(15.20 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Mohli bychom si říct, kde si komunistická strana připomněla oběti okupace, ale tady asi není potřeba se ptát, protože si včera okupaci poměrně intenzivně připomněli u sochy Koněva. To si myslím, že je ta odpověď.
Proto navrhujeme, aby se Poslanecká sněmovna dnes usnesla na tom, že není dobré dávat prostor dezinterpretacím, relativizováním této pro historii Československa a České republiky tragické události. Je potřeba vyslat jasný vzkaz, a ne zjemňovat nebo omlouvat něco, co žádnou omluvu nezaslouží. Téměř třicet let se snažíme vzpamatovat z toho, jaké rány nám totalita uštědřila. Pokračujme v tom a važme si svobody, kterou máme a kterou jsme po roce 1968 na dvacet let naprosto ztratili. Neříkejme, že to bylo jinak. Byla to invaze, byla to agrese vůči Československu.
Je důležité, abychom na tyto události nezapomněli. A musíme si je připomínat nejenom kvůli minulosti, kterou máme za sebou a kterou již dnes nezměníme, ale především kvůli naší budoucnosti, abychom si připomínali, co se odehrálo v České republice, aby se naše minulost neopakovala a aby naše děti mohly žít v demokracii a ve svobodě. Je potřeba si uvědomit, že důsledky roku 1968 se promítly do toho, že řada lidí byla přinucena k emigraci. Důsledky roku 1968 zničily obrovské množství lidských životů, osudů. Nastaly prověrky, nastalo vyhazování z práce, ze škol. Je potřeba jasně říct, že odmítáme manipulovat s historií a naopak ji chceme nazvat pravými jmény. Událostí v roce 1968 byla agrese okupačních vojsk.
V podrobné rozpravě přečtu návrh usnesení, ale přečtu ho už dopředu. Návrh usnesení bude znít: "Poslanecká sněmovna deklaruje, že vtrhnutí vojsk pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem."
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím, abyste potom návrh usnesení doručil mně jako předsedajícímu.
A sešla se nám tady sbírka omluvenek. Omlouvá se nám pan poslanec Vácha mezi 15. a 19. hodinou ze zdravotních důvodů. Omlouvá se nám paní poslankyně Levová od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Julius Špičák do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Lukáš Černohorský z celého dne z rodinných důvodů. Omlouvá se nám pan poslanec Ivo Vondrák mezi 16.45 a 19.00 z důvodu jednání ve volebním kraji. Omlouvá se nám pan poslanec Patrik Nacher mezi 14. a 22. hodinou z důvodu jednání. Děkuji.
A nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám písemné přihlášky, nicméně přihlásil se mi z místa pan poslanec Valenta. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, chtěl bych z tohoto místa ve velké krátkosti - možná by mi na to stačila technická poznámka, ale nechci, abych byl přerušován - bych chtěl reagovat a zdůvodnit, proč jsem se zdržel při hlasování o návrhu zařazení tohoto bodu, protože víceméně s principem toho bodu souhlasím, ale některé věci mě v této souvislosti znepokojují.
Vůbec nejsem proti tady debatovat o tom, že invaze vojsk Varšavské smlouvy byla proti principům mezinárodního práva a v konečném důsledku poškodila celý socialismus, a to jako myšlenkový rámec. I moje rodina měla s odsudky zmíněné invaze dlouhodobé politické problémy a například moje matka, která byla tehdy členkou KSČ, od té doby již členkou strany nebyla.
Ovšem to, co mi vadí, že právě s tímto návrhem přicházejí lidovci, jejichž představitelé dnes otevřeně podporují Sudetoněmecký landsmanšaft, který spoluvytváří mimo jiné i protičeský spolek Witikobund, tedy organizace založená sudetoněmeckými nacisty v roce 1948. Jmenovitě lze uvést předsedu KDU-ČSL Bělobrádka či bývalého ministra kultury Hermana, taktéž lidoveckého protagonistu a naštěstí v současné době již neúspěšného kandidáta do Sněmovny.
