(15.30 hodin)
(pokračuje Luzar)
V kontextu blokového rozdělení Evropy měl násilný zásah vojsk Varšavské smlouvy, provedený ostatně za tichého souhlasu Spojených států amerických, jeho realizátorům zaručit setrvání našeho státu v rámci takzvaného sovětského bloku. Na úspěchu výraznější demokratizace socialismu v tehdejší ČSSR nemělo zájem ani vedení Sovětského svazu, ani západní mocenská uskupení. Tento nedemokratický krok doslova šokoval většinu občanů České republiky, včetně mnoha tehdejších členů KSČ. Násilný vstup vojsk posloužil spíše ku prospěchu zemí kapitalistické orientace. Zablokoval perspektivu dalšího postupu k sociálně spravedlivější, demokratičtější socialistické společnosti. Přispěl ke ztrátě důvěry v komunistickou stranu a spolu s prověrkami v období takzvané normalizace postavil proti KSČ i mnohé její členy, kteří se jinak zejména s jejím sociálním programem plně ztotožňovali. Řada z nich vstoupila do komunistické strany znovu po roce 1989.
Přes dočasné udržení poměrů sil a rovnováhy v mezinárodním měřítku, které respektovaly i velmoci NATO, srpnový vstup vojsk česká společnost nepřijala a jako celek se s ním neztotožnila. Stín mocenského zásahu pak hluboce ovlivnil možnosti rozvoje socialismu u nás a negativně ovlivnil i postavení levice v celé Evropě."
Toto je stanovisko, které KSČ přijala před 20 lety. A je stále platné a my se podle něho řídíme a držíme se ho. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Jako další dám slovo panu poslanci Bartoškovi. Poté mám do obecné rozpravy přihlášeného pana poslance Žáčka.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Pravda, čekal jsem, kdo se za komunistickou stranu toho výpadu ujme. Základem prokremelské strategie je vždycky znevěrohodnit toho, kdo přináší ať už jakoukoliv myšlenku, a na ni zaútočit.
Pro pořádek říkám, že s Witikobundem se nikdo z KDU-ČSL nikdy nesetkal. To je potřeba jasně říct.
My stále zastáváme názor, že chceme-li jít dopředu, tak je potřeba, aby došlo k usmíření. A k usmíření může dojít pouze na základě toho, kdy přijde žádost o odpuštění od těch, kdo byli agresivní. Je potřeba si uvědomit všechno to, co se děje v kontextu světa kolem nás. Za deset let stoupl dvojnásobek Rusů, kteří schvalují okupaci Československa v roce 1968. Těch, kteří to schvalují, je více než těch, kteří nesouhlasí. Noviny píší, že ruští vojáci čestně plnili svůj úkol, a říkají, že okupace Československa byla tehdy nezbytná. Je také třeba vnímat výsledek snah dnešního ruského vedení o rehabilitaci doby Sovětského svazu. A my odmítáme snahy o rehabilitaci politiky Leonida Brežněva, anebo dokonce i Stalina, kterou můžeme občas v Rusku vidět. Také odmítáme naskakovat na to tvrzení, že tehdy přece byla taková doba.
Musíme to vidět v kontextu mezinárodních událostí. Já říkám, že jsme samostatný národ a měli jsme právo se samostatně rozhodnout. Je také potřeba chápat tento postoj po anexi Krymu Ruskou federací, protože ani zde se nebavíme o anexi, ale ruská propaganda to nazývá jinak. Možná se taky jedná opět o spřátelenou pomoc.
Já respektuji vaše usnesení, které jste zde citoval, před dvaceti lety. Ale je potřeba si říct nedávné výroky zástupců komunistické strany. Předseda Filip říká pro list The Guardian, že Rusové za invazi v roce 1968 nemůžou, že historie je ze sta procent zfalšovaná, že nikdo nenapíše, že celá pozice je protiruská. Dále říká: nevidíme důvod se omlouvat za padesát let starou událost.
