zaměstnanci podvádí a radši se jdou hodit marod, než by pracovali. To musím zásadně odmítnout, tak to přece není. O tom to není. A zodpovědnost za to, jestli člověk jde na nemocenskou, nebo nejde, má navíc lékař. Ten přece musí umět posoudit, jestli ten člověk je natolik nemocný, aby potřeboval klid na lůžku, nebo ne.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Jiří Bláha a připraví se pan poslanec Martin Kupka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jiří Bláha: Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na dva předřečníky, kteří byli přede mnou, to znamená, vážení kolegové, kolegyně, že my se musíme naučit poslouchat, protože kolega Kupka to tady řekl jasně. Celosvětový průměr je 4, 4,5, maximálně 5 %. U nás v České republice se pohybuje nemocnost prvních čtrnáct dní 5 až 7,5 % v dnešní době. Takže v čem ti lidé nechodí oproti světu marodit? To bych od vás rád slyšel. Vždyť to tak není! Ve světě je průměrná nemocnost 4 až 4,5 %. Oni jsou nějaký nadlidi v těch jinejch zemích? Anebo to je obráceně s tím, že my tady trošku lžeme? Takže nad tím se pojďme zamyslet. A nikdo neupírá nikomu nárok na nemocnost. A já dokážu pochopit, že se ti lidi bijí za to, aby měli první tři dny zaplacené, ale tak to pojďme vyřešit jinak. Ale to, co tady říkáte, jsou nepravdy, nemáte to podložené, nemáte statistické údaje, abyste řekli: u nás nemocnost taková. Jenom v Praze je nemocnost 3 %. V celém zbytku republiky je 5 a více procent.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času faktické poznámky. V pořadí pan poslanec Martin Kupka, pan předseda Zdeněk Stanjura a paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Pane předsedající, musím se vaším prostřednictvím ohradit proti tvrzení, že bych snad naznačil nebo řekl, že by zaměstnanci byli lempli, cituji doslova. To jsem v žádném případě nejen neřekl, ale v žádném případě jsem to také nemyslel. Upozornil jsem ale na zjevné zneužívání pracovních neschopností, ke kterým docházelo v letech 1995 podle statistik a mezi rokem 2007. V okamžiku, kdy ta průměrná míra nemocnosti vyskočila v některých letech až k 7 %, tak je zjevné, že tady opravdu ke zneužívání pracovní neschopnosti docházelo, a na tom se v době, kdy se tohle projednávalo, shodovali opravdu napříč politickým spektrem téměř všichni. To je jedna důležitá poznámka.

Další důležitá poznámka, jen pro zpřesnění. My se opravdu dostáváme v současné době s nastavenými parametry, s nastavenými podmínkami, na obvyklou průměrnou míru nemocnosti a ta se pohybuje opravdu někde těsně nad 4 %, 4,2, 4,21 jsou údaje za předchozí léta. A je to míra, která je prostě srovnatelná, a podobné podmínky mají i v jiných evropských státech a není opravdu důvod, i z hlediska, znova opakuji, faktického zdraví českých obyvatel, aby tady míra nemocnosti byla vyšší.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Děkuji za slovo, pane předsedající. Ano, docházelo ke zneužívání, ale otázka je, kdo to zneužíval. A my víme, a samozřejmě si to dohledáte a lékaři vám to řeknou, že to byli mnohdy zaměstnavatelé, kteří řekli: běž marodit, já teď nemám práci, a v ordinaci matka, tři děti, když začala lékařce brečet, že ji buď vyhodí z práce, anebo ji tedy nechá pár dní na nemocenské, tak ten doktor to samozřejmě napsal. O tom to bylo, proto se tenkrát zavádělo to, aby si to zaměstnavatel hlídal, aby zaměstnavatel měl zájem na tom, aby ti lidé nezůstávali na nemocenské, když nemusí. To byl ten důvod. Jedna věc.

A druhá věc - nemocnost. Ano, je větší, třeba konkrétně u nás ve Zlínském kraji, je tam víc výskyt rakovin a podobných věcí v důsledku znečištěného ovzduší. Ano, máme větší nemocnost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, měl bych na vás takovou prosbu. Pojďme být trochu konzistentní a shodnout se na nějaké jedné ideologii, a ta zní: pokud platí teze, že my tady nevytváříme zákony na základě těch, kteří je porušují, to znamená, že většina zaměstnanců jsou nemocní a nezneužívají to, a my to nebudeme brát na ně jako kladivo, tak ale stejně to platí i u zaměstnavatelů. To znamená, že to není tak, že většina zaměstnavatelů zneužívá svého postavení, nutí někoho chodit do práce, i když je nemocný, anebo naopak, aby si vzal volno, protože pro něj nemá práci. To platí buď ano, buď obojí, nebo ani jedno. To znamená, že bereme-li v úvahu to, že ne většina zaměstnanců jsou simulanti, já s tím souhlasím, tak ale zároveň platí to, že nebudeme tady hrát tu hru, že všichni zaměstnavatelé jsou ti, kteří nutí ty zaměstnance, aby sami podváděli. Ale jako vybrat si to selektivně, tak já s tímhletím zásadně nesouhlasím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Něco už řekl můj předřečník, pan poslanec Nacher. Ale já bych chtěl požádat kolegyně, protože zatím vystupují kolegyně, a kolegu Romana Sklenáka prostřednictvím pana místopředsedy, aby přestali žít v 19. století, nepopisovali ty zaměstnavatele jako ty největší vykořisťovatele, ale na druhé straně tu vykořisťovanou dělnickou třídu. Žijeme v 21. století. A zeptejte se zaměstnavatelů nejenom v soukromém sektoru, ale ve veřejném sektoru, co je nejcennější. Co oni chtějí? Kvalitní, spokojené zaměstnance.

Takže ten pohled, jací škaredí, zlí zaměstnavatelé nutí někoho, aby marodil, nic z toho není pravda. Mnozí zaměstnavatelé dobrovolně zavedli sick days jako benefity, kdy vlastně ty tři dny nemají 60 %, ale 100 %. Dobrovolně, bez toho, že by je tady někdo nutil zákonem a označoval je za zločince. Dobrovolně. Někde to jsou tři dny, někde je to pět dnů, někde je to i víc dnů, tak jak se domluví v konkrétní firmě. To je prostě úplně evidentní.

Takže paní poslankyně Gajdůšková tady na jedné straně řekne nepravdu o vystoupení pana poslance Kupky, že označil tím nehorázným slovem zaměstnance, což nakonec neřekl, ale současně řekne úplně stejně to, co kritizuje, i když to nepadlo, ale ona to řekne: to ti zaměstnavatelé, ti je tam posílali, ti je to nutili.

Jen tak mimochodem, kdyby zaměstnavatel neměl práci, tak je to překážka na straně zaměstnavatele. Podívejte se, jaká je tam výše náhrady, když ten zaměstnavatel pošle zaměstnance domů s tím, že nemá práci. Ten zákon dávno platí a ta náhrada mzdy je 60 %, pokud se nepletu, když ho necháte doma s tím, že nemáte práci. Tak bojujete boj, který neexistuje. Vykreslujete zaměstnavatele, jak jsme četli z doby komunismu, jací jsou ti nejhorší na světě. Ale dneska realita je úplně jiná. Klíčem pro úspěch firmy kromě inovací, nápadů, drajvů, jsou zaměstnanci. (Upozornění na čas.) Zeptejte se kohokoliv, kdo zaměstnává jednoho nebo tisíc lidí. Je to úplně jedno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Sklenák. Připraví se paní poslankyně Aulická.

 

Poslanec Roman Sklenák: Tak, když jsem byl tak osloven panem kolegou Stanjurou, tak si dovolím zareagovat. Já nežiji v minulém století. Já vám řeknu osobní zkušenost starou osm let, osm, deset, když jsem působil ve veřejném sektoru na vedoucích pozicích. Měl jsem podřízené. A tak to vím z vlastní zkušenosti. Z vlastní zkušenosti. Nemluvím, co jsem si někde přečetl nebo co mi někdo řekl. Z vlastní zkušenosti vím, že ti lidé, kteří byli prokazatelně ve špatném zdravotním stavu, byli nemocní, do té práce chodili, měli tam hrnek čaje prostě a říkali: já si s tím platem nemůžu dovolit být doma. Anebo mi zavolali a ptali se, jestli si ten den mohou vzít dovolenou, protože jsou nemocní. To je moje osobní zkušenost, tak mi věřte, nebo ne.

