(15.50 hodin)
Poslanec Miroslav Grebeníček: Není to poprvé, co slyším vystoupit paní poslankyni Němcovou. Ona ničím nepřekvapí. To je stále dokola, mele svou. Ano, říká se tomu antikomunismus. Mně se zdá být hrozně, hrozně primitivní.
Pokud se týká výtky k jistému mému rodinnému příslušníkovi, škoda, že jste tu nebyla, když tady bývalý hejtman Jihomoravského kraje přednesl svou vlastní zkušenost pro všechny, a byla byste překvapená. Jednoznačně se vyjádřil, že nikdy nikomu neublížil.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Němcová bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já chci potvrdit, že ano, říkám vždycky to stejné, pokud jde o historii naší země, tu opravdovou dobu temna, těch 40 let mezi roky 1948 a 1989. Říkala jsem, říkám a budu říkat to stejné. Byla to totalitní, zvrácená doba, režim, který je zákonem pojmenován jako zločinný, zákonem demokratického státu, který byl přijat demokratickým parlamentem po roce 1989. Tento režim je označen ze zákona jako zločinný. A to, že vy se k němu hlásíte a relativizujete všechny hrůzy, které dopadly na rodiny, nazýváte to primitivním antikomunismem, tak já bych se ráda zeptala, zda zničené životy, vyhnaní lidé, mučení a trýznění hrdinové druhé světové války, letci RAF, jestli tohle vše je projevem primitivního antikomunismu, právě tak jako ničení historických památek, právě tak jako likvidace knihoven a jejich vyhazování vidlemi, právě tak jako vraždění a zavírání kněží a jeptišek, právě tak jako likvidace historických center měst jenom proto, aby tam mohly vzniknout komunistické monumenty, které by zastínily skutečnou historickou architekturu, a to jenom proto, aby se národu vygumovala paměť! Jestli toto vy považujete za primitivní antikomunismus, tak já si myslím, že to je naopak povinnost demokratického politika tyto věci nikdy nezapomínat a neustále stát na straně těch, kteří vámi byli pronásledováni, zabíjeni a neustále připomínat, že nic takového se nesmí vrátit! (Důrazný a emotivní projev. Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickými poznámkami budou reagovat pan poslanec Žáček, po něm pan poslanec Grebeníček. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Pavel Žáček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dneska se bavíme o minulosti. Nepamatujeme si už 90. léta. Já jsem jako pamětník, který pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, byl spolupracovníkem vyšetřovatelů, kteří vyšetřovali Aloise Grebeníčka. Pro vaši informaci, z nějakých zatím nejasných historických důvodů krajské velitelství Uherského Hradiště a tamní věznice byla svědkem jedněch z největších zločinů z 50. let. Mimo jiné tam fungovalo jako nástroj mučení politických vězňů a zatčených z tohoto regionu elektrické křeslo, které bylo vytvořeno specialisty Státní bezpečnosti. Ze samotných materiálů příslušníků Státní bezpečnosti, Inspekce Ministerstva vnitra vzniklých již před rokem 1968 vyplývalo, že když do těchto zatčených pouštěli proud, tak to křeslo skákalo metr vysoko. Čili to je věc, kterou je nutno zmínit k Uherskému Hradišti.
Pan Alois Grebeníček ušel světské spravedlnosti, bohužel proces s ním nebyl doveden do konce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Grebeníček chce reagovat s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji. Vážení, ve Sněmovně jsou různí lidé, mimo jiné i třeba lékařské kapacity a dokážou řešit tak závažné problémy, jako je rakovina. Představte si, kdybych já teď suploval tyto lékaře a tvrdil, že třeba dotyčného pacienta vyléčím. Byl bych směšný a trapný. Já si s velkou vážností přečtu historickou práci Karla Kaplana, který popisuje 50. léta, ale neberu vážně pana Žáčka, který například, aby ukázal to hrdinství jakéhosi odboje, mluvil o atentátu na Gottwalda. V pramenné základně nic takového nikde není. Nemůžete si vymýšlet. A pokud se týká poznámky, právě k paní Němcové. Ona není školená historička. Nemá přečtené věci. V podstatě se dostala do takové situace, jako bych se dostal já, kdybych fušoval lékařům do jejich řemesla.
