(12.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Je nutné zásadním způsobem změnit strukturu rozpočtu, snížit počet mandatorních výdajů, a učinit tak bilanci rozpočtu odolnější před možnými propady příjmů. O reformě penzijního pojištění pouze vágně nemluvit, ale skutečně ji provést tak, aby důchodový systém byl dlouhodobě udržitelný bez tlaku na zvyšování povinného penzijního pojištění. Ruku v ruce s tím je nutné provést reformu zdravotního pojištění. Ona stejně tak jako reforma penzijní souvisí s prodlužováním lidského věku. Nezastavíme úbytek kvalifikovaného zdravotnického personálu, pokud to bude právě zdravotnický personál, který ponese hlavní tíhu politické zbabělosti k reformě. Prostě bez zásadních systémových kroků ve zdravotním pojištění tu vynikající úroveň českého zdravotnictví a jeho dostupnost dlouhodobě neudržíme, budeme-li zbabělí k reformním krokům. A na to doplatí nejvíc ti nejzranitelnější. Ti ekonomicky silní si to vždycky někde koupí, klidně i za hranicemi, ti ekonomicky zranitelní si to prostě nepořídí. Budou to mít méně dostupné, nebo to budou mít horší.
Desetitisíce zaměstnanců přebyrokratizované státní sféry, která stojí rozpočet desítky miliard ročně, ne ta sféra, ta stojí víc, myslím ty zbytečné desetitisíce stojí desítky miliard ročně, musí být co nejrychleji uvolněny do produktivní ekonomiky. Malí a střední podnikatelé musí být zbaveni všech zbytečných administrativních zátěží. Jejich schopnost vyrovnat se se změněnými podmínkami na trhu je mimořádná a může být v případě krize záchranným kruhem české ekonomiky, pokud jim ovšem stát nebude překážet a pokud je nebude šikanovat. Rozpočet by měl být připravován jako vyrovnaný již tento rok. Pro příští dva roky by to mělo být samozřejmostí. Přesto by v něm díky strukturálním změnám mělo být dost prostředků na investice do excelentního výzkumu a vývoje i do digitální a dopravní infrastruktury.
Jak už jsem řekl, my nemůžeme vládě vyslovit důvěru proto, z jakých politických subjektů je skládána, i proto, jak vážně bere principy právního státu. Leč kdyby však některý z kroků, o kterých jsem mluvil, chtěla realizovat, může počítat s naší podporou i s našimi odbornými kapacitami. Jsou to kroky, které pokládáme za nezbytné nejenom pro příchod krize, která dříve nebo později přijde, ale i pro dobré ekonomické časy a dlouhodobou stabilitu. Zatím se však z programového prohlášení zdá, že vláda se hodlá soustředit pouze na uplácení voličů a na žádné strukturální změny nebude mít ani sílu, ani kompetenci. Bude uplácet paradoxně ty voliče, kteří budoucí krizi, pokud nás zastihne nepřipravené, odskáčou nejvíc.
Dámy a pánové, TOP 09 vládě důvěru nevysloví a je připravena být důslednou, ale i konstruktivní opozicí v případě, že vláda bude chtít učinit některý z kroků, o kterých jsem tady hovořil. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Miroslavu Kalouskovi. Nyní se slova ujme pan předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, vážení občané, KDU-ČSL nevysloví důvěru této vládě z několika důvodů.
Ale úvodem mi dovolte si některé věci připomenout. KDU-ČSL před volbami slíbila voličům, že nebude součástí vlády a nebude podporovat vládu, která bude nedůvěryhodná jak v rámci České republiky, tak na mezinárodním poli. Tato nedůvěryhodnost je dána tím, že je členem vlády člověk, který je obviněn z trestného činu, který mezinárodní autorita označila za podvod. My jsme přesvědčeni, že taková situace významně poškozuje reputaci České republiky, a mohu to i ze svých osobních jednání se špičkami Evropské unie jasně potvrdit.