A samozřejmě pokud říkáte, že dneska zaměstnavatelé si cení těch svých zaměstnanců, a když je takovýto stav, tak je nechají doma, to možná platí v soukromém sektoru, ale v tom veřejném to prostě není možné, ti vedoucí nemají takovou pravomoc, aby takhle rozhodli, že člověk může zůstat doma. Takže mi nepodsouvejte, prosím pěkně prostřednictvím předsedajícího, něco, co jsem neřekl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a za dodržení času. Paní poslankyně Aulická s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já tedy k tomu přispěla. No, mně se nelíbí, prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Stanjuru, takové ty ataky, jako že někteří kolegové jsou v 19. století. Já si myslím, že se musíme podívat na to z obou stran.

Mně se špatně poslouchá, když tady hovoříte, někteří kolegové, za všechny zaměstnavatele. My v Ústeckém kraji máme spoustu zaměstnavatelů, kterým by nevadilo, kdyby byla zrušena karenční doba, protože oni sami v rámci těch benefitů, tak aby měli ty zaměstnance, využívají i tuto možnost dneska a platí jim ze svého ty tři dny. Takže to není nic, co by se nemohlo stát vlastně pro všechny stejné. A nemyslím si, že zaměstnavatelé jsou na tom tak špatně, aby, nezlobte se, ty tři dny se zpátky nevrátily, nehledě na to, že ten zákon, tak jak je navržen z dílny ČSSD, dává opět benefity ještě navíc i zaměstnavatelům. Takže to není tak, že by se to vrátilo zpátky nebo že byste byli o něco ochuzeni. A sick days, ano, používá se to, ale nejde to spojit. A asi si všichni dovedeme představit, když zaměstnanci, kteří ze dvou třetin si nedosáhnou ani na průměrnou mzdu, která je v ČR dneska 30 tisíc, tak si dovedete představit, že i ty tři dny, které se jim nezaplatí, a oni žijí z 15 tisíc, tak mají velký dopad pro jejich rozpočet.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda Stanjura, faktická poznámka.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak dneska máme takovou výměnu názorů s ctěným kolegou Romanem Sklenákem, tak vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.

Sick days jsou za prvé i ve veřejné správě.

Za druhé. Pokud vaši podřízení ve veřejné správě měli mizerné platy, nevím, čí je to chyba. Omlouvám se, že jsem tak osobní. Ale jako nevím. Ale pokud chceme ulevovat zaměstnancům, a my jsme pro, tak podpořte náš návrh na snížení daní ze závislé činnosti, který se týká zaměstnanců. Zůstane jim víc čistého. Čistého. Ale vy velmi rádi jednáte o platech ve veřejné správě, tomu já rozumím. Velmi rádi mluvíte o minimální mzdě, velmi často zapomínáte mluvit o zaručené mzdě, a říkám vám, že už to dělá problém v některých profesích, v některých regionech jako v Moravskoslezském kraji, v těch vyšších skupinách zaručené mzdy. To už se dostává do nereálných čísel. A pak hrozí, že ta pracovní místa budou zanikat, nebo ty firmy nebudou profitní a budeme se divit, že nám klesá výběr daně z příjmu právnických osob. To jsou přesně spojené nádoby. Nic není zadarmo.

Ten benefit pro zaměstnavatele, o kterém mluvila před chvíle moje předřečnice, vlastně já jsem to tady říkal ve svém prvním vystoupení, je 40 % z nákladů. Říkat někomu (s úsměvem), já ti nařídím dát sto korun, vydat sto korun, dám ti za to čtyřicet a to je můj benefit, to je odvážné. Kdybych za sto korun dal sto jedna, ano, tak je tam benefit koruna. A tady je to minus 60 %. Používám tu stokorunu, to si každý představí, jak to vlastně vypadá. Takže říkat jako naložím sto, dám zpátky čtyřicet, a že jsem pomohl tomu člověku nebo té firmě, je opravdu absurdní! To se na mě nezlobte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl také vaším prostřednictvím zareagovat na pana kolegu Sklenáka. Už to tady řekl pan předseda Stanjura. Benefit sick days se může zavést i ve veřejné správě. Dokonce i na ústředních orgánech státní správy, na mnoha ministerstvech to funguje. Závisí pouze na ochotě vedení ministerstva a na tom, jak se k tomu postaví.

A právě jsem rád, že jsme se dostali k zaměstnaneckým benefitům, jako jsou sick days nebo třeba i prodloužené dovolené, protože v argumentaci předkladatelů chybí ten podstatný fakt, a to je ten, že se pracovní trh dokázal se zavedením karenční doby vypořádat, a to právě zavedením těchto benefitů, a to bez státních zásahů a bez regulace státu. Na druhou stranu pokud tento návrh takto projde, tak u mnohých zaměstnavatelů tento zaměstnanecký benefit bude ohrožen. Pokud projde tento návrh touto Sněmovnou k tíži zaměstnavatelů, na jejich úkor, tak samozřejmě ochota zaměstnavatelů poskytovat dobrovolné zaměstnanecké benefity bude nižší. A to přece nechceme. Takže je potřeba říci to "b", že zavedením a schválením tohoto návrhu předkladatelů jsou ohroženy dobrovolné zaměstnanecké benefity v našich firmách.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Gajdůšková. Já přečtu ještě omluvy. Paní poslankyně Lucie Šafránková od 16 hodin do konce jednání z osobních důvodů, pan poslanec Stanislav Grospič od 17 hodin do konce jednání z osobních důvodů a paní poslankyně Maxová od 14.30 do 15 hodin.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Omlouvám se, že vystupuji ještě znova, ale musím reagovat. Já vřele souhlasím s tím, co tady bylo řečeno, že dneska konkurenční výhoda každé firmy je v lidech. Pan předseda Stanjura říkal, jak každý zaměstnavatel si skutečně svoje lidí chrání. Takže v tom případě nemůže platit to, co teď řekl můj předřečník, že jsou ohroženy zaměstnanecké benefity tím, že přidáme lidem tím, že jim zaplatíme první tři dny nemoci. To přece nemůže být pravda, protože tím prostě ten zaměstnavatel ztratí svou konkurenceschopnost na trhu práce. Takže to asi není úplně relevantní argument.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já už jsem nechtěl vystupovat, přesto toto si zaslouží jednu krátkou repliku a reakci. No, on dneska je samozřejmě nedostatek pracovníků na trhu. Každá firma se snaží získat ty nejlepší. Ale jsou také firmy, které, až nebude takový ekonomický růst, a ten samozřejmě nebude trvat věčně - a tento zákon neplatí jenom pro tento rok nebo pro aktuální situaci, ale bude platit i do budoucna -, tak samozřejmě se mohou dostat do problémů, pokud jim budeme uměle zvyšovat tímto způsobem náklady. Takže tento můj argument určitě dlouhodobě platí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále budeme pokračovat v obecné rozpravě a je tam přihlášen pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych to rád trošku shrnul, protože to tady bylo opravdu velice hektické. Tak bych vám jenom připomněl věci, které jsou, a pak bych vám navrhl opatření, které bych navrhoval já, abychom z toho vzešli tak a nemuseli se tady hádat a bít.

Propříště bych navrhoval, pokud budou takto vznosná témata, abychom si opravdu udělali čas a vzali to na kulaté stoly, vzali to několikrát na kulaté stoly a prohovořili. Protože karenční doba je opravdu, a to určitě všichni cítíte, velmi ožehavé téma, které si zaslouží pozornost. A to už jenom v rámci srovnání se světem.

Karenční doba je zavedena zhruba ve 20 zemích Evropské unie. Z toho tři dny má třeba taková kolébka demokracie, jako je Velká Británie, nebo taková kolébka sociálních výhod, jako je Itálie nebo Francie. To jsou země tradiční. Nebo Rakousko, Španělsko, Švýcarsko. Všechno to jsou země, kde pečují neuvěřitelně o své lidi, kde se snaží jim vyjít vstříc, a přesto mají tři dny karenční doby. Irsko má šest dní, Island má dokonce 14. To jenom pohled na to, jak je to ve světě.

Co se týče dat nemocnosti, slyšeli jste to - čtyři, čtyři a půl procenta je světový průměr. My jsme pět až sedm procent.

