(12.00 hodin)
(pokračuje Fiala)
Takže ještě jednou za Občanskou demokratickou stranu: Vláda se může spolehnout na to, že jenom snít už nebude stačit. Nejenom že nebudeme hlasovat pro důvěru vlády, ale navíc budeme jako opozice tvrdí, budeme vládu hlídat, budeme nekompromisní, budeme vás konfrontovat s programovou a politickou alternativou! Děkuji za pozornost. (Dlouhotrvající výrazný potlesk zprava, že nebylo téměř slyšet předsedajícího.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Petru Fialovi za vystoupení a nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Miroslav Kalousek, připraví se pan předseda Bělobrádek. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane trestně stíhaný premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dříve než vyslovím několik zásadních důvodů, proč TOP 09 nemůže vládě dát důvěru na této schůzi, dovolím si vůči každému z vás jednu osobní otázku. V normálním osobním životě - vy byste věřili osobě, která křivě přísahala na zdraví vlastních dětí? Já jsem přesvědčen, že kdyby šlo o vás, kdyby šlo o váš majetek, o životy vašich blízkých, tak že byste se velmi zdráhali takovému člověku uvěřit. Přesto řada z vás je dnes připravena vyslovit mu důvěru ke správě vaší vlastní země, a já vás tedy proto prosím, abyste to ještě zvážili.
A nyní k těm důvodům politickým. Nemůžeme vládě vyslovit důvěru zejména proto, že to je vláda komunistická. Poprvé od roku 1990, od svobodných voleb roku 1990, bude mít komunistická strana přímý vliv na vládní politiku. Možná někdo z vás z formálních důvodů bude argumentovat, že komunistická strana není vládní stranou, nicméně já mám za to, že její skutečný reálný vliv na exekutivní správu země bude větší než vliv jednorázově použité sociální demokracie. Koneckonců stačí se podívat na ten handicap, který má pan předseda sociální demokracie Hamáček - na rozdíl od svých dvou koaličních kolegů on nemá žádné krycí jméno.
Riziko vidím zejména v tom, že komunistická strana jako vládní strana ve spolupráci s Pražským hradem bude nesmírně silnou pátou Putinovou kolonou a společně posílí v České republice vliv impéria, které nás desítky let okupovalo, nikdy nás neodstranilo z mapy sféry svých zájmů a má nás stále na jídelním lístku. Za to ponese odpovědnost každý poslanec, který tady vstane a řekne: pro návrh. A prosím, abychom si toho byli vědomi a aby to tady zaznělo naprosto jasně.
Dalším důvodem, proč nemůžeme vládu podpořit, je to, že to bude vláda permanentního a zcela bezprecedentního konfliktu zájmů, zejména v oblasti hospodářské, ale i v oblasti trestněprávní. Stát stíhá své občany, jsou-li podezřelí z trestného činu, orgány exekutivy. Policie a státní zastupitelství nemají nezávislé rozhodování, to mají pouze soudy. Policie a státní zastupitelství jsou orgány exekutivy a mají nestranný výkon působnosti. Kompetenční vazba vlády i premiéra vůči státnímu zastupitelství a policie je velmi silná a je absurdní se domnívat, že můžeme očekávat naprosto nestranné vyšetření trestního stíhání předsedy vlády, jehož vláda navíc pravděpodobně dostane důvěru. To prostě bude vždycky nevěrohodné. A vy byste, pane ministře spravedlnosti, měl vědět, že tento fakt výrazným způsobem snižuje důvěru veřejnosti v nestranný výkon působnosti státního zastupitelství. To prostě snižuje. Rozhodně neposiluje. To je konflikt zájmů, pro který nelze té vládě vyslovit důvěru.
Dalším důvodem je skutečnost, že tahle vláda principy právního státu a Ústavu České republiky nebere příliš vážně. To je vidět už jenom z toho, jak vznikala. Řadu týdnů ten proces šel - neřeknu protiústavně, to asi ne, ale zcela mimo Ústavu a ústavní zvyklosti, ze které jste si, kolegové, společně s panem prezidentem dělali trhací kalendář.
Další naprosto nehorázný příklad, jak berete vážně principy právního státu a právo v téhle zemi a závazky téhle země, je otázka srážkové daně církevních restitucí. To, že tady naprosto cynicky podporují vládní strany, nikoliv pouze komunisté, ale všechny vládní strany tento návrh, sice panu premiérovi a panu předsedovi Faltýnkovi nebrání, aby v církevních kruzích říkali "nemusíte se bát, to je v rozporu s Ústavou, to nemůže projít, můžete klidně spát, to my jenom potřebujeme, aby nás ti komunisti podporovali", mají v sobě tuhle cynickou odvahu tohle církevním představitelům říkat, ale to stále ještě neznamená, že by vláda tady měla podporovat protiústavní právní normy, o kterých sama dobře ví, že jsou protiústavní. Takže pro vztah k právnímu státu a jeho principům nemůže TOP 09 vyslovit téhle vládě důvěru.
Ten poslední zásadní důvod je rozpočtová neodpovědnost této vlády. Přestože máme již několik let excelentní a obávám se dlouho neopakovatelný hospodářský růst, plánuje vláda deficit nejenom na příští rok, ale plánuje deficit i na léta 2020-2021, tzn. na příští tři roky. Co míní vláda dělat, až ty dobré časy přejdou? Jako že někdy přejít musí. To, že nemyslí na budoucnost, to, že je rozpočtově neodpovědná, je opět závažným důvodem k nevyslovení důvěry.
Dámy a pánové, k jednotlivým kapitolám programového prohlášení se jistě vyjádří řada mých kolegů. Já ho nebudu podrobně rozebírat. Souhlasím se slovy pana předsedy Fialy, že je také velmi obecné na to, abychom ho mohli podrobně diskutovat. Nicméně rád bych upozornil na jednu věc, která v programovém prohlášení není a která se bohužel může stát skutečností. A chtěl bych apelovat na vládu, aby to nepodceňovala, a sice riziko možné budoucí ekonomické krize.
Mohli jsme si všimnout, že tři čtvrtiny českých exportérů očekávají, že do dvou let se Česká republika propadne do hospodářské recese. Zpomalení tempa průmyslové výroby může být umocněno důsledky obchodní války a pak ten začarovaný řetěz - obchodní krize, ekonomická krize, finanční krize - bude spuštěn. Samozřejmě to není jistota. Já nechci strašit a doufám, že se to nestane, ale prostě je to reálné riziko. Je to reálné riziko, se kterým vláda musí počítat, protože na rozdíl od lehmanovské krize před deseti lety pro to má dostatek varujících informací. V programovém prohlášení vlády si přesto nepřečteme ani slovo o tom, jaká opatření udělat a připravit, aby společnost byla vůči dopadům krize odolnější a dokázala před jejími důsledky ochránit především ty nejzranitelnější. Je to asi stejné, jako když víme, že dříve nebo později přijde povodeň, ale přesto v dosud hezkém počasí neděláme vůbec nic a neděláme žádnou přípravu pro příchod té povodně. Na cokoli pak bývá většinou pozdě, když už se vám voda valí do kuchyně a do ložnice. Asi je to v současné situaci marné volání, přesto prosím, abychom se snažili si tohle možné riziko uvědomovat, aby vláda začala dělat nezbytná opatření. ***