KDU-ČSL rozhodně nebude vyslovovat důvěru vládě, která je opřena o hlasy komunistů. Samozřejmě respektujeme výsledky voleb. Hnutí ANO volby vyhrálo, nezískalo přes 50 % a hledalo koaliční partnery. Je pravdou, že jsme byli připraveni, a jako jedna z mála stran jsme to jasně deklarovali i před volbami a byli jsme za to také částečně potrestáni u voleb, eventuálně vyjednávat o vládě s hnutím ANO. Pravdou je, že taková nabídka nepřišla a že nebyla splněna nikdy ta první podmínka, to znamená, že to nebude vláda, ve které bude trestně stíhaný nebo obviněný člověk. Bez ohledu na personálie, i kdyby to byl někdo z jiné strany, i kdyby to byl jakýkoliv jiný člověk, tak se domníváme, že to je věc, která je principiální a zásadní. A my rozhodně víme, co znamená udělat kompromis. KDU-ČSL je strana, která se snaží dělat konsenzus, ale jsou limity, přes které se přejít prostě nedá. A my rozhodně nebudeme ve vládě za každou cenu a rozhodně nebudeme podporovat vládu, která neplní tyto základní předpoklady.
Stejně tak je potřeba si uvědomit, že v okamžiku, kdy tato primární podmínka nebyla splněna, odešli jsme do opozice, ale byli jsme připraveni jít i do kompromisních variant. Připomeňme si, že já osobně jsem navrhoval, že nemusejí být v eventuální vládě předsedové ani ostatních koaličních stran, aby došlo k určité reciprocitě, přestože ani já, ani další předsedové parlamentních stran, nebo stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, nejsou obviněni z trestného činu orgány činnými v trestním řízení. Nejedná se o žádné podezření, žádný skandál, je to realita. Já neříkám, že je kdokoliv vinen, o tom skutečně musí rozhodnout orgány činné v trestním řízení, v důsledku popřípadě soudy, pokud to tam dojde, a je velmi důležité si toto uvědomit. My to samozřejmě respektujeme. Ale v tomto případě je potřeba vždycky dbát na to, že se jedná o celkovou strukturu, o celkový obraz, který to dává.
To, že vznikla menšinová jednobarevná vláda Andreje Babiše, bylo rozhodnutí prezidenta republiky, který se chtěl prostě zbavit minulé vlády, chtěl se zbavit bývalého premiéra Sobotky, a proto jsme tady měli tak dlouho vládu, která byla bez důvěry, která neměla podporu Poslanecké sněmovny a která byla samozřejmě také tím pádem ochromena. Jsem přesvědčen, že to byla velká ztráta pro Českou republiku a těchto několik měsíců bylo skutečně promarněnou šancí.
Stejně tak chci deklarovat, že za KDU-ČSL jednoznačně odmítáme věci, které se za vlády dosluhujícího a zřejmě znovu pokračujícího premiéra děly. Já to nechci nějakými silnými slovy zlehčovat, ale určitá plíživá normalizace, určitý plíživý státní převrat tady pokračoval, protože i zpochybňování jednotlivých principů, na kterých je položen tento stát, to znamená ústavnost, to znamená vláda práva, vláda, která jednoznačně dbá na principy, která vytyčuje hřiště, byla překračována a byla porušována - bohužel i ze strany nejvyšších ústavních činitelů. Musíme si uvědomit, že jakmile se přestanou respektovat pravidla hry a začneme hrát fotbal s basebalovými pálkami, nedopadne to dobře ani pro hráče, ani nakonec pro diváky. Já jsem přesvědčen, že není akceptovatelné, aby se tady zesměšňovaly, bagatelizovaly a porušovaly elementární principy a elementární pravidla hry. Je velmi smutné, že zřejmě budeme mít vládu, která bude opřena o hlasy komunistů. Je to realita, je to možné, Ústava to dovoluje. Ale jsou i další a jednoznačné principy, které nejsou v Ústavě. Jsou zakódovány v každém člověku, v každém jeho prvku, v jeho svědomí.
Prosím, zvažte, zda skutečně neotevíráme Pandořinu skříňku, a připomeňme si slova, že komunisté se dělí o moc, jen když musejí. Já jsem přesvědčen, že to, že tady máme tuto vládu, je i z určitého hlediska výsledek Evropské unie, protože bez ní by to bylo ještě horší. Jsem přesvědčen, že hnutí ANO by bylo schopno vládnout i za podpory SPD. A jedině tlak ze zemí a představitelů Evropské unie - nakonec po odmítnutí té první dohody se sociální demokracií došlo k tomu, že po tomto tlaku se hnutí ANO vrátilo k sociální demokracii a vlastně s SPD tuto koalici, nebo vládu opřenou o jejich hlasy, zrušilo. Takže buďme za to rádi. Na druhou stranu je to z deště pod okap. ***