Co se týče - já nechci vůbec rozporovat programové prohlášení a jsem ochoten ho tady i podepsat, jsem ochoten souhlasit s tím, že zrušíme karenční dobu, protože i já si vážím všech kvalitních zaměstnanců a cítím, že někteří to cítí jako křivdu. Ale i cítím a slyším, že někteří mi říkají: Jirko, už s tím něco udělej, vždyť on je zase doma a my musíme makat za něj. Nikdo tu práci, věřte tomu, v tý fabrice neudělá, takže to musí odnést zase ti lidé, kteří si pak nestačí čerpat ani třeba dovolenou na zotavenou. Tak to prostě chodí, a jestli nechcete, aby ta firma klekla, a ti zaměstnanci, pokud jsou kvalitní, nechtějí, aby přišli o práci, které si váží, tak to prostě tak je.

A já bych tady znova rád zopakoval, že 1,5 % snížení odvodů ze sociálního a zdravotního pro zaměstnance bylo uděláno právě proto, aby ti, kteří nemarodí, měli 3 600 korun za rok navíc z 20 tisíc. 3 600 korun za rok! Uvědomte si, že za deset let, kdy ta karenční doba funguje, tak tihle lidé si přišli na 36 tisíc tím, že nemarodí. To je jenom tak na okraj.

A teď se pojďme věnovat tomu, co je velice důležité a co si musíme říct. Tady jste mluvili o sick days. Je to krásný nástroj, ale bohužel už se toho i hodně lidí naučilo zneužívat. Já znám hromadu jiných dobrých známých, kteří říkají před dnem svátků: já si zítra beru sick day před dnem svátků, protože se mi to hodí. A já říkám: Ty jsi nemocnej? No nejsem, ale prostě si ho beru, protože ho mám. A tak to je. A hromada zaměstnavatelů dokonce na to musela udělat opatření, že před pátkem nebo v pondělí sick days nedávají. A to tady nikdo z vás nezmíní. Protože vy nežijete ten reálný život. A zase říkám na rovinu, nechci o vás pochybovat. Já vím, že jste chytrý, ale bohužel ta realita je úplně někde jinde.

A teď poslouchejte, co je důležité. Důležitá je záležitost, že dneska nahlášení nemoci je až tři dny poté, co jsem šel k doktoru. To znamená, že jdu k doktorovi až za tři dny poté, co jsem si nahlásil nemoc. Abyste to pochopili. Jdu k doktorovi v pondělí a nahlásím si klidně v pátek, že vznikla nemoc. Takhle to funguje. A ten dotyčný zaměstnanec tomu zaměstnavateli ani nezavolá. Takže zaměstnavatel očekává, že zaměstnanec je na pracovišti, a najednou zjistí po půl hodině, že ten zaměstnanec tam není. Protože si prostě všichni mysleli, že zaspal, a veselo, že jo. Výroba stojí, tu práci musejí udělat jiní, protože za něj bohužel nebyla přijata náhrada do té práce. Takže to je veselý.

Takže pokud chceme něco dělat, tak bychom to měli vykompenzovat alespoň tím, že řekneme ano, tahle pravidla se porušují, tak je pojďme změnit. Pojďme zrušit tři dny zpětně, pojďme dát povinnost, že zaměstnanec to musí ohlásit dopředu, než vůbec jde k tomu doktorovi. Zavolá na tu firmu a řekne: jdu k doktorovi. To stačí. Nemusí říkat: je mi tohle a je mi tohle. Jenom zavolá, jdu k doktorovi. Takže nad tím bych potřeboval, abyste se zamysleli.

A druhá věc, kterou bychom měli dát dohromady s důchodovou reformou. Tady se pořád mluví o důchodové reformě a pořád se deset dvacet let nic neděje. Všichni povídáme a všichni nic nevymyslíme. Takže já bych navrhoval následovné a je to velice jednoduché.

Každý z nás odvádí sociální, zdravotní, daně. To jsou tři konta. Pojďme je evidovat, pojďme je vést. Účet - každý měsíc dostaneme výpis z tohoto konta. Víme, kolik jsme tam poslali, ale budeme i vědět, kolik jsme z toho čerpali. A udělejme těm lidem výhodu z toho, kdo nemarodí, kdo nečerpá na to, že nechodí do práce, na to, že žádá o podporu, na to, že si zrovna udělal nějaký kurz na úkor státu. A pojďme těm lidem, kteří tam spoří ty penízky a nečerpají, dát nějaké výhody. Třeba v podobě zvýšeného důchodu nebo v podobě toho, že si budou moci ty peníze navíc vybrat. Abychom většinu lidí motivovali k tomu, aby chtěli nevyužívat sociálního systému, který dneska máme.

Já vím, že se to nepodaří okamžitě, že než se to nastartuje, tak to bude trvat třeba i deset let, ale věřte tomu, že to funguje. Já jsem ve své firmě už před 25 lety zavedl, že když ten člověk chodí do práce, tak za to má - jenom za to, že přijde do práce - tisíc korun navíc. Ne denně, za měsíc. Takže za ten rok ten člověk, který nemarodí, má o 12 tisíc navíc. To je krásný, že jo? Jestliže marodím a nemám ty tři dny zaplacené a marodím dvakrát do roka, tak mám ale pořád deset tisíc navíc. Takže to jsem zavedl. Protože si vážím těch zaměstnanců a jsem rád, že chodí do práce. A věřte tomu, že to je to největší bohatství, které v dnešní době mám, a jsem za to hrozně rád, že zaměstnanci chodí do práce.

A poslední věc, kterou jsem vám chtěl říct, protože tady to nezaznělo přesně. Data. Před zavedením karenční doby 1 200 tisíc nemocností 1 až 14 dní. Po zavedení karenční doby 630 tisíc. Pak to dokonce kleslo na 551 tisíc, dokonce na 510 tisíc. Srovnejte jenom to číslo 1 200 tisíc 1 až 14 dní oproti 510 tisíc, a přesto plníme ty normy toho světa. Přesto jsme v těch pěti procentech. A poslední roky nám to stouplo už na 722 tisíc, dokonce 800. Zamyslete se nad tím, čím to je. Je to jednoduché. Zvýšili jsme lidem to, co dostanou za nemocenskou, a vzrostly nám platy. Takže zase ti lidé, kteří toho zneužívají, toho začali využívat.

To je ode mě všechno a přemýšlejte o tom osobním aktivním saldu občana. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, takové shrnutí toho nejdůležitějšího, co se nám stále nějak ztrácí v té diskusi, karenční doba ano, karenční doba ne, a sice že tak jak je to dneska pojímané, tak si málo uvědomujeme, že skutečně pokud jsou dobře nastavené vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, když ta firma funguje dobře, tak tam prostě je nižší nemocnost.

Skutečně hezky tohle vystihuje takový příběh ze symfonických orchestrů versus rockových kapel. Možná to někteří znáte jako lékaři, kteří se věnujete poškození sluchu. Je to takový dobrý příměr, jak to pochopit. Když se dělají výzkumy, jak těm, kteří mnoho let hrají v rockových kapelách, v mnoha decibelech, jak jim to poškodí sluch versus hráčům v symfonických orchestrech, tak se zdá, že hraje jistou roli to, že pro hráče v symfonických orchestrech se práce stává rutinou, kdežto v rockových kapelách to ty hráče o něco více baví. A teď ta pointa je v tom, že právě to, když člověk k práci přistupuje tak, že ho více baví, tak to souvisí s hormony, s tím, v jakém je celkovém zdravotním stavu, a třeba v těchto konkrétních výzkumech v tom, že poškození sluchu je menší, i když by ty decibely mohly být srovnatelné. (Smích v sále.)

Tak, teď jsem získala vaši pozornost a to byl cíl, uvědomit si -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím o klid. Paní poslankyně získala vaši pozornost, takže poprosím, abychom se ztišili, abychom si mohli vyslechnout paní poslankyni. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: - uvědomit si, že strašně málo uvažujeme o pracovních vztazích v tomhle rozměru, že když je to v práci dobře nastavené, lidé tam chodí rádi, tak jsou méně nemocní. A je měřitelné, že to na ně má pozitivní vliv. Smysluplná práce je pro člověka důležitá.

Tohle je ta argumentace, která mi tady dnes trochu chybí. Bavíme se o tom, že dobří zaměstnavatelé dnes nabízejí benefity. To je velice dobře, ale jaksi ten aspekt je, že je segment pracovního trhu, zejména u lidí s nižší kvalifikací a s nižšími mzdami, kde za prvé má na ně mnohem větší dopad, když jsou nemocní, z hlediska propadu příjmů, a za druhé je tam přece jenom skutečně z hlediska toho, co ty firmy nabízejí, často menší počet benefitů a méně pozitivního povzbuzování, aby lidé do práce chodili, protože to tam je dobře zorganizované a dobře to tam funguje.

Ještě skutečně závěrem. Zmiňovala jsem v předešlém příspěvku, že nejde pouze o to, jak dnes si měříme statistiky, jak přesně jsme na tom s nemocností, i proto, že ty statistiky jsou zkreslené tím, že nemocnost je vyřešená s pomocí toho, že si lidé berou dovolené nebo že si vyberou sick days, není evidovaná, ale zmiňovala jsem i to, že musíme myslet na dopady na stáří. A je dobré si uvědomit, že se přece jenom liší průměrná doba dožití v České republice a v jiných zemích Evropské unie, že jsme zhruba dva roky pod průměrem EU a že je dobré si uvědomit, jak se celkově přistupuje k nemocím a k péči o zdraví, k péči o celkové zatížení zaměstnanců. Potom se to projevuje v tom, jak třeba dlouho v důchodovém věku mohou být lidé částečně aktivní, jak dlouho mohou ještě trochu pracovat a jakého věku se dožijí.

Ve skutečnosti cíl našich politik by měl být takový, aby lidé nepracovali tolik, že z toho budou ve finále nemocní, což srovnáme-li si třeba časté přesčasy ve všech zdravotnických povoláních nebo třeba v mnoha poradenských firmách, kde je srovnání, jak fungují v západní Evropě a jak fungují u nás, tak u nás jsou přesčasy mnohem vyšší. Tohle jsou momenty, kdy ve finále dopad na společnost je negativní. A my se nemůžeme tvářit, že se bavíme pouze o karenční době jako takové. Je to celé o celkovém nastavení, aby lidé mohli pracovat efektivně v rámci rozumné pracovní doby, aby nebyli nuceni chodit do práce, když jsou nemocní, ale současně abychom měli takovou pracovní kulturu, která člověku umožní zůstat zdravý a spokojený i ve stáří, abychom skutečně třeba i tu dobu dožití nakonec měli stejnou jako ostatní státy Evropské unie a ne zhruba o ty dva roky nižší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou poprosím pana poslance Jiřího Bláhu a poprosil bych vás všechny v sále o to, jestli bychom mohli snížit hladinu hluku, protože se blížíme do finále obecné rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Kolegyně, kolegové, já se velice omlouvám, ale na to nejde nereagovat. My tady slyšíme - tam, kde to je dobře nastavené, tam to funguje. No to je skvělé. Ale já dodávám - tam, kde to je dobře nastavené, to fungovalo. Dneska to nefunguje nikde, protože není pracovní síla, a pak máme ty lidi, které jsme museli nabrat za každou cenu, ty, kteří nechtějí pracovat, a ti nefungují. A tím pádem celá ekonomika jde, víte kam? Já bych to nazval, ale nemůžu to říkat, takže řeknu ke dnu. Tak to prostě je. A když si půjdete popovídat s jakýmkoliv zaměstnavatelem, tak vám řekne to samé: máme to skvěle nastavené, skvěle nám to fungovalo, ale dneska nám nefunguje vůbec nic.

A pak rozumná pracovní doba. To je skvělý příměr. Běžte s rozumnou pracovní dobou třeba za prodavačkami nebo za lidmi, kteří pracují v nemocnicích nebo na pumpách nebo chodí v noci péct pečivo. Běžte za nimi. Co to je rozumná pracovní doba? Ta vlastně neexistuje, protože rozumná pracovní doba by byla od 8 do 16. Tak by si to celý národ představoval, 8 až 16, nejlépe do tří, ale tak to přece nejde, protože jestliže ráno jdete do práce, chcete mít čerstvé rohlíky, jestliže si zlomíte nohu, chcete přijet do nemocnice a být ošetřen. Takže rozumná pracovní doba nelze a vždycky budou výhodnější profese a horší. A čím hůře my to tady nastavíme, tím právě v těch nevýhodných pracovních dobách bude chtít pracovat méně lidí. A tohle všechno k tomu přispívá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. V minulých týdnech a měsících jsem se často z veřejných vystoupení dozvěděl, že karenční doba je vlajková loď programu České strany sociálně demokratické. Myslím, že paní navrhovatelka by s tím souhlasila, že to takhle často říkali. Podívejte se za mě, kolik je tady ministrů z ČSSD. Nula! Kde je paní ministryně práce a sociálních věcí? My tři hodiny debatujeme o karenční době, je to z jejího resortu - kde je? Není tady! Takhle se prosazuje vlajková loď, že nepřijdu? Neúčastním se? Nejsem tady? Nezajímá mě, co se debatuje, co říkají poslanci v mém resortu? To není úplně normální. Řekl bych, že to je pohrdání Poslaneckou sněmovnou jako celkem.

Není často, kdy bych takhle veřejně souhlasil s premiérem, ale pokud premiér říká, že bychom potřebovali eNeschopenku, já s tím naprosto souhlasím. Podívejme se na malou firmu, která má jednu účetní - nebo jednoho účetního, abych byl genderově vyvážený. Ti taky někdy čerpají dovolenou, mohou být nemocní. A co musí dělat s tím nemocenským lístkem? Běhat na sociálku. Dokonce i z měsíce na měsíc. Tady bychom se měli zaměřit a snížit byrokracii. Má Česká správa sociálního zabezpečení otevřeno od nevidím do nevidím každý den, její okresní pobočky? Já vám odpovím. Nemá. Nemá! A teď si představte, jste majitel nebo vedete malou firmu, vaše účetní nebo váš účetní má dovolenou, máte plno práce. Vezmete si nemocenský lístek, přijedete, už ten opruz, že tam musíte jet, třeba nepodnikáte v okresním městě, kde je pobočka. Přijedete tam a na co narazíte? Na zavřené dveře. Ale máte své povinnosti. Na to se nesoustředíme, abychom snižovali byrokracii.

Takže požadavek svázat účinnost v případě schválení tohoto zákona s eNeschopenkou je naprosto oprávněný. To by zaměstnavatelům opravdu odebralo část byrokracie.

Slyšel jsem velmi často, ať si zaměstnavatel ohlídá, zda jeho zaměstnanci se skutečně léčí, když mají nemocenskou. Tak mi vysvětlete jak. To je zase přenášení povinnosti státu na zaměstnavatele. Jak má zaměstnavatel dokumentovat, a někteří se o to pokusili, když potkali čirou náhodou člověka na nemocenské tam, kde být neměl v té době, kdy se podle papíru léčil. Myslíte, že se dovolali něčeho, že se něčeho domohli? To tady neřešíme. Řešíme tady vlajkovou loď...

Pořád nikdo nepřišel z ministrů sociální demokracie. Mám sto chutí navrhnout přerušení. Máme důležité zákony, já tomu rozumím. Já tento zákon nepovažuji za tak důležitý, protože si myslím, že by se měl zamítnout, ale považuji to fakt za neslušné.

Já jsem tady dopoledne ministryni viděl u jiných zákonů, třeba zdravotních. A když je tady zákon z jejího resortu, tak tady prostě není. Já nevím, pane místopředsedo, jestli je paní ministryně omluvena, jestli náhodou není na kampani. Možná že ne, ale vím, že byla místo sněmovny, když jsme měli první jednací týden, místo aby tady byla s námi, klepala na základní kámen městské investice v mé rodné Opavě a byla omluvena z pracovních důvodů. Kdyby to byla aspoň státní investice, tak bych to možná pochopil. Ale on byl primátor zase zde a ministryně poklepala kladívkem na investici, kterou zaplatí město. V jednací den Poslanecké sněmovny.

Tak by mě zajímalo, kde je paní ministryně dnes a zda je řádně omluvena, protože to přece není normální, aby ministryně práce a sociálních věcí nevěnovala pozornost debatě k tak důležitému, k vlajkové lodi programu své vlastní politické strany. To není žádná vlajková loď, to je nějaká polorozbitá bárka. Když se podíváte na důležitost, kterou tomu přikládají samotní ministři za ČSSD - já vím, že jsou teprve čtyři, že jich ještě není pět, ale tak aspoň čtyři tady mohli být.

Pošleme tu nemohoucí bárku ke dnu a zamítněme ten zákon, až o tom budeme hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Onderka.

 

Poslanec Roman Onderka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího panu Stanjurovi. Nevím, kolikrát jste paní ministryni jmenoval, nestačil jsem to ani počítat, ale už si to odpusťte. Odpusťte si to, bavíme se o poslaneckém návrhu, ne o návrhu ministerském, lépe řečeno vládním. Za prvé.

Za druhé, s bárkami jakožto návrhy poslaneckými či vládními jsme se setkali v minulých obdobích z dílny ODS, a bylo jich opravdu požehnaně. Zavzpomínejte, myslím si, že na to budete mít dost času během dnešního jednání, a to i bez přestávky.

Co se týče paní ministryně, byla tady, měla tři nebo čtyři jednání, snažila se být celou dobu v sále. Jenom vás chci upozornit, že její čas je tak jednoduchý, že včera zhruba do 22.15 byla na sociálním výboru. Do noci. A samozřejmě má ministerské povinnosti, proto není v Poslanecké sněmovně. Není na žádné kampani. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci Onderkovi a faktická poznámka pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Na tom jednání včera večer byli i členové ODS, např. místopředseda sociálního výboru pan poslanec Bauer. Já jsem po 19. hodině přijal pozvání paní navrhovatelky, paní poslankyně Valachové. Taky jsme ještě hodinu jednali o celostátním referendu. Tak to mě nedojímá, že paní ministryně jednala na sociálním výboru. To, že není na kampani, je dobře, to kvituji. Uvedl jsem konkrétní příklad, kdy tomu tak nebylo. Ptal jsem se, kde je, že to samozřejmě nemůžu vědět.

Ale jestli připustíme, že u poslaneckého návrhu ministr není, ministr, jehož resortu se to týká, tak já tomu fakt nerozumím, té omluvě.

Musím se vrátit. Vy pořád říkáte, že to je vlajková loď, tak bych čekal, že kormidelník bude tady, nebo kapitán posádky, když používáte takový poetický název pro tento špatný návrh zákona. Vlajková loď. Nejsou tady. Není tady nikdo z ČSSD z ministrů, ani jeden. Jenom kontroluji, kdyby náhodou mezitím někdo přišel, abych se nedopustil, aby mě hned Roman Onderka neopravil, že už jeden přiběhl. Skutečně tady nejsou. A mně to nepřijde normální. To není technický návrh zákona, na kterém se všichni shodneme. Ta debata je velmi živá, evidentně vidíme rozpor ve vládní koalici, což je přirozené. Názorový rozpor, chci říct. Kdybych měl hodnotit dosavadní postoj hnutí ANO, pan předseda Faltýnek mi to určitě odsouhlasí, oni jsou proti, ale musí být pro. A to není úplně dobrý systém na přijímání zákonů.

Ale myslím si, abych se vrátil k tomu, co říkal Roman Onderka, ano, i my jsme podali špatné návrhy zákonů. Já se za to omlouvám, i když jsem tady třeba nebyl. Já jsem nebyl v roce 2008 u karenční doby. To se stane. Také jsem netvrdil, že nám se to nikdy nestalo. Ale to, že nerozbije okno... a já jsem rozbil okno, protože Onderka taky, to není žádný argument. Děkuji. (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jiří Dolejš, faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Onderka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Kolegové mi to snad prominou, zvláště když použiji vaše prostřednictví, ale via předsedající, musím vám sdělit, že tahle debata začíná být trošku mimo. Vykašlete se na to, která frakce má lepší bárku a která ponorku atd. Jestli je vám líto, že tady není ten či onen obličej. A zamyslete se nad tím, že zrušení karenční lhůty podle průzkumu veřejného mínění si přálo 85 % populace. Nejenom proto, že 85 % populace snad dokonce by mohlo být podezřelé, že chce podvádět, simulovat a jsou to hypochondři. Ne. Oni si uvědomují, že nemocnost v prvních dnech je skutečně ohrožující. Snad vám potvrdí i lékaři, že přecházet různé nemoci se nemá, a to je ten důvod. Jestli je to v koaliční smlouvě a jestli to část koalice nedodrží, je to její vizitka. Ale teď stojíte před voliči, to si uvědomte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Roman Onderka.

 

Poslanec Roman Onderka: Krátce ke kolegovi Stanjurovi. Okno jsem žádné nerozbil. Pokud on ano, tak ať nahlásí které. Doufám, že nebylo v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nemám přihlášené žádné faktické poznámky, žádná přednostní práva. Končím obecnou rozpravu. Zeptám se na případná závěrečná slova předkladatelů anebo zpravodaje. Není tomu tak.

V tomto okamžiku zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili poslanci v pořadí tak, jak vidíte na tabuli. Prvním je přihlášený pan poslanec Karel Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já se budu věnovat tomu úkolu, který mám, to znamená pouze se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1371, kde společně s kolegyní Válkovou dáváme pozměňovací návrh v tom smyslu, co jsem tady hovořil dopoledne, to znamená k evidenci pracovní doby akademických funkcionářů a vědeckých pracovníků. Takže pozměňovací návrh 1371. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je přihlášen pan poslanec Karel Krejza. Prosím.

 

Poslanec Karel Krejza: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 1368, jak jsem ho odůvodnil v obecné rozpravě dnes dopoledne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jak už jsem uvedla v obecné rozpravě, ráda bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu 1383. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední přihlášená do podrobné rozpravy je paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, ráda bych se přihlásila v podrobné rozpravě k pozměňovacím návrhům 1255 a 1256, jak už jsem uvedla v obecné rozpravě, jedná se o pozměňovací návrhy směrem k účinnosti, to znamená 1. 7. 2019, a dále pozměňovací návrh legislativně technického charakteru a věcné úpravy tak, aby nebylo pochyb o tom, že i po účinnosti tohoto zákona příslušníci bezpečnostních sborů budou i nadále pobírat od prvního dne nemoci sto procent.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Není s přednostním právem. Já jsem si počkal. Já se chci také v podrobné rozpravě přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu. Je to sněmovní dokument 1384, já jsem ho částečně odůvodnil v obecné rozpravě. Jinak je písemně zdůvodněn. Pozměňovací návrh má celkem dvacet jedna stran a věřím, že pokud zákon nebude zamítnut, tak získá podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Také ne s přednostním právem. Děkuji ale za udělení slova. Já jsem trpělivě čekal, pane předsedající, dámy a pánové, na konec diskuse, protože mám dotaz na paní ministryni práce a sociálních věcí. A velmi bych si přál, aby mi ho zodpověděla předtím, než skončí diskuse ve druhém čtení. Myslím si, že je to důležité, že na to mám právo nejenom já, ale celá Poslanecká sněmovna. Protože není pravda, podle mého názoru není pravda to, co tady říkal pan kolega Dolejš, že když si 85 % lidí podle průzkumu přeje tento krok, že je potřeba ho udělat. Dámy a pánové, zítra můžeme zadat sociologický průzkum, kolik lidí si přeje zrušení daní z příjmu fyzických osob, a ujišťuji vás, že to bude více než 90 %. Bude-li si více než 90 % občanů přát zrušení daně z příjmů fyzických osob, tak to uděláme? Takhle přece nelze postupovat.

Takže mám dotaz na paní ministryni práce a sociálních věcí v rámci druhého čtení projednávání tohoto zákona. Tento zákon je údajně vládní prioritou. Já bych jí ten dotaz rád položil, ona tady není. Prosím tedy, abychom hlasovali o procedurálním návrhu, že přerušíme projednávání tohoto bodu do přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí. Ne že bych se snažil vydírat, ale upozorňuji, že pokud tento procedurální návrh nebude přijat, požádám o přestávku na klub, abychom umožnili paní ministryni včasný návrat. Já si nemyslím, že můžeme uzavřít tuto diskusi, aniž by nám odpověděla. Děkuji.

Tedy dávám procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do okamžiku, než se vrátí ministryně práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá, nechám hlasovat o tomto procedurálním návrhu. Zagonguji. Je tady žádost o odhlášení. (Neklid v sále.) Pan poslanec Chvojka s přednostním.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Už jsem se lekl, že mně ho nechcete z nějakého důvodu dát. Já jsem s paní ministryní teď volal.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Chci být spravedlivý.

 

Poslanec Jan Chvojka: To je dobře, jste sociální demokrat. (Veselost v sále.) Já jsem s paní ministryní teď volal. Má důležité jednání na ministerstvu a je na cestě. Přijede za nějakých dvacet až třicet minut. Já bych si dovolil navrhnout, jestli nemůžeme tento bod přerušit a jít například na insolvenční zákon, který potom následuje, a až paní ministryně přijede, tak se vrátit k tomuto bodu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedající, promiňte. Vzhledem k velkým sympatiím, které k vám chovám, si dovoluji říct, že teď jste porušil úplně všechno, co jste jako předsedající měl. Já jsem dal procedurální návrh, vy jste o něm měl dát hlasovat bez rozpravy. Vy jste v rozporu s jednacím řádem dal slovo někomu jinému, shodou okolností předsedovi vašeho poslaneckého klubu. Tím jste, myslím, zpochybnil svoji kvalifikaci nestranného předsedajícího Poslanecké sněmovny. To jste prostě neměl udělat.

V každém případě to, co řekl pan předseda Chvojka, není nic jiného, než jsem říkal já. Přerušíme tento bod. Já jsem navrhl přerušit tento bod do okamžiku, než se vrátí paní ministryně, která teď někde jedná na ministerstvu. Má to strašně důležité, je to mnohem důležitější než celá Poslanecká sněmovna a než návrh zákona, který nám tady předkládá. Nebudu radši zkoumat, co to je. Ale v každém případě tady má být.

Já prostě dávám procedurální návrh, abychom přerušili tento bod do okamžiku, než se ta dáma, ministryně práce a sociálních věcí, dostaví. Pak můžeme pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane předsedo, děkuji. Máte pravdu. Nechám hlasovat o tomto procedurálním návrhu. Není tady žádost na odhlášení. Nechám hlasovat o přerušení tohoto bodu do doby, než bude přítomna paní ministryně práce a sociálních věcí.

Kdo je pro, zvedne ruku. (Hluk v sále.) Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 238 přihlášeno 149, pro 143, proti 2, zdrželi se 4. Návrh byl přijat.

 

S faktickou poznámkou pan místopředseda Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, tak jsme svědky klasické obstrukce TOP 09 a ODS, kterou tady předvádí vždycky, když se jim něco nelíbí! Já znovu opakuji, že jestliže něco 80 let platilo, 10 let se to tady snažíte zničit, no tak si tady vykládejte a lžete si tu dál! Tady poslanec za ODS klidně řekne, že jsme na tom nejlépe s věkem dožití. Když se podíváte na tabulku, samozřejmě jsme na tom o dva roky hůře než Španělsko nebo Portugalsko, a už nemluvím o Francii.

A podívejte se na to, co se tady odehrává! Dobře, je přerušený bod. Jestliže je přerušený bod a já jsem se přihlásil k tomu, tak čeho jsme dosáhli? Čeho jsme dosáhli? Že neproběhne druhé čtení? No to je vynikající nápad! Vynikající nápad. Čili jestliže někdo něco nechce, tak tady bude zdržovat donekonečna. Tak prosím, takhle můžeme pokračovat.

Ale já navrhuji jinou věc. Dobře, buďme tady přes půlnoc! Vždyť tady se říkalo jednomu kolegovi, který tady má významné postavení, půlnoční kovboj. (Oživení v sále a potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou je přihlášen pan poslanec Chvojka, ale jednání tohoto bodu je přerušeno, takže k tomuto bodu předpokládám, že už se nebudeme vyjadřovat.

S přednostním právem byl přihlášen kdo? (Hlásí se poslanec Chvojka u řečniště.) Takže s přednostním právem, je pravda, že prvně to avizoval pan předseda Chvojka, dává přednost panu předsedovi Kalouskovi. Prosím, pane předsedo, máte slovo s přednostním právem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom stručnou reakci na pana předsedu Filipa. Já jsem nechtěl nic jiného než přítomnost ministryně práce a sociálních věcí v okamžiku, když se tady projednává její politická priorita. A tu přítomnost jsem tady chtěl jenom proto, abych jí mohl položit dotaz, na základě kterého bych formuloval potom stanovisko poslanecké frakce. To jsem si dovolil hodně, že jsem chtěl, aby tady byla, když to předkládá a když se jedná o její téma? Je řečnická otázka zejména na pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Filipa, protože promiňte, ano, máte pravdu, že Portugalci a Španělé se dožívají delšího průměrného věku než my, ale to zejména proto, že 40 let zpátky je nemasakrovali komunisti v koncentračních táborech! (Neklid v sále.) A já bych docela rád -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil o klid ve sněmovně!

 

Poslanec Miroslav Kalousek: V koncentračních táborech komunistů, bych rád dodal. Vašich předchůdců, pane místopředsedo Filipe, bych rád dodal. A protože bych rád, abychom se dožili stejného průměrného věku jako ti Španělé a Portugalci, tak bych rád položil dotaz ministryni práce a sociálních věcí - trvám na tom, že na to mám právo, a chci, aby tady byla. Toť vše. Nic víc, nic míň.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, přednostní právo pan předseda Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Tady se ukázalo to přísloví - jak uplést z něčeho bič. Máte na to právo, pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy. Paní ministryně už je na cestě, jak jsem říkal. Ale chtěl bych se jí jenom zastat jako ženy, jako ministryně. Já si, pane předsedo Kalousku prostřednictvím pana místopředsedy, taky pamatuji, když jste byl nějaký rok ministr, taky jste tady neseděl celou dobu, když byla sněmovna. A já jsem tady kdysi byl krátký čas, o něco kratší než vy, ministr, taky nemohl sedět celý den jako ministr, to se občas stává. Paní ministryně má důležité jednání, ale vy jste projevil zájem se jí na něco zeptat a ona přijede.

A chtěl bych vás opravit, co jste říkal v rámci toho předchozího vystoupení, ne toho posledního. Ona není předkladatelem tohoto zákona. Je to poslanecký návrh a ona není předkladatel. Ale přiznávám, že to je věc, kterou má ona v resortu. Ale prosím, uveďme věci na pravou míru.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem pan místopředseda Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, paní a pánové, jistě nikdo neupírá panu kolegovi Kalouskovi právo předložit návrh, aby tady paní ministryně byla. Je zase vůlí Sněmovny, jestli ji tady potřebujeme, nebo nepotřebujeme, protože na to je jednací řád a stačí nám tu díky tomu, co se tady odehrávalo, jenom jeden ministr. Dříve tady musel být aspoň místopředseda vlády. Ale jinak si to kolegové z TOP 09 a z ODS odhlasovali, že tady ani nemusí být. (Hovoří hlasitě, důrazně.)

Připomínám panu Kalouskovi: Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, když jsme přijeli tenkrát z Evropského účetního dvora a byla tady otázka jasných čísel ve zneužívání evropských dotací v roce 2012 a my jsme měli přijít o 160 miliard korun v dotacích, tak jste ani nepřišel, opil jste se tak, že jste tam nemohl přijít, a museli tam přijít vaši náměstci, kdežto ostatní ministři přišli. (Potlesk především z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosil bych, jestli bychom mohli ztišit hluk v tomto jednacím sále, a abychom pokud možno nepoužívali osobní výpady. Poprosím pana předsedu Kalouska s přednostním právem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Na osobní výpady reagovat nebudu. Jsou to bolševické pomluvy. (Reakce v sále.) A takových jsem slyšel už hodně za 58 let svého věku.

V každém případě znovu opakuji, že jsem nechtěl nic jiného než přítomnost paní ministryně práce a sociálních věcí v okamžiku, kdy se projednává její politická priorita. Byl jsem také ministrem vlády České republiky asi šest a půl roku a nikdy se mi nestalo, že bych tady nebyl, kdy by se neprojednávala moje legislativní priorita. Fakt je, že jsem občas chyběl, když chtěli bolševici jenom plivat a neprojednávalo se žádné zásadní rozhodnutí. To se mi občas stalo, to přiznávám.

V každém případě, pane předsedající, já jsem asi tak před 20 minutami dal procedurální návrh, o kterém jste měl dát hlasovat bez rozpravy. Vzhledem k tomu, že nejste schopen naplnit jednací řád, tak mi nezbývá nic jiného, než teď požádat o hodinovou přestávku na poradu poslaneckého klubu, protože vy byste dál pouštěl rozpravu, která tady už 20 minut neměla být. Takže prosím o hodinovou přestávku na poradu poslaneckého klubu, minimálně do té doby, než se vrátí paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane předsedo, já bych vás chtěl upozornit, že jsem nechal hlasovat o vašem procedurálním návrhu. Poslanecká sněmovna přijala usnesení o přerušení tohoto bodu do příchodu paní ministryně. Neběží rozprava -

 

Poslanec Miroslav Kalousek: V takovém případě už tady nemáme o čem mluvit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: - jsou jenom přednostní práva. Takže s přednostním právem pan předseda Kováčik. (Stálý hluk v sále.)

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, zaslechl jsem tady cosi o srovnání dosaženého průměrného věku -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosil bych o klid! Vím, že tato situace je...

 

Poslanec Pavel Kováčik: - a příčinách, které vedou Španěly a Portugalce k tomu, že mají větší dosažený průměrný věk než občané České republiky. Z úst pana Kalouska znělo zvláště pikantně. Já si dovolím připomenout ultrapravicové fašistické režimy diktátora Franka ve Španělsku nebo diktátora Salazara v Portugalsku. Dovolím si připomenout situaci, kde teď španělská společnost prochází určitým traumatem při příležitosti vyzvedávání ostatků diktátora Franka a stěhování na nějaké snad jiné pohřebiště než na onom pohřebišti, kde spolu leží oběti i pachatelé. Oběti i vrazi. A tuto situaci Španělé sami dlouhodobě vyřešenu nemají. Zcela určitě ale je a nade vši pochybnosti desetitisíce mrtvých, desetitisíce nezvěstných, tedy umučených lidí, které jak ve španělském Frankově režimu, tak v režimu diktátora Salazara v Portugalsku, jsou dodneška nenalezeny, nevyřešeny.

Připomínám jiný režim tohoto typu zemí, které jsou -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane předsedo, já vám přeruším a poprosím Poslaneckou sněmovnu, aby se ztišila!

 

Poslanec Pavel Kováčik: - které jsou pověstné svou humanitou. Nedávno jsme například byli na služební cestě v Argentině a navštívili jsme ono muzeum mučení a poprav levicových občanů, levicově smýšlejících občanů, generálským režimem, kde vedle koncentračních táborů k nejhumánnějším, v uvozovkách, způsobům vypořádání se s těmito lidmi volila ultrapravicová junta shazování z vrtulníků do moře.

Já bych poprosil, abychom se v této předvolební situaci zabývali věcmi, kterými máme, a nedělali si tady na úkor - na úkor! - minulosti nějaké pozitivní politické body. Ostatně soudím, že pan Kalousek politické pozitivní body neustálým napadáním minulého režimu stejně nezíská. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já se omlouvám. Já jsem pochopil ten návrh pana poslance Kalouska o hodinovou přestávku, poté co jsem vysvětlil, že došlo k hlasování, že nebyl platný, a já vám dávám slovo. Pokud jsem to špatně pochopil, tak se omlouvám.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem to asi také špatně pochopil, pane předsedající. Pokud platí vaše stanovisko, že jste akceptoval moji prosbu o přestávku na jednání poslaneckého klubu TOP 09 v délce jedné hodiny, tak všechno od okamžiku toho, co jste vyřkl, tady už nemělo být, protože v ten okamžik měla být schůze přerušena. To, co tady potom bylo, to jste připustil jenom díky tomu, že se to teprve učíte řídit.

Já se to tedy pokusím zlidštit a teď prosím o přestávku na jednání poslaneckého klubu TOP 09 v délce 30 minut. Pevně doufám, že během těch 30 minut se paní ministryně práce a sociální věcí dostaví. A doufám, že teď už nepoběží žádná diskuze kromě toho, že byste navrhl, pane předsedající, že můj návrh nebude přijat. Na to máte právo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vyhlašuji přestávku do 16.21 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 15.51 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.21 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené přítomné členky vlády, je 16.21, tedy čas vymíněný pro přestávku klubu TOP 09 uběhl. Nevím, jestli nás budou chtít seznámit s výsledky jednání svého klubu. Nicméně paní ministryně je přítomná, tedy důvod, pro který jsme původně přerušili rozpravu, pominul, takže budeme pokračovat v projednávání bodu 7, novely zákoníku práce.

Předtím, než znovu rozproudíme rozpravu, tak zde mám nějaké omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Válková mezi 18. hodinou a půlnocí z pracovních důvodů, paní poslankyně Krutáková mezi 16. a 19. hodinou a pan poslanec Elfmark mezi 16. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů.

V tuto chvíli zde nemám žádné přihlášky do rozpravy písemné. Mám zde s faktickou poznámkou pana poslance Kováčika, ale předpokládám, že to je již zastaralé.

Pan poslanec Kalousek se hlásí do rozpravy z místa. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já jsem požádal o tu pauzu, abych mohl položit některé dotazy paní ministryni. Ty dotazy jí nemůžu položit, protože ji teď obtěžuje pan poslanec Volný a pan poslanec Chvojka. (Poslanci Volný a Chvojka odcházejí od vládních lavic, kde mluvili s paní ministryní. Smích v jednací síni.) Už ne, tak teď už můžu.

Takže ještě jednou děkuji za slovo. A já jsem požádal o tu pauzu, abych mohl položit některé dotazy paní ministryni. Ten první dotaz je, paní ministryně - projednáváme novelu, kterou vy sama označujete za svoji prvořadou politickou prioritu. Nebyla jste ale v tu chvíli v Poslanecké sněmovně, která o tom rozhoduje. Tak já vás moc prosím, jestli byste nám neuměla říct, jaká pracovní povinnost byla důležitější než projednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně. Prosím pěkně, jsem dalek toho, abych šmíroval váš osobní program. Nebudu to nikdy dělat. Ale v okamžiku, kdy jednáme o bodu, který vy sama označujete za prvořadou prioritu, tak bych skutečně rád věděl, jaká priorita byla ještě prioritovatější, že jste tady nemohla s námi tu diskusi sdílet. To je dotaz číslo jedna.

Dotaz číslo dvě. Notoricky aritmeticky je známo, že bilance nemocenského pojištění se odvíjí od míry nezaměstnanosti a od růstu mezd s parametrem nemocenského pojištění. Do toho zasahují administrativní opatření. To zásadní administrativní opatření byl zásah karenční lhůty, který byl schválen v roce 2011 s účinností od 1. 1. 2012. Tak já jsem chtěl poprosit, jestli byste nám uměla říct, jak od toho roku 2012 se to administrativní opatření do té bilance promítlo vůči veřejným rozpočtům - negativně, pozitivně, v kolika miliardách. Na to jsou metodiky a jsem přesvědčen, že když o něčem takovém diskutujeme, tak to má ministr práce a sociálních věcí v malíčku.

Tak to jsou dva dotazy, na které se domnívám, že než uzavřeme druhé čtení, bychom měli všichni slyšet odpověď. A děkuji vám za pochopení, že jste na mě počkala a že jsem mohl ty dotazy položit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně Maláčová se hlásí do rozpravy. Takže prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, krásné, hezké odpoledne.

Nejdříve bych ráda řekla, že Ministerstvo práce a sociálních věcí tento návrh, jehož nejsem předkladatelem, samozřejmě podporuje. Myslím si, že nemocní lidé by neměli pracovat. Myslím si, že lidé, kteří jsou nemocní, a přesto chodí do práce, nemohou pracovat dobře. A myslím si, že třetí hlavní argument pro zrušení karenční doby je, že vlastně tím způsobují tito nemocní lidé další škodu, protože nakazí ještě své kolegy a kolegyně. Takže Ministerstvo práce a sociálních věcí jednoznačně tento návrh podporuje.

Co se týká vašeho dotazu, kde jsem byla, tak si myslím, že to je velká náhoda, protože jsem byla na několik měsíců plánovaném lékařském termínu. A myslím si, že už vlastně pravice to dělá schválně, dělá vše pro to, aby lidé byli opravdu nemocní. Takže já si myslím, že to je krásná ilustrace toho příkladu, jak se se zdravím v naší zemi hazarduje.

Co se týká vašeho dalšího dotazu, tak samozřejmě můžeme si tady vyčítat jednotlivá čísla, můžeme tady promítat grafy dopadů na státní rozpočet nebo na nemocenské pojištění, ale já bych ráda poukázala na další aspekt. V České republice, a v makroekonomickém měřítku obecně, se velmi často zapomíná na započítání takzvaných negativních externalit do nákladů systému. Typickým příkladem je například vznik ekologických škod při budování průmyslových oblastí. Další typický příklad je, pokud hlavním ukazatelem například v nemocenském pojištění jsou nízké náklady, například zaměstnavatelů, vůbec nezapočítáváme vlastně takový ten typický ukazatel, kterým jsou negativní dopady na zdraví zaměstnanců a zaměstnankyň a jeho dlouhodobá perspektiva. Já si prostě myslím, že zdraví našich zaměstnanců, a zopakuji ještě jednou ten argument, že nemocní lidé by neměli pracovat a nemohou pracovat dobře, tak z dlouhodobého hlediska - a víme, že zavedením karenční doby dlouhodobá nemocnost stoupla, to jsou ty takzvané negativní externality, takže k jejich nárůstu došlo, a v našem systém to není započítáno. A asi víte, ale myslím si, že pan ministr zdravotnictví by o tom dokázal hovořit kompetentněji, že zdravotní stav českého obyvatelstva není v žádném případě dobrý. A to si myslím, že bychom měli mít také na paměti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní se mi hlásil do rozpravy pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Je mi velmi líto, paní ministryně, dokonce je mi to poněkud trapné, ale vy jste tady nebyla, když vystupoval - on vám to teď šeptá (poslanec Chvojka mluví s paní ministryní). Vy jste tady nebyla, když vystupoval váš předseda poslaneckého klubu Chvojka a říkal, že tady nemůžete být, protože jste na ministerstvu a máte strašně důležité jednání. Vy jste nám teď říkala, že jste byla na dlouhodobě, opravdu dlouhodobě plánovaném zdravotním výkonu. To se, ač nejsem lékař, tak si troufnu říct, že to se neprovádí na Ministerstvu práce a sociálních věcí. (Smích v jednací síni.) Takže jeden z vás dvou zcela jednoznačně lhal. Buď pan předseda Chvojka, nebo vy. Možná že by bylo docela fajn, kdybyste uměli říct Poslanecké sněmovně, kdo tedy lhal. Jestli pan doktor Chvojka, nebo vy. Ne že by to bylo až tak úplně podstatné, ale je to přece jenom zajímavá informace. Nemohli jste oba dva mluvit pravdu. Jeden z vás dvou lhal. To ze zvukového záznamu je možné zjistit.

K tomu mému druhému dotazu. Ano, externality, pocity. Nicméně přece jenom existují metodiky a existuje kvantifikace. Dokonce ve státních závěrečných účtech i v návrzích státních rozpočtů se můžeme dočíst dopad do rozpočtu. Dokonce i tento návrh, byť není vládní, musí říct nějaký dopad do státního rozpočtu. Nic z toho jste nám neřekla, paní ministryně. Já nechci nic jiného, protože ve státních závěrečných účtech se můžeme dočíst dopad karenční lhůty do bilance nemocenského pojištění a v návrhu tohoto zákona se můžeme dočíst předpokládaný dopad do veřejných rozpočtů. Já těm číslům nevěřím. Protože jim nevěřím, tak chci slyšet autoritativní vyjádření ministryně práce a sociálních věcí, a dokud toto autoritativní vyjádření neuslyším, tak si na to těžko můžu udělat názor. Tak prostě to je přesně to, o co jsem vás chtěl poprosit.

Teď jsem vás chtěl poprosit, jestli byste nám neřekla dopad tohoto administrativního opatření do bilance nemocenského pojištění od roku 2012. To musíte mít v malíčku, protože jinak by to nemohla být vaše priorita. A jestliže podporujete tento návrh - teď už se to tam nedočtete v tom mobilu, já vím, že to tam listujete zoufale - a říkáte, jak je to pro vás důležité, tak přece musíte vědět, jaký to má dopad do veřejných rozpočtů od okamžiku schválení. A já jsem teď nechtěl od vás nic jiného, než abyste nám ta čísla řekla. Buďte tak moc hodná, zkuste to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní se mi hlásil z místa pan poslanec Chvojka, poté paní ministryně Maláčová.

 

Poslanec Jan Chvojka: Byl jsem vyzván k reakci, tak budu reagovat, ale věřím, že jenom jednou. Pan předseda Kalousek, jak Columbo, říká: jeden z vás lhal, tak kdo z vás to byl? Myslím, že i jako Columbo, který se vždycky vrací v tom plášti, ještě se možná párkrát vrátí dneska, protože je evidentně v ráži.

No, nemáte pravdu, pane předsedo Kalousku prostřednictvím pana místopředsedy, nelhal z nás ani jeden. Já jsem neříkal, že paní ministryně... anebo i kdybych to věděl, že je u lékaře, tak neřeknu, že má důležité jednání. Řekl jsem, že je na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde byla. Myslím si ale mimo jiné, že váš dotaz je nedůstojný. Nicméně byla na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde mimo jiné funguje např. praktický lékař nebo zubař. Ostatně tady funguje také doktor, pan doktor Franta Kostka, kterého všichni známe. Vy tam také občas chodíte. Každý z nás tam občas musí. Takže já si myslím, že jsem odpověděl. Paní ministryně byla na Ministerstvu práce a sociálních věcí a nelhal ani jeden z nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Byl bych velmi rád, kdybychom se vrátili k bodu jednání. Paní ministryně stáhla svoji přihlášku, takže prosím pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrá. Mé vystoupení skutečně nechtělo vyšpiónovat, jaký že dlouhodobě plánovaný zdravotní zákrok paní ministryně chtěla a měla podstoupit a podstoupila. Do toho mně věru nic není. Já jsem jenom chtěl demonstrovat Poslanecké sněmovně, že lžete, pane předsedo Chvojko, protože když jste říkal, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí a že tam - a prosím, podívejme se všichni na ten záznam - má nesmírně důležité pracovní jednání, to tady zaznělo, tak paní ministryně řekla, že byla na dlouhodobě plánovaném zdravotním zákroku.

Já pokládám čistě řečnickou otázku, jaký že dlouhodobě plánovaný zdravotní zákrok je možné dělat na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Uvědomujete si sami, kolegové, jak jste trapní ve svých lžích? (Projev nabývá na důrazu.) Jak si děláte legraci z Poslanecké sněmovny? A že vám nemůže být jedno, že nám to není jedno? Že si tady prostě na nás děláte dlouhý nos, a nejenom na nás jako na opozici, ale i na koaliční partnery? Že prostě není možné, aby předseda klubu řekl, že ministryně má důležité jednání na Ministerstvu práce, a ministryně řekla, že byla na dlouhodobě plánovaném zdravotním zákroku? Že prostě jeden z vás je lhář a že tohle je Poslanecká sněmovna a tady že lhát se nemá! Tak jistě, máme premiéra, který tady lže pořád, ale já si pořád nemyslím, že tohle by měl být standard.

A co se týče kvantifikace jednotlivých dopadů, tak tu jsem neslyšel. Paní ministryně se vzdala té odpovědi, pravděpodobně proto, že to neumí. Do té doby, dokud to nebude umět, tak nemůžeme dokončit projednávání tohoto bodu.

Paní ministryně, stačí vám dvacet minut? Stačí vám dvacet minut na to, abyste se tu kvantifikaci doučila? Dobře. Zkusím to. Já pevně doufám, že do dvaceti minut ministerstvo paní ministryni tu kvantifikaci pošle, takže prosím o přestávku poslaneckého klubu v délce dvaceti minut. Snad nám potom paní ministryně řekne, jaké toto opatření má dopady do bilance nemocenského pojištění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Rozumím. Paní ministryně se teď přihlásila, tak nevím, jestli chce odpovědět, tak já jí dovolím odpověď, protože bychom se možná mohli vyhnout té přestávce... S přednostním právem? (Pomlka. Hluk v sále.) V tom případě, pokud nikdo nic nenamítá, vyhlašuji přestávku o délce dvaceti minut, tzn. do 16.50.

Pan poslanec chce upřesnit svůj návrh. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane přesedající, já jsem pochopil, že se stejně nic nedozvíme, kromě dalších lží, takže já stahuji svůj návrh na přestávku. Prostě se to nedozvíme a svůj názor vyjádříme v hlasování ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Registruji vaše stažení návrhu. Hlásí se mi pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já bych chtěl poprosit, abychom z jednání Sněmovny, ale ono je to tři dny před volbami, tak možná právě proto, ale přesto bych chtěl poprosit, abychom z jednání Sněmovny nedělali kabaret. Téma, které probíráme, je téma složité, je téma náročné, je téma, které si zaslouží lepší pozornost než to, co tady teď při vší úctě předvádí pan kolega předseda klubu TOP 09 Kalousek.

Já si myslím, že dokonce bychom se právě po této zkušenosti měli dohodnout, že bychom minimálně šest týdnů před každými dalšími volbami, ať už budou komunální, senátní, krajské nebo parlamentní, vůbec neměli zasedat, protože to, co tady zejména dnes vidíme, je přehlídka ztraceného času. Prosím, vyzývám, pojďme k tématu a nechejme malicherností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Takový návrh by zřejmě bylo nutné doručit přes organizační výbor, na což jsem připraven o tom jednat, nicméně v tuto chvíli tedy budeme pokračovat v rozpravě, do které se v tuhle chvíli, pokud se dobře dívám, již nikdo nehlásí, takže končím podrobnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany zpravodaje nebo navrhovatele. Není tomu tak.

V tom případě bychom měli přistoupit k hlasování o návrzích, ale nemám tady žádné návrhy, takže bych ukončil druhé čtení tohoto návrhu a posuneme se v pořadu dál. Děkuji navrhovateli a zpravodaji.

A nyní máme zařazený bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.