Ještě pro vaši bližší informaci, dámy a pánové, mezi zakládajícími členy obskurního společenství, jako je zmíněný Witikobund, a nyní cituji z otevřených zdrojů, byli kupříkladu: Walter Brand - vedoucí úřadu Konrada Henleina, organizátor Sudetendeutsches Freikorps a Hauptsturmführer SA, ten byl předsedou Witikobundu v letech 1950 - 1952; Frank Seiboth - Hauptsturmführer SS, předsedou Witikobundu v letech 1953 - 1955. A dále například také Heinz Lange - člen NSDAP, příslušník tankové divize SS Das Reich, která má na svědomí mnoho válečných zločinů, a ten byl - a teď poslouchejte, dámy a pánové - předsedou Witikobundu v letech 1959 až do roku 1983. A mnozí další a další váleční zločinci. A s jejich přímými pokračovateli stojí dnes kolegové z KDU-ČSL názorově prakticky v jedné, a tento svůj přístup považují dokonce za akt jakéhosi mezinárodního usmíření.
Co jsem tím chtěl ale obecně říci? Že jakýkoli politický subjekt, který má sám máslo na hlavě a sám v podstatě omlouvá německou okupaci Československa v období druhé světové války a přepisuje takto novodobé dějiny a přitom se v jiném ohledu staví za neohroženého ochránce našeho národního celku, navíc ještě toho, který sám napomáhal v 90. letech demontovat na dva menší celky a odjinud lépe ovladatelné, je pro mne a každého rozumně smýšlejícího, uvažujícího člověka nedůvěryhodný.
Suma sumárum, a znova opakuji, návrh k diskusi o této problematice je zcela legitimní, ovšem nemůže přicházet z dílny KDU-ČSL a některých jiných. Takto ji bohužel osobně musím považovat za pokrytecký, jako předvolebně načasovanou agitku a v neposlední řadě za zcela nesmyslně rusofobní a také odvádějící pozornost od problémů jiných, trápících občany této země dnes nesporně více, a to z toho důvodu, že do stejné řeky prostě již znovu vstoupit nelze. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A teď se mi s přednostním... Zeptám se pana zpravodaje, jestli to přihlášení byla faktická poznámka, nebo vystoupení. (Poslanec Bartošek: Řádná.) Tak v tom případě pan poslanec Luzar.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde citoval náš web strany www.kscm.cz, na který se mnoho našich představitelů odvolává, když hovoří o srpnu 1968. Již před dvaceti lety při kulatém výročí - také kulatém výročí - této události Komunistická strana Čech a Moravy zaujala svými orgány stanovisko. My se na něj odvoláváme, opakujeme ho. Málokdo z vás si ale našel ten čas, aby si ho přečetl, aby věděl, jaké to je stanovisko. A neustále každý rok jsme konfrontováni s těmi snahami nás coby KSČM posunout do té role zodpovědných za to, co se v roce 1968 dělo a stalo. Dovolte mi tedy, abych citoval to naše stanovisko, abyste si udělali obrázek, co jsme před dvaceti lety schválili, co naše orgány schválily a podle čeho posuzujeme rok 1968.
"Datum 21. 8. 1968 je součástí československé, ale i evropské historie, kterou nelze vytrhnout z celkových souvislostí. Neblahé události srpna 1968 v Československu byly spojeny s působením řady sil. Byly poznamenány především tehdejším blokovým rozdělením Evropy i světa. Výrazná část členů a představitelů KSČ s podporou většiny společnosti usilovala v předchozím období o překonání společenských nedostatků a chyb minulosti, o nastartování nového ekonomického rozvoje a širokou demokratizaci společnosti. Většina společnosti si přála lepší, efektivnější socialismus. Komunistická strana měla tehdy v ČSSR důvěru většiny občanů, danou především relativně nejstabilnější sociální i ekonomickou úrovní ve srovnání s ostatními státy Varšavské smlouvy. Některá uskupení v ČSSR sice i tehdy skutečně usilovala o převrat a změnu společenského systému, nikoliv o demokratizaci socialismu, ale neměla širokou podporu občanů ČSSR. ***