Nejde mi o nic jiného, než abychom se vrátili k programovému prohlášení vlády, naprosto seriózně pokračovali v diskusi, jak jsou všichni přihlášení, abychom se dostali do situace, kdy budeme svobodně rozhodovat o tom, zda dáme, či nedáme vládě důvěru. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslance Luzara.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickými poznámkami jsou v tomto pořadí přihlášeni: pan poslanec Blaha, pan poslanec Výborný, paní poslankyně Němcová. Pan poslanec Blaha má slovo. Máte slovo, prosím.
Poslanec Stanislav Blaha: Vážené dámy, vážení pánové, já se omlouvám, že budu opět odvádět pozornost od toho, k čemu směřujeme, to znamená od hlasování o vyslovení důvěry vládě. Bylo tady jmenováno Uherské Hradiště a uherskohradišťská věznice, takže je mou povinností reagovat.
Já se samozřejmě touto problematikou zabývám dlouhodobě, protože stav této památky je velmi neutěšený, nicméně často se setkávám s lidmi, kteří v těch místech byli týráni, vězněni, poslouchám jejich autentické výpovědi o všech těch hrůzách, které se za těmi zdmi děly, a já ty informace mám trošku jiné. Pan Grebeníček, který tady byl jmenován, samozřejmě v té věznici byl velmi aktivní. Já tady nebudu popisovat všechny ty praktiky, které se tam praktikovaly, ale chtěl bych se zeptat pana Grebeníčka, když tedy jeho, jak řekl, rodinný příslušník - což mě udivuje toto oslovení, já říkám svému otci tatínku - vlastně za nic nemohl, proč den před soudním jednáním, které bylo připraveno v uherskohradišťské nemocnici, svého otce na reverz odvezl a uklidil. To mě zajímá, protože tato otázka mi nikdy nebyla zodpovězena, a já si myslím, že je velmi podstatná. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jenom připomínám, že na další poslance je potřeba se obracet prostřednictvím předsedajícího.
Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Výborný, po něm paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím k panu kolegovi Grebeníčkovi. Já jsem tu historii vystudoval, takže teď tady můžu hovořit jako historik. A to, co tady říkáte, jakým způsobem relativizujete totalitní minulost po roce 1948, je něco naprosto nehorázného. Prostě snaha komunistů je neustále stejná. Ona nebude jiná. Neustále tady budou tendence k tomu zlehčovat události. Mimochodem, mezi těmi oběťmi byli taky komunisté! To byste taky mohli vědět! Tak jako mezi nimi byli lidovci, sociální demokraté a další. Přijde mi naprosto nepatřičné v souvislosti s dnešním jednáním tady hovořit o tom, že se vlastně nic nestalo a že znalosti, prameny a literatura k tomu říkají něco jiného. Není to pravda. Tak tady prosím nebudeme klamat ani Sněmovnu, ani veřejnost. Stačí se podívat do spisů Ústavu pro studium totalitních režimů. Stačí se podívat do odborné literatury, už to tady bylo řečeno přede mnou. Není to pravda, samozřejmě že komunisté nesou plnou odpovědnost za ty události a ty oběti procesů po roce 1948, které se tady odehrály.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Němcová a po ní s faktickou poznámkou pan předseda Kováčik. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji ještě jednou za slovo. Já jsem chtěla připomenout všem kolegům, že takto ve formě faktických poznámek neodbíháme od tématu. Jestliže se bavíme o tom, kým byli nebo kým jsou komunisté, tehdy Komunistická strana Československa, dnes Komunistická strana Čech a Moravy, tak to souvisí s dnešní žádostí vlády o vyslovení důvěry, protože oni v tajném dokumentu sepsali nějakou dohodu, na základě níž budou právě vládu Andreje Babiše držet, jsou tedy součástí této koalice. A my máme vědět, kdo s kým bude rozhodovat o osudech lidí v této zemi. To za prvé. ***