Je potřeba si uvědomit, že Varšavská smlouva nebyl svazek rovnoprávných států. To byl svazek vazalů Moskvy, kdy nebylo na výběr. Já to vnímám jako manipulaci s historií Československa, respektive České republiky. Vnímám to jako prokremelské metody lži. Sám za sebe říkám, že je to znevažování obětí z roku 1968 a následně z roku 1969. Ale tam už je potřeba si uvědomit, že do našich lidí nestříleli ruští vojáci, ale naši milicionáři.
A snad jenom pro úplnost, abychom si uvědomili, co dneska slavíme za den: 22. 8. 1969 byl přijat onen slavný pendrekový zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pozvu další řečníky, tak tady mám jednu omluvenku. Omlouvá se nám pan předseda vlády a poslanec Andrej Babiš, který má od 15 hodin pracovní důvody.
Nyní prosím s dvěma faktickými poznámkami - nejdřív pan poslanec Benešík.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, já vám přečtu úryvek z takzvané Česko-německé deklarace. Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění z československého pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které Němci způsobili českému lidu nacionálněsocialistickými zločiny. Německá strana vzdává čest obětem nacionálněsocialistické vlády násilí a těm, kteří této vládě násilí kladli odpor.
Toto je nepřekročitelný rámec, v rámci kterého se KDU-ČSL s kýmkoliv baví o druhé světové válce a o událostech, které tomuto konfliktu předcházely. Nic víc, nic míň. Pokud by kdokoliv toto zpochybňoval, Němci, sudetští Němci, Maďaři, kdokoliv jiný, tak se s námi do diskuse prostě a jednoduše nedostane! A v době, kdy komunistická strana za první republiky přiznávala sudetským Němcům právo na sebeurčení, to jsou fakta, ve 30. letech jinými slovy byla pro to, aby se Sudety odtrhly od Československa, tak lidovci prostřednictvím svého předsedy Šrámka, který také založil tělovýchovnou organizaci Orel, právě zintenzivněli práci této organizace, protože chtěli připravit naše mladé na obranu vlasti. A tito orlové, lidovci, bojovali za osvobození naší vlasti! A čeho se nakonec dočkali orlové? Rozprášení komunistickou stranou. Minulý týden jsme si připomínali jejich pouť na Hostýn.
A jenom pro připomenutí. Dva z parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha, byli právě orlové, byli to odchovanci tělovýchovné organizace Lidové strany! (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance Luzara. Dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vzal jsem si faktickou. Nechci protahovat tuto debatu, jen faktické poznámky k předřečníkům. Slyšeli jsme zde úryvek z deklarace. Já bych byl taky velice rád, aby si kolegové vzpomněli na svého ministra české vlády pana Hermana a jeho spanilé jízdy, a co říkal a s kým se setkával hlavně na těchto spanilých jízdách, abychom si ujasnili, jak to v té pozici tehdy bylo a co je deklarace a co jsou faktické skutky bohužel českého ministra.
A vaším prostřednictvím ke kolegovi Bartoškovi. Zase se dopustil té určité zkratkovitosti ve svém vystupování, kterou je pověstný. Prostě Sovětský svaz není Rusko a Rusko není Sovětský svaz. Zkuste si uvědomit, že prostě Brežněv není Putin, byť se vám líbí sjednocení dohromady, ale že je to prostě jiný stát. Historie taková byla. Ano, Sovětský svaz byl dominantní, ostatní byli vazalové. Rusko je v trošku jiné pozici a nepleťte to tady dohromady zvlášť s tímto výročím, protože to zkratkovité jednání potom vede právě k vážným důsledkům. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Mám tady opět nějaké omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Ondráček od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A omlouvá se nám z pracovních důvodů pan poslanec Řehounek od 15.45.
A nyní poprosím pana poslance Žáčka, který je písemně přihlášen do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Rakušan, který se mi hlásil